Slovinsko je unitární demokratická, právní a sociální republika. Čl. 1, 2, 4 Ústavy Republiky Slovinsko. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Slovinská ústava kombinuje přímou a zastupitelskou demokracii. Zdrojem moci je lid, který svou moc vykonává bezprostředně a ve volbách na základě dělby moci na exekutivu, legislativu a moc soudní.Čl. 3 odst. 2 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
Ústava
První ústava tehdy ještě socialistického Slovinska byla přijata v roce 1963 (10/63 UL SRS), v roce 1974 byla v důsledku přijetí nové federální ústavy přijata i nová republiková ústava (6/74 UL SRS). Tato ústava pak byla v letech 1988 až 1990 doplněna řadou ústavních dodatků. Významným dokumentem byla ústavní listina o samostatnosti a nezávislosti Republiky Slovinsko z roku 1991, kterou Slovinsko vyjádřilo vůli nesetrvat v jugoslávské federaci.Uradni list Republike Slovenije: Deklaracija ob neodvisnosti [online]. c1991 [cit. 2009–12–10]. Dostupné online. (slovinsky)Uradni list Republike Slovenije: Ustavni zakon za izvedbo Temeljne ustavne listine o samostojnosti in neodvisnosti Republike Slovenije [online]. c1991 [cit. 2009–12–09]. Dostupné online. (slovinsky)
V červnu 1990 se slovinský parlament usnesl na nutnosti přijetí nové ústavy, což se stalo 23. prosince 1991. Slovinská ústava má deset hlav a 174 článků.Constitution of the Republic of Slovenia [online]. [c2009] [cit. 2009–12–10]. Dostupné online. (anglicky) Slovinská ústava začíná prohlášením, které definuje východiska ústavy. První hlava – Obecná ustanovení (Splošne določbe) – klasifikuje Slovinsko jako demokratickou, právní a sociální republiku, ve které moc pochází z lidu.Čl. 1, 2 a 3 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Hlava první pak dále upravuje územní jednotu a nedělitelnost, akcentuje lidská práva a svobody, prohlašuje oddělení státu od církve, upravuje státní symboly (vlajku, znak a hymnu), hlavní město a úřední jazyky.Čl. 4–13 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Do hlavy první byla později zapracována i obecná úprava přechodu práv na mezinárodní organizaci, což bylo učiněno v souvislosti se vstupem Slovinska do EU.Čl. 3a Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Hlava druhá – Lidská práva a svobody (Človekove pravice in temeljne svoboščine) – obsahuje katalog základních práv a svobod (rovnost před zákonem, nedotknutelnost lidského života, zákaz mučení, ochrana osobní svobody, uvalení a trvání vazby, ochrana osobních a osobnostních práv, právo na soudní ochranu, právo na opravné prostředky, presumpce neviny, záruky zákonného procesu, právo na soukromé vlastnictví aj. ).Čl. 14–63 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Zvláštní úprava je věnována právům italské a maďarské národnostní skupiny a Romům.Čl. 64 a 65 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Hlava třetí – Hospodářské a sociální poměry (Gospodarska in socialna razmerja) – upravuje zejména ochranu práce, vlastnictví, vyvlastnění a svobodu odborů.Čl. 66–79 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Nejrozsáhlejší je hlava čtvrtá – Státní zřízení (Državna ureditev) – upravující Státní shromáždění, Státní radu, prezidenta, vládu, správu, obranu státu, soudnictví, státní zastupitelství, právní zastoupení a notářství.Čl. 80–137 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Hlava pátá – Samospráva (Samouprava) – upravuje samosprávu v obcích, jiných místních společenstvích a v oblasti společenských aktivit.Čl. 138–145 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Hlava šestá – Veřejné finance (Javne finance) – upravuje financování státní státu a samosprávy, daně, státní rozpočet a Účetní dvůr RS a Centrální banku.Čl. 146–152 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Hlava sedmá řeší Ústavnost a zákonnost (Ustavnost in zakonitost).Čl. 153–159 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Hlava osmá Ústavní soud (Ustavno sodišče) a hlava devátá upravuje Řízení o změně ústavy (Postopek za spremembo ustave).Čl. 160–171 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Poslední desátá hlava upravuje Přechodná a závěrečná ustanovení (Prehodne in končne določbe).Čl. 172–174 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
Moc zákonodárná
Nositeli zákonodárné moci ve Slovinsku jsou lid a parlament.Čl. 3 a 80–101 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Samotná ústava však konstrukci parlamentu nevytváří, ale hovoří samostatně o Státním shromáždění (Državni zbor) a Státní radě (Državni svet).Čl. 80–101 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Z pohledu teorie ústavního práva je však slovinským parlamentem výhradně jeho dolní komora.Cabada (2005). s. 155. Podoba slovinského „parlamentu“ je výsledkem diskusí z počátku devadesátých let dvacátého století, kdy byla zvažována i možnost jednokomorového parlamentu.Cabada (2005). s. 153.
Lze vysledovat, že se ve vztahu k oběma komorám nepoužívá adjektivum státní, ale národní.Cabada (2005). s. 154. Volné nahrazování pojmů ale není vhodné, neboť i samotná slovinská ústava akcentuje občanský princip.čl. 3 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
Státní shromáždění (či Státní sbor), dolní komora parlamentu, je voleno na čtyřleté období a je dle ústavy centrem politické moci ve Slovinsku.Čl. 80–95 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Státní shromáždění má devadesát členů, z nichž osmdesát osm kandiduje individuálně v 88 nominačních jednotkách a zbývající dva zastupují národnostní menšiny (Italy a Maďary). Shromáždění bylo ustaveno v roce 1992.
