Hypokoristikon

Hypokoristikon nebo latinizovaně hypokoristikum (plurál od obého je hypokoristika; z řeckého , „mluvit dětinsky“), česky slovo domácké nebo mazlivé, je označení pro jméno, nejčastěji lidské (antroponymum) užívané v domácím nebo jinak neformálním prostředí. Může jít jak o jména vlastní (propria, např. Josef – Pepa, Jožka, v jiných jazycích Pepé, José, Joe apod.), tak (méně často) obecná (apelativa, např. bobek; drahoušek, miláček, zlatíčko, pusinka, poklad, mazánek, mazlík ) apod. Označují se tak hlavně zkomoleniny a lichotné obměny osobních vlastních jmen, běžné zvláště v důvěrném hovoru místo tvarů plných (například Vašek, Fanda, Jirka místo oficiálních tvarů Václav, František, Jiří); v češtině i zejména ženských příjmení (Bohdalka místo Bohdalová, Keliška místo Kelišová, Goťák místo Gott atd.). Hypokoristika existují v mnoha jazycích,Fr. Oberpfalcer, ÚJČ: Domácí tvary křestních jmen zvláště indoevropských, často při jménech původně složených. Obvykle se v jazyce ustálí určité přípony, které nesou (někdy mj.) hypokoristický význam. Tyto přípony jsou často zároveň zdrobňující (např. bavorské -erl: Mäderl (Mädchen), některé jsou naopak augmentizující, „dělající (zdánlivě) hrubším, větším“, např. české -an (Peťan, Míšan/Mišan)).

Hypokoristika jako zdroj českých příjmení Hypokoristika křestních jmen se v češtině často ustálila jako příjmení. V některých případech je jejich původ zřejmý i laikovi (např. příjmení Adámek, Jeník, Franta, Tomeš…), u jiných však jejich původ na první pohled rozeznat nelze. Málokdo by dnes řekl, že příjmení Pehe či Píša jsou svým původem historická hypokoristika jména Petr.

Příklady českých příjmení vzniklých z hypokoristik křestních jmen:

Albrecht: Olbracht, Brecht, Brichta/Brychta Ambrož: Ambrož (příjmení), Brož, Brožek, Brůžek, Brožík Antonín: Antoš, Antoušek, Antalík Bartoloměj: Bartoš/Bartek, Bárta/Bártů, Barták, Bárt/Bártek, Bartoška/Bartuška/Bartošek/Bartošík, Bartoň, Bartoněk, Bartůněk Benedikt: Beneš, Benda, Benetka, Benedek Blažej: Baláž, Blažek/Blažík, Blažíček, Bláha/Blaha Burian: Burda, Bureš/Buršík/Bursík Daniel: Daněk, Daneš, Danda Gabriel: Gabčík, Gábor, Kabrhel Havel: Hašek, Hácha, Havlas, Havelka, Havlín, Havlík, Havlíček Jakub: Jakeš, Jakubec, Jakl, Jokl, Kuba, Kubíček, Kubík, Kubín, Kubka, Kubát, Kubalec, Kubata, Kubiš, Kubišta, Kubásek Jan: Jaš, Jašek, Jeník, Janeček, Janoušek, Janák, Janáček, Janda, Jandák, Jančura, Jenč, Hanzl, Honzl, Hanzlík, Hanzák, Hanzelka, Honzík, Honzíček Jaromír / Jaroslav: Jaroš/Jareš, Jaroň Jeroným: Jech, Ješek, Jarolím Jiří: Jiříček, Juračka/Jurečka/Juřička, Juráček, Juránek, Jurča, Jurkovič, Jíra/Jirák/Jiránek/Jiráček/Jireček, Juřin(k)a, Jirásek/Jirásko, Jireček, Jirousek/Jiroušek, Jirout/Jirous, Jura, Jirotka, Jurajda ad. Kliment/Klement: Klíma, Klimek, Klimeš, Klindera Lukáš: Lukes/Lukeš, Luka, Lukl Marek: Marek (příjmení), Mareček, Mareš/Maršík, Maroušek, Marušák, Mařan, Mařák Matěj: (příp. Matouš): Mach, Machovec, Machala, Macháček, Mašek, Machek, Maťa, Macek Michal: Mícha, Michna, Míša, Michel, Michl, Michálek, Michalička Mikuláš: Mikeš, Mikšíček, Mikát, Mikel, Mikulášek, Mikula, Klaus Nikodém: Kodým, Kodeš, Kodet Ondřej: Onderka, Ondrák, Ondráček, Ondruška, Vondra Pavel: Paulík, Pavlát, Pašek, Pál, Paulík, Paulišta, Pavlíček, Pavlásek, Pavelka, Pavlata, Pavlica Petr: Pech, Pehe, Píša, Pecháček, Pešek, Peterka, Petráň, Petráček Prokop: Prokeš, Prošek, Průšek, Průcha Řehoř: Gregor, Grégr, Říha, Řihák, Řehák Stanislav: Stach, Stašek, Staněk, Staník Svatopluk: Svatoň/Svatoš Šebestián: Šebesta, Šebek, Šabach, Šebrle, Šebela Šimon: Šimek, Šíma, Šimák, Šimáček, Šiman, Šimánek, Šimša, Šimurda Tobiáš: Dobeš, Dobek, Dobiáš Tomáš: Tomeš, Tomek, Toman, Tomeček, Tomíček, Tůma, Václav: Vaš, Váša, Vacek, Vacula, Vaculík, Vencl, Vach, Vácha, Vachek, Váchal, Vaněk, Vaníček Vavřinec: Vávra, Vavák, Vavroušek Vojtěch: Vojta, Vojč, Vojtíšek Zikmund: Zich, Zicha, Zika

