Vlajka bylo československé nacionalistické a zčásti i fašistické hnutí a stejnojmenný časopis.

Meziválečná činnost Předchůdcem bylo Fašistické studentské sdružení. Časopis Vlajka byl založen roku 1928 a jeho prvním redaktorem byl Miloš Maixner. Hnutí samotné zahájilo svoji politickou činnost ve 30. letech, kdy roku 1930 byla založena Vlajka jako politický klub, jehož programem byl stavovský stát. Členy byly i osobnosti jako Viktor Dyk či František Mareš a snad nejvýznamnější Karel VI. Schwarzenberg, který z tohoto malého uskupení mladých vlastenců dokázal vytvořit poměrně silné hnutí. Opustil ho po neshodách během mobilizace roku 1938. Členem byl i Jan Lobkowicz.http://is.muni.cz/th/361371/ff_b/bakalarska_prace_Katerina_Kucerova.pdf – Deklarace zástupců české šlechty na obranu československého státu a národa v letech 1938–1939 Jako ostatní české fašistické organizace se inspirovala především Mussoliniho italským fašismem.

V roce 1936 došlo ke sloučení s politickou skupinou Za Nové Československo a Vlajka používala rozšířený název Vlajka – Hnutí za Nové Československo. Vlajka vystupovala proti Židům a její antisemitismus se vystupňoval v období druhé republiky a během Protektorátu. Hnutí vydávalo od roku 1935 týdeník Národní výzvaMgr. Pavel Suk: Antisemitismus ve vybraných protektorátních periodikách, Praha 2010, 154 stran Dostupné online , kde vycházely útočné články proti levici, články oslavující Mussoliniho Itálii nebo články zaměřené na podporu boje generála Franca v občanské válce ve Španělsku. Hnutí vydávalo i publikace „knihovny Vlajka“František Viceník: Sedm měsíců v žalářích rudého Španělska, Praha 1937, 126 stran, řada knihovny Vlajka, II. řada, svazek 2 Dostupné online.

Dne 11. listopadu 1938 byla její činnost úředně zastavena, členové však pokračovali v činnosti dál, značně se zradikalizovali a začali užívat násilné metody. 25. února 1939 spáchali bombové útoky na dva pražské obchody. 6. března se v Plzni pokusili provést bombové útoky na Starou synagogu, Velkou synagogu a židovský hřbitov, ale akce se nezdařila: dva vlajkaři zahynuli při výbuchu na hřbitově a sedm dopadla policie.

Činnost za protektorátu V době německé okupace se z Vlajky stala kolaborantská organizace. Používala název Český národně socialistický tábor — Vlajka. Mezi prvorepublikovou a protektorátní Vlajkou je značná personální i ideová diskontinuita, ale často je o nich pojednáváno jako o jedné organizaci. Vlajka byla roku 1943 na popud ministra Emanuela Moravce rozpuštěna. Několik bývalých významných vlajkařů se následně angažovalo při vzniku a rozvoji Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, které okupační úřady naopak začaly intenzivně podporovat. Polovojenskou organizací Vlajky byla Svatoplukova garda.https://www.fronta.cz/dotaz/svatoplukovy-gardy

Poválečné vypořádání Po válce byla Vlajka označena za kolaborantskou organizaci, přičemž mezi jejími předválečnými aktivitami a činností za okupace se v poválečné atmosféře prakticky nerozlišovalo. Toto zjednodušené, ne zcela pravdivé hodnocení na činnost hnutí/organizace Vlajky přetrvává dodnes.

Jan Rys-Rozsévač, předseda protektorátní Vlajky, byl v rámci retribuce odsouzen k trestu