Státní rada, horní komora parlamentu, reprezentuje sociální, hospodářské, profesionální a místní zájmy.Čl. 96 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Má čtyřicet členů volených na pět let.Čl. 96 a 98 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Volba probíhá odděleně pro každou skupinu.Cabada (2005). s. 162. Státní rada má možnost i korespondenční schůze, kdy předseda telefonicky nebo jinou cestou zjistí názor radů na řešenou problematiku.Cabada (2005). s. 164. Státní rada má vůči Státnímu shromáždění právo veta, které ale bývá ve většině případů přehlasováno.Cabada (2005). s. 165. Z hlediska politologie je státní rada subjektem reprezentujícím korporativní a regionální zájmy.Cabada (2005). s. 166.
Do účinnosti ústavy z roku 1991 měl slovinský parlament – v duchu tradice jugoslávského samosprávného socialismu – tři komory: Sociálně-politickou komoru (Družbenopolitični zbor), do které se volilo klasickým způsobem, Komoru občin (Zbor občin), která reprezentovala územní členění Slovinska, a Komoru odborů (Zbor druženega dela), do které nepřímo volili příslušníci odborů a různých profesních svazů.
Moc výkonná náhled|Volební lístek z druhého kola prezidentských voleb, 2007
Prezident Republiky Slovinsko je nejvyšším představitelem slovinské exekutivy. Je volen na pět let v přímých, tajných a všeobecných volbách.Čl. 103 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Do roku 1992 stála v čele Slovinska kolektivní hlava státu, Předsednictvo, v čele s předsedou.Cabada (2005) s. 170. Relativně úzké vymezení pravomocí prezidenta odráží vztah parlamentu k prvnímu slovinskému prezidentu Milanu Kučanovi. Pokud se funkce prezidenta uvolní a nový prezident nebyl zvolen nebo není úřadující prezident způsobilý výkonu funkce, zastupuje přechodně prezidenta předseda Státního shromáždění.Čl. 106 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Pokud prezident poruší ústavu, anebo hrubým způsobem zákon, může jej Státní shromáždění obžalovat před Ústavním soudem, který může dvěma třetinami hlasů prezidenta zbavit úřadu.Čl. 109 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
Vláda Republiky Slovinsko se skládá z předsedy a ministrů. Předseda je ustavován volbou, ministři jmenováním. Předseda vlády je v první fázi navržen prezidentem republiky po poradách s politickými kluby Státnímu shromáždění.Čl. 111 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Pokud v tajné volbě není předseda vlády zvolen, může prezident opět navrhnout kandidáta (i stejného), ovšem kandidáty v této chvíli mohou navrhnout i parlamentní skupiny nebo seskupení deseti poslanců. Je-li více kandidátů, hlasuje se nejprve o kandidátovi prezidenta republiky a není-li tento zvolen, pak o kandidátech ostatních. Jestliže nebyl žádný z kandidátů zvolen, rozpustí prezident Státní shromáždění a vypíše nové volby, pokud do čtyřiceti osmi hodin Shromáždění nerozhodlo o nové volbě premiéra, kdy pro zvolení stačí většina počítaná z přítomných poslanců. O kandidátech se hlasuje podle pořadí určeného počtem hlasů z předchozích voleb, kandidát prezidenta má přednost. Není-li ani při této volbě zvolen premiér, rozpustí prezident Shromáždění a vypíše nové volby. Samotné ministry jmenuje a odvolává Státní shromáždění na návrh předsedy vlády.Čl. 112 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Nedůvěra může být vyjádřena pouze konstruktivně, tj. že většina všech poslanců zvolí zároveň nového premiéra.Čl. 116 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Pokud vládě není vyslovena důvěra, musí Státní shromáždění do třiceti dnů zvolit nového předsedu vlády nebo vyslovit důvěru původnímu.Čl. 117 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky) Obžalobu pro porušení ústavy nebo zákonů při výkonu úřadu může proti premiérovi nebo ministrovi předložit Státní shromáždění Ústavnímu soudu.Čl. 118 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
Moc soudní
Soustava obecných soudů je tvořena 44 okresními soudy (okrajna sodišča), které jsou podřazeny pod jeden z jedenácti krajských soudů (okrožna sodišča), které jsou rozděleny mezi čtyři vrchní soudy (Višja sodišča). Na vrcholu soustavy se nachází Nejvyšší soud Republiky Slovinsko (Vrhovno sodišče).
Na úrovni vrchních soudů existuje ještě Správní soud (Upravno sodišče) a Vrchní pracovní a sociální soud (Višje delovno in socialno sodišče), pod který patří tři pracovní soudy a jeden pracovní a sociální soud.
Ve Slovinsku existuje Ústavní soud. Výjimečné soudy a v době míru vojenské soudy se z dikce ústavy nevytvářejí.Čl. 126 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
Podle ústavy jsou soudci slovinských soudů vázáni ústavou a zákonem.Čl. 125 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
Volby
V kontextu voleb a hlasování lze ve Slovinsku hovořit o volbách prezidenta republiky, volbách do Státního shromáždění a Státní rady, volbách do Evropského parlamentu, místních volbách a konečně i o referendech, kterých se zatím uskutečnilo šestnáct (sedmnáct celostátních a dvě místní).
Stranický systém