Příhraniční naučná hornická stezka je čtyřicet kilometrů dlouhá česko-německá naučná stezka hornické historie ve východní části Krušných hor. Spojuje sedmdesát míst (především muzea, pomníky, prohlídkové štoly, umělá jezírka a příkopy, haldy a turisticky atraktivní místa) spojených s dějinami osídlení krajiny a hornictví. Naučná stezka návštěvníky seznamuje s dějinami kdysi nejvýznamnějšího revíru těžby cínu ve střední Evropě. Její trasa vede z Krupky přes Geising, Altenberg Zinnwald a Cínovec zpět do Krupky.
Zeměpisná poloha Naučná stezka se nachází asi 45 km jižně od Drážďan ve vrcholové části východních Krušných hor. Probíhá v blízkosti české hranice a vede z Krupky přes Horní Krupku, Komáří hůrku, Fojtovice do Fürstenau. Z Fürstenau vede stezka dále přes Löwenhain, Geising, Altenberg do obce Zinnwald. Přes starý hraniční přechod na B 170 se přes Přední Cínovec vrací opět do Krupky. Naučná stezka tedy protíná pramennou oblast řeky Weiße Müglitz (Bílá Mohelnice).
Jednotlivá místa trasy
Krupka náhled|Poutní kostel Bohosudov náhled|Pohled na hrad Krupka náhled|Prohlídková štola "Starý Martin"
01 – Sedačková lanovka na Komáří hůrku je nejdelší sedačková lanovka bez mezistanice v České republice. V době vybudování byla dokonce nejdelší sedačkovou lanovkou ve střední Evropě. Lanovka byla postavena v letech 1950 až 1952 ve švýcarské licenci, je dlouhá 2348 m. 02 – Kalvárie je skalnatý vrch nad obcí Bohosudov. Vzhledem k tradici procesí do poutního místa Bohosudov zde byla v polovině 18. století postavena barokní kaple. Uvnitř se od roku 1761 nachází umělecky ztvárněná postava Krista. 03 – Poutní kostel Bolestné Matky Boží v Bohosudově má svým vznikem vztah možná již k husitské bitvě u Ústí v roce 1426. Dnešní barokní stavba vznikla přestavbou, kterou provedli stavitelé Giulio Broggio a Octavio Broggio. Patří k nejpozoruhodnějším sakrálním stavbám v České republice. 04 – Hřbitovní kostel sv. Anny byl postaven v roce 1516 v jednoduchém slohu za velkého přispění měšťanů Krupky. Do jeho vnitřní výbavy patří mj. vzácné vyobrazení Martina Luthera ze 16. století. 05 – Špitální kostel (Svatého Ducha) byl kdysi spojen s městským špitálem. Je poprvé zmiňován roku 1454 jako již existující. Po požáru (1538) byl přestavěn v letech 1556-1642. 06 – Hrad Krupka býval strategicky důležitým hradem, chránícím důlní díla, město a starou obchodní cestu do Saska. Byl pravděpodobně vystavěn kolem roku 1300. První písemná zmínka o již existujícím hradě je v lenní smlouvě z roku 1330. Za husitských válek byl roku 1429 hrad pobořen a poté mezi léty 1434 a 1440 znovu postaven. V letech 1471-82 došlo k pozdně gotické přestavbě. Za třicetileté války došlo k dalšímu zničení. Na nádvoří hradu bylo v letech 1695-97 postavena budova horního úřadu. V tu dobu však již byl hrad opuštěný a rozpadlý. 07 – Městský kostel Nanebevstoupení Panny Marie je farním kostelem města Krupky. Pochází z druhé poloviny 14. století. V roce 1429 za husitské války byl zničen a v letech 1430 až 1440 zase obnoven. Po požáru města (1479) byl v letech 1479–1488 již po druhé v krátké době přestavěn v pozdně gotickém slohu a později pak barokizován. 08 –Svolávací zvonice, samostatně stojící věž s kamennou spodní stavbou a šindelovou střechou, je jednou z mála zachovalých hornických svolávacích zvonic v Evropě. Byla postavena počátkem 15. století. Dnešní podobu získala kolem roku 1600. Zvonem z této věže se horníkům oznamoval začátek směny a konec směny. 09 – Historické náměstí města Krupky má protáhlý tvar. Památkově chráněný soubor staveb vznikl ve středověku rozšířením původní Koldicovy ulice. Samo město Krupka bylo založeno kolem roku 1230 jako hornické sídliště, stalo se v roce 1300 svobodným horním městem a roku 1547 královským svobodným horním městem. 10 – Muzeum v Krupce bylo založeno v roce 1919 místním muzejním spolkem a původně sídlilo v budově bývalé školy. Dnes jsou jeho sbírky (mj. k dějinám hornictví a přírodovědné) umístěny v měšťanském domě z doby renesance. 11 – Štoly prohlídkového dolu Starý Martin patřily v dobách svého provozování k nejdůležitějším štolám krupského revíru. Tvořily přístup k severozápadní části žíly Lukáš. Délkou zhruba dva kilometry byla tato žíla nejdelší cínovou žílou v Čechách. 12 – Hornická osada Horní Krupka , ležící pod Komáří hůrkou, byla založena roku 1370. Horníci je založili při svém postupu údolím do vyšších poloh hor při hledání dalších míst pro dobývání cínu. 13 – Kaple sv. Wolfganga se nachází asi 300 metrů západně od vrcholu Komáří hůrky ve výši 774 metrů. Původní kaple, pocházející z roku 1360, byla zasvěcena svatému Wolfgangovi, patronu horníků. Za třicetileté války byla zničena a v letech 1692-1700 znovu postavena v barokním slohu.
Komáří hůrka náhled|Komáří hůrka se dvěma hostinci
14 – Komáří hůrka (807 m n. m.) je jedním z nejvyšších vrcholů východních Krušných hor na české straně. Na přelomu 12. a 13. století byla oblast kolem Krupky jedním z nejdůležitějších revírů těžby cínu v Evropě. Hledání dalších nalezišť cínu přivedlo horníky ve 14. století na hřeben Krušných hor ke Komáří hůrce. O dolování na Komáří hůrce se listiny poprvé zmiňují v roce 1416.
Fürstenau náhled|Střed obce a kostel v zimě
15 –Sídelní oblast Fürstenau vznikla patrně v době prvního mýcení pralesů ve Zdaleka viditelný kostel se špičatou věží vznikl v letech 1885-1887 jako novostavba nahrazující zchátralý starý kostel pocházející asi ze 14. století. 16 – Stříbrná štola vznikla v naději na nalezení rud stříbra, mědi a olova v 17. století. Byla několikrát krátkodobě provozována, avšak vždy bez úspěchu. Nejstarší písemný doklad o tomto horním díle pochází z roku 1687.
Geising K založení hornické osady Geising došlo ve 14. století. V roce 1375 se zmiňuje těžní jáma železné rudy, v roce 1449 pak kovárna. Těžba přímo v místě byla méně významná než v sousedním Altenbergu a Zinnwaldu. Avšak zpracování rudy vytěžené ve zmíněných dvou nalezištích probíhalo v geisinské huti, protože jak Altenberg, tak Zinnwald postrádaly potřebnou vodu pro mokré drtiče a rudná prádla. Hornické činnosti byly v Geisingu ukončeny v 19. století. Postavení dráhy v údolí Müglitz přineslo městu po roce 1890 nový impuls vývoje v podobě turistiky. Dnes je městské centrum Geisingu jakožto historické dobře zachované hornické sídlo pod památkovou ochranou.
náhled|Pohled z Kohlhaukuppe náhled|Hüttenteichbaude a Geisingberg
17 – Rybník Hüttenteich: Rybník Hüttenteich byl vybudován v letech 1755-1757 zahrazením potoka Hüttenbach. Sloužil jako rezervoár vody pro pohánění vodních kol v prádlech rudy, mokrých drtičích a tavírnách v Geisingu. Po zastavení hornické činnosti sloužil k pohonu v pilách a jiných dřevozpracujících závodech. V roce 1951 byla na tomto místě vybudována přírodní ledová dráha pro rychlobruslařské závody. Dnes je tento areál využíván jako přírodní koupaliště a středisko volného času. 18 – Zimní stadion: Zimní stadion měl svého předchůdce od roku 1950 v podobě přírodní ledové dráhy. Byl první svého druhu v Krušných horách a nachází se vedle bývalého skokanského můstku a nově postavené sportovní haly. Stadion byl v 90. letech modernizován a zastřešen. V zimě zde slouží umělá ledová plocha a v létě jako dráha pro kolečkové bruslaře. Vedle toho se zde pořádají všechny koncerty v Geisingu. 19 – Evangelický kostel: Základní kámen pozdně gotického kostela byl položen v roce 1484 a kostel byl vysvěcen v roce 1513 opatem kláštera Altzella. Kostel později již svojí velikostí nestačil a proto byl v letech 1689-94 nahrazen novostavbou. Jeho interiér byl vyzdoben krušnohorským cínem a k vnitřnímu vybavení mj. patří cenný oltář s hornickými lampami. 20 – Radniční sklípek (Ratskeller): Dům na bývalém Novém náměstí byl postaven po roce 1700 pozdějším starostou Grundigem přestavbou dvou rozpadlých domů. Po Grundigově smrti (1729) se stal majitelem Rudolf von Bünau. Ten dům používal od roku 1736 pro sídlo manského horního úřadu své vrchnosti Lauensteinů, který existoval již od roku 1475. Po zániku bünauského panství na Lauensteinu změnil také horní úřad v roce 1823 svého majitele, avšak zachoval si nadále svoji funkci. Teprve v roce 1851 byl s ústupem hornictví zrušen. 21 – Saitenmacherhaus: Saitenmacherhaus byl původně vystavěn již kolem roku 1480. Dnešní podobu získal přestavbou v roce 1686, při které vzniklo hrázděné horní patro a renesanční portál s výklenky. Na chodbě domu lze vidět důlní sklonoměr z roku 1692 a plastika zobrazující dva horníky. Zde kdysi bydlel vážený obchodník s cínem Wendisch. Mezi léty 1692 a 1902 sloužil dům jako slévárna cínu. Jméno domu je odvozeno od jména rodiny, která jej dlouhou dobu vlastnila. 22 – Radnice: Novostavba z roku 1910 nebyla na rozdíl od řady radnic v okolí vybudována v klasicistním stylu, nýbrž byla přizpůsobena charakteru města a jeho bohatému historickému stavebnímu fondu. 23 – Dědičná štola Zwitterstock-Tiefer: Tato štola, vyražená v letech 1491 a 1543 do hloubky až 133 m pod ústí altenberské jámy Römer v délce 1978 m, sloužila k odvodňování altenberských šachet. Byla zřízena na podnět kurfiřta Friedricha Moudrého. O financování se musela podělit města Freiberg, Drážďany a Lipsko, jakož i kláštery a kapituly Freiberg, Míšeň a Altzella. Štola se razila z obou stran současně. Jenže se stavitelé nesetkali ve stejné výšce, takže uvnitř hory vznikl vodopád vysoký 3 metry. Pamětní deska připomíná, že štolu v roce 1822 projel princ Friedrich August. Dědičná štola odvodňovala altenberské šachty do roku 1982. 24 – Smírčí kříž: Na západním okraji města stojí smírčí kříž zobrazující meč se zahnutým koncem. Pochází pravděpodobně z předreformační doby, nejspíše ze začátku 16. století. 25 – Dům Anno 1497: Dům Anno 1497 se považuje za nejstarší zachovaný dům v Geisingu. Svědčí o tom letopočet 1497, vytesaný do kamene nad vchodem. Podle ne zcela doložené tradice měl tento dům postavit jeden z příslušníků rodiny Kölbelů, majitelů dolů. Při přestavbě roku 1768 bylo ale podstatně změněno patro budovy. Dnes je v domě restaurace nesoucí jméno Anno 1497. 26 – Vodopád na potoce Tiefenbach: Po zintenzivnění těžby v poválečné době byla v roce 1953 v údolí potoka Tiefenbach založena velká halda na vyplavenou hlušinu. Přeložením koryta potoka kolem haldy vznikl umělý, 20 m vysoký impozantní vodopád, ke kterému se lze dostat po příkré stezce.
Altenberg V první polovině 15. století postupovali horníci z Krupky při hledání dalších nalezišť cínu od jihu stále dále do vyšších poloh východních Krušných hor. Při tom objevili mezi léty 1436 až 1440 altenberské naleziště, což vedlo brzo poté k založení tohoto hornického města. Po dobu 550 let určovalo dolování cínu vývoj této obce. Bádání ukázalo, že naleziště Altenberg představuje nejvýznamnější ložisko cínu v Evropě. Dolování zde bylo zastaveno teprve v roce 1991, kdy již se přestalo vyplácet. Od 15. století bylo vytěženo celkem 106 000 tun cínu (koncentrátu), z toho 39 000 tun jen mezi léty 1947 a 1991. Dlouholetá hornická činnost po sobě ve městě a jeho nejbližším okolí zanechala četné viditelné stopy, z nichž největší památkou je altenberská pinka (propadlina v důsledku hornické činnosti).
27 – Hornické muzeum Altenberg: Hornické muzeum tvoří bývalé IV. prádlo rudy, jehož kořeny sahají až do 16. století. Je to poslední zachované prádlo rudy z rozsáhlého systému původních úpravárenských zařízení, rozmístěných v údolí potoka Tiefenbach mezi Altenbergem a Geisingem. Muzeum bylo otevřeno v roce 1957. Představuje historické zpracovávání cínové rudy podle původních principů s nárazovým drtičem a mechanicky poháněnou prací stolicí. V roce 1971 bylo muzeum rozšířeno o prohlídkovou štolu. Ve štole Neubeschert-Glück-Stollen , vyražené v roce 1802, byla připojena pracoviště dokumentující techniku dobývání v uplynulých 500 letech. V roce 1994 bylo muzeum rozšířeno o volnou plochu, ukazující zejména hornickou výbavu z posledních 50 let těžby.