Rulík zlomocný (Atropa bella-donna) je statná, až 180cm vysoká vytrvalá bylina. Je považována za nejnebezpečnější středoevropskou jedovatou rostlinu, je prudce jedovatý, odhaduje se, že otravy rulíkem zlomocným tvoří zhruba polovinu všech vážných otrav rostlinného původu na území České republiky. Přirozeně se vyskytuje na většině území Evropy (od Španělska po Podněstří a Krym a od Středomoří po jižní Švédsko) a některých místech v Africe; výskyt tohoto druhu v Maroku a Alžírsku byl však v poslední době zpochybněn.

Vzhled Statná 50–150cm vysoká žlaznatě pýřitá bylina s tlustou přímou a větvenou lodyhou. Listy jsou střídavé (v květenství zdánlivě vstřícné) a různě velké, kopinatě vejčité až elipsovité, celokrajné, na bázi klínovitě zúžené, pýřité.

Kvete od června do srpna. Květy jsou nicí, zdánlivě úžlabní, jednotlivé, stopkaté, pětičetné, koruny trubkovitě zvonkovité (až 3cm dlouhá), zvenčí hnědofialové, zevnitř lysé, hnědofialové, žlutošedé až žluté, načervenale mramorované. Cípy koruny jsou ohnuté.

Plodem je černá kulovitá bobule (14–18mm v průměru) vyrůstající ze hvězdicovitě rozloženého kalichu. Zprvu chutná sladce, pak však dostává odpornou hořkou příchuť.

Roste roztroušeně na pasekách a okrajích lesů od pahorkatin do podhůří. Obecně preferuje pohostinné vlhké půdy zásaditého až slabě kyselého charakteru.

Etymologie Rodové jméno Atropa v botanickém názvu rostliny je odvozeno od bohyně osudu Atropos, která v řecké mytologii ukončuje život smrtelníků přestřižením jejich nitě života.

Druhové jméno bella donna pochází z italštiny a znamená krásná žena, což souvisí se skutečností, že italské dámy si do očí vstřikovaly rulíkovou šťávu, aby se jim rozšířily zorničky, což v období renesance považovaly za symbol krásy.

Lidové názvy náhled|250px|Čertova třešeňBeladona, blázníček, bláznivá čerešňa, bláznivá třešně, bláznivý lilek, bláznový lilek, černé divoké višně, černé třešně, černé višně, čertova čerešeň, čertova třešeň, čertův blázníček, hadí hrozinky, hadí střešně, krásavica, lesný lulok, lilek, lilek pošetilý, lolek, lulák, lulčí, lulek, lulík, lulkové korenie, lulkový koreň, lulok, nadragule, nemnica, němnice, nimnica, psinky, psí třešně, rozpuka, šalamoun, šalamounek, toten, vlčá jahoda, vlčí jahodník, vlčí třešně, vlčia čerešňa, vlčia jahoda, vlčie oko, zlá jahoda, zlatá kráska, oči krásné paní.

Obsahové látky Z významných organických sloučenin rostlina obsahuje různé tropanové alkaloidy, glykosidy a taniny.náhled|250px|Strukturní vzorec L-hyoscyaminu

Alkaloidy L-hyoscyamin atropin – vzniká v sušené droze racemizací L-hyoscyaminu acetyltropin apoatropin belladonin hyoscyamin hyoscyamin N-oxid norhyoscyamin pseudotropin skopolamin tigloidin

Glykosidy methylaeskulin

Jedovatost a otravy Celá rostlina je prudce jedovatá vzhledem k vysokém obsahu tropanových alkaloidů (kořen až 1,5%, listy 0,3 až 1,2%, semena asi 0,8%), z nichž rozhodující podíl tvoří L-hyoscyamin (až 70% všech alkaloidů). Obsah alkaloidů kolísá nejen podle stanoviště a vlivem podnebí, ale i vlivem dne. Tyto alkaloidy působí na autonomní nervový systém jako parasympatolytikum tím, že tlumí všechny muskarinové účinky acetylcholinu; utlumují srdeční činnost a způsobují zastavení dechu. Centrálně atropin značně dráždí, působí velké vzrušení a teprve ve velkých dávkách ochrnuje. náhled|Strukturní vzorec atropinu Člověk se může otrávit jednak přímou konzumací plodů nebo přes kozí mléko či kozí maso, pokud koza tuto rostlinu sežere. Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už 3 bobule(!), u dospělého asi 10 bobulí.

Jako protijed (antidotum) se užívá fyzostigmin nebo pilokarpin.

Hlavní příznaky otravy: rozšířené zorničky vyschlé sliznice zčervenání obličeje, suchá teplá pleť tachykardie (zrychlený tep)

Suchost v hrdle a zčervenání se dostavují již po léčebných dávkách. Po 5 mg lehké vzrušení, sklon k mluvení a pohybům, touha po procházkách, zčervenání v obličeji, suchost kůže, palpitace a rozšíření zornic (mydriáza) Po větších dávkách vázne polykání, vzrušení se stupňuje, dýchání je obtížné, teplota stoupá, otrávený má závratě, vrávorá, má zrakové, sluchové i čichové halucinace, velmi pohyblivé a četné. Po vybití sil zuřivostí nastává vyčerpání, slabost, spavost a teplota klesá. Hluboký spánek může skončit smrtí z obrny dýchacího ústrojí. Navzdory vysoké toxicitě rulíku je prognóza intoxikací vcelku příznivá vzhledem k dobře známým fyziologickým účinkům těchto látek a možnosti účinné léčby (fyzostigmin).

Využití Ze sušených listů (Folium belladonnae) a kořene (Radix belladonnae) této rostliny se získává atropin, ze kterého se vyrábějí atropinové kapky užívané v očním lékařství k rozkapání očí za účelem usnadnění některých typů očních vyšetření (atropin roztahuje zorničky). Ze stejného důvodu si dívky vtíraly šťávu z rulíku do očí, aby je měly krásně veliké. Odtud také pochází druhové jméno rostliny (bella donna znamená krásná paní v italštině). Bylo to účinné, nepříliš praktické (dočasně to zhoršuje kvalitu zraku, při dlouhodobém používání se zrak může zhoršit trvale) a nebezpečné (mohlo dojít k nebezpečnému zánětu oka nebo otravě). V moderní době užívaly dívky za stejným účelem atropinové kapky.Blanka Kubíková, František Vorel: Tady Vorel, pitevna, Mladá fronta 2025; ISBN 978-80-204-6448-4, str. 125

Výtažek z listů (Belladonnae folii extractum siccum normatum) se rovněž využívá proti křečím hladkého svalstva (spasmolytikum), obvykle však pouze ve směsích s analgetiky.

Není divu, že se rulík díky svým účinkům významně uplatňoval v bílé i černé magii. Byl např. složkou mastí, jejichž aplikace mohla vyvolávat narkotické stavy a pohybové halucinace, jak nasvědčují např. doklady z inkvizičních procesů.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). – Praha : Academia, 2000. – S. 249-250 . Otravy lidí rostlinnými produkty Michaela Havlásková 2009

Související články Seznam nejjedovatějších rostlin

Externí odkazy

Rulík zlomocný na Botany.cz Rulík zlomocný na botanika.wendys Rulík zlomocný na BioLibu

Kategorie:Lilkovité Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Delirogeny Kategorie:Psychoaktivní rostliny Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy