Opava (, slezskoněmecky Tropp, , , ) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě a žije zde obyvatel; po Ostravě a Havířově jde tedy o třetí největší město Moravskoslezského kraje. Původně byla centrem Opavského knížectví a v letech 1742 až 1928 hlavním městem rakouského, respektive českého Slezska se zemskými úřady.
Sídlí zde Zemský archiv, Slezské zemské muzeum, Slezské divadlo nebo Slezská univerzita, významnými památkami jsou např. konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Vojtěcha, radnice Hláska nebo kaple svatého Kříže. Každoročně se ve městě koná festival Bezručova Opava.
Název Jméno osady bylo převzato ze jména řeky Opavy, na níž leží. Německé jméno je nejprve doloženo v podobě Oppaw, podoba Troppau vznikla ze spojení an der Oppau („na Opavě“, míněna řeka), v němž (synkopovaný) člen splynul se samotným jménem.
Historie náhled|267x267pixelů|Opava na vedutě Jana Willenberga z roku 1593 Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky“ spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy, o které se ale uvažuje jako o falzu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.
Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském knížecím trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské knížectví bylo podřízeno přímo českým králům.
V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského knížectví Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1861 budova sloužila zemskému sněmu, od roku 1950 je sídlem Zemského archivu.
Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem knížectví, samotný význam knížecích pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.
Porážka Marie Terezie a rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.) a diplomaté.
náhled|vlevo|Zemská sněmovna v Opavě k roku 1900 V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde Slezský zemský sněm, v jehož čele stál zemský hejtman a zemský výbor. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také zemský soud.
V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdenník, z německých listů Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení první světové války, kdy se převážně německy mluvící Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. prosince 1918.
V roce 1921 žilo v Opavě 33 457 obyvatel, z toho 8 527 Čechoslováků, 22 008 Němců a 608 Židů. Až do 30. listopadu 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské město přestalo být sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Opava se stala centrem vládního obvodu v rámci Sudetské župy. Místní synagoga byla vypálena během „křišťálové noci“ 10. listopadu 1938. Tuto událost připomíná památník vztyčený na jejím místě roku 2013.
K osvobození města na konci druhé světové válce došlo ve dnech 22. až 24. dubna 1945. Při těžkých bojích byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem. Většina původních obyvatel byla vysídlena a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1946 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, který je od roku 1993 součástí Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.
Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu Petra Bezruče, byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival Bezručova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. Od roku 1990 je Opava opět statutárním městem. Téhož roku zde zahájila první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a na tomto podkladě dne 9. července 1991 schválila ČNR zákon o zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě.
Městské symboly
Znak
Opavský znak je tvořen polceným štítem, v pravém, červeném poli půl stříbrné orlice se zlatou zbrojí (zobákem, jazykem a pařátem), levé, stříbrné pole polceno a v jeho pravé polovici tři červené, dolů obrácené, krokve.
Logo Městské logo se skládá z následujících elementů: Na bílém pozadí je umístěn šedou barvou název města (Opava). Z písmene „v“ vybíhá doleva červený páv, který je hlavním symbolem města. Jeho korunka symbolizuje královské úřady, které zde mezi lety 1749–1782 sídlily. V roce 2025 město oznámilo, že ve spolupráci s odbornou organizací Czechdesign uspořádá soutěž na novou vizuální identitu města, jejíž výsledky mají být zveřejněny na začátku června 2026.
Vlajka Opavská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a červeným. Uprostřed listu je znak města.
Obyvatelstvo Počet obyvatel Žije zde obyvatel, kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem. V celé opavské aglomeraci žije kolem 75 tisíc obyvatel. V důsledku okolností, daných i odsunem německojazyčného obyvatelstva, probíhal poválečný rozvoj Opavy pozvolněji.
+ Vývoj počtu obyvatel města Opavy podle sčítání liduRok18691880189019001910192119301939194719501961197019801991200120112021Počet obyvatel 16 608 20 562 22 867 26 748 30 762 33 457 36 030 45 740 30 273 35 576 42 458 50 275 59 384 62 815 61 382 58 351 55 146
Včetně místních částí:
Struktura obyvatelstva
Správa a instituce náhled|Složení zastupitelstva města
Městská samospráva
V čele města je primátor. V obecních volbách se volí zastupitelstvo, které má 39 členů. Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2018 jedenáct členů. Správu města vykonává magistrát. V samosprávných městských částech se navíc volí i vlastní zastupitelstva a působí zde starostové, rady a úřady městských částí.
Po komunálních volbách roku 2022 se utvořila koalice složená ze zastupitelů za ANO 2011, Občanů městských částí Opavy a Zelené pro Opavu, která v zastupitelstvu drží 22 hlasů z 39.
Členění města náhled|Opavské městské části (barevně, hranice katastrálních území bíle) Opava je statutárním městem, které je jen zčásti územně členěné. Centrální oblast města se nečlení na městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Tuto oblast tvoří: evidenční část Město (k. ú. Opava-Město) většinový díl evidenční části Předměstí (k. ú. Opava-Předměstí) bez základní sídelní jednotky Karlovec evidenční část Kateřinky (k. ú. Kateřinky u Opavy) evidenční část a katastrální území Kylešovice většinový díl evidenční části Jaktař (bez základní sídelní jednotky Vávrovická tvořené čtyřmi dvojdomky)
Okrajové části města jsou rozčleněny do osmi samosprávných městských částí: Komárov (evidenční část Komárov tvořená většinou katastrálního území Komárov u Opavy) Malé Hoštice (tvořená stejnojmenným katastrálním územím, zahrnujícím evidenční části Malé Hoštice a Pusté Jakartice) Milostovice (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím) Podvihov (katastrální území a evidenční část Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy, tvořená evidenční částí Komárovské Chaloupky) Suché Lazce (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím) Vávrovice (tvořená evidenční částí Vávrovice na katastrálních územích Vávrovice, Držkovice a Palhanec, a dále základní sídelní jednotkou Karlovec – díl evidenční části Předměstí na katastrálním území Opava-Předměstí, a základní sídelní jednotkou Vávrovická – čtyři dvojdomky v evidenční části a katastrálním území Jaktař) Vlaštovičky (tvořená evidenční částí Vlaštovičky na katastrálních územích Vlaštovičky a Jarkovice) Zlatníky (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím Zlatníky u Opavy)
V letech 1976–1991 byla součástí města i obec Chvalíkovice. Většina území města leží historicky ve Slezsku, ale čtyři z jeho částí (Kravařov, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. moravským enklávám ve Slezsku.
Státní instituce V Opavě sídlí mj. Státní úřad inspekce práce s celorepublikovou působností Zemský archiv v Opavě s oblastní působností (kraje Moravskoslezský a Olomoucký) Katastrální úřad Moravskoslezského kraje