thumb|300px|Provincie Království chorvatsko-slavonského z doby Rakouska-Uherska zůstaly do roku 1922 Správní dělení Království Jugoslávie (původně známého jako Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) existovalo postupně ve třech různých formách. V letech 1918 až 1922 si Království Jugoslávie zachovalo předválečná pododdělení států, které mu předcházely. V roce 1922 byl stát rozdělen na 33 oblastí (či provincií) a v roce 1929 byl zaveden nový systém devíti bánovin.

Předjugoslávské rozdělení (1918–1922) thumb|300px|Provincie Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918–1922) V letech 1918 až 1922 bylo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců i nadále rozděleno podle předválečných (první světová válka) správních celků Rakouska-Uherska a bývalých nezávislých království Srbska a Černé Hory.

Provincie (pokrajine) byly : Slovinsko Chorvatsko a Slavonie Dalmácie Bosna a Hercegovina Banat, Bačka a Baranja Srbsko Severní Srbsko Jižní Srbsko Černá Hora

Oblasti (1922–1929)

Vidovdanská ústava z roku 1921 ustanovila Království Srbů, Chorvatů a Slovinců jako unitární stát a v roce 1922 bylo zavedeno 33 nových správních oblastí (žup), řízených z centra. Tyto oblasti neměly žádný vztah k dřívějším dělením a v zájmu podpory jugoslavismu, etatismu a multikulturalismu nedostaly žádná etnická ani národní jména. Většinou byly pojmenovány podle řek, regionů a měst, z nichž byly spravovány. Od svého vzniku byly v některých částech země nepopulární, což vedlo k vytvoření Banoviny Království Jugoslávie|banovin.

Banáty (bánoviny; 1929–1941) right|thumb|300px|Členění Jugoslávie na bánoviny

Bánovina byla územní jednotka v královské Jugoslávii v letech 1929 až 1941. Jednalo se o nejvyšší správní jednotky státu – království se dělilo celkem do devíti bánovin. Ty nesly většinou ahistorické názvy podle významných řek a neodpovídaly národnostnímu rozložení obyvatelstva, což byl také jejich záměr. Představitelem každé bánoviny byl bán.

Rozdělení státu na bánoviny následovalo krátce po zrušení Vidovdanské ústavy a zákazu politických stran, tedy převratu, ke kterému došlo 6. ledna 1929. Nová politika dvora striktně prosazovala národní jednotu a odmítala jakékoliv dělení na základě náboženství či národností. Přesto tyto rozdíly nebylo možné potlačit. Srbové měli převahu v celkem pěti bánovinách, Chorvati ve dvou, Slovinci pak obývali nejsevernější Drávskou bánovinu. Národnostní menšiny, tedy Albánci, Němci, či Maďaři neměli převahu v žádné z bánovin.

Hranice bánovin byly v severozápadní části Jugoslávie stanoveny víceméně na historickém základě, na jihu a východě byly vytvořeny zcela nově. V roce 1931 byla schválena tzv. Oktrojovaná ústava, během které byly hranice těchto celků upraveny. Město Bělehrad získalo zcela nové a samostatné postavení v rámci státu.

Vzhledem k nespokojenosti mnohých (hlavně Chorvatů), došlo ke konci 30. let k úpravě tohoto dělení. Na základě dohody mezi tehdejší vládou a chorvatskou opozicí (Dohoda Cvetković–Maček) byly Přímořská, Sávská a okraje dalších bánovin sloučeny ve velkou Chorvatskou bánovinu.

Dělení státu na bánoviny zaniklo spolu s královstvím. Jugoslávie se rozpadla na Srbsko a Chorvatsko, zbytek státu obsadily okupační mocnosti. Po osvobození roku 1945 byl stát rozdělen na 6 svazových republik, které reflektovaly jednotlivé národnosti ve svých názvech a částečně i svými hranicemi (na severozápadě se opět jednalo spíše o hranice historické).

Seznam bánovin Jugoslávie se dělila do devíti bánovin. Hlavní město Bělehrad mělo samostatné postavení.

Drávská bánovina (Lublaň) – obývána vesměs Slovinci Sávská bánovina (Záhřeb) – převážně chorvatská Vrbaská bánovina (Banja Luka) – převážně srbská se silnou menšinou Bosňáků Přímořská bánovina (Split) – převážně chorvatská Drinská bánovina (Sarajevo) – převážně srbská se silnou menšinou Bosňáků Zetská bánovina (Cetinje) – převážně srbská (včetně Černohorců) se silnou albánskou menšinou Dunajská bánovina (Novi Sad) – převážně srbská se silnými menšinami Maďarů a Němců Moravská bánovina (Niš) – převážně srbská s menšinami Rumunů a Bulharů Vardarská bánovina (Skopje) – obývána Makedonci, Srby a Albánci

Odkazy Reference

Související články Spojené státy Velkého Rakouska Fiume Nezávislý stát Chorvatsko Vláda národní spásy Druhá světová válka v Jugoslávii

Kategorie:Dějiny Jugoslávie Kategorie:Administrativní dělení Jugoslávie