náhled|vpravo|Veganská strava obsahuje luštěniny, zeleninu, ovoce, obiloviny, pseudoobiloviny, houby, byliny a koření. Na obrázku pro ilustraci ingredience na přípravu veganské verze polévky Phở. náhled|Veganské párky, caffè latte a muffin|alt= Veganství je filozofie, životní styl a postoj spočívající v odmítnutí užívání zvířat k lidskému užitku jakožto surovin či výrobních jednotek. Pojem veganství zavedli v roce 1951 zakladatelé britské The Vegan Society, která zůstává autoritou ohledně definice veganství. Aktuální česká definice veganství zní: „Veganství je způsob života, jehož snahou je v co největší možné a praktikovatelné míře vyloučit všechny formy využívání zvířat a krutosti páchané na zvířatech kvůli jídlu, oblečení nebo jakémukoli jinému účelu.“
V praktické rovině se veganství projevuje zejména vyloučením živočišné potravy z jídelníčku, popř. nevyužíváním žádných živočišných výrobků (např. kůže, vlny, peří), nezneužíváním zvířat (odmítání testování na zvířatech, zvířecích cirkusů). Jako důvody, které vedou k veganství, lidé nejčastěji uvádí etické, environmentální a zdravotní, přičemž se většinou jedná o kombinaci více důvodů.
Termín „vegan“ byl poprvé definován jako „ne-mléčný vegetarián“, nicméně od roku 1951 ho The Vegan Society definovala jako „princip, kde člověk žije bez vykořisťování zvířat.“
Zájem o veganství postupně roste od roku 2010. Otevírá se stále více veganských obchodů a existuje více možností veganského stravování a potravin, a to dostupných v supermarketech a restauracích po celém světě. Průzkum neziskové organizace Faunalytics z roku 2014 nicméně ukázal, že 86 % respondentů z řad amerických vegetariánů a 70 % veganů se posléze vrátilo ke konzumaci masa.
Vegany odmítané druhy stravy Vegani nejí maso, sádlo, mořské plody, vejce, mléčné výrobky, med a jiné živočišné produkty. U lidí, kteří se pouze stravují vegansky (tzn. nejsou vegani, ale jen se stravují rostlinně), není vyloučeno používání zvířecích produktů v oblečení (kůže, vlna, hedvábí), kosmetiky apod. Etické veganství vylučuje nejen potraviny, ale také používání produktů ze zvířat obecně. Vegani odmítají komodifikaci zvířat, tj. nahlížení na zvířata jako na zboží ke směně. Britská Veganská společnost certifikuje produkty, jestliže neobsahují žádné živočišné složky a nejsou testovány na zvířatech. Společnost nicméně „uznává, že ne vždy je možné vyhnout se užití produktů ze zvířat.“
Případem jsou léky, které jsou obvykle testovány na zvířatech z důvodů zaručení jejich efektivity a bezpečnosti. Mohou obsahovat látky živočišného původu, jako je laktóza, želatina nebo stereany. Je možné, že k těmto lékům neexistují žádné veganské alternativy, nebo mohou být tyto alternativy méně efektivní, nevyhovující či s více vedlejšími účinky. Na zvířatech jsou taktéž prováděny experimenty za účelem testování bezpečnosti vakcín, potravinových přídatných látek, kosmetiky, chemikálií a dalších látek.
Podle filozofa Gary Steinera není možné být úplným veganem, protože využívání zvířat a živočišných produktů je „hluboce a neodvratně vetkáno do struktury lidské společnosti.“ Mezi hojně používané živočišné produkty je řazen například bílek, alantoin, včelí vosk, krev, živočišné uhlí, karmín, kasein, kastoreum, elastin, olej z emu, med, keratin, lanolin, sádlo, syřidla, retinol, šelak, skvalen, lůj, syrovátka a živočišné tuky.
Někteří vegani nekupují svetry vyrobené z vlny, hedvábné šátky, kožené boty, lůžkoviny, které obsahují husí nebo kachní peří, perlové šperky, lastury, mýdla obsahující živočišné tuky nebo kosmetiku, která obsahuje živočišné produkty. Dále se vyhýbají určitým typům vakcín.
Vejce, mléčné výrobky, med a hedvábí Hlavní rozdíl mezi veganskou a vegetariánskou stravou je ten, že vegetariánská strava vylučuje pouze maso a vnitřnosti, kdežto veganská strava vylučuje všechny produkty živočišného původu. Etičtí vegani se jim vyhýbají na základě myšlenky utrpení zvířat a předčasné smrti při jejich výrobě.
Produkce vajec zahrnuje úmrtí samčích kuřat z důvodu nemožnosti produkce vajec. Krávy pro produkci mléka jsou po dobu 3–7 let opakovaně uměle oplodňovány a poté odvezeny na jatka. Samičí telata jsou od matky oddělena během prvních 24 hodin po porodu a krmena náhražkou mléka tak, aby mléko krávy mohlo být využito pro lidskou spotřebu. Mladí býci jsou na jatka posíláni ihned po narození za účelem produkce telecího masa, nebo dále vychováváni na hovězí.
Veganství nesouhlasí také s produkty obsahující hmyzí složky. Britská Vegan Society a americká Veganská společnost nepovažuje med, hedvábí a další produkty vyrobené hmyzem, za vhodné pro vegany, zatímco podle Vegan Outreach je to otázka osobní volby. Vegan Society doporučuje jako alternativy k medu datlový, javorový sirup, melasu, karamelový sirup či nektar z agáve. Definice produktů vyrobených hmyzem může být také rozšířena o fakt, že včely jsou komerčně využívány k opylování více než 100 druhů různých plodin jako jsou například mandle, avokáda, brokolice, okurky, broskve, hrušky, slunečnice a rajčata.
Ideové souvislosti Etické veganství náhled|Zvířata určená na maso mají dle mínění veganských organizací špatné životní podmínky a omezený prostor pro pohyb Etické veganství je založeno na opozici ke speciesismu, přiřazování hodnoty jednotlivcům na základě zařazení do určité druhové kategorie. Rozdělení v rámci teorie práv zvířat zahrnuje utilitární, ochranářský přístup, který usiluje o zlepšení podmínek pro zvířata, a právní abolicionismus, který se zasluhuje o ukončení vlastnictví zvířat lidmi. Abolicionisté tvrdí, že protekcionismus slouží pouze k morálnímu ospravedlnění využívání zvířat společností lidí.
Profesor práv Gary Francione, abolicionista, tvrdí, že všichni vnímající živočichové mají právo, aby s nimi nebylo zacházeno jako s majetkem, a současně, že osvojení veganství je základ pro každého, kdo věří, že „ne-lidé“ mají svou vnitřní morální hodnotu. Dodává také, že usilování o lepší chovné podmínky je jako kampaň pro „svědomité násilníky“, kteří znásilňují bez bití. Filozof Tom Regan říká, že zvířata mají svoji vlastní hodnotu jako „subjekty života“, protože mají svá přesvědčení, touhy, paměť a také schopnost konat v závislosti na svých cílech. Právo „subjektů života“ na život bez ublížení může být potlačeno, avšak Regan dodává, že požitek, konvence a ekonomické zájmy farmářů nejsou dostatečně silným argumentem pro újmu zvířatům.
Filozof Peter Singer, protekcionista a utilitarista, tvrdí, že neexistuje žádné morální či logické ospravedlnění pro schvalování zvířecího utrpení a že zabíjení zvířat by mělo být přípustné pouze v případě nutnosti pro vlastní přežití. Navzdory tomu, píše, že etické myšlení by mělo brát v potaz také okolnosti.
Argument vyřčený Brucem Friedrichem, protekcionistou, je založen na předpokladu, že veganství škodí zvířatům, protože se soustředí spíše na osobní naplnění než vyzývání společnosti k zastavení používání zvířat jako produktů.
Podle filozofa Vala Plumwooda je etické veganství zaměřeno spíše na lidi, příkladem je lidský/přírodní dualismus, který odděluje lidstvo od zbytku přírody. Etičtí vegani se zasluhují o to, aby byli „ne-lidi“ zařazeni do kategorie, která si zaslouží speciální ochranu, spíše než aby uznávali „ekologickou zakotvenost“ jako takovou.
Ideovou antitezí veganství je karnismus.
Environmentální veganství vpravo|náhled|Různé studie uvádí, že některé druhy masa, především hovězí či skopové, mají násobně větší uhlíkovou stopu než rostlinná strava. thumb|right|Veganská strava je méně náročná na množství potřebné zemědělské půdy. Environmentální vegani se soustřeďují na ochranu přírody, odmítání živočišných produktů na základě myšlenky, že rybolov, lov, odchyt zvířat a farmy, konkrétně velkochovy, jsou environmentálně neudržitelné. V roce 2010 Paul Waston z Sea Shepherd Conservation Society označil prasata a kuřata jako „hlavní vodní predátory“ protože hospodářská zvířata spotřebují kolem 40 % chycených ryb. Všechny lodě organizace Sea Shepherd jsou od roku 2002 veganské z environmentálních důvodů.
Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství z roku 2006, Livestock’s Long Shadow, bylo v roce 1999 celosvětově vyprodukováno 222 miliónů tun masa. Zpráva dále předkládá, že přibližně 26 % půdní plochy na Zemi je využíváno pro pastvu hospodářských zvířat. Ve Spojených státech amerických je každoročně zabito 10 miliard suchozemských živočichů z důvodu jejich konzumace. V roce 2005 bylo ze stejného důvodu celosvětově usmrceno 48 miliard ptáků.
Zpráva OSN dále dochází k závěru, že hospodaření s dobytkem (krávy, kuřata a prasata) ovlivňuje vzduch, půdu, vodu, biodiverzitu a také působí negativně na klimatickou změnu. V roce 2002 přibližně 1174 milionů tun potravy bylo použito na výkrm hospodářských zvířat včetně 7,6 miliónů tun rybí potravy a 670 miliónů tun obilovin, jednu třetinu celosvětové sklizně – v roce 2001 bylo hospodářskými zvířaty zkonzumováno 45 milionů tun kořenové zeleniny a 17 milionů tun luštěnin. V roce 2006 průmysl s hospodářskými zvířaty vyprodukoval z celkového množství emisí 9 % oxidu uhličitého, 37 % metanu, 65 % oxidu dusného a 68 % amoniaku. Odpad, vyprodukovaný hospodářskými zvířaty toho roku, vyprodukoval 30 miliónů tun amoniaku ročně, což přispělo k výskytu kyselých dešťů. V roce 2007 studie publikovaná v časopise Carbon Balance and Management zjistila, že metan vyprodukovaný v hospodářském průmyslu je o 11 % vyšší, než se na základě dat z Mezivládního panelu pro změnu klimatu původně předpokládalo.
Ve zprávě Organizace spojených národů z roku 2010 je uvedeno, že živočišné produkty „obecně vyžadují více zdrojů a způsobují více emisí než rostlinné alternativy“. Na tomto základě navrhuje snížit spotřebu živočišných produktů za účelem redukce environmentálních škod. V roce 2007 ze studie prováděné Cornellovou univerzitou vyplynulo, že vegetariánská strava spotřebuje nejméně půdy na osobu, nicméně vyžaduje vyšší kvalitu půdy, než jaká je potřeba k produkci krmiva hospodářských zvířat. V roce 2015 studie publikovaná v časopise Science of the Total Environment udala, že významná ztráta biodiverzity může být způsobena rostoucí poptávkou po mase, což je také významný prvek v odlesňování a destrukci druhově bohatého biotopu, který je z důvodu zemědělského průmyslu přeměněn na zemědělskou půdu. Studie z roku 2017 provedena Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) odhalila, že 60 % ztráty biodiverzity je způsobeno rozsáhlým pěstováním plodin potřebných ke krmení dobytka. To způsobuje enormní nápor na přírodní zdroje, jehož výsledkem je značná ztráta půdy a úbytek druhů. V listopadu 2017 15 364 celosvětově uznávaných vědců podepsalo varování lidstvu, ve kterém mimo jiné také podporuje změnu stravy na převážně rostlinnou.
Veganská strava a vliv na zdraví Při veganství je třeba dbát na dostatečný příjem vitamínu B12, vitamínu D, jódu, selenu, vápníku a omega-3 mastných kyselin.
Veganská dieta je založena na obilninách, luštěninách, ovoci, zelenině, semínkách, houbách a oříšcích a výrobcích z nich. Základem polotovarů, které jsou alternativou k masným produktům, jsou například sójové boby (tofu, tempeh) nebo seitan (pšeničný základ). Mají například podobu párků, mletého masa nebo veganských burgerů.
Rostlinné mléko, sýr a majonéza náhled|vpravo|Sójové mléko Rostlinná mléka, jako je sójové, mandlové, ovesné, rýžové, konopné nebo kokosové, jsou používána jako náhrada za kravské nebo kozí mléko. Sójové mléko obsahuje 7 gramů proteinu na jeden šálek (240 ml), ve srovnání s 8 gramy na jeden šálek u mléka kravského. Mandlové mléko má nízkou kalorickou hodnotu, sacharidy a bílkoviny. Sójové mléko by nemělo být používáno jako náhrada za mateřské mléko pro děti. Děti, které nejsou krmeny mateřským mlékem, jsou krmeny kojeneckými přípravky se základem v kravském mléce nebo sóje.