náhled|Mandžuský gardista císaře Čchien-lunga Osm korouhví (mandžusky Jakūn gūsa, mongolsky Найм хошуу, ) je označení vojensko-správního rozřazení Mandžuů, zavedeného Nurhačim na počátku 17. století.
Zpočátku šlo především o vojenské rozřazení, které postupem času získalo četné správní funkce a vedle Mandžuů byli do jeho řad začleněny i skupiny Mongolů a Číňanů. Bylo zrušeno s pádem mandžuské dynastie Čching v roce 1911.
Zřízení, etnické složení a struktura Korouhevní systém zřídil na počátku 17. století Nurhači. Mandžuské rodiny byly rozčleněny na základě rodové spřízněnosti do korouhví. Každá korouhev byla povinna postavit určitý počet vojáků a z korouhevního systému se brzy stalo tvrdé jádro mandžuské vojenské mašinérie.
Nejprve byli příslušníky korouhví pouze Mandžuové. Po ovládnutí vnitromongolských kmenů byli do systému včleněny i skupiny Mongolů. Posléze začali být přibíráni i Číňané, původně pouze jako náhrada za padlé vojáky. Zvyšující se počet Číňanů nakonec vedl k vytvoření vlastní čínské armády, užívané zejména k podpoře pěchoty. V roce 1631 byla vytvořena zvláštní čínská dělostřelecká jednotka a v roce 1639 byly vytvořeny čtyři čínské korouhve. V roce 1642 byl ustaven systém všech osmi korouhví přidáním nových čtyř korouhví s lemem.
Po dobytí Číny se korouhevní systém byrokratizoval. Materiální potřeby vojáků a jejich rodin již nebylo možné uspokojovat z kořisti. Byl ustaven systém platů, byly standardizovány hodnosti a z korouhví se stala dědičná vojenská kasta. Jednotliví vojáci byli přiděleni do posádek po celé čchingské říši (největší posádky byly v Pekingu, Si-anu, Chang-čou, Mandžusku a na strategických místech podél Jang-c’-ťiang, Velké čínské zdi a Velkého čínského kanálu).
Hierarchicky bylo Osm korouhví rozděleno na dvě skupiny – tři tzv. horní korouhve (Žlutá, Lemovaná žlutá a Bílá), které byly podřízeny přímo císaři a pět tzv. dolních korouhví, které byly podřízeny jednotlivým princům. Základní jednotkou korouhve byla tzv. niru o síle 300 mužů. Pět niru tvořilo jalan. Pět jalanů tvořilo gūsu (korouhev). (Tyto počty byly ideální, skutečná čísla bývala odlišná.)
Jednotlivé korouhve Korouhev Česky Mandžusky Mongolsky Čínsky 100px Žlutá korouhev Gulu suwayan i gūsa Шүлүүн шар хошуу正黃旗zhèng huáng qí (čeng chuang čchi) 100px Lemovaná žlutá korouhev Kubuhe suwayan i gūsa Хөвөөт шар хошуу鑲黃旗xiāng huáng qí (siang chuang čchi) 100px Bílá korouhev Gulu šanggiyan i gūsa Шүлүүн цагаан хошуу正白旗zhèng bái qí (čeng paj čchi) 100px Lemovaná bílá korouhev Kubuhe šanggiyan i gūsa Хөвөөт цагаан хошуу鑲白旗xiāng bái qí (siang paj čchi) 100px Červená korouhev Gulu fulgiyan i gūsa Шүлүүн улаан хошуу正紅旗zhèng hóng qí (čeng chung čchi)100px Lemovaná červená korouhev Kubuhe fulgiyan i gūsa Хөвөөт улаан хошуу鑲紅旗xiāng hóng qí (siang chung čchi) vpravo|100px Modrá korouhev Gulu lamun i gūsa Шүлүүн хөх хошуу正藍旗zhèng lán qí (čeng lan čchi) 100px Lemovaná modrá korouhev Kubuhe lamun i gūsa Хөвөөт хөх хошуу鑲藍旗xiāng lán qí (siang lan čchi)
Další vývoj V 18. století začalo Osm korouhví upadat. Jejich vojenské jednotky přestaly být schopny klást účinný odpor nejen západním mocnostem (např. Británii v Opiových válkách), ale i vnitřnímu nepříteli (během Povstání tchaj-pchingů). Během doby byly některé jednotky z čínských korouhví převedeny do civilní správy, případně byly včleněny do Armády zelené zástavy. Na konci 19. století začali Čchingové vytvářet Novou armádu, založenou na západních metodách výcviku a se západní výzbrojí. Systém Osmi korouhví však byl zachován a byl zrušen až po pádu Čchingů v roce 1911.
Na konci čchingského období byli příslušníci Osmi korouhví Čínskou republikou považováni za Mandžuy, a to bez ohledu na jejich skutečnou národnost.
Literatura ELLIOT, Mark C.: The Manchu Way: The Eight Banners and Ethnic Identity in Late Imperial China. Google Books
Kategorie:Čchingské vojenství Kategorie:Čchingská správa Kategorie:Vzniklo v 17. století Kategorie:Zaniklo 1911