Chudenice () jsou městys v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží jedenáct kilometrů severozápadně od Klatov. Včetně částí Bezpravovice, Býšov, Lučice a Slatina v nich žije obyvatel.
Historie Chudenice jsou poprvé připomínány roku 1200, v době, kdy je prvně zmiňován kostel svatého Jana Křtitele v Chudenicích a jejich historie je velmi úzce spjata se šlechtickým rodem Černínů, kterým obec nepřetržitě patřila od první poloviny 13. století do roku 1945. O Czerninech, jednom z nejstarších českých šlechtických rodů, se písemné prameny zmiňují roku 1192, kdy byl jistý Czernin jmenován nejvyšším komořím království Českého, zanedlouho tedy přímo českého krále Přemysla Otakara I. Posledním majitelem chudenického panství byl Evžen III. Černín z Chudenic (pocházející z rodové větvě vrchlabské, nebo také jinak morzinské), kterému bylo toto panství zabaveno roku 1945 na základě tzv. Benešových dekretů, ovšem nikoli jako kolaborantovi, ale kvůli jeho německému státnímu občanství.
Roku 1592 byla obec zásluhou Humprechta Černína (uplatnil svůj vliv na císaře Rudolfa II.) povýšena císařem Rudolfem II. na městys s právem znaku, pečeti a trhu. Od 10. října 2006 byl obci tento status vrácen.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Přírodní poměry Západně od Chudenic se nachází národní přírodní památka Americká zahrada – arboretum zaměřené na dřeviny Severní Ameriky s cennou Černínovou douglaskou. V okolí je mnoho dalších krásných stromů, několik z nich je památných – tis v Chudenicích, Chudenická lípa, zámecká lípa, či dub v Lučici.
Obyvatelstvo
Správa městyse Části městyse Bezpravovice Býšov Chudenice Lučice Slatina
Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městysi patřily i Mlýnec, Poleň, Poleňka, Pušperk a Zdeslav a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 také Chlumská, Ježovy a Trnčí.
Symboly městyse Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. února 2006.
Pamětihodnosti
Starý černínský zámek – obecní zámek se stálou expozicí; zámek je kolébkou rodu Černínů a v minulosti jej navštívily osobnosti jako Božena Němcová, Josef Dobrovský, Karel Hašler aj., ke zhlédnutí jsou ovšem nejen jejich osobní předměty, ale také dochovaný původní inventář Muzeum Josefa Dobrovského – v areálu Černínského zámku, k nahlédnutí jsou rodná síň Jaroslava Kvapila, expozice chudenického rodáka a entomologa Jana Roubala a síň řemesel Kostel svatého Jana Křtitele – kostel v centru obce Chudenice známý pro své staré malby (snad ze 14. století) a archu na hlavním oltáři vytvořenou roku 1505 neznámým malířem, Mistrem chudenického oltáře. Rozhledna Bolfánek – gotická věž bývalého poutního kostela Svatého Wolfganga, podle legendy se zde svatý Wolfgang zastavil na své poslední zpáteční cestě z Čech do Řezna. Po výstavbě barokního kostela svatého Jana Křtitele byla kaple zanedbávána a obnovena teprve z podnětu Josefa Dobrovského.; z místa je výhled na Šumavu, Český les a okolní obce Zámek Lázeň – původně lázeňský dům v 19. století přestavěný na empírový zámek
Osobnosti Rodáci Josef Rejcha (1752–1795 v Bonnu), český hudební skladatel a violoncellista Václav Rubeška (1854–1933 v Praze), porodník a gynekolog, profesor Univerzity Karlovy Jaroslav Kvapil (1868–1950 v Praze), básník, dramatik a režisér Jan Roubal (1880–1971 v Praze), entomolog světového významu
Další osobnosti Josef Dobrovský (1753–1829), jazykovědec a obrozenec pobýval v Chudenicích v letech 1817–1828 jako vychovatel a učitel hraběte Eugena Černína a dnes má na zdejším zámku muzeum
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Klatovy Kategorie:Mikroregion Běleč Kategorie:Místní akční skupina POŠUMAVÍ Kategorie:Šance pro jihozápad Kategorie:Krajinná památková zóna Chudenicko Kategorie:Městyse v okrese Klatovy Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině