Národní park Poloniny () se nachází na severovýchodním Slovensku v okrese Snina v Prešovském kraji, na hranicích s Polskem a Ukrajinou. Park leží v horském pásmu Bukovské vrchy, které náleží k Východním Karpatům. Národný park Poloniny byl vyhlášen 1. října 1997 na ploše 298,05 km² s ochranným pásmem 109,73 km². Vybrané oblasti parku jsou spolu s dalšími lokalitami na Slovensku, Ukrajině a v Německu zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO pod názvem Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. Národní park Poloniny je součástí Biosférické rezervace Východní Karpaty.

Název dostal národní park podle polonin, travnatých ploch na hřebenech východních Karpat nad pásmem lesů – zespodu jsou poloniny ohraničeny lesem, nikoli křovinatým pásmem.Návraty k divočině. Poloniny [10. část dokumentárního filmového cyklu]. Televizní studio Ostrava. Dramaturg Jaromír Šlosar, režie Petra Všelichová, moderátor Tomáš Kočko. Premiéra 30. 9. 2011 (ČT2)Návraty k divočině. Hlavní tvůrci pořadu [online]. ©1996–2020 [cit. 13. 11. 2020] Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10316514721-navraty-k-divocine/5252-tvurci-poradu/HADAČ, Emil; ANDRESOVÁ, Jitka a KLESCHT, Viliam. Vegetace polonin v Bukovských vrších na sv. Slovensku. Preslia: časopis České botanické společnosti. 1988, 60, s. 321–338.

Historie První stopy osídlení sahají do konce mladší doby kamenné (eneolitu). V dalších obdobích bylo osídlení řídké, takže zprávy pocházejí až z období středověku. Na vývoj osídlení měla vliv i valašská kolonizace v 15. a 16. století pasteveckým a zemědělským etnikem označovaným jako Ruthéni či Rusíni. Nejstarší písemně doloženou obcí je Ulič, poprvé zmíněná roku 1450, další vznikaly převážně v 16.–18. století. Svědectvím mistrovství a umu místních obyvatel jsou dřevěné pravoslavné a řeckokatolické kostelíky, z nichž některé jsou národními kulturními památkami, např. Chrám svatého archanděla Michaela (Topoľa), Kostel svatého Michaela Archanděla (Ruský Potok), Chrám svatého archanděla Michaela (Uličské Krivé).

Celé území Polonin a Podkarpatska bylo od 11. století až do první světové války součástí Uherského království. Během války zde probíhaly boje mezi rakouskouherskou a ruskou armádou, které připomínají vojenské hřbitovy, např. v Ruském Potoku, Stakčíně, Parihuzovcích.

Světové dědictví Původní bukové lesy Havešová, Stužica a Rožok (všechny tři jsou v Bukovských vrších) byly díky nenarušenému ekosystému prohlášeny 28. června 2007 UNESCEM za Světové kulturní dědictví. Spolu s jedním místem na Slovensku v pohoří Vihorlat, dalšími šesti na Ukrajině a pěti v Německu jsou na seznamu zapsány pod názvem Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. Kvůli nutnosti chránit neobyčejnou hodnotu těchto lesů je veřejnosti přístupný pouze les Stužica.

Přírodní poměry Park leží v okrese Snina v Prešovském kraji. Sousedí s národním parkem Bieszczady v Polsku a s Užanským národním parkem na ukrajinské straně. Tyto tři národní parky tvoří spolu s přilehlými lokalitami biosférickou rezervaci Východní Karpaty. Nejvyšší bod parku (1208 m n. m.) leží v místě, kde se setkávají hranice Slovenska, Polska a Ukrajiny. Je to blízko hřebene hory Kremenec. Park je nejvýchodnější a zároveň nejméně obydlenou částí Slovenska. Turistické stezky vedou z vesnic z Nové Sedlice, z Runiny, Topoľu a Uličské Krivé.

Flora a fauna Území parku pokrývají z 80 % lesy. Převažují přitom smíšené bukové a javorové porosty. V parku je nejvyšší koncentrace pralesů na Slovensku. Pralesy jsou vyhlášeny národními přírodními rezervacemi. Zejména na hlavním hřebeni Bukovských vrchů jsou časté také poloniny.

Mnohé druhy organismů žijících v národním parku jsou endemiti. V Poloninách se vyskytuje 800 druhů plísní a sto druhů lišejníků. V parku žije okolo 5980 známých druhů bezobratlých (například 91 druhů měkkýšů, 1472 druhů stejnokřídlých, 819 druhů motýlů, 403 druhů pavouků) a 294 obratlovců. Z obratlovců to je třináct druhů obojživelníků, osm druhů plazů, 198 druhů ptáků a 55 druhů savců, včetně rysa ostrovida, medvěda a vlka. V roce 2004 bylo do parku reintrodukováno malé stádo zubra.

Maloplošná chráněná území ve správě Národního parku Poloniny + Národní přírodní rezervace#Názevvýměra harok vytvořenístupeň ochrany1Havešová171,3219645.2Jarabá skála359,9419645.3Pľaša110,819675.4Pod Ruským11,141219884.5Rožok67,1319655.6Stinská90,7819865.7Stužica761,4919655.

+ Přírodní rezervace#Názevvýměra harok vytvořenístupeň ochrany1Bahno2,7819885.2Borsučiny83,7219935.3Borsukov vrch146,792820155.4Bzaná15,4619934.5Gazdoráň17,319934.6Grúnik4,619824.7Hlboké2,2819885.8Ruské1,461419884.9Stinská slatina2,7619885.10Stružnická dolina2,2419824.11Šípková156,3219935.12Udava391,9819825.13Uličská Ostrá25,2419935.

Evropsky významné lokality (Natura 2000):

Bukovské vrchy Stinská Ublianka Ulička

Turistika Národní park je otevřen celoročně. V zimě láká běžkaře, v létě turisty. Kromě několika horských stezek je zde stezka spojující dřevěné kostely z 18. století ve vesnicích Topoľa, Uličské Krivé a Ruský Potok.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Poloniny – video z cyklu České televize Návraty k divočině

Poloniny Kategorie:Chráněná území v okrese Snina Kategorie:Chráněná území na Slovensku vyhlášená roku 1997