Kandidátní listina, krátce kandidátka, je uspořádaný seznam kandidátů pro volby v poměrném volebním systému. Kandidátky sestavují jednotlivé politické strany a přepočtem získaných voličských hlasů na mandáty se určí, kolik kandidátů dané strany z listiny ve volbách uspělo. Největší šanci na zvolení mají proto kandidáti na začátku seznamu a s rostoucím pořadovým číslem pravděpodobnost zvolení klesá.
Volič dává svůj hlas zvolené straně, obvykle výběrem hlasovacího lístku se seznamem jejích kandidátů. Preferenční hlasy („kroužkování“) slouží k částečnému ovlivnění pořadí na kandidátce podporou vybraných kandidátů.
Uplatnění v praxi V poměrném volebním systému je každému volebnímu obvodu přidělen předem stanovený počet (nejméně dva) mandáty. Tento počet, určený obvykle podle počtu voličů v daném obvodu, se pak rozdělí mezi jednotlivé kandidátky v poměru získaných hlasů. Na kandidátní listině je obvykle tolik jmen, kolik by odpovídalo zisku 100 % hlasů. Z kandidátky, jež získala 50 % hlasů, bude zvolena první polovina osob. Umístění na kandidátce je tedy velmi důležité: Zatímco první nebo vedoucí kandidát, nazývaný volební lídr, má vysokou výchozí pravděpodobnost zvolení (největší ze všech na dané kandidátce), kandidáti na posledních místech mají pravděpodobnost zvolení mizivou. I kandidát na tomto tzv. nevolitelném místě může být zvolen pomocí preferenčních hlasů.
Preferenční hlasy Kandidátky sestavují orgány politických stran a prosazují tak své preference v tom, kdo je má v parlamentu zastupovat. Aby se tento málo demokratický prvek omezil, doplňuje se poměrný volební systém často nějakým systémem preferenčních hlasů, jimiž mohou voliči pořadí na kandidátce ovlivnit. V Česku se ve volbách používá tzv. kroužkování jednotlivých kandidátů na hlasovacím lístku: Kandidát, který získal jisté procento těchto preferenčních hlasů,Volební zákon - 247/1995 Sb., §39 postupuje na vyšší nebo první místo kandidátky (tzv. „kumulování“).
Pro volby do Poslanecké sněmovny ČR platí, že pokud kandidátovi určité strany nebo hnutí, která celkově překročila hranici 5 % hlasů, dalo nejméně 5 % voličů této strany v daném volebním obvodě preferenční hlas, postupuje na první místo dané kandidátky. Je-li takových kandidátů víc, řadí se podle počtu přednostních hlasů.Volební zákon - 247/1995 Sb., §50 V komunálních volbách má volič dokonce možnost dát své hlasy až tolika kandidátům, kolik se jich do zastupitelstva volí, a to bez ohledu na volební stranu, tedy například z každé strany jednoho (tzv. „panašování“).Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, §34
Efekt intenzivního kroužkování se projevil v českých sněmovních volbách 2021 u koalice Piráti a Starostové. Dle koaliční smlouvy Piráti obsadili 2/3 čelních míst kandidátek svými nominanty a uhradili zhruba dvakrát vyšší náklady na kampaň než STAN. Obsazení ve zbytku kandidátek mělo zipový charakter, jedna ku jedné. Voliči však preferenčními hlasy posunuli do čela kandidátek nominanty hnutí STAN, které získalo 33 poslanců, zatímco Piráti pouze 4 poslance.
Odkazy
Reference
Související články Kandidát Veřejné právo Volební systém
Externí odkazy Zákon č. 247/1995 o volbách do Parlamentu České republiky Zákon č. 491/2001 o volbách do zastupitelstev obcí Volební systémy ve vybraných zemích Evropy (Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Nizozemí, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Slovensko), psp.cz Volby, volební právo a volební systémy, wahlrecht.de
Kategorie:Volební systémy Kategorie:Volby Kategorie:Politické systémy