náhled|Poloha ostrova Reichenau na Bodamském jezeře. Legenda: žlutá - Německo, zelená - Švýcarsko Klášter Augia na ostrově Reichenau na Bodamském jezeře byl založen misijním biskupem Pirminem roku 724, stal se významným říšským opatstvím a kulturním centrem v jižním Německu. Od roku 1540 byl priorátem kostnického biskupství, zrušen byl během německé sekularizace roku 1803.
V roce 2000 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Dějiny náhled|Evangeliář císaře Oty, reichenauská klášterní škola, okolo roku 1000
Počátky kláštera v oblasti Alamanie jsou spojeny s postavou misijního biskupa Pirmina pravděpodobně irského původu. Zakládací listinu kláštera z 24. dubna 724 rekonstruoval K. Brandi. V karolinské epoše nastala „zlatá doba“ Reichenau, s počátkem v době opata Walda († 814). Tehdy se opatství dostalo pod ochranu franských panovníků a stalo se zakladatelem klášterní školy učenců. Opat Hatto I. (806–823) dal postavit chrám zasvěcený Panně Marii v dnešním Mittelzellu. Z 9. století pochází Kniha reichenauského bratrstva a klášterní plán ze St. Gallenu. Tehdy také reichenauský opat a mohučský biskup Hatto III. (888–913) založil kostel svatého Jiří v dnešním Oberzellu. Slavným opatem této doby je také Walafrid Strabo (842-849).
Druhá doba rozkvětu nastala v době ottonské (10.–11. století), kdy byl klášter vybaven četnými privilegii (imunity, osvobození od cla, svobodná volba atd.) Tato doba je reprezentována opaty Witigowem (985–997), Immonem (1006–1008) a Bernonem (1008–1048), kteří začlenili klášter do reformního gorzského hnutí. V této době v klášteře působilo významné skriptorium a malířská dílna, do této doby spadají i nástěnné malby v kostele sv. Jiří v Oberzellu. V klášteře působil též spisovatel a skladatel Heřman z Reichenau a jeho žák Bertold z Reichenau.
Doba bojů o investituru v 11. a 12. století znamenala úpadek klášterního života, který vrcholil na počátku 15. století. Za druhého zakladatele kláštera je považován opat Friedrich von Wartenberg-Wildenstein (1427-1453). Klášter byl bulou papeže Julia II. inkorporován ke kostnickému biskupství a od roku 1540 se stal priorátem.
V roce 1803 bylo kostnické biskupství sekularizováno a klášter zanikl.
V současné době působí na ostrově malá komunita mnichů z beuronského kláštera, kteří tvoří komunitu Cella St. Benedikt.Cella St. Benedikt
Seznam opatů Pirmin (zakladatel a opat) (724–727) Heddo (727–734) Keba (734–736) Arnefrid (biskup kostnický) Sidonius (biskup kostnický) Johannes (biskup kostnický, opat St. Gallen) (760–782) Petrus (782–786) Waldo (786–806) Haito (biskup bazilejský), (806–823) Erlebald (823–838) Ruadhelm (838–842) Walafrid Strabo (838, 842–849) Folkwin (849–858) Walter (858–864) Hatto II. (864–871) Ruodho (871–888) Hatto III. (jako arcibiskup mohučský Hatto I., opat Ellwangen, Lorsch, Weißenburg) (888–913) Hugo (913) Thieting (913–916) Heribrecht (916–926) Liuthard (926–934) Alawich I. (934–958) Ekkehard I. (958–972) Ruodmann (972–985) Witigowo (985–997) Alawich II. (997–1000) Werinher (1000–1006) Immo (1006–1008) Berno (1008–1048) Ulrich I. (1048–1069) Meginwart (1069–1070) Ruopert (1071) Ekkehard II. von Nellenburg (1071–1088) Ulrich II. von Dapfen (1088–1123) Rudolf von Böttstein (1123–1131) Ludwig von Pfullendorf (1131–1135) Ulrich III. von Zollern (1135–1136) Otto von Böttstein (1136–1139) Frideloh von Heidegg (1139–1159) Ulrich IV. von Heidegg (1159–1169) Diethelm von Krenkingen (1169–1206) Hermann von Spaichingen (1206) Heinrich von Karpfen (1206–1234) Konrad von Zimmern (1234–1253?) Burkhard von Hewen (1253–1259) Berchtold von Falkenstein (koadjutor, opat St. Gallen) (1258–1259) Albrecht von Ramstein (1260–1294) Markward von Veringen (1294–1296) Heinrich von Klingenberg (biskup kostnický) (1296–1306) Diethbelm von Kastel (opat Petershausen) (1306–1343) Eberhard von Brandis (1343–1379) Heinrich von Stöffeln (1379–1383) Mangold von Brandis (1383–1385) Werner von Rosenegg (1385–1402) Friedrich von Zollern (1402–1427) Heinrich von Hornberg (opat St. Peter) (1427) Friedrich von Wartenberg (1427–1453) Johann von Hundweil (1454–1464) Johann Pfuser v. Nordstetten (1464–1492) Martin von Weißenburg (1492–1508) Markus von Knöringen (1508–1516) Georg Fischer (opat Zwiefalten) (1516–1519) Gallus Kalb (1519) Markus von Knöringen (podruhé) (1523–1540) Johann Truchseß von Waldburg-Zeil (1628–1644)
Klášterní patroni Panna Maria apoštolové Petr a Pavel evangelista Marek (po roce 749, kdy byly do kláštera dopraveny jeho relikvie
Osobnosti svatý Pirmin, misijní biskup a zakladatel kláštera Heřman z Reichenau (1013–1054) skladatel církevní hudby Walafrid Strabo
Památky
Románské kostely náhled|Kostel sv. Jiří v Reichenau Hlavními památkami jsou tři románské kostely (9.–11. st.): Kostel svatého Jiří (St. Georg), Oberzell je proslaven svými ottonskými nástěnnými malbami z 10. století Chrám Panny Marie, Mittelzell dřívější konventní kostel, dnes farní. Nejstarší část byla posvěcena r. 816, hlavní loď je tojlodní, v kostele se nacházejí ostatky sv. Marka a pokladnice. Kostel svatých Petra a Pavla, Niederzell založený roku 799 alamanským biskupem Eginem z Verony
Odkazy
Reference
Literatura Arno Borst: Mönche am Bodensee 610-1525 (= Bodensee-Bibliothek, Bd. 5). Sigmaringen, 1978 Helmut Maurer (Hrsg.): Die Abtei Reichenau. Neue Beiträge zur Geschichte und Kultur des Inselklosters (= Bodensee-Bibliothek, Bd. 20). Sigmaringen, 1974 Reichenau, bearb. v. Franz Quarthal u.a., in: Die Benediktinerklöster in Baden-Württemberg, bearb. v. Franz Quarthal (= Germania Beneditctina, Bd. 5), Ottobeuren 1976, S. 503-548 Walter Berschin (Hrsg.): Reichenauer Texte und Bilder Nr. 1: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Die Reichenauer Heiligblut-Reliquie. 2., erw. Aufl., Stuttgart, 1999 Nr. 2: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Die Legende vom Reichenauer Kana-Krug. Die Lebensbeschreibung des Griechen Symeon. Sigmaringen, 1992 Nr. 3: Walter Berschin, Johannes Staub (Hrsg.): Die Taten des Abtes Witigowo (985-997). Eine zeitgenössische Biographie des Purchart von der Reichenau. Sigmaringen, 1992 Nr. 4: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Der Evangelist Markus auf der Reichenau. Sigmaringen, 1994 Nr. 5: Harald Drös: Das Wappenbuch des Gallus Öhem. Sigmaringen, 1994 Nr. 6: Bernd Konrad, Gertrud Weimar: Heilige am Bodensee. Der spätgotische Flügelaltar im Reichenauer Münster (1498). Sigmaringen, 1997 Nr. 7: Walahfrid Strabo, Zwei Legenden (Blathmac, der Märtyrer von Iona (HY), Mammes, der christliche Orpheus), hrsg. v. Mechthild Pörnbacher, Sigmaringen, 1997 Nr. 8: Walter Berschin, Alfons Zettler: Egino von Verona. Der Gründer von Reichenau-Niederzell (799). Sigmaringen, 1999 Nr. 9: Richard Antoni: Leben und Taten des Bischofs Pirmin. Eine karolingische Vita. 2., erw. Aufl., Heidelberg, 2005. Nr. 10: Bernd Konrad, Gertrud und Peter Weimar: Die Renaissancefresken im spätgotischen Chor des Reichenauer Münsters. Stuttgart, 2002 Nr. 11: Walter Berschin, Martin Hellmann: Hermann der Lahme. Gelehrter und Dichter (1013-1054). 2., erw. Aufl., Heidelberg 2005. Nr. 12: Heito und Walahfrid Strabo: Visio Wettini. 2., erw. Aufl., Heidelberg, 2004. Nr. 13: Walahfrid Strabo: De cultura hortorum (Hortulus). Das Gedicht vom Gartenbau. Heidelberg, 2007. Nr. 14: Hermann der Lahme: Opusculum Herimanni (De octo vitiis principalibus). Eine Vers- und Lebensschule. Heidelberg, 2007. Monika Spicker-Beck, Theo Keller: Klosterinsel Reichenau. Kultur und Erbe, Stuttgart, 2001 Alfons Zettler: Die frühen Klosterbauten der Reichenau. Ausgrabungen - Schriftquellen - St. Galler Klosterplan (= Archäologie und Geschichte, Bd. 3). Sigmaringen, 1988 Wolfgang Erdmann: Die Reichenau im Bodensee. Geschichte und Kunst. 11., von Bernd Konrad durchgesehene und um ein Kapitel zum spätgotischen Chor erweiterte Aufl. Königstein i. Ts. 2004 (= Die Blauen Bücher). Carla Th. Mueller u. Werner Hiller-König: Die Schatzkammer im Reichenauer Münster. Mit Beitr. v. Gudrun Bühl, Agnes Krippendorf, Diane Lenz u. Birgit Schneider. Königstein i. Ts. 2003 (= Die Blauen Bücher).
Související články Reichenau
Externí odkazy
Weitere Reichenau: Infos & Bilder zur Klosterinsel Reichenau-Klöster in Landeskunde online Reichenau-Schaetze der Welt
Kategorie:Bodamské jezero Reichenau Reichenau Kategorie:Světové dědictví (Německo) Reichenau Kategorie:Zemský okres Kostnice Reichenau