náhled|Karibská rodina na vyobrazení od Johna Gabriela Stedmana z roku 1818
Předkolumbovská Amerika je označení pro historická období na americkém kontinentu před připlutím Kryštofa Kolumba v roce 1492, které bylo počátkem evropského působení na kontinentu a zcela zásadně proměnilo obě, po tisíce let odděleně se vyvíjející, civilizace. Objevení kontinentu Vikingem Leifem Erikssonem a založení vikingské osady na Newfoundlandu mělo na obyvatele Ameriky mizivý vliv.[Dále jen Coe, Snow a Benson (1997)] Je doloženo roku 1021 v L'Anse aux Meadows. Naopak, že by se do Ameriky dostal Abú Bakr II. není doloženo.
Stejně jako je velice pestré přírodní prostředí kontinentu, vzniklo zde nepřeberné množství často velice odlišných kultur. Termín předkolumbovské kultury se nejčastěji pojí k nejrozvinutějším civilizacím, které se nacházely v oblasti Mezoameriky (například Olmékové, Teotihuacán, Aztékové a Mayové) a v oblasti centrálních And (například Chavín de Huántar, Močikové či Incká říše). Ovšem i v Severní Americe existovala v pozdější době veliká sídliště a města jako například Pueblo Bonito či Cahokia, kde tamní stavitelé postavili největší z amerických „pyramid“ – dnes nazývanou Mohyla mnichů. Coe, Snow a Benson (1997), s. 15.
Počátky osídlení Ameriky náhled|Animace pevninského mostu v oblasti „Beringie“ za posledních 21 tisíc let. V období před 57 až 29 tisíci lety (kyslíkové izotopové stádium MIS3) byla hladina moře až o 40 metrů výše než se dříve předpokládalo. náhled|Časová mapa přechodu do Ameriky. náhled|Mapa Ameriky ukazuje místa před kulturou Clovis. Všichni nativní obyvatelé Ameriky, původně lovci a sběrači, mají asijský původ, přišli však z různých oblastí Asie a lišili se vnější podobou. Kašpar (2002), s. 19. Původem byli spíše ze Sibiře než z Japonska. Dnes je obecně přijímána teorie jejich přechodu na kontinent v místě dnešního Beringova průlivu v poslední době ledové, ve které byl díky poklesu mořské hladiny o 85 metrů obnažen 1600 kilometrů široký pruh kontinentálního šelfu (tzv. „Beringie“). Coe, Snow a Benson (1997), s. 29. Tuto teorii jako první formuloval český antropolog (žijící v USA) Aleš Hrdlička (ale domníval se, že k tomu došlo před 3000 lety).[Dále jen Roedl (2007)] Stalo se tak postupně přibližně od doby před 40 000 lety[Dále jen Křížová (2006)] (jiní autoři uvádějí i odlišná data, například před 30 tisíci lety, 25 000 př. n. l.,Kottak (1997), s. 202. nálezy v Kanadě (Bluefish Caves) z doby 22 000 př. n. l. či 20 000 př. n. l. z USA, což zpochybňuje teorii o hlavním příchodu přes Beringovu úžinu zhruba před 14 tisíci lety, protože genetické důkazy starověkých Beringů ukazují na více než 20 tisíc let.) Patrně se jednalo (minimálně) o dvě vlny migrace do Severní Ameriky, přičemž první mohla nastat přibližně před 24 tisíci let a druhá 15 tisíci lety.
Až na jih kontinentu lidé podle poznatků z 20. století došli okolo roku 9000 př. n. l. Coe, Snow a Benson (1997), s. 33. Novější poznatky ale ukazují, že například na jihu Chile byli lidé před více než 14 tisíci lety. Byla tam objevena stopa přes 15 tisíc let stará (v Severní Americe jsou stopy až 23 tisíc let staré) a známky lidského osídlení i více než 18 tisíc let staré či zpracování masa 21 tisíc let staré, což jsou datování starší než která má kultura Clovis ze Severní Ameriky. Greenbergova hypotéza uvádí, že Amerika byla osídlena dvěma cestami – přes Beringův průliv a zejména střední a Jižní Amerika i z asijských ostrovů přes moře. K osídlení Ameriky také mohlo dojít podél pobřeží. V Jižní Americe (například Národní park Serra da Capivara) se totiž nalezly starší nálezy, než by odpovídalo osídlení Ameriky přes pevninský most.
Artefakty byly doloženy pro dobu 14000 let př. n. l. v Severní i Jižní Americe. Odpovídají také osídlení z Austrálie. Genetické studie dokazují obchod Jižní Ameriky s Polynésií, kde bylo nalezeno písmo rongorongo (písmo bylo nalezeno i v Mezoamerice, ale ne v Severní Americe). Metalurgie je také charakteristická pro Jižní Ameriku a nebyla nalezena v Severní Americe.
Ostatní teorie původů obyvatel Ameriky byly odmítnuty jako nepodložené – antropolog Grafton Elliot Smith například tvrdil, že pocházejí z Egypta, podle jiných se jedná o potomky obyvatel Atlantidy, Lemurie či Mu. Mormoni dodnes zastávají názor, že se jedná o potomky ztracených deseti izraelských kmenů.[Dále jen Kašpar (2002)] K nejstarším známým nalezištím lze přiřadit například lokalitu Tule Springs na území dnešních USA Kašpar (2002), s. 19. či další lokality v Jižní Americe (jeskyně Lauricocha, Guitarreo či Diablo). O jiných oblastech, jako například jeskyně Piquimachay, se vedou spory. Jiné nálezy lze vysvětlit jako nástroje opic.https://sciencemag.cz/navrhuji-ze-stare-nastroje-v-brazilii-nevyrobili-lide-ale-malpy/ - Navrhují, že staré nástroje v Brazílii nevyrobili lidé, ale malpy Roedl uvádí archeologický nález v texaském Lewisville, datovaný dokonce do období 38 000 let př. n. l. Jsou ale i jiné známky přítomnosti člověka a to dokonce v době 130 000 let př. n. l., což by mohl být například Homo erectus. Důkazy jsou ale diskutabilní.
Zemědělství náhled|Hrot z kopí kultury Clovis náhled|Mapa Ameriky okolo roku 1000 př. n. l. Zásadní odlišnost mezi Novým a Starým světem spočívala například v tom, že v Americe nebyla domestikována téměř žádná zvířata (největším byla lama, pak už jen morče a menší drůbež – krocani, kachny). Jediným zvířetem domestikovaným v celé Americe byl pes (patrně do Ameriky přišel s lidmi). Zemědělství bylo založeno na pěstování manioku a kukuřice (jeho počátky jsou datovány přibližně do roku 7000 př. n. l.).[Dále jen Kottak (1997)] Mezi další plodiny patří podle oblasti například brambory, rajčata, tomatillo, dýně, chilli papričky, fazole, ananas, sladké brambory, merlík čilský, laskavec, vanilka, kakao, cibule, podzemnice olejná, jahody či avokádo. Rozšířené bylo i pěstování koky (v Andách) a užívání řady přírodních psychotropních látek.
Severní Amerika Některé archeologické objevy nasvědčují možnosti, že na Coloradské plošině žila neznámá lidská kultura už v době před asi 37 000 lety.Timothy B. Rowe, Thomas W. Stafford Jr., Daniel C. Fisher, Jan J. Enghild, J. Michael Quigg, Richard A. Ketcham, J. Chris Sagebiel, Romy Hanna and Matthew W. Colbert (2022). Human Occupation of the North American Colorado Plateau ∼37,000 Years Ago. Frontiers in Ecology and Evolution. 10: 903795. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2022.903795
Kultura Clovis
Kultura Clovis byla nejrozšířenější paleolitickou kulturou v Severní Americe. Je datována přibližně do období 10 000 př. n. l. až 9200 př. n. l. Jednalo se o lovce a sběrače, kteří lovili mamuty a jejich sídliště sloužila zejména k jejich zpracování.
Kultura Mississippi náhled|Mohyla mnichů (stavba zahájena v 10. stol. n. l.)
Mississippská kultura ve své době dominovala celé oblasti řeky Mississippi. Typická pro ni byla stavba mohutných mohyl. Společnost neznala písmo. Jejich společnost byla stratifikovaná a založená na zemědělství. Největším sídlem této kultury byla Cahokia, kde tamní stavitelé postavili největší z amerických pyramid – dnes nazývanou Mohyla mnichů. Coe, Snow a Benson (1997), s. 15.
Severní Amerika v době objevení Španěly Obyvatelé Severní Ameriky vytvořili velice pestrou mozaiku jazykových oblastí a kulturních okruhů. Více homogenní byly například oblast prérií či sever, kde se usadili poslední příchozí – Inuité, naopak velice pestrá byla situace při západním pobřeží Ameriky. Antropolog Alfred Louis Kroeber vyjmenoval deset kulturních oblastí, ke kterým jsou zde uvedena některá ze známějších etnik. Arktická (Inuité), subarktická (Čipewajové, Creeové), severovýchod (Algokinové – Otawové, Mohykáni, Irokézové – Mohawkové, Senekové, Čerokíové), jihovýchod (Čoktavové, Seminolové, Čikasavové), prérie (Šajeni, Siouxové, Pawnee, Černonožci, Vraní indiáni, Komančové, Kajovové), jihozápad (Apačové, Hopi, Zuni, Pimové), Velká pánev (Great Basin – Utové, Šošoni, Pajutové), Kalifornie, plateau a severozápad (Činukové, Kwakiutlové).
Mezoamerika Předkolumbovské kultury v Mezoamerice byly založené na zemědělství – zejména na pěstování kukuřice. Centrem osídlení byla velká opevněná města obklopená zemědělským zázemím, ve kterých se soustřeďoval obchod, náboženské obřady i politická moc. Někdy se v souvislosti s touto oblastí hovoří přímo o městských státech.[Dále jen Křížová (2005)] Na druhou stranu zde nebyla domestikována téměř žádná zvířata a nebyly používány kovové nástroje. Písmo bylo hieroglyfické. V případě vývoje mezoamerických civilizací je rozlišováno předklasické, klasické a poklasické období.
Jacques Soustelle dělí mezoamerické kultury i podle jiných kritérií. Kultury Olméků, Mayů a Teotinuacánu v prvním tisíciletí byly dle něj mírumilovné a koncentrované kolem obchodu a náboženských center. Toltékové byli kulturou přechodnou mezi druhým obdobím, kdy se po celé oblasti prosadily válečnické civilizace, vyžadující hromadné lidské oběti. Dlouhou dobu mírumilovní Mayové a Toltékové se k vedení válek a obětování lidí také přiklonili.[Dále jen Soustelle (2000)]
Předklasické období
Olmékové náhled|Olmécký monument v La Ventě
Olmékové (jejich původní název není znám) jsou nejstarší komplexní civilizací předklasického období, která se rozvinula v bažinatých a pravidelně zaplavovaných nížinách na pobřeží Mexického zálivu (vyvýšené bylo pouze pohoří Tuxtla). Jejich kultura je datována do období 1200 př. n. l. až 400 př. n. l. Coe, Snow a Benson (1997), s. 94. Znali obrázkové písmo, ve městech stavěli pyramidy a mohyly. Olméčtí umělci vytvářeli mohutné sochy z čediče z pohoří Tuxtla, které pak přepravovali na velké vzdálenosti. Nejstarší centrum kultury – San Lorenzo, bylo kolem roku 900 př. n. l. téměř zcela zničeno. Pozdější centrum La Venta bylo později také zničeno a posledním centrem bylo pravděpodobně Tres Zapotes. Coe, Snow a Benson (1997), s. 101. Jejich náboženství si vyžadovalo lidské oběti a pravděpodobně byl rozšířen i rituální kanibalismus.
Mayové náhled|Pozůstatky města Palenque
Mayská civilizace existovala v oblasti jižního Mexika a zejména na poloostrově Yucatán. Mayská civilizace vznikla už v předklasickém období a ze všech zdejších civilizací vydržela nejdéle – ovládnutí oblasti Španělům trvalo déle než jedno století.
Mayské písmo bylo nejpokročilejší na kontinentu a na velice vysoké úrovni bylo také umění, architektura, stejně jako znalosti matematiky a astronomie. Křížová (2005), s. 9. Mayové znali nulu, délku roku určili přesněji než gregoriánský kalendář, přesně vypočetli pohyb nebeských těles (v případě Venuše s odchylkou méně než dvě hodiny za 500 let) a jejich kalendář pracoval s perspektivou milionů let. Přitom neznali kolo či kovové nástroje. Soustelle (2000), s. 64. Soustelle dokonce prohlásil, že: „Mayové jsou možná jediní na světě, kdo uctívali kult času“. Soustelle (2000), s. 9. Potomci Mayů v oblasti žijí dodnes.
Klasické období
Teotihuacán náhled|Teotihuacán – pohled z Měsíční pyramidy na Ulici mrtvých a Sluneční pyramidu