Roželov je vesnice, část obce Hvožďany v okrese Příbram ve Středočeském kraji.
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1403. Od dávna náležel k třemšínskému panství a farní osadě Hvožďany. Později se Roželov dostal k rožmitálskému panství a zůstal při něm až do zrušení poddanství.
Roku 1790 bylo ve vsi 17 domů, poté roku 1837 – 32, r. 1862 – 45,r. 1870 – 47, r. 1880 – 48, r. 1890 – 52, r. 1921 – 54. Obyvatel bylo ve vsi roku 1837 – 219, r. 1870 – 342, r. 1890 – 333, r. 1921 – 302.
V obci Roželov byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1491. (česky a německy) hostinec, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Roželov byl samostatnou obcí v okrese Blatná. V letech 1880–1886 byl osadou obce Vacíkov v okrese Blatná. V letech 1886–1975 byl znovu obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Blatná, ale od roku 1960 v okrese Příbram. Od 1. ledna 1976 je částí obce Hvožďany v okrese Příbram. V letech 1850–1879 k obci patřily Nouzov a Vacíkov a v letech 1850–1879 a v letech 1886–1975 také Planiny.
Pamětihodnosti Zámeček Roželov – Bývalá myslivna z roku 1852, která byla na začátku 20. století přestavěna na letní sídlo pražského arcibiskupa.Historické stavby na webu obce Hvožďany K letokrádku byla přistavěna domácí kaple a založena zahrada se vzácnými druhy rostlin. Za komunistického režimu neslavně proslul jako místo, kde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků, internováni zde byli např. František Hála (24. srpna 1952 zde zemřel),Jiří Šindar:Zemřel pod cizím jménem; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, str. 128 Jan Šrámek či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý. Od sedmdesátých let se zde konaly pionýrské tábory. Pro potřeby tábora vzniklo v blízkosti zámečku zázemí včetně koupaliště vystavěného v Akcích Z. Po roce 1989 areál se zámečkem patřily do majetku Lesů ČR. Areál byl užíván pro tábory až do roku 2015. Poté byl zámeček spolu s pozemky restitučně navrácen do majetku pražského arcibiskupství. Od roku 2016 je stavba bez využití. Hájovna Na Dědku – U cesty do Roželova směrem od Voltuše se nacházela hájovna Na Dědku. Za druhé světové války zde s rodinou žil hajný František Königsmark, který byl zapojen do ilegálního odboje. Hájovna sloužila jako partyzánská základna. Dne 26. října 1944 byla obklíčena gestapem a hajný se svým synem raději spáchali sebevraždu, než aby byli zatčeni. Manželka Marie byla odvedena do koncentračního tábora. U hájovny se nachází pomník obětem druhé světové války. Od roku 1992 hájovna patřila Skautům a jezdily do ní místní i přespolní spolky pracující s dětmi a mládeží. Dne 4. července 2019 kompletně vyhořela, když zde pobýval hasičský tábor. Po požáru byl zbytek stavby srovnán se zemí. Na jejím místě vznikla nová stavba skautské základny, na jejíž financování vznikla Dědkoská sbírka.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Tajemný roželovský zámeček a jeho nedobrovolní obyvatelé
Kategorie:Vesnice v okrese Příbram Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Rožmitálské panství Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Hvožďany (okres Příbram)