24. únor je 55. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 310 dní (311 v přestupném roce). Svátek slaví Matěj a Matyáš. Ve starších kalendářích býval tento den v přestupném roce zdvojován, nyní tuto roli plní 29. únor.
Přestupný den Ve starověkém Římě se v tento den slavil svátek Regifugium, „útěk krále“, připomínající konec posledního římského krále Tarquinia Superba a vznik římské republiky (509. př. n. l.). V původním římském republikánském kalendáři se mezi 23. únor (svátek Terminalia) a 24. únor každý druhý rok vkládal přestupný měsíc (zvaný mensis intercalaris nebo Mercedonius). Caesarův juliánský kalendář zavedl rok o 365 dnech s přestupným 366. dnem jednou za 4 roky, který se do kalendáře vkládal na místo původního přestupného měsíce. Aby zůstalo zachováno označení zbývajících únorových dní, započítával se 24. únor dvakrát.
V římské dataci byl tento den označován ante diem sextum Kalendas Martias, tedy „šestý den před březnovými Kalendami“. Pro odlišení se první, vložený den označoval slovem bis, „dvakrát“: ante diem bis sextum Kalendas Martias (a. d. bis VI Kal. Mart.). Ze spojení slov bis sextus („dvakrát šestý“) vzniklo označení anus bis sextus („přestupný rok“) a přídavné jméno bissextilis ve významu „přestupný“ přejaté do dalších jazyků.
Svátek sv. Matěje se v přestupném roce slavil až po přestupném dni, tedy 25. dne měsíce února. Stejně byly i další svátky slavené v běžných letech 25.–28. února o den posunuty. Během novověku byla opuštěna datace římská i dle křesťanských svátků a prosadila se datace pomocí pořadového čísla dne v měsíci, která toto zdvojování ignorovala. Tím 29. únor, kterého se lze dopočítat jen v přestupném roce, prakticky nahradil římský a. d. bis VI Kal. Mart. Původní způsob s posunutými svátky byl zachován v církevním kalendáři až do roku 1970.
Události
Česko 1527 – Arcivévoda Ferdinand I. Habsburský byl v Praze korunován českým králem 1904 – V Praze na Žofíně se konal první autosalon v Česku. 1948 Ve 12 hodin začala hodinová generální stávka, které se zúčastnilo 2,5 milionů pracujících. V redakci Lidových novin v Praze proběhl komunistický převrat. Ferdinand Peroutka byl sesazen z úřadu šéfredaktora, jeho nástupcem se stal komunistický spisovatel Jan Drda. 2008 – Česká skladatelka, zpěvačka a herečka Markéta Irglová (společně s Glenem Hansardem) získala Oscara v kategorii Nejlepší filmová píseň za skladbu Falling Slowly z filmu Once (2007) v rámci 80. ročníku udílení cen americké Akademie filmového umění a věd za rok 2007. 2015 – Střelba v Uherském Brodě – třiašedesátiletý útočník v hospodě zastřelil osm osob, jednu těžce zranil a poté spáchal sebevraždu. 2018 – Ester Ledecká se stala dvojnásobnou olympijskou vítězkou ve dvou odlišných sportech, což dokázala jako první žena v historii.
Svět 484 – Vandalský král Hunerich odvolal křesťanské biskupy z jejich úřadů a poslal je do vyhnanství na Korsiku. 1525 – Bitva u Pavie, kde došlo k porážce Francouzů a zajetí Františka I. Francouzského vojskem císaře Karla V. 1582 – Papež Řehoř XIII. vyhlásil bulou Inter gravissimas reformu kalendáře. 1918 – Estonsko vyhlásilo nezávislost. 1920 – Vznikla NSDAP. 1938 – Americká firma DuPont představila první zubní kartáček se syntetickými vlákny. 1946 – Juan Perón byl zvolen prezidentem Argentiny. 1949 – První arabsko-izraelská válka: byla podepsána dohoda o příměří mezi Izraelem a Egyptem. 2008 – Raúl Castro byl veřejně Národním shromážděním zvolen prezidentem Kuby. 2022 – Rusko zahájilo Invazi na Ukrajinu jako součást Ruské vojenské intervence na Ukrajině.
Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození 24. února Česko náhled|upright|Jiří Bělohlávek (* 1946) náhled|upright|Klára Koukalová (* 1982) 1533 – Petr Codicillus z Tulechova, český humanista, matematik, astronom a básník († 29. října 1589) 1567 – Jindřich Matyáš Thurn, česko-německý šlechtic, jeden z vůdců českého stavovského povstání († 26. ledna 1640) 1775 – Matěj Kopecký, český loutkový divadelník a národní buditel († 3. července 1847) 1785 – Josef Vojtěch Sedláček, český kněz, buditel a vlastenec († 2. února 1836) 1830 – Karolina Světlá, česká spisovatelka († 7. září 1899) 1835 – Josef Svátek, český novinář, kulturní historik a spisovatel († 9. prosince 1897) 1847 – Miloslava Pippichová-Havelková, česká operní pěvkyně († 28. března 1878) 1851 – Karel Liebscher, český malíř – krajinář a ilustrátor († 20. dubna 1906) 1856 – Matyáš Žďárský, jeden ze zakladatelů alpského lyžování, malíř a sochař († 20. června 1940) 1859 – Bohdan Kaminský, vlastním jménem Karel Bušek, český básník a překladatel († 13. července 1929) 1861 – Karel Černohorský, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Morašic († ?) 1870 – Jaroslav Maria, vlastním jménem Jaroslav Meyer, český právník, spisovatel, dramatik a esejista židovského původu († 3. listopadu 1942) 1872 – Alois Dryák, český architekt († 6. června 1932) 1873 – Josef Kuška, kněz, generální vikář české části litoměřické diecéze († 25. ledna 1953) 1876 – Albín Stocký, český archeolog († 18. dubna 1934) 1895 – Rudolf Klapka, český fotbalový reprezentant († 11. září 1951) 1902 – Antonín Hřebík, československý politik a odbojář († 20. listopadu 1984) 1903 – Ludvika Smrčková, sklářská výtvarnice, grafička a malířka († 20. ledna 1991) 1907 – Oldřich Palkovský, český hudební skladatel a pedagog († 13. května 1983) 1910 – Čeněk Kottnauer, československý, později anglický šachista († 14. února 1996) 1911 – Štěpán Benda, vysokoškolský učitel a exilový československý politik († 12. června 2000) 1912 Jiří Trnka, český výtvarník, ilustrátor, scenárista a režisér animovaných filmů († 30. prosince 1969) Július Kowalski, český hudební skladatel a pedagog († 2. června 2003) 1918 – Svatopluk Beneš, český herec († 27. dubna 2007) 1921 – Ludvík Aškenazy, český spisovatel († 18. března 1986) 1924 – Karel Hubáček, český architekt († 23. listopadu 2011) 1939 – Jiří Fiala, český matematik, analytický filozof a překladatel († 23. listopadu 2012) 1942 – Eduard Bureš, český politik a lékař 1943 – Roman Podrázský, český sochař († 2. dubna 2001) 1945 – Jindřich Šťáhlavský, zpěvák country († 5. února 2013) 1946 Jiří Bělohlávek, český dirigent († 31. května 2017) Pavel Šremer, biolog a politik 1952 – Jaromír Rybák, malíř, sochař a sklářský výtvarník 1955 – Helena Krmíčková, česká historička 1977 Erich Brabec, český fotbalista Lukáš Zíb, český hokejista 1978 – Zuzana Mrázová, politička 1982 – Klára Zakopalová, tenistka 1989 – Patrik Děrgel, filmový a divadelní herec a zpěvák 1995 – Renne Dang, rapper 1999 – Martin Bidař, krasobruslař
Svět náhled|upright|Emmanuelle Riva (* 1927) náhled|upright|Michel Legrand (* 1932) náhled|upright|David J. Wineland (* 1944) náhled|upright|Alain Prost (* 1955) náhled|upright|Steve Jobs (* 1955) náhled|upright|Rafael Gordillo (* 1957) náhled|upright|Adriana Kučerová (* 1976) náhled|upright|Lleyton Hewitt (* 1981) 1413 – Ludvík Savojský, vévoda († 29. ledna 1465) 1463 – Pico della Mirandola, italský humanista a filozof († 17. listopadu 1494) 1500 – Karel V., španělský král a římský císař († 21. září 1558) 1535 – Eléanor de Roye, kněžna z Condé († 23. července 1564) 1536 – papež Klement VIII. († 3. března 1605) 1547 – Juan de Austria, španělský princ († 1. října 1578) 1557 – Matyáš Habsburský, český král a římský císař († 20. března 1619) 1595 – Maciej Kazimierz Sarbiewski, polský básník, člen jezuitského řádu († 2. dubna 1640) 1604 – Arcangela Tarabotti, italská renesanční spisovatelka a jeptiška († 1652) 1619 – Charles Le Brun, francouzský malíř a teoretik umění († 22. února 1690) 1664 – Thomas Newcomen, anglický kovář a vynálezce († 5. srpna 1729) 1684 – Matyáš Bernard Braun, rakouský barokní sochař působící převážně v Čechách († 15. února 1738) 1709 – Jacques de Vaucanson, francouzský inženýr a vynálezce († 21. listopadu 1782) 1744 – Fjodor Fjodorovič Ušakov, ruský admirál, zakladatel ruského vojenského námořního umění († 14. října 1817) 1771 – Johann Baptist Cramer, anglický klavírista a hudební skladatel († 16. dubna 1858) 1774 – Adolf z Cambridge, britský šlechtic a syn krále Jiřího III. († 8. července 1850) 1786 – Wilhelm Grimm, německý jazykovědec a literární vědec († 16. prosince 1859) 1788 – Johan Christian Dahl, norský malíř († 14. října 1857) 1794 – Manuela Kirkpatricková, matka poslední francouzské císařovny Evženie († 22. listopadu 1879) 1823 – Hippolyte Babou, francouzský spisovatel a literární kritik († 21. října 1878) 1824 – Henri-Alfred Jacquemart, francouzský sochař († 4. ledna 1896) 1826 Maria Rosa Flesch, německá řeholnice († 25. března 1906) Theo van Lynden van Sandenburg, nizozemský politik († 8. listopadu 1885) 1831 Albert Schäffle, německý ekonom, předlitavský politik († 25. prosince 1903) Leo von Caprivi, německý kancléř († 6. února 1899) 1833 – Eduard Taaffe, rakouský státník († 29. listopadu 1895) 1836 – Winslow Homer, americký malíř († 29. září 1910) 1837 – Rosalía de Castro, galicijská spisovatelka a básnířka († 15. července 1885) 1841 – Leonard Piętak, předlitavský politik († 26. února 1909) 1842 – Arrigo Boito, italský spisovatel, básník, novinář a hudební skladatel († 10. června 1918) 1858 – Marie Louisa hraběnka Larischová-Wallersee, dcera vévody Ludvíka Bavorského († 4. července 1940) 1860 – Adalbert Seitz, německý přírodovědec († 5. března 1938) 1865 – Carl Isidor Cori, rakouský zoolog a rektor pražské univerzity († 3. srpna 1954) 1866 – Hubert Van Innis, belgický lukostřelec, šestinásobný olympijský vítěz († 25. listopadu 1961) 1868 – George R. Lawrence, americký fotograf († 15. prosince 1938) 1869 – Matthias Eldersch, ministr spravedlnosti a vnitra Rakouska († 20. dubna 1931) 1878 – Felix Bernstein, německý matematik († 3. prosince 1956) 1883 – Amleto Giovanni Cicognani, italský kardinál a státní sekretář († 17. prosince 1973) 1885 Chester Nimitz, americký admirál, nejvyšší velitel amerického vojenského námořnictva († 20. února 1966) Stanisław Ignacy Witkiewicz, zvaný též Witkacy, polský avantgardní malíř, dramatik a spisovatel († 18. září 1939) 1898 – Alois Podhajsky, ředitel Španělské jezdecké školy ve Vídni, olympijský medailista v drezuře, jezdecký instruktor a spisovatel († 23. května 1973) 1902 – Marcel Rochas, francouzský módní návrhář († 14. března 1955) 1903 Irena Nemirovská, ruská spisovatelka píšící ve francouzštině († 17. srpna 1942) Vladimir Bartol, slovinský spisovatel († 12. září 1967) 1906 Alexandr Rou, ruský filmový režisér († 28. prosince 1973) Josef Serlin, izraelský politik († 15. ledna 1974) Şükriye Sultan, osmanská princezna a vnučka sultána Abdulazize († 1. dubna 1972) 1907 – Eugen Rosenberg, slovenský architekt († listopad 1990) 1910 – Karl Hugo Strunz, německý mineralog († 19. dubna 2006) 1921 – Gaston Reiff, belgický olympijský vítěz v běhu na 5000 metrů z roku 1948 († 6. května 1992) 1922 Richard Hamilton, britský malíř († 13. září 2011) Felix Werder, v Německu narozený australský hudební skladatel († 3. května 2012) 1927 Jacqueline Roque, druhá manželka Pabla Picassa († 15. října 1986) Emmanuelle Riva, francouzská herečka († 27. ledna 2017) 1929 Zdzisław Beksiński, polský malíř († 21. února 2005) André Gunder Frank, americký sociolog, ekonom a historik († 13. dubna 2005) 1931 – Uri Orlev, polsko-izraelský autor literatury pro děti a mládež († 25. července 2022) 1932 – Michel Legrand, francouzský hudební skladatel, dirigent a klavírista († 26. ledna 2019) 1933 – David Newman, americký saxofonista († 20. ledna 2009) 1934 – Bettino Craxi, italský sociálnědemokratický politik. († 19. ledna 2000) 1935 – Ryhor Baradulin, běloruský publicista, překladatel a básník († 2. března 2014) 1939 – Abu Talib, americký kytarista († 8. října 2009) 1940 Barbara Sadowska, polská básnířka a aktivistka protikomunistické opozice († 1. října 1986) Denis Law, skotský fotbalista, útočník 1942