Československý svaz mládeže (zkratka ČSM) byla jednotná mládežnická organizace v Československu řízená KSČ, které v českých zemích předcházela organizace Svazu české mládeže. Svaz vznikl v roce 1949 sloučením čtyř mládežnických organizací. ČSM byl složkou Národní fronty a podléhal přímému řízení KSČ, přičemž ostatní mládežnické organizace byly zlikvidovány. Hlavním cílem svazu bylo ideologické působení na mládež a prosazování politiky vládnoucí komunistické strany. Jeho tiskovým orgánem se stalo nakladatelství Mladá fronta. V roce 1968 se ČSM rozpadl. V období normalizace byl svaz obnoven a přejmenován na Socialistický svaz mládeže (SSM).

Dějiny Přímým předchůdcem ČSM byly jednotné národní organizace mládeže zakládané postupně na národnostním principu na osvobozeném území Československa, které byly od počátku pod vlivem KSČ: Svaz mládeže Karpat (leden 1945), Zväz slovenskej mládeže (jaro 1945), Svaz české mládeže (po 9. květnu 1945) a Svaz polské mládeže (po podepsání československo-polské spojenecké smlouvy v roce 1947).

Hlavním předchůdcem ČSM byl Svaz české mládeže, jehož organizační struktura pod totalitním vedením KSČ vydržela jen jeden rok v letech 1948–1949, ale přesto posloužila komunistům jako odrazový můstek k dosažení vytčeného cíle vybudování jednotné mládežnické organizace pod dohledem KSČ, do které v roce 1949 sloučila všechny národní organizace československé mládeže – pod novým názvem Československý svaz mládeže (ČSM).KOCIAN, Jiří. Politický systém v letech 1945 – 1948. In: MALÍŘ, Jiří; MAREK, Pavel a kolektiv. Politické strany II. Díl: období 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. s. 1128.

Vznik

Ve dnech 23. – 24. dubna 1949 proběhla v pražském Radiopaláci ustavující konference, na které se čtyři národní mládežnické organizace sloučily v jednotný Československý svaz mládeže. Dětskou organizací ČSM se stal nejprve Junák, při kterém byly zakládány Pionýrské oddíly Junáka (POJ).Bruno Hříbek: Sjednocení mladé generace: příspěvek k historii mládežnického hnutí v Československu v letech 1945–1950, Mladá fronta, 1979.

ČSM byl složkou Národní fronty a podléhal přímému řízení KSČ, přičemž ostatní mládežnické organizace byly zlikvidovány. Hlavním cílem svazu bylo ideologické působení na mládež a prosazování politiky vládnoucí strany, jeho tiskovým orgánem se stalo nakladatelství Mladá fronta. Na prvním sjezdu ČSM, který započal 7. června 1950 ve Vinohradské sokolovně v Praze, byl přijat organizační řád, kterým se všichni členové ČSM museli řídit a jehož součástí byl slib ve znění:

V závěru sjezdu se konal v neděli 11. června 1950 na Václavském náměstí sjezdový průvod tzv. „modré armády”, která v průvodu nesla celou řadu portrétů Rudolfa Slánského, generálního tajemníka ÚV KSČ. II. sjezd ČSM už se konal v Sjezdovém paláci v Praze a to ve dnech 3. – 6. února 1955 za účasti 600členné delegace pionýrů. Na sjezdu vystoupil například Antonín Zápotocký, tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, Emil Zátopek, spisovatel Pavel Kohout, generálplukovník Vladimír Janko, generálporučík Jan Zeman. ČSM také obdržel od sovětské delegace vlajku sovětského Komsomolu. Po ukončení sjezdových jednání se konal 6. února ve večerních hodinách ve Sjezdovém paláci maškarní ples (karneval), pořádaný Městským výborem ČSM v Praze a Parkem kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF).

Fungování svazu náhled|Československá delegace ČSM na II. Světovém festivalu mládeže a studentstva v Budapešti 1949 v uniformách

Kroj ČSM Všichni členové svazu, tedy svazáci měli kroj, který byl totožný s předchozím krojem Svazu české mládeže. Kroj se skládal z modré sportovní košile, na kapsičce byl umístěn znak Československého svazu mládeže. Součástí kroje byla kravata a baret, opatřený odznakem ČSM. Pro dívky byla doporučena modrá sukně, pro chlapce tmavé kalhoty. V létě mohli chlapci nosit manšestrové modré šortky.Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 19.04.1946, s. 5.

Organizace ČSM Sídlo Československého svazu mládeže se nacházelo v Praze v budově na rohu Senovážného náměstí čp. 24.Náměstí neslo název Františka Soukupa 1947-1951, Maxima Gorkého 1951-1989. a to v moderní budově, ve které dříve sídlilo taktéž vedení bývalého Svazu české mládeže i Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.Původně patřila budova republikánskému Svazu statkářů a nájemců, v roce 1942 ji získal Svaz zemědělství a lesnictví a využívalo ji též Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Od roku 1998 je sídlem České rady dětí a mládeže. Budovu zpočátku sdílelo s Jednotným svazem českých zemědělců.

Tiskovým orgánem byl deník Mladá fronta, který tisklo a vydávalo nakladatelství Mladá fronta, který ČSM taktéž převzal od bývalého Svazu české mládeže. V roce 1945 redakci (Praha II, Panská ulice 8) vedl šéfredaktor František Nečének, vedoucí redaktor Jan Buda, odpovědný redaktor Jaromír Hořec.

Školské skupiny Československého svazu mládeže Po přechodných předúnorových pokusech organizovat žáky na školách III. stupně v žákovských organizacích (ŽO) a školských skupinách (ŠS) podle Sovětského svazu vyšel po únoru 1948 ve „Věstníku ministerstva školství, věd a umění” řád žákovské organizace na školách III. stupně, podle něhož měl SČM (od r. 1949 ČSM) zakládat na všech školách III. stupně školské skupiny, přičemž docházelo k ustavení prozatímních školských skupin.

Školské skupiny ČSM měly získávat žáky k aktivní účasti na budování republiky, soustřeďovat nejpokrokovější a nejagilnější žáky k plnění programu ČSM (v r. 1948 ještě SČM), vést žákovskou organizaci (dříve žákovskou samosprávu), přičemž školská skupina měla pravomoc zbavit aktivního a pasivního volebního práva v žákovské organizaci takové žáky, kteří neměli kladný poměr k lidové demokracii a neplnili školní povinnosti. Školské skupiny ČSM organizovaly pracovní soutěže, výchovné kampaně, vzorné dny a týdny, doučování skupiny, zájmové kroužky, exkurze, návštěvy divadel, povinné tělesné práce žactva, spolupráci se závody a továrnami a působit při volbě povolání. Obdobnou spolupráci s žákovskou organizací vykonával na školách také Junák.

Ve školním roce 1949/50 byl školám uložen a na školách prováděn hromadný nábor do ČSM. Sjezdem v r. 1950 měl ČSM vstoupit „do nového, vyššího období svazácké práce”. Žákovské organizace byly rušeny a jejich činnost převzaly třídní výbory tvořené školními skupinami ČSM. Podle sovětského vzoru se měl nábor do ČSM provádět jednotlivě, obzvláště v první třídě z bývalých funkcionářů pionýrské organizace. Na základě vydaných směrnic ve Věstníku MŠVU z 20. ledna 1951 (ročník 7, 2. sešit) měla Školská skupina ČSM právo podávat řediteli návrhy na zlepšení práce školy a ředitel školy byl povinen tyto návrhy projednat na poradách učitelského sboru za účasti zástupce výboru školské skupiny. Školské skupiny prováděly také pravidelné týdenní prověrky (hodnocení vedoucích ŠS, posudky ke kázni a chování žáků).

Na základě vydaných směrnic organizovalo vedení ČSM na školách tzv. základní školení, která se od počátku školního roku 1950/51 nesla v duchu tzv. výchovného roku. K základnímu školení přibyly další ideové činnosti: zakládání politických kroužků, čtenářských kroužků, kulturních souborů a ve volném čase žáků to byly tzv. „drobné formy výchovné práce”. Činnost politických a čtenářských kroužků se odehrávala v menších skupinách, přičemž rozdělení žáků do kroužků „podle stupně jejich uvědomě­losti” měl za úkol výbor ŠS: v čtenářském kroužku měli žáci ideové uvědomění teprve získávat, v politických kroužcích již prohlubovat. Kroužky čtenářské připravovaly členy ČSM především na akci plnění «Fučíkova odznaku» (od října 1949). K vedení politických kroužků pořádaly pro vyškolení kádrů okresní a krajské výbory KSČ na všech okresních a krajských politických školách KSČ čtrnáctidenní kurzy, vedení Svazu činnost politických kroužků řídilo a vydávalo pro ně osnovy i bro­žury.

Fučíkův odznak ČSM Podle pokynů Ústředního výboru ČSM bylo v říjnu 1949 přikročeno k rozsáhlejšímu budování politických kroužků při základních organizacích ČSM, ve kterých mládežníci měli studovat daná politická témata. Další akcí ÚV ČSM bylo zavedení Fučíkova odznaku (na Slovensku Jilemnického odznaku) a čtenářských kroužků. K získání Fučíkova odznaku bylo třeba nastudovat: Tři politické knihy: Gottwald k mládeži; Ústava 9. května; Lenin, Stalin, Kalinin k mládeži; Povinná četba: Al. Jirásek: Proti všem; Z následujících titulů si dva vyvolit: J. Fučík: Reportáž psaná na oprátce; J. Fučík: V zemi, kde zítra již znamená včera; P. Jilemnický: Vítr se vrací; I. Olbracht: Anna Proletářka, M. Majerová: Siréna; Z knih básní si dvě vyvolit: J. Neruda: Zpěvy páteční; J. Wolker: Pracujícím; P. Bezruč: Slezské písně; S. K. Neumann: Výbor — A hrdý buď; Jeden román ze tří sovětských: A. Fadějev: Mladá garda; N. Ostrovskij: Jak se kalila ocel; B. Polevoj: Příběh opravdového člověka; Prostudovat dvě odborné knihy ze svého povolání. Zhlédnout 5 filmů: 3 sovětské, 2 československé nebo jiných států lidové demokracie.Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 11.2.1950, (6). s. 5.

Uchazeči o Fučíkův odznak byli před komisí ze znalostí přezkoušeni (rozhovor o knihách, co na čtenáře zapůsobilo, jaký je smysl knihy nebo filmu, jaká z toho plynou poučení). První zkoušky s předáváním odznaků proběhly 30. ledna 1950 v Hustopečích za účasti Gusty Fučíkové. Seznam literatury a pokyny k získání odznaku ÚV ČSM podle stranických požadavků upravoval. Poslední pokyny vydal ÚV SSM v roce 1977.Jiří Trávníček: Česká čtenářská republika, Host, 30. 6. 2020, s. 52.

ČSM po III. sjezdu (1958) Na III. sjezdu, opět konaném ve Sjezdovém paláci v Praze, ve dnech 13. – 15. prosince 1958, odsouhlasili účastníci sjezdu nové stanovy, které zvýšily věkovou hranici pro přijetí na 15 let a přijaly zásadu, že při vstupu z Pionýrské organizace do ČSM je nutné doporučení skupinové rady Pionýrské organizace (PO). Podle nových stanov z roku 1958 se členem Československého svazu mládeže mohl stát každý občan ve věku od 15 do 26 let, který uznával stanovy ČSM. O přijetí rozhodla příslušná základní organizace, která mohla rovněž na základě žádosti členství prodloužit nad horní věkovou hranici.

Základem ČSM byly základní organizace ustanovované v rámci pracoviště, školy, vojenské jednotky a podobně. Všechny základní organizace na území okresu či města tvořily okresní nebo městskou organizaci, ty pak dále tvořily krajské organizace. Krajské organizace na Slovensku tvořily územní organizaci ČSM na Slovensku, všechny krajské organizace tvořily celostátní organizaci ČSM. Všechny orgány byly voleny zdola nahoru veřejným hlasováním, v rozhodování platil většinový princip.

Nejvyšším orgánem ČSM byl sjezd svolávaný jednou za čtyři roky, v období mezi sjezdy řídil činnost ústřední výbor. Na Slovensku navíc existoval Slovenský ústřední výbor ČSM, který každé dva roky svolával slovenský sjezd ČSM. Nejvyšším orgánem krajské organizace byla krajská konference a krajský výbor ČSM, obdobně tomu bylo pro okresní a městské organizace. Ve městech a velkých obcích mohl navíc existovat místní výbor ČSM. Základní organizace musela mít nejméně 5 členů. Nejvyšším orgánem základní organizace byla členská schůze konaná nejméně jednou měsíčně, účast na členských schůzích byla povinná. Činnost základní organizace řídil výbor, který volil ze svého středu předsedu. Členové se nazývali „svazáci“, nosili jednotné modré uniformy.

ČSM vytvářel a každodenně vedl Pionýrskou organizaci pro děti ve věku od 9 do 15 let. Ve stanovách bylo zakotveno přímé vedení Komunistickou stranou Československa a výchova mládeže v duchu komunismu.

ČSM po IV. sjezdu (1963)