Příklady běžných českých a moravských hypokoristik Česká hypokoristika jsou tvořena zpravidla z prvních dvou slabik vlastního jména a příslušného sufixu. U ženských jmen často -(v)ča nebo -ška, -čka, u mužských často -da, -ek, -an, případně deminutivní -ík, -íček aj. Méně často vzniká hypokoristikon z posledních (jedné až dvou) slabik jména a sufixu, jako je to obvyklé zejména v ruštině (v češtině např. tvary Polda, Slávek, Toník, Nácek). Výjimečně se hypokoristikon tvoří ze zcela jiného kořene, a to pod vlivem cizích jazyků (Honza – z německého jména Hans, Gréta z německého Margaretha, Pepa z italského Giuseppe).

Hypokoristika jednotlivých jmen se liší v rámci českého jazyka i geograficky. U mužských jmen jsou v Čechách obvyklé tvary s dlouhým vokálem (např. Láďa, Péťa), zatímco na Moravě mají tatáž jména vokál krátký. Na Moravě jsou častější tvary mužských jmen se sufixem -ek, -ík (Francek, Danek, Janík), v Čechách se setkáme spíše s koncovkou -a (Franta, Venca, Míla, Pája). Pro ženská jména jsou v českém prostředí (hlavně na jihu a západě Čech) typické tvary končící dlouhým -í, např. (Jindří, Hančí), na Moravě se častěji setkáme se sufixem -ka (Hanka, Janka). Na severovýchodní Moravě se objevují některá hypokoristika podobná polským (Tadek, Baška). U některých jmen se tvary v Čechách a na Moravě odlišují ještě výrazněji, např. Jiří má v Čechách častěji tvar Jirka a Jiřík, na Moravě Jura.

Honza, Honzík, Honzíček, Jenda, Jeňa, Jeník, Jeníček, Janík, Janek (Jan) Vašek, Venda, Venca, Vašík, Vašíček, Vacek (Václav) Pepa, Pepíček, Pepino, Pepek, Pepan, Jozífek, Joska na Moravě Jóžin, Jožin, Jožka (Josef) Jirka, Jiřík, Jíra, na Moravě: Jura, Juráš, (Jiří) Láďa, Ládík, na Moravě: Laďa, Ládin, Ladin (Ladislav apod.) Vláďa (Vladislav, Vladimír) Franta, Fanda, Fanoušek, Francek, Franci, Fráňa (František) Péťa, Peťan, Petřík, Petříček na Moravě: Peťa (Petr) Kája, Karlík (Karel) Lojza (Alois) Tonda, Toník, Toníček, Toncek, Tony, Tóna, Anton (Antonín) Míša, Miška (Michal, Michala, Michael, Michaela) Kuba, Kubík (Jakub) Ráďa (Radek, Radka, Radomír, Radoslav, příp. i Ctirad atd.) Slávek (Slavomír, Vladislav, příp. i Jaroslav, Boleslav aj.) Mirek, Míra, na Moravě: Mira, Mirča (Miroslav, ale i Mirek) Milda, Míla, Milan (Miloslav, ale i Milan, Miloš) Jarda, Jarek, Jára, Jarouš, na Moravě také Jaša, Jašek (Jaroslav, Jaromír) Verča, Verina, Verinka, Verunka (Veronika) Olda (Oldřich) Polda (Leopold) Saša (Alexandr, Alexandra) Béďa (Bedřich) Vlasta, Vlastík (Vlastimil) Ríša (Richard) Áda (Adam, Adolf) Rosťa (Rostislav) Vráťa (Vratislav) Vojta, Vojtík, na Moravě i Vojcek (Vojtěch) Standa, Stáňa, na Moravě i Staňa, Staník, Stanin (Stanislav) Přemek (Přemysl) Vilda, Vilík (Vilém) Ferda (Ferdinand) Ruda – (Rudolf) Monča (Monika), Evča (Eva), Helča (Helena), Romča (Romana), Simča (Simona), Domka, Domča (Dominika) atd… Zbyňda (Zbyněk), Zdenda (Zdeněk) atd… Líba (Libuše) Ája, Ajka (Alena, Andrea, Antonie, Anastázie) Olina (Olga) Jindra (Jindřich, Jindřiška) Čenda (Čeněk) Anička, Andulka, Anča, Anče, Anina, Aninka, Anka, Anda, Anuška, Aňa, Nána, Nanynka (Anna) Vítek, Víťa (Vít, Vítězslav) Vík, Vikin (Viktor) Bořek (Bořivoj) Nácek, Igi, Ignácek, Nácíček (Ignác) Igi, Goša, Igorek (Igor) Nik, Domča, Domiš, Domeš, Domík, Domíček (Dominik) Zuzka, Zuza, Zůza, Zuzanka, Zoška (Zuzana) Hanka, Hanča, v západních Čechách Hančí (Hana) Bohouš, Bohuš, Bob, Bobík, na Moravě Bohóš (Bohuslav, Bohumil, Bohumír) Ota, Otík, Oťák (Otakar, Otmar) Gusta (Augustýn, Augustin, Gustav) Bolek (Boleslav) Maruška, Maruš, Maryša, Mařenka, Mařka, Mařena, Mářa, Máša, Mášenka, Máca, Míca, Micina, Machna, Máňa, Majka, Mája, Manda, Manka a další (Marie) Madla, Madlenka, Manda, Manka, Magda, Léna, Leňa (Magdaléna) Madla, Madlenka, Marka, Mája, Majka, Gréta, Gretka (Markéta) Lena, Léna Leňa, Lenička, Lenča, Lenčí (Lenka) Lída, Lidka, Liduška (Ludmila) Týna, Tína, Krista, Krisťa, Kita, Kitty, Kiki, Kikina (Kristýna) Berta, Bertík (Albert, ale i Norbert) Bertík, Robin, Robík (Robert) Kléma, Klíma (Klement) Ondra (Ondřej) Mikin, Miki, Mikeš (Mikuláš) Vávra (Vavřinec) Růža, Růžka, na Moravě Ružka, ale též Róza, Rózinka, Rozárka (Růžena nebo i Rozálie) Mates, Matýsek, Macek – (Matěj, ale i Matouš, Matyáš) Sváťa, Svaťka, Svatík (Svatopluk, Svatoslav) Bára, Barča, Barka, Baruška, Barunka, na severovýchodní Moravě také Baška (Barbora) Lucka, Lúca, Lucinka (Lucie) Dáša, Dášeňka, Dáda (Dagmar) Dan, Danek, Dadák (Daniel) Běta, Bětka, Líza, Betynka (Alžběta) Marťa (Martin, Martina)

Příklady anglických hypokoristik Albert – Al, Bertie Alexander – Al, Lex, Sandy Alfred – Al Alicia – Al Amanda – Mandy Anna – Annie Andrew – Andy Bernard – Bernie Catherine – Kate, Katie, Kitty, Kasie Deborah – Deb, Debbie Edward – Ed, Eddie, Ned, Neddy, Ted Elisabeth – Betty, Lizzie, Liz, Bessie Francis – Frank, Frankie Frederick, Alfred – Freddie Gerald, Jeremy – Jerry Henry – Harry Isaac – Ike Isaac, Zachary – Zac, Zakky James – Jimmy Joseph – Joe Leonard – Lenny Lucinda – Cindy Margaret – Peggy, Daisy, Maggie, Marge Oswald – Ozzie Patricia – Pat, Tris, Trish, Trissie Patrick – Pat, Pad, Paddy, Paddie Rebecca – Becky, Becca, Becks, Bex, Bec Richard – Rich, Richie, Rick, Ricky, Dick, Dicky Robert – Bob, Bobby, Rob, Robbie Samantha, Samuel – Sam Theodore – Ted, Teddy, Theo, Ned, Neddy Victoria – Vicky William – Bill, Billy, Will, Willie, Liam, Willy

Příklady německých hypokoristik Friedrich — Fritz Gertrude — Trudi Johannes — Hänsel(chen) Siegfried, Sigismund — Siggi

Příklady ruských hypokoristik Ruská hypokoristika jsou často tvořena z posledních dvou slabik daného jména, k nimž se připojí sufix -a, případně -ka nebo -uška (pokud se tvoří deminutiva). Pro mužská i ženská jména jsou sufixy stejné. (např. Váňa, Goša, Tojla, Saša, Nasťa, Duňa aj.) Méně často se tvoří hypokoristika z prvních slabik jména, jako je to obvyklé ve většině ostatních indoevropských jazyků včetně angličtiny a češtiny (např. Káťa, Vasja, Loňa, Marfuša).

Afanasij – Afoňa, Afoňka Agrafjena – Grušeňka, Gruša Alexej – Aljoška, Ljoška, Ljocha Alexandr, Alexandra – Alexaška, Saška, Saša, Sášeňka, Šura Alina – Lina, Linočka, Alinuška Andrej – Andrjuška, Andrjucha, Juška, Dronka Anastasija – Nastasja, Nasťa, Nastěnka Anatolij – Tolja, Tolik Dimitrij – Míťa, Míťaj, Dima, Dimka Fjodor – Feďa, Feďka Gerasim – Geša Grigorij – Gríša, Griška, Goša, Goga, Gryc Igor – Goša Ivan – Váňa, Vaňka, Ivaška Jakov – Jakuška, Jaška, Kuška Jelena – Lena, Lenočka, Oleňka, Oleňčik Jevdokija – Duňa, Duňka Jevgenij, Jevgenija – Žeňa, Žeňka Konstantin – Kosťa Leonid – Loňka Marfa (Marta) – Marfuša Marija – Máša, Mášenka Michajl – Míša, Miška, Míšeňka Naděžda – Naďa, Naďka, Dinka Natalija – Nataša Nikolaj – Kolja Pjotr – Péťa, Peťka, Píťa Praskovja – Paška, Pašeňka Semjon (Sergej, Arsenij) – Seňka Sergej – Serjožka Sofija – Soňa, Soněčka Stěpan – Sťopa, Stěpka, Stěnka Timofej – Timoša, Moška Varvara – Varja Vasilij – Vaska, Vasja Vladimir – Voloďa, Vovka

Příklady španělských hypokoristik Dolores – Lola Francesco – Paco, Paquito, Curro Joaquín – Quino José – Pepe Manuel, Emanuel, Imanuel – Manu, Mano Santiago – Diego

Reference

Literatura HAUSER, Přemysl: Nauka o slovní zásobě Encyklopedický slovník češtiny Příruční mluvnice češtiny

Související články Deminutivum – zdrobnělina Eufemismus Přezdívka Příjmení

Externí odkazy

Svatopluk Pastyřík: Hypokoristické podoby vlastních jmen a jejich současné zkoumání. (čas. Čeština doma a ve světě)

Kategorie:Slovotvorba Kategorie:Užívání jazyka Kategorie:Lidská jména