Vratislav I.

Vratislav I. (; 875/888 – 13. února 921) byl třetí český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí zřejmě v letech 915 až 921.

Narodil se patrně roku 888 (nebo možná už roku 875) jako druhorozený syn tehdejšímu knížecímu páru Bořivojovi I. a svaté Ludmile. Už kolem roku 906 byl zasnouben se Stodorankou Drahomírou. Na knížecí stolec však usedl až po smrti svého bratra Spytihněva snad v roce 915. Tentýž rok nechal svého syna Václava postřihnout biskupem Notarem. Během své vlády proslul založením Svatojiřské baziliky na Pražském hradě a pokračoval i v budování sítě hradišť ve středních Čechách. Vratislav zemřel 13. února roku 921. Podle kroniky Činy Hunů a Uhrů se tak stalo kvůli maďarskému vpádu do střední Evropy. Byl pohřben v bazilice sv. Jiří, kde se nachází tumba s Vratislavovými ostatky. Svatováclavské legendy Vratislava popisují jako slavného vládce.

Vratislav zplodil nejspíše sedm potomků, mezi nimiž byla budoucí knížata Václav a Boleslav.

Prameny o Vratislavovi Knížete Vratislava I. zmiňuje hned několik písemných pramenů, nejvýznamnější jsou tyto:

Kristiánova legenda – datum vzniku není jasné, vedou se o něm spory (datace se pohybují od 10. století, kam ji kladl kromě Dušana Třeštíka i Josef Pekař, až po století 14., toto datum určil například František Palacký). Kosmova kronika česká – napsána mezi lety 1119 až 1125 Fuit in provincia Boemorum – doba vzniku též není jednoznačná (klade se od 20. let 10. stol. až do 12. stol.) První staroslověnská legenda o sv. Václavu – vznikla někdy v polovině 10. stoletíPočátky Přemyslovců, s. 249

Život

Narození a mládí alt=Na středověkém obrázku stojí hnědovlasá, do bílého šatu obléknutá žena s mírně skloněnou hlavou hledící směrem vpravo.|náhled|Ilustrace Drahomíry ze Stodor na pařížském zlomku Dalimilovy kroniky Vratislav se podle historika Dušana Třeštíka narodil roku 888. Dovozuje tak z legendy Fuit in provincia Boemorum, v níž je psáno, že Vratislav zemřel ve 33 letech života.Počátky Přemyslovců, s. 204–206 Stejný názor zastává i Michal Lutovský. Vratislav byl synem knížete Bořivoje z rodu Přemyslovců a jeho ženy Ludmily, která možná pocházela z pšovského knížectví, nacházejícího se v oblasti dnešního Mělnicka, s ústředím na hradě Pšově, jak popisuje Kosmas a Kristiánova legenda.Počátky Přemyslovců, s. 144 Odlišně se o Ludmilině původu vyjadřuje Prolog o svaté Ludmile, jehož autor Ludmilu považoval za dceru srbského knížete.

Nedlouho po Vratislavově narození, někdy během let 888 až 890, zemřel jeho otec a Čechy připadly na krátký čas moravskému panovníkovi Svatoplukovi. Okolo roku 906, jak se domníval Dušan Třeštík,Počátky Přemyslovců, s. 204 se oženil s Drahomírou, jež pocházela z kmene Stodoranů. Historik Hynek Bulín měl za to, že tímto spřízněním možná vznikl jakýsi česko-veletský přátelský spolek. Stodorané totiž uznávali jistou závislost na kmenovém svazu Veletů. Zároveň šlo o první zaznamenaný kontakt Čech s oblastí, odkud Drahomíra pocházela.Vztahy Čech a Veletů, s. 28 Dušan Třeštík předpokládal, že sňatek byl nepochybně uzavřen z politických důvodů, aby vládnoucí kníže Spytihněv navázal nové spojenectví se silným knížetem Stodoranů.Počátky Přemyslovců, s. 361–362 Jan Tomášek si myslí, že se tak započala formovat protisaská koalice skládající se z Čechů, Stodoranů a Daleminců.Vztahy Čech a Veletů, s. 36 Snad už rok po jejich zasnoubení (907) se páru narodil syn Václav, mínil Třeštík.Počátky Přemyslovců, s. 203

S odlišným datováním později (2014) přišel Vratislav Vaníček, jenž Vratislavovo narození zařadil do roku 881 a vznesl hypotézu, že se Vratislav a Drahomíra zasnoubili v roce 893.Svatý Václav, s. 51

Emanuel Vlček dle svých antropologických výzkumů Vratislavových ostatků datum Vratislavova narození kladl do období kolem roku 875. Na základě zkoumání kosterních pozůstatků Václava určil, že na svět přišel kolem roku 895.Nejstarší Přemyslovci, s. 112 Vlčkovy poznatky ohledně věku Vratislava a Václava (ale ne ostatních zkoumaných Přemyslovců) Dušan Třeštík odmítl, protože nebyly v souladu s chronologií vytvořenou Třeštíkem na základě analýzy písemných pramenů.Počátky Přemyslovců, s. 453–461alt=Na obrázku je vykreslen sedící kníže Vratislav I. s knížecí korunou na hlavě oblečen do pláště se zvednutýma rukama.|vlevo|náhled|234x234pixelů|Vyobrazení Vratislava I. v Krumlovském obrazovém kodexu

Knížetem Historik Václav Novotný jako možnost Vratislavovy politické aktivity označil už jeho účast na říšském sněmu roku 895 v Řezně, kde se prý společně poddal se svým bratrem Spytihněvem východofranskému králi Arnulfovi. Sněmu se tenkrát zúčastnila česká knížata Spytihněv a „Witizla“, jehož Novotný považoval za možného Vratislava.České dějiny I./I., s. 444 Tuto myšlenku vyslovil i František Palacký. Dle Michala Lutovského kvůli nízkému věku Vratislava v té době ale „Witizlou“ nemohl být Vratislav. Dušan Třeštík poznamenal, že je Vratislavova účast na sněmu v roce 895 v rozporu s údaji z legend.Počátky Přemyslovců, s. 454

Vlády v knížectví se však ujal až po smrti svého bratra Spytihněva, který zemřel bez potomků. Svatováclavské legendy po Spytihněvově smrti mluví o posazení Vratislava na stolec předků umístěný pravděpodobně na Pražském hradě.Počátky Přemyslovců, s. 342 Rok Vratislavova nástupu na knížecí stolec se u odborníků různí. Petr Charvát se domnívá, že se tak stalo mezi lety 905 a 915. Dušan Třeštík se zase přiklání k roku 915.Počátky Přemyslovců, s. 203–204 S tímto údajem souhlasí i Vratislav Vaníček na základě Vlčkova výzkumu ostatků Spytihněva I..Svatý Václav, s. 57

