Obrázky z výstavy () je hudební dílo ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského. Jde o původní klavírní dílo, které však později upravili pro orchestr mnozí hudební skladatelé. Obrázky z výstavy jsou známy i v orchestrální úpravě od Maurice Ravela, který dal tomuto dílu vynikající instrumentaci a dílu vdechl nový rozměr.
Vznik náhled|Obálka prvního vydání Obrázků z výstavy
V roce 1873 zemřel výtvarník a architekt Viktor Hartmann. Musorgskij se s Hartmannem seznámil prostřednictvím Vladimira Stasova okolo roku 1870, to když jej uvedl do kruhu Balakirevova kroužku. Hartmann studoval v Petrohradu a nejprve vynikal knižními ilustracemi. Poté pracoval jako architekt a vytvořil kromě jiného v roce 1862 v Novgorodu pomník zasvěcený tisícímu výročí existence Ruska. V roce 1864 odejel na čtyři roky do zahraničí. V tomto období vznikla většina jeho akvarelů a žánrových skic. Při posledním setkání s Musorgským utrpěl Hartmann záchvat slabosti, když si povídali o novém ruském stavebním stylu. O něco později Hartmann zemřel. Musorgskij napsal krátký nekrolog do Petrohradských novin. Když se Stasov, který se v době Hartmannovy smrti zdržoval v zahraničí, vrátil do Petrohradu, zorganizoval v únoru a březnu 1874 na památku svého přítele výstavu s jeho díly. Výstavní katalog obsahoval okolo 400 děl, mezi nimi také rané knižní ilustrace, cestovní náčrty, architektonické a kostýmní návrhy. Celá řada děl byla v průběhu výstavy prodána. Tato výstava podnítila Musorgského k tomu, aby svému zesnulému příteli napsal i hudební památku. V jednom enormním tvořivém zápalu zkomponoval svitu Obrázky z výstavy, kterou dne 22. června 1874 dokončil.
Části
Klavírní verze Podle Musorgského rukopisu, ve kterém promenády nejsou očíslovány
Promenáda (B dur) 1. Skřítek Promenáda (As dur) 2. Starý hrad Promenáda (H dur) 3. Hašteřící se děti aneb Park v Tuileries 4. Bydlo Promenáda (d moll) 5. Balet nevylíhnutých kuřátek 6. Samuel Goldenberg a Shmuyle Promenáda (B dur) 7. Trh v Limoges 8. Katakomby, Catacombae Sepulcrum romanum S mrtvými jazykem mrtvých 9. Baba Jaga aneb Domek na kuří nožce 10. Velká brána Kyjevská
Ravelova orchestrace Je zde vynechána poslední promenáda v B-dur.
Promenáda (B dur) 1. Skřítek Promenáda (As dur) 2. Starý hrad Promenáda (H dur) 3. Hrající si děti aneb Park v Tuilleries 4. Bydlo Promenáda (d moll) 5. Tanec kuřátek ve skořápce 6. Samuel Goldenberg a Shmuyle 7. Trh v Limoges 8. Catacombae Sepulcrum romanum 9. Baba-Jaga aneb Domek na kuří nožce 10. Velká brána Kyjevská
Analýza Tato suita je postavena na rondové formě, ve které se mezi jednotlivými obrazy pětkrát opakuje Promenáda, ve které se návštěvník (hudební) výstavy resp. pozorovatel (posluchač) pohybuje od jednoho obrazu ke druhému. V době procházky výstavou na něj silně působí jednotlivé obrazy. Zůstává u nich stát, aby je mohl lépe pozorovat. Každý z těchto obrazů představuje jednu část této skladby a následovně je separátně analyzována. K pořadí jednotlivých částí je třeba říci, že v lichých obrazech 1,3,5,7 a 9 jde převážně odlehčené skladby se scherzovým charakterem, přičemž obrazy se sudými čísly 2,4,6,8 a 10 jsou napsány v pomalejším tempu a postupují od melancholického až po majestátně-monumentální provedení. Jedná se o tyto dva druhy pocitů, které Musorgského naplňovaly při vzpomínkách na zesnulého přítele. Na jedné straně smutek z jeho smrti, na druhé straně šťastné chvíle, které je spojovaly.
Promenády Promenády jasně představují Stasova a Musorgského jak se procházejí od obrazu k obrazu. Píše zde doslovně : Skladatel se sám zobrazil jak chodí sem a tam, občas postojí, potom spěchá dále, aby přistoupil blíže k určitému obrazu. Občas jeho cesta vázne – Musorgskij, plný smutku, myslí na svého mrtvého přítele.
Sám Musorgskij píše Stasovovi dopis, který mu odeslal v době své práce na této svitě v červnu 1874 a ve kterém píše, že v mezihrách se projevuje jeho duševní obraz, a že si myslí, že se mu tyto mezihry vydařily. Téma Promenád odráží v mnoha ohledech zvláštnosti ruského jazyka i hudby. Její charakter je vždy ovlivněn předcházejícím obrazem. Proto také zní variace Promenády – Con morturis in lingua mortua – ve smutném tónině h-moll, načež Promenáda po obraze dvou Židů přichází skutečně hrdě a v nepovšimnutelné délce.
Promenáda 1(B dur) První Promenáda je úvodem k dílu. Hlavní motiv ve klavírní verzi :
525px|Prvá promenáda (B-dur)
Na začátku se objevuje střídání "předzpěvujících" a "sboru", což je typickým znakem ruské lidové hudby. Tento nápěv je stále stejný, někdy jako variace, někdy transponovaný. Úvodní Promenáda je založena na druhu struktury "a,b,a" (a:T1-8, b:T9-21, a:T21-24). Zvlášť je to patrné v Ravelově orchestrální úpravě při střídání dechových a smyčcových nástrojů.
Promenáda 2 (As dur) Téma se nachází v levé ruce v piano. Při opakování je vždy provázeno sborem v pravé ruce. Při třetím nástupu tématu v devátém taktu je již soustavně doprovázeno. Když už se téma Promenády ztrácí v ritardandu a diminuendu, nastupuje attacca další část skladby – Starý hrad.
Promenáda 3 (H dur) Hlavní téma se nalézá v paralelních oktávách rozdělených na vysoký a nízký sbor, který se navzájem napodobuje. Jedná se o metodu ruské polyfonie v protikladu k západní fugové technice. Poslední dva takty jsou ukončeny tlumením melodie přes návrat k unizonu a přes diminuendo a ritardando, která jsou v notách zapsána.
Promenáda 4 (d moll) Téma Promenády začíná ve středu ve velké výšce v piánu. Mollová tónika připomíná předcházející obraz, který v pozorovateli ještě doznívá. Každé dva takty zaznívá o oktávu níže a je doprovázena neustálým crescendem. Na vrcholu v šestém taktu pokračuje téma v pravé ruce podle prvotní imitace, na což navazují v devátém taktu čtyři šestnáctiny, které naznačují následující obraz – Balet nevylíhnutých kuřátek. Ještě jednou zazní poslední vzpomínka na Promenádu, ještě dříve než se posluchač úplně odevzdá obrazu kuřátek.
Promenáda 5 (B dur) Pátá Promenáda je v celém rozsahu opakováním první. Rozděluje dílo na dvě části. Kdo ji hledá v Ravelově orchestrální úpravě, nenajde ji, on ji v této své úpravě zcela vynechal. Pár malých úprav ovlivňuje zhutnění tématu – na začátku jsou uvedeny oktávy a později v doprovodu zaměňuje například jednu čtvrtku za dvě osminy.
Ve zbylé části následují ještě dvě variace Promenády. Jedná se o mezičást Cum mortuis in lingua mortua a majestátní závěr – Velká brána Kyjevská.
Cum mortuis in lingua mortua (h moll) Mussorgskij sám napsal na okraj svého rukopisu následující poznámku: Latinský text zní: s mrtvými jazykem mrtvých. Co vyjadřuje tento latinský text? – Tvořivý duch zemřelého Hartmanna mě vede k lebkám a vyvolává je; lebky se jemně rozsvítí. Po myšlenkovém zpracování Hartmannova obrazu Katakomby se Musorgskij cítí ještě jednou vtažen k mrtvému příteli. V této pomalé části plné citu myslí ještě jednou na něj a setrvává v tichosti, před tím než se dále prochází výstavou. Tato část je rozdělena na dvě podčásti, každá z nich obsahuje deset taktů. Prvních deset taktů začíná s oktávovým tremolem na fis, které po chromatickém poklesu zůstává znovu na fis. V levé ruce zaznívá mollová variace tématu Promenády jako druh smutečního pochodu. Melodie druhých deseti taktů je překryta tremolem, které konstantně setrvává na fis.
Obrazy
1. Skřítek (es moll) Tento obraz představuje malého skřítka, který se na svých křivých nožičkách kulhavě, těžkopádně pohybuje. – Stasov
Z tohoto, zde Stasovovem popsaného skřítka, se později v Ravelově orchestrální úpravě stává nešikovný, na posluchače (pozorovatele) hněvivě pohlížející skřet, který chodí neustále kolem až téměř upadne. Tomuto koldokola chodícímu skřítkovi je, jakož i většině obrazů, základem schéma A,B,A. Část obsahuje dva motivy – jeden rychlý osminový a jeden synkopový. Začíná se osminovým motivem v taktech 1-10. V následujících taktech (T11-18) následuje opakování, načež je první motiv vyměněn za synkopový. Následuje úlek v taktech 19-28. Poté následuje vzájemné splývání obou motivů (T29-37), načež nakonec v taktu 38 následuje část b. Část b je označena jako Poco meno mosso a připomíná abstraktní verzi Promenády. Toto se opakuje a je vždy nakonec (T45-46 a T58-59) přerušeno rychlým osminovým motivem první části. Na něj navazuje v taktech 60-65 pokračování této abstraktní Promenády se sestupujícími půlovými notami v doprovodu, tentokrát ale bez rychlého osminového motivu. Toto pokračování se v dalších šesti taktech opakuje, přičemž se hlasy podruhé vymění. Poté následuje podruhé část a, tentokrát s variací synkopového motivu v taktech 72-93. Skladbička končí groteskním osminovým během, kterému je předepsáno "velocissimo" a "con tutta forza".
2. Starý hrad (gis moll) Středověký hrad, před kterým stojí trubadúr zpívajíci svoji píseň. – Stasov
Tato část představuje píseň, kterou zpívá trubadúr a doprovází ji svým nástrojem. Co se týče doprovodného hudebního nástroje, jde o starodávný nástroj, u kterého při hraní, tak jako například u dud, neustále zní í základní tón (neustálá hudební prodleva). V tomto případu se pod pojmem základní skrývá jedno gis, které zní po dobu celé skladby. Jednotlivé strofy zpěvu a doprovodu končí stále stejným obratem. Po prvních dvou strofách, které představují stejný druh expozice, následuje 5 dalších, které se ze zpočátku stále zinzenzivňují tak, aby se poté po následném uváznutí v taktech 86-95 ztratily. I když je tato skladba po celou dobu označena zkratkou "pp", dosáhnou prostřední strofy hlasitostní vrchol, který přispívá v těchto částech k zahuštění. Maurice Ravel píše ve své orchestrální verzi ve střední části "f", aby se ke konci mohl znovu vrátit do "pp". Melodie je půvabná, typická pro ruskou lidovou hudbu. Tercie na začátku, jakož i synkopické kvinty a početné kvarty (např. vždy na začátku strofy) jsou elementy, které se v ruské lidové hudbě často vyskytují. Též improvizační princip použitý ve strofách, který má vždy stejnou konečnou frázi po improvizaci v melodii je v Rusku velmi používán. Na tiché doznívání této skladby následuje třetí Promenáda, která přechází do třetí skladby – Tuileries.
3. Hrající si děti (H dur) Alej zahrad Tuileries, ve které je plno dětí s opatrovatelkami. -Stasov
I v této části skladby je základem forma a,b,a. Odlehčené šestnáctinové běhy a akordový H dur gis moll motiv na začátku představují Stasovem popsané děti, které si v Tiulerieských zahradách hrají a skáčou sem a tam. Motiv se zintenzivňuje od sedmého taktu (dobře je slyšet hlavně v harmoniích, které jsou stále tvrdší) tak, aby jej poté od čtrnáctého taktu překlenul klidnější b motiv. Od taktu 22 se téma vrací zesílené. Na konci se nachází šestnáctinový běh v harmonickém dis moll, který by se dal v dnešní době nejlépe popsat rychle se vzdalující kamerou. Těmito běhy se přechází k následujícímu obrazu.
4. Bydlo (gis moll) Polský vůz s ohromnými koly tažený voly. -Stasov