náhled|Wacław Sieroszewski Wacław Kajetan Sieroszewski (24. srpen 1858, Wólka Kozłowska – 20. duben 1945, Piaseczno) byl polský spisovatel z okruhu Mladé Polsko (Młoda Polska).
Život Vyrůstal v péči širšího příbuzenstva, protože jeho otec byl uvězněn za podíl na Lednovém povstání (Powstanie styczniowe) v roce 1863 a jeho matka zemřela. Za účast v tajných studentských spolcích byl ruskou správou vyloučen z gymnázia. Učil se zámečníkem a studoval na železniční technické škole. Aktivně se zapojuje do sociálně demokratického hnutí v dělnickém prostředí. V roce 1878 byl uvězněn a příštího roku byl poslán do vyhnanství na Sibiř. náhled|260x260px|Jeho hrob ve Varšavě Od roku 1880 pobýval ve Verchojansku, od roku 1882 v Irkutsku. Za své etnografické práce o Jakutsku získal ocenění ruské Zeměpisné společnosti a v roce 1898 mu bylo povoleno vrátit se na území Polského království (tzv. „Kongresové království“ 1815–1916). V roce 1900 byl opět uvězněn za účast na manifestaci při příležitosti druhého výročí odhalení pomníku Adama Mickiewicze ve Varšavě.
Vyhnán z Polského království odjíždí na vědeckou expedici do Japonska. Na ostrově Hokkaidó studuje život menšiny Ainu. V roce 1904 se přes Koreu, Čínu, Cejlon a Egypt vrátil do Varšavy. V období revoluce v roce 1905 byl opět vězněn. Přesídlil do Haliče (Rakousko-Uhersko) a žil v Krakově a v Zakopaném.
V letech 1910–1914 žil v Paříži. V době 1. světové války vstoupil do polských legií. V roce 1918 působil jako ministr informací a propagandy v Prozatímní lidové radě polské republiky (Tymczasowy Rząd Ludowy Republiki Polskiej, 6. 11. 1918 – 17. 11. 1918) v Lublinu. V období druhé polské republiky byl senátorem, v letech 1927–1930 byl prezidentem Svazu polských spisovatelů (Związek Zawodowy Literatów Polskich) a v letech 1933–1939 prezidentem Polské akademie literatury (Polska Akademia Literatury).
Je pochován na hřbitově „Cmentarz Powązkowski” ve Varšavě.
Dílo náhled|Pamětní deska na domě, v kterém žil (ulica Górnośląska 16, Varšava) Je znám jako autor románů a především povídek, ve kterých popisuje život na Sibiři a Dálném východě. Mimo to psal i práce etnografické.
Spisy
česky vyšlo Oceán, přeložil Jaroslav Rypáček (=Jaroslav Radimský), Jos. R. Vilímek po 1900 Na pokraji pralesa, přeložil Albin Straka, Zář, 1905 Čínské povídky, přeložil Jaroslav Ráček (=Jaroslav Radimský), Kamilla Neumannová, 1906 Zámořský ďábel, přeložil Jaroslav Ráček (=Jaroslav Radimský), Kamilla Neumannová, 1906 Mezi ledy, přeložila Vilma Sokolová, F. Šimáček, 1907 Sibířské povídky, přeložil Karel V. Rypáček, Alois Hynek, 1910 V pasti, přeložil Karel V. Rypáček, Jan Otto, 1911 Letorosty, přeložil Hanuš Sedláček, Topič, 1911 Dvě sibiřské povídky, přeložil František Tmej, Jan Otto, 1911 Zámořský ďábel, přeložil Karel V. Rypáček, Jos. R. Vilímek, 1912 Dary Severákovy, Jos. R. Vilímek, 1918 Beniowski, román, přeložil Jaroslav Rypáček (=Jaroslav Radimský), Jos. R. Vilímek, 1919 Osud a jiné povídky z Japonska, přeložil Jiří Plachý, Karel Beníško, 1920 Manželství, přeložil Jaroslav Rypáček (=Jaroslav Radimský), Karel Beníško, 1920 Být, či nebýt (1921) Na pomezí lesů, přeložil Karel V. Rypáček, 1921 Zátiší (1921) Na hranici pralesů (1924) – román ze života vyhnanců v nejsevernější Sibiři Mezi chlupatými lidmi, přeložil Eduard Parma, Pokrok, 1927 Dalaï-Lama – román z dálného východu, přeložil Jaroslav Radimský, Jos. R. Vilímek, 1929
Odkazy
Reference
Literatura Jarmil Pelikán: heslo Wacław Sieroszewski, in: Slovník polských spisovatelů, Libri, 2000, , str. 433
Související články Seznam polských spisovatelů
Externí odkazy
o rodu Sieroszewski
Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Mladé Polsko Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Powązkowském hřbitově