Jedním z prvních počinů knížete Vratislava byly patrně postřižiny jeho prvorozeného syna Václava roku 915. Postřižiny se konaly pravděpodobně v kostele Panny Marie na Pražském hradě, v té době snad jediném kostele v Praze. K této příležitosti proto Vratislav do Prahy pozval biskupa.Počátky Přemyslovců, s. 200–203 Vojtěch Tkadlčík tohoto biskupa ztotožnil s veronským Notarem II. Biskup Notar byl snad do Čech vyslán i za diplomatickými účely, Dušan Třeštík podotkl, že Notar přicestoval s posláním bavorského vévody Arnulfa, které souviselo s Arnulfovým odbojem proti králi Konrádu I. Vratislav Vaníček soudí, že se Vratislav chtěl nechat prohlásit za vládce s Notarovým požehnáním, biskup Notar podle Vaníčka mohl navrhnout i sňatkové spojení Přemyslovců s chorvatskými Trpimírovci.Svatý Václav, s. 72alt=Na obrázku je ilustrace knížete Vratislava v kronice Václava Hájka z Libočan, kde je zobrazen jako stojící muž s knížecí korunou na hlavě, která se otáčí směrem doleva. Nese na sobě jakýsi plášť.|náhled|306x306pixelů|Ilustrace Vratislava I. v Hájkově kroniceO Vratislavových panovnických činech v rámci zahraniční politiky jsou informace poměrně nejisté.Zrod českého státu, s. 186 Ví se ale, že Čechy byly v této fázi vývoje úzce spjaty s Bavorskem, které si na ně činilo nároky.Počátky Přemyslovců, s. 360 V počátcích 10. století se rovněž Praha stala významným bodem stezky mezinárodního obchodu, jež směřovala z Pyrenejského poloostrova až na území Chazarů.Počátky Přemyslovců, s. 373 Václav Novotný se domníval, že po nástupu na stolec v Praze Vratislavovi připadl důležitý úkol ve formě bránění se proti maďarským útokům z východu, jelikož se kvůli pádu Velké Moravy Maďarům na západ pronikalo snadněji. O jednotlivých bojích však chybí zprávy.České dějiny I./I., s. 447 Václav Chaloupecký ve své knize zmínil, že Vratislav dokonce vládl i na Moravě, přičemž vycházel z Vídeňské obrázkové kroniky sepsané ve 14. století. Potyčky s Maďary datoval Chaloupecký do prvních let Vratislavovy vlády. Autoři Velkých dějin zemí Koruny české nebo Michal Lutovský se ovšem shodují na tom, že Vratislav zatím fakticky ovládal pouze oblast středních Čech.Po stopách Přemyslovců, s. 105Velké dějiny, s. 267 I Třeštík označil Chaloupeckého domněnku jako zřejmý omyl, ba i se domníval, že se Vratislav spíše s Maďary spojil, nežli s nimi bojoval, což přejal od svého zesnulého bratra Spytihněva.Počátky Přemyslovců, s. 363 Toto spojenectví dosvědčuje i zpráva Adama z Brém, v jehož spisu se píše, že se roku 915 Čechové zúčastnili maďarské výpravy proti Sasku. Vratislav se tak zjevně rozhodl proto, že se kočovní Maďaři stali i spojenci bavorského Arnulfa. Patrně po roce 915 poslal svého syna Václava za vzděláváním na hradiště Budeč.Počátky Přemyslovců, s. 364–366 Václav a jeho mladší bratr Boleslav byli ještě předtím svěřeni do péče Vratislavovy matky Ludmily na knížecím dvoře.České dějiny I./I., s. 452

Smrt Vratislav I. pravděpodobně zemřel 13. února roku 921, když dovršil buď 33 let života, nebo své vlády.České dějiny I./I., s. 451 Legenda Fuit uvádí, že bylo Vratislavovi 33 let, když zemřel. Tomu odporuje staroslověnský Prolog o svaté Ludmile, který tvrdí, že Vratislav skonal v 33. věku svého panování.Počátky Přemyslovců, s. 177 Možná zahynul během maďarského vpádu do střední Evropy na následky zranění, což zaznamenal kronikář Šimon z Kézy ve své kronice. V kronice se píše, že nájezd proběhl po dobytí Panonie Maďary a skončil bitvou, ve které Vratislav přišel o život. Dušan Třeštík ale uvedl, že si ho písař spletl s králem Vratislavem I. a zprávu považoval za mylnou. Současná historiografie se kloní ke skonu roku 921. Jiný postoj ohledně Vratislavova úmrtí zastával František Palacký. Podle něj Vratislav zemřel až roku 926. Petr Charvát usuzuje, že Vratislavova smrt uvrhla knížectví do krize, jelikož oba jeho synové ještě nenabyli plnoletosti, tudíž regentskou vládu ve státě převzala Vratislavova choť Drahomíra.Zrod českého státu, s. 187

Ostatky alt=Na obrázku je vyfocena dřevěná tumba knížete Vratislava I. zdobená mnoha znaky včetně českého lva položená na kamenné bloku. Na její přední straně lze spatřit miniaturu samotného knížete Vratislava.|vlevo|náhled|Tumba Vratislava I. v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě Vratislav byl nejprve pohřben zhruba v ose chrámu sv. Jiří. Vzhledem k pozdějším přestavbám byly ale kosterní pozůstatky knížete Vratislava několikrát přemístěny. Až ve 14. století, na sklonku vlády Karla IV., byla pro ostatky vytvořena opuková tumba, do níž byla vložena olověná schránka s Vratislavovými kostmi. Přítomnost Vratislavových ostatků v tumbě dokazuje listina s datem 1. července 1379, na níž Vratislav rovněž vystupuje jako blahoslavený.Nejstarší Přemyslovci, s. 99 V 15. století byl k tumbě dostavěn nástavec,Po stopách Přemyslovců, s. 137 na kterém lze spatřit nápis: