náhled|upright=1.1|Prževalského památník v Petrohradě Nikolaj Michajlovič Prževalskij (; 12. duben greg. / 31. březen jul. 1839, ves Kibory, Smolenská gubernie – 1. listopad greg. / 20. říjen jul. 1888, Karakol, dnes Kyrgyzstán) byl ruský geograf a objevitel střední a východní Asie. Cestoval zejména severním Tibetem, v oblasti dnešní provincie Čching-chaj a Džungarií.
Jeho konečným cílem bylo navštívit Lhasu, avšak nikdy se tam nedostal. Významně přispěl k tehdejšímu vědění o střední Asii a byl vůbec první Evropan, který popsal divokého koně, který byl pojmenován kůň Převalského.
Život Narodil se v ruské vesnici Kimborovo ve Smolenské gubernii do polské rodiny. V roce 1855 ukončil studium na gymnáziu ve Smolensku a vstoupil do armády. Vojenskou akademii studoval v Petrohradě, v roce 1864 se stal učitelem geografie a historie na vojenské škole ve Varšavě. Za své první práce Lovcovy vzpomínky (Воспоминания охотника) a Zkušenosti ze statistického popisu a vojenského průzkumu Amurské oblasti (Опыт статистического описания и военного обозрения Приамурского края) byl v roce 1864 přijat za člena Carské ruské zeměpisné společnosti. V roce 1867 byl vyslán na expedici do ussurijské oblasti. Výprava trvala dva roky a byla to první významná Prževalského expedice. Poznatky z této první expedice zveřejnil v pojednáních O cizokrajném obyvatelstvu v jižní části Amurské oblasti (Об инородческом населении в южной части Приамурской области) a Cesta do ussurijské oblasti (Путешествие в Уссурийский край). Za své objevy a velké množství přivezeného materiálu (herbáře, vycpaná zvířata) byl uvolněn z běžné služby v armádě a pověřen organizováním zeměpisných výprav.
V následujících letech podnikl celkem čtyři cesty do střední Asie:
1870–1873 – cestoval z Kjachty přes poušť Gobi do Pekingu, poté zkoumal horní tok řeky Jang-c’-ťiang. V roce 1872 se dostal do Tibetu. Na této expedici Prževalskij prozkoumal přes 7 000 čtverečních mil, sesbíral a zpět s sebou přivezl okolo 5 000 rostlin, 1 000 ptáků a 3 000 druhů hmyzu, dále 70 plazů a 130 různých kůží savců. Výsledkem této expedice byla kniha Mongolsko a země Tangutů (Монголия и страна тангутов). 1876–1877 – výprava směřovala skrz východní Turkestán, přes pohoří Ťan-šan Prževalskij navštívil jezero Lobnor, které údajně nenavštívil žádný Evropan od dob Marca Pola.August Strindberg zastává názor, že před Prževalskim jezero navštívil Johan Gustaf Renat. Viz August Strindberg, "En svensk karta över Lop-nor och Tarimbäckenet" (švédsky) Věnoval se hlavně ornitologickým pozorováním. Po návratu svou cestu popsal v publikaci Z Kuldži přes Ťan-šan na Lobnor (От Кульджи за Тянь-Шань и на Лоб-Нор). 1879–1880 – tibetská expedice, během které Prževalskij zavítal k jezeru Kukunor. Když se snažil dojít do Lhasy, příslušníci tibetských úřadů jej zastavili 260 kilometrů před ní a donutili ho obrátit zpět. Během této cesty zpozoroval dosud neznámý druh divokého koně, který byl později pojmenován kůň Prževalského (Equus Przewalskii). 1883–1886 – čtvrtá výprava vedla z Kjachty přes poušť Gobi k východní straně pohoří Ťan-šan. Poté směřovala k řece Jang-c’-ťiang, zpět ke Kukunor a západním směrem k Chotanu a jezeru Issyk-kul.
Výsledky Prževalského cest podstatnou měrou přispěly k poznatkům evropskému bádání o středoasijské geografii, ale i fauně a flóře. Je po něm pojmenován kůň (Equus przewalskii), gazela (Procapra przewalskii) a agamka (Phrynocephalus przewalskii). Na svých cestách se vedl podrobné deníky, které mu byly podkladem pro jeho knihy. Zemřel na břišní tyfus během své páté výpravy v kyrgyzském Karakolu na březích jezera Issyk-kul. Je pohřben na východním břehu jezera mezi ústím dvou řek 12 km od města Karakol. Dnes jsou v Karakolu a Petrohradě mnohé Prževalského památníky. Za své objevy byl oceněn vědeckými společnostmi nejen v Rusku, ale i dalších evropských státech (Francie, Německo, Anglie, Švédsko, Itálie).
Reference
Externí odkazy
Kyrill Kunakhovich, "Nikolai Mikhailovich Przhevalsky and the Politics of Russian Imperialism" , in "IDP News", Issue No. 27 (accessed 2007-01-31)
Kategorie:Ruští geografové Kategorie:Ruští biologové Kategorie:Ruští horolezci Kategorie:Válečníci Ruského impéria Kategorie:Ruští cestovatelé Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Dějiny Tibetu Kategorie:Narození v roce 1839 Kategorie:Narození 12. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí 1. listopadu Kategorie:Muži