náhled|Hrob Jana Baptisty Lambla na Olšanských hřbitovech v Praze

Jan Baptista Lambl (9. srpna 1826 LetinyMatriční záznam o narození a křtu – 7. listopadu 1909 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Jiljí v Praze) byl český chemik, první profesor vyučující zemědělství na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT), autor teorie o depekoraci. Jan Baptista Lambl učil celý svůj život zemědělské obory na ČVUT, inicioval vznik samostatného zemědělského útvaru (1874, 1881) – nebyl schválen – založil zemědělské školy v Táboře a Libverdě a v roce 1891 se stal rektorem ČVUT. Jeho předchůdcem na poli výuky agronomie byl PhDr. JUDr. Josef Tadeáš Lumbe.

Životopis Jan Křtitel Lambl se narodil dne 9. srpna 1826 v Letinech jako syn Františka Lambla, hospodářského správce letinského velkostatku a lázní. Shodně jako jeho bratři František SudimírMatriční záznam o narození a křtu Františka Lambla farnost Letiny Databáze Národní knihovny ČR , Lambl, František Sudimír, 1819-1891 a Vilém Dušan studoval na gymnáziu v Plzni a pokračoval studiem na univerzitě v Praze. Roku 1849 promoval jako magistr farmacie a nastoupil u firmy W. Batka v Praze jako chemik. Koncem roku 1851 přijal místo profesora chemie a fyziky ve vojenské škole v Bělehradě. V té době podnikl studijní cestu do Německa, Francie, Belgie a Anglie.

V roce 1855 přijal místo učitele chemie, chemické technologie a přírodních věd na německé hospodářské škole v Libverdě, kde byl jeho bratr Karel ředitelem. Zřejmě pod jeho vlivem začal intenzivně studovat hospodářství. Po osmi letech v roce 1863 opustil tento ústav a vstoupil do služeb Jana Harracha a stal se ředitelem nové rolnické školy ve Střežerech. Dále intenzivně studoval a pro své žáky zpracoval vlastní studijní skripta Österreichisch Feldbausysteme a Rübenzuker und Spiritusfabrikation. Po zániku školy vlivem bitvy u Sadové v roce 1866 se habilitoval na docenta hospodářství na Polytechnice v Praze a v letech 1867–82 zde byl mimořádným profesorem. Po rozdělení Polytechniky na část německou a českou zůstal na českém ústavu a v roce 1891 byl zvolen rektorem. Publikoval četné odborné spisy. Psal česky i německy. Významný byl jeho spis Nauka o kamení a zeminách, o pracích a nářadí k nim sloužící, o chovu bravu vepřového. Mimořádný zájem odborné veřejnosti způsobil svým spisem Depocoration in Europe" vydaný v Lipsku v roce 1878, ve kterém poukazuje na souvislosti mezi ubýváním dobytka a narůstáním počtu obyvatel.Teorie o depekoraci, kde klade do souvislosti nárůst počtu obyvatel s úbytkem dobytka. Doslova tvrdí, že nárůst počtu obyvatel na Zemi má za následek celkový úbytek dobytka. Teorie vyšla knižně v roce 1877 pod názvem Theorie o depekoraci co podnět k nové šetrnější hospodářské soustavě. Důchod pozemkový vydal v roce 1880 německy i česky. O osm let později vydal k oslavě císaře "Rukověť zemědělství" a založil časopis Bibliotéka polního hospodářství.

Byl zvolen poslancem zemského sněmu a ustanoven do funkce ředitele vyššího zemského hospodářského ústavu v Táboře Škola v Táboře byla založena v roce 1866 (slav. otevření 26. 11. 1866) jako jedna z prvních zemědělských škol na území tehdejšího mocnářství a první Vyšší hospodářská škola vyučující v českém jazyce. Její úroveň byla od počátku vysoká, v letech 1900-1919 plnila funkci vysoké školy jako Vyšší královská hospodářská akademie.

Po další studijní cestě po Evropě předkládá zemskému výboru návrh na organizaci zemědělského školství, na jehož základě byly budovány zemědělské školy všech stupňů.

Za jeho odbornou, organizační a publicistickou činnost byl Jan Baptista Lambl jmenován čestným doktorem techniky. Byl členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti a její komise pro organizaci zemědělského školství.VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 84. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3d9849d7-a5fd-4222-8f4d-e3a21314a7b6Zemřel v Praze 7. listopadu 1909.

Jan Baptista byl spolu se svým bratrem Karlem Milanem spoluzakladatelem Pomologického ústavu, který sídlil v Praze-Troji na pozemcích viniční usedlosti Popelářka. Byl též majitelem nedaleké trojské usedlosti U lisu.

Ocenění díla V roce 1908 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho životní dílo bylo oceněno udělením komturního kříže Řádu Františka Josefa 50px|řfj.Strnadová Jana: Jan Baptista Lambl – zpracování archivních materiálů Národního zemědělského muzea, inPrameny a studie č. 58, Národní zemědělské muzeum, s.p.o., 2016, ISSN 0862-8483, str 42-55

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura Ottův slovník naučný – svazek 15, str. 584 Riegrův slovník naučný – svazek 4, str. 1147 Jaroslav František Urban: Letinští Lamblové, Český deník 6. 6. 1942, str. 3

Externí odkazy

Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Lambl, Johann Baptist *1826

Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští biologové Kategorie:Čeští agronomové Kategorie:Čeští matematici Kategorie:Rektoři ČVUT Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Úmrtí v roce 1909 Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Narození 9. srpna Kategorie:Úmrtí 7. listopadu Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Členové c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti