Plesná () je město v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Žije zde obyvatel.
Historie První písemná zmínka o městě pochází z roku 1185, kdy je ves zmiňována jako vlastnictví Waldsasského kláštera. V roce 1429 byla ves vypálena husitskými vojsky včetně dřevěného kostela svatého Jiří, který je zde připomínán již k roku 1400 (snad jako filiální). Po reformaci byla obec evangelického vyznání a po bitvě na Bílé hoře, resp. po Vestfálském míru, bylo vsi Plesná jako jediné v Českém království (s výjimkou Ašska) dovoleno zůstat evangelická. Obyvatelé však nesměli mít vlastní kostel ani faráře. V roce 1550 jim bylo dovoleno mít evangelickou školu. Museli tedy navštěvovat bohoslužby v nedalekém saském Bad Brambachu, a to až do roku 1834, kdy v Plesné vznikl samostatný sbor (již v roce 1782 bylo Plesné dovoleno mít vlastního faráře). Katolické obyvatelstvo Plesné mělo snad k dispozici dřevěnou kapli, či menší barokní kostelík, který stál na místě dnešního empírového kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Evangelíci měli nejprve provizorní dřevěnou modlitebnu, později s dřevěnou věží. Roku 1846 bylo rozhodnuto o stavbě zděného kostela. Stavba probíhala v letech 1847–1849 a byla jako první financována evangelickým spolkem Gustav Adolf. Nový katolický kostel v empírovém slohu byl konsekrován ve stejný rok, jako kostel evangelický. Je však menší a mnohem více strohý, než evangelický kostel, který je postaven v tehdy novém, módním novorenesančním slohu na návrší nad náměstím. Katolická obec v Plesné se osamostatnila až roku 1898, kdy zde byla vytvořena vlastní farnost odtržením od farnosti v Křižovatce. V budově fary z roku 1835 byla původně škola a později fara. Tato katolická škola vedla kroniku od roku 1787.
V druhé polovině 19. století bylo postaveno v Plesné mnoho továren specializujících se především na textilní průmysl. Nedílnou součástí však stále byla výroba hudebních nástrojů. Plesná byla až v roce 1900 povýšena z vesnice na městys.
V letech 1938 až 1945 byla Plesná v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.
Přírodní poměry Vlastní město Plesná se nachází ve Smrčinách při hranici s Chebskou pánví, východní část území však již v Chebské pánvi. Městem protéká říčka Plesná, při západním okraji města pramení Lužní potok.
V okolí Plesné vyvěrá skupina minerálních pramenů. Ještě v roce 1956 zde hydrogeologové evidovali třináct vývěrů o dvacet let později pouhých pět. Zánik způsobili především meliorační práce. Vydatný pramen s místním pojmenováním Plesenská kyselka vyvěrá severovýchodně od Plesné při pravém břehu potoka Rokytník. Dne 13. června 2016 byl výzkumnou skupinou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalezen jižně od Plesné a ve dnech 1.–5. června 2017 upraven radioaktivní pramen Radonka – pramen Břetislav, pojmenovaný po významném hydrogeologovi RNDr. Břetislavovi Vylitovi. Jedná se o nejradioaktivnější povrchový vývěr v Česku. Vývěr vykazuje radioaktivitu 13 000 Bq na litr. Z hlubině zachycených zdrojů ho předstihuje pouze jáchymovský pramen Agricola s radioaktivitou 20 kBq na litr.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 2878 obyvatel, z nichž bylo 54 Čechoslováků, 2690 Němců, jeden jiné národnosti a 133 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 1516 obyvatel, k evangelické církvi 1265 obyvatel, jeden k československé církvi, jeden izraelské církvi, dva k jiné církvi a 93 bylo bez vyznání.
+Vývoj počtu obyvatel a domů Plesné (bez místních částí) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel1 5821 6581 7612 1852 4772 3822 8781 0951 1261 3341 3461 2011 4901 4941 755 Počet domů201222236272333384538563362373364386396439452 +Vývoj počtu obyvatel a domů Plesné (včetně místních částí) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel2 9073 0403 2393 8614 7254 4165 4252 1261 9962 0141 8831 6921 9822 0211 858 Počet domů341367390429503558742749445420412432448490507
Městská správa Místní části Lomnička (k. ú. Lomnička u Plesné) Plesná (k. ú. Plesná a Šneky) Smrčina (k. ú. Smrčina) Vackov (k. ú. Vackov)
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. května 2005.
Pamětihodnosti Asi dva kilometry jižně od města se nacházejí nevelké pozůstatky zaniklého hradu Neuhaus. Bývá ztotožňován se sídlem ministeriálů v Plesné zmiňovaném již v roce 1197, ale podle rozboru historických pramenů se jedná o jiné, dosud nedatované sídlo neznámého stavebníka. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je římskokatolický kostel postavený roku 1849 výraznou přestavbou staršího, barokního kostela z 18. století. Kostel je postaven v empírovém slohu. V interiéru je pozdně barokní oltář a dva boční oltáře z 19. století. V Plesné je dřevěný katolický kostel zmiňován již k roku 1400 se zasvěcením svatému Jiří. V současné době se zde pravidelně konají každou neděli mše svaté. Evangelický kostel, kulturní památka – je postavený ve stejném roce jako katolický, tj. v roce 1849. Byl prvním kostelem, který financoval evangelický spolek Gustav Adolf. Byl zde také od roku 1834 první samostatný evangelický sbor na Chebsku. Jedná se o typický luteránský kostel s dvoupatrovými galeriemi do tvaru písmene U. Interiér se dochoval v původní podobě včetně varhan a pseudorenesančního oltáře s obrazy Krista na Hoře olivetské a Poslední večeře. Kostel je ve špatném stavu zapříčiněném dlouhodobým neužíváním. Soubor tří kamenných křížů, kulturní památka Kamenný kříž v osadě Lomnička, kulturní památka
Osobnosti Narodili se zde: Laurenz Hafenrichter (1822–1898), katolický kněz, středoškolský profesor a poslanec, činný převážně v Praze Johann Krumbholz (1828–1883), sudetoněmecký podnikatel a politik
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Cheb Kategorie:Sídla ve Smrčinách Kategorie:Přátelé v srdci Evropy Kategorie:Svazek obcí Kamenné vrchy Kategorie:Města v okrese Cheb Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici