Polná () je město na východě Čech v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží čtrnáct kilometrů severovýchodně od Jihlavy, sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, dvacet kilometrů jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 35 kilometrů severozápadně od Třebíče. Žije zde obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V roce 2007 byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006.

Název Název Polná podle Antonína Profouse vznikl jako adjektivum od pole ve významu obdělávaný pozemek. Jiné teorie název Polná odvozují od slov polní hlídka, polom (vymýcení lesa) či plamen (žďáření). Od první zmínky v roce 1242 se objevuje převážně název Polná, pouze v letech 1542 a 1547 je zaznamenána německá podoba Polnau. Vyskytují se rovněž názvy Polmna či Polm. Židovský název města v hebrejštině zní פולנא.

Historie Polná vznikla jako trhová ves a etapový bod Haberské stezky v první čtvrtině 13. století. První osada pravděpodobně stála v místech Sezimova náměstí. Tvořilo ji deset (maximálně 20) menších nadzemních i polozahloubených obydlí srubové či kůlové konstrukce s dalším hospodářských příslušenstvím. Podle archeologických nálezů lze usuzovat, že zdejší osídlení je starší. Na Sezimově náměstí byl nalezen hrnec zdobený na podhrdlí rytou vlnovkou, který pochází z přelomu 12. a 13. století. V roce 1856 byla na Horním Městě nalezena dvouuchá amforka, kamenná sekerka, sekeromlat z kultury se šňůrovou keramikou (3. tisíciletí př. n. l.) Roku 1862 byl na východním okraji města mezi Ochozským potokem a silnicí do Záborné nalezen depot antických mincí – 14 tetradrachem, které byly raženy v Alexandrii z billonu, pocházejí převážně ze 2.–3. století n. l. Na aversu mají hlavy římských imperátorů (Philippus Arabs, Tacitus, Claudius Gothicus, Probus, Diocletianus, Maximinus). Při hloubení sklepů měšťanského pivovaru v Komenského ulici se našly pozůstatky šňůrové keramiky, v Kleštěru byzantský kamenný křížek. náhled|Veduta Polné z roku 1617|vlevo První písemná zmínka o Polné pochází ze 7. července 1242, kdy na hradě Křivoklát český král Václav I. potvrdil majetkovou listinou Jana I. z Polné, kterou věnoval kostel a dvě sousední vsi (Jankov a Skrýšov) Řádu německých rytířů. Jan z Polné je tak prvním písemně zaznamenaným majitelem Polné. Po Janově smrti okolo roku 1250 se majetku ujal rovněž Jan z Polné (uváděn často jako Jan II. z Polné). Koncem 13. století Polnou zdědili jeho synové Vikart a Záviš. Vikart působil jako přísedící zemského soudu v Brně kolem roku 1320 prodal Polnou Jindřichovi z Lipé. V listině z roku 1326 vydané v Malborku píše velmistr německého řádu Wernher von Orseln poprvé o Polné jako o městě. V roce 1345 požár zlikvidoval prakticky celé město. Podle dokumentu z roku 1346 vedla přes Polnou důležitá cesta do Prahy, prvotní sídliště souviselo s ochranou této cesty a zemskou hranicí mezi Čechami a Moravou. Jan z Polné pravděpodobně započal se stavbou hradu v polovině 13. století – podle rytiny v Merianově topografii šlo o tzv. bergfritovou dispozici. Listinou z 6. dubna 1356 prodává Čeněk z Lipé Ješkovi z Pirkštejna Polnou a Dobroutov, Věžnice, Hrbov, Bukovou, Šachotín, Špinov, Nížkov, Sirákov a Poděšín. Ješek Ptáček z Pirkštejna daroval městu významná privilegia – zřízení deseti masných krámů, právo vaření piva a povolil městu užívat pečeti s ostrvemi a kaprem, které měli Pirkštejnové ve znaku.Prchal, Jan. Polná. S. 7–8. Za vlády Jana Ptáčka z Pirkštejna bylo město rozšířeno a začalo se dělit na předměstí – Dolní Město, Horní Město, Zápeklí a Kateřinov. V roce 1413 je poprvé uvedeno zasvěcení polenského farního kostela Panně Marii.

V dobách husitských válek vládl v Polné Hynce Ptáček z Pirkštejna, vůdce strany podobojí, který k Polné přikoupil Přibyslav a hrad Ronov. Polná se tak stala sídlem panství (později polensko-přibyslavského). Hynce zemřel 27. srpna 1444, v roce 1446 se jeho vdova Anna z Hradce provdala za Jindřicha z Michalovic, který jako poručník její dcery Žofie spravoval i Polnou. Polenský špitál založil Jan Sezima z Rochova podle listiny z 21. října 1447 pro 12 chudých, provoz byl financován z domu a dvou vsí (Skrýšova a Janovic), který pro tento účel věnoval. Do poloviny 15. století místní faru držel řád německých rytířů.

V roce 1463 sňatkem s Markétou, dcerou Hynce Ptáčka, vyženil Polnou Viktorín z Poděbrad, syn krále Jiřího z Poděbrad, 16. ledna 1468 Viktorín Polnou prodal za 10 500 kop grošů Burianu Trčkovi z Lípy, který téhož roku zemřel a majetek se vrátil zpět. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud od roku 1468 král Jiří řídil důležité vojenské operace a mírová jednání. 8. října 1468 se lstí Janovi ze Šternberka podařilo zmocnit Polné, rod Šternberků začal hrad používat jako základnu svých válečných výprav, na počátku roku 1469 zde pobýval i uherský král Matyáš. Po smrti Zdeňka (otec Jana ze Šternberka) 4. prosince 1476 se pány panství stali jeho synové Jaroslav a Zdeslav. V roce 1479 se katolická strana usmířila s králem Vladislavem a Viktorín, který se během svého zajetí stal přívržencem krále Matyáše, získal Polnou zpět. 5. listopadu 1479 Viktorín vydal privilegium – podobný právní řád jako měla Jihlava s výjimkou řemesel, která stále spadala pod pravomoc vrchnosti. Svůj dům uprostřed rynku (na Husově náměstí, dnes zvaný U Rytířů) věnoval městu, aby zde měšťané zřídili radnici. Dovolil provozovat výčep vína a sklad soli, jejichž výtěžek měl jít na udržování městských hradeb. Udělil Polné rovněž právo užívat městský znak a právo pečetit. Polenské panství dále rozšiřoval, nechal opravit hrad, vystavět rybník Peklo i městské opevnění, roku 1482 na jeho pokyn vznikl rybník Velké Dářko. Roku 1483 poskytl v době morové epidemie polenský hrad k užívání králi Vladislavu II. a jeho dvoru. náhled|Špitál na Sezimově náměstí Dne 7. října 1486 musel kvůli dluhům Viktorín Polnou prodat včetně Přibyslavi, Ronova a dalšího majetku svému příbuznému Janu Bočkovi z Kunštátu za 18 tisíc uherských zlatých. Listinou ze dne 1. prosince 1493 vydal král Vladislav právo Polné pořádat dva výroční trhy (na svatého Jiří a na svatou Kateřinu) a potvrdil tzv. mílové právo. První židé do města začali přicházet v 15. století. Po smrti Jana Bočka v roce 1504 se majetku ujal jeho syn Hynek Boček, ten vzhledem ke svým dluhům musel majetek 14. prosince 1515 prodat za 10 800 pražských grošů Mikuláši Trčkovi z Lípy, který zemřel 2. dubna 1516 a dědictví se ujal jeho bratr Burian Trčka.

Po smrti Buriana Trčky 30. května 1522 panství přešlo na jeho syna Jana, který Polnou a Přibyslav prodal za 25 250 kop českých grošů Karlu z Valdštejna a jeho ženě Elišce z Postupic dne 13. ledna 1539. Právě Eliška z Postupic se zasadila o rozvoj řemesel především soukenictví, kloboučnictví a řeznictví. Karel z Valdštejna zemřel roku 1543 a majetek připadl jeho ženě Elišce a nezletilé dceři Kateřině. V roce 1551 na dolním předměstí vypukl požár, který prudký vítr rozšířil i do města, které kompletně vyhořelo. Město tak novou výstavbou získalo renesanční podobu. O rok později zasáhla Polnou morová epidemie. Na počátku roku 1553 se Kateřina z Valdštejna vdala za Zachariáše z Hradce.Polná 1242-1992. S. 46–47. 29. června 1584 po zásahu bleskem vyhořel zámek, škoda dosáhla 6000 kop míšeňských grošů. Majitel panství nechal ruiny přestavět na renesanční zámek.Prchal, Jan. Polná. S. 10. Po smrti Zachariáše z Hradce 6. února 1589 Polnou s Přibyslaví obdržela Anna Hradecká ze Šlejnic s dcerou Kateřinou z Hradce. Po majetkových tahanicích panství získal Adam z Hradce, který musel Kateřině vyplatit 190 000 míšeňských kop odškodného. Adam 24. listopadu 1596 zemřel a dědicem se stal jeho syn Jáchym Ondřej, který smlouvou z 3. listopadu 1597 panství prodal za 119 tisíc míšeňských kop Hertvíku Žejdlicovi ze Šenfeldu.Polná 1242-1992. S. 48–49.

Po Hertvíkově smrti 20. ledna 1603 Polnou zdědil jeho syn Jan, po jehož smrti roku 1612 majetek spravoval jeho bratr Rudolf. Po bitvě na Bílé hoře 9. září 1618 do Polné vtrhla císařská vojska a obsadila zámek. V dubnu je vyhnaly stavovské jednotky plukovníka Oldřicha Vchynského.Polná 1242-1992. S. 50–51. 1. února 1620 na zdejším zámku Fridrich Falcký přijal poselstvo moravských stavů. Rudolf Žejdlic zemřel v roce 1622 a jeho statky byly zabaveny a zastaveny Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Panství od císaře koupil František z Ditrichštejna za 150 tisíc zlatých kupní smlouvu ze dne 6. března 1623.Polná 1242-1992. S. 52–53. Kardinál Ditrichštejn započal s rekatolizací místního obyvatelstva, kostel spravovali jihlavští jezuité, první katolický farář Jan Paschasius přišel v roce 1624. Od roku 1626 byl používán nový městský znak.Polná 1242-1992. S. 54–55.

náhled|vlevo|Hrad Polná v polovině 17. století Během třicetileté války bylo město značně poškozeno, v roce 1642 zde sídlilo 40 vojáků, kteří doprovázeli zde léčeného generálvachmajstra, o Vánocích přibyly ještě čtyři roty rejtarů pluku Piccolomini. 7. července 1645 vtrhli švédští vojáci, kteří okupovali Jihlavu, do Polné a vypálili zámek. O dva roky později, 6. července, Švédové Polnou obsadili znovu, zapálili požár v Dolní Městě a zajali polenské radní a děkana Hildebrandta. V letech 1646 a 1647 řádil v Polné mor.Polná 1242-1992. S. 56–57. Podle berní ruly z roku 1653 zde bylo 101 osedlých a 10 poustek, na předměstí 104 osedlých a 35 poustek. Z 250 zemědělských usedlostí bylo pustých 45. Žilo zde 175 řemeslníků, nejvíce zde bylo soukeníků, přadláků, tkalců a kloboučníků. Stály tu dva mlýny. V letech 1690–1693 byl za panování Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna zámek přestavěn a určen jako obydlí úředníků panství. V roce 1680 byl do Polné zavlečen mor, dvanáct nakažených zemřelo. O devět let později dal Ferdinand zřídit nový panský špitál pro šest chudých, který spojil se Sezimovou nadací.Polná 1242-1992. S. 60–61.

V roce 1700 se začal na místě strženého původního kostela stavět nový děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na náklady knížete Leopolda z Ditrichštejna. Nové stavbě muselo ustoupit i několik okolních domků a zrušen byl i hřbitov. Kostel stavěl podle návrhu benátského architekta Dominica de Angeliho nejprve stavitel Vít z Nového Veselí, později řízení stavby převzal Ital Giuseppe Spinetti. Stavba byla dokončena v roce 1704, po opravách nestabilních sloupů se první bohoslužba konala 21. listopadu 1705 na den Matky Boží.

náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie