Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911 Slezská OstravaMatriční záznam o narození a křtu farnost Slezská Ostrava – 12. dubna 2003 Praha) byl český spisovatel a fejetonista, autor humoristických románů, povídek, soudniček a rozhlasových hříček.

Život Narodil se v Ostravě v domě na dnešním Náměstí Jurije Gagarina. Zde od roku 1925 studoval reálné gymnázium, avšak byl v kvintě, po rozchodu svých rodičů, vyloučen za „atentát“ na katechetu - na kantorský stupínek položil třaskavé kuličky a kýchací prášek. Následně se učil zedníkem. Nakonec v roce 1933 maturoval na Vyšší průmyslové škole stavitelské v Hradci Králové. Záhy vstoupil do armády, kde zůstal do roku 1939. Působil zde jako důstojník pěchoty, posléze jako stavební dozor u vojenských staveb. Sloužil v Košicích, Banské Bystrici, Olomouci, Vyškově a v Brně. V roce 1939 se oženil v Hranicích (2. září 1939). Počátkem nacistické okupace (1940–1942) pracoval na ministerstvu veřejných prací, ale už po roce 1942 se věnoval výhradně spisovatelské činnosti, což mu umožnil mimořádný ohlas na jeho prvotinu, humoristický román Saturnin. Jeho úspěch sice již nikdy nepřekonal, ale i kniha Muž se psem, v níž pro změnu parodoval detektivní žánr, se stala velmi oblíbenou. V dopise Janu Formandlovi roku 1944 napsal, že se stal spisovatelem, aby nebyl zaměňován s hokejistou Zdeňkem Jirotkou.Jirotka Zdeněk: Dopis Janu Formandlovi z 4. 10. 1944, soukromý archiv, dostupné online

V letech 1945–1951 byl redaktorem Lidových novin (po druhé světové válce byly přejmenovány na Svobodné noviny). Po roce 1951 pak byl dva roky redaktorem humoristického týdeníku Dikobraz. Mezi lety 1953 a 1962 působil v redakci Československého rozhlasu. Vedl zde nejprve redakci humoru a satiry, později redakci pro českou a slovenskou literaturu. V roce 1962 se opět vrátil do redakce Dikobrazu, stal se zde zástupcem šéfredaktora a na tomto postu setrval až do odchodu do důchodu v roce 1971.

Rodina rodiče: matka Zdeňka Jirotky se jmenovala Žofie (rozená Sumíková), pracovala jako učitelka ručních prací. Jeho otec Ladislav měl v Ostravě reklamní agenturu, byl také jedním ze zakladatelů ochotnického divadelního spolku Kolár. Měl též vlastní štukatérskou dílnu. manželka: se svou ženou tvořili dokonalý pár. Když slavili 25. výročí svatby, zeptala se paní Jirotková svého muže, zda ji má ještě rád stejně, jako když se brali. A on na to odpověděl: „Jak o tom tak přemýšlím, mám tě rád ještě víc, protože tehdy bych bez tebe mohl žít a teď už si to neumím představit…“ děti: Hana (dnes Sýkorová) a Zdeněk, jako spisovatel znám pod pseudonymem Antonín Jirotka.

Dílo Kouzlo Jirotkova humoru tkví v inspiraci „suchým“ anglickým humorem. Za Jirotkův vzor jsou často označováni Jerome Klapka Jerome nebo Pelham Grenville Wodehouse.

Noviny a časopisy Od roku 1940 spolupracoval s Lidovými novinami. Po 2. světové válce byl redaktorem a zástupcem šéfredaktora humoristického časopisu Dikobraz (viz kap. Život).

Krom uvedených tiskovin publikoval v periodikách Čs. novinář, Svět práce a Literární noviny.http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1247

Beletrie

Saturnin Humoristický román Saturnin vyšel roku 1942 a vypráví příběhy svérázného sluhy Saturnina, jeho pána a dalších postav, z nichž zejména teta Kateřina se svou oblibou přísloví zlidověla. Saturninův pán, který je zároveň vypravěčem, si jej najme, aniž tuší, kolik jeho výstředních nápadů bude muset přežít. Typ hrdiny svérázného sluhy proslavil zejména Pelham Grenville Wodehouse svou postavou sluhy Jeevese. Saturnin byl roku 1994 adaptován jako čtyřdílný televizní seriál pod režií Jiřího Věrčáka. Seriál byl zároveň sestříhán do podoby stejnojmenného celovečerního filmu.

Román prý vznikal hlavně v koupelně, v jediné místnosti, kde měl autor v období heydrichiády potřebný klid.

Kniha se stala v Československu a České republice mimořádně populární, roku 2009 zvítězila v anketě České televize Kniha mého srdce. Podle tohoto výsledku se stala nejoblíbenější knihou Čechů vůbec.

Ostatní Roku 1944 vyšla humorná parodie na detektivní román Muž se psem o hloupých podvodnících a neomylném amatérském detektivovi. Roku 1968 Jirotka knihu rozšířil o čtyři povídky.

Knižně vyšlo: Saturnin (1942) Muž se psem (1944) Hvězdy nad starým Vavrouchem (1946) Profesor biologie na žebříku (1956) Sedmilháři (spoluautor, 1969) Velká kniha sedmilhářů (spoluautor, 1994) Pravidla se změnila (2000)

Rozhlas Pro rozhlas Jirotka napsal řadu her (Hvězdy nad starým Vavrouchem, 1944; Rodinná tradice, 1945; Hloupý milionář, 1945; Dobrá rada pana Bartoše, 1965, aj.). Několik scénářů napsal i pro Československou televizi (Případ pro tři, 1962; Věštec, 1963).

V rozhlase spolupracoval na populárním pořadu Sedmilháři, vyprávění z tohoto pořadu pak vyšlo i knižně.

Film 1961 – Walet pikowy (polský film podle románu Muž se psem, 1961, scénář a režie Tadeusz Chmielewski) 1965 – 7 zabitých (role otce hlavní hrdinky Jenky ve filmu Pavla Kohouta) 1969 – Přehlídce velím já! (role porotce) 1994 – Saturnin (film a televizní minisérie, režie Jiří Věrčák, role Saturnina Oldřich Vízner)

Odkazy

Reference

Literatura

Sehnalová, Kamila. 2013. Comparative analysis of Czech, English, and German proverb in Jirotka's Saturnin. BA thesis, Charles University, Prague. Link to thesis

Externí odkazy

Zdeněk Jirotka ve Slovníku české literatury po roce 1945 Bibliografie Zdeňka Jirotky, včetně článků, rozhovorů, apod.

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští humoristé Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Lidé Českého rozhlasu Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Narození 7. ledna Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Narození v Ostravě Kategorie:Úmrtí 12. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 2003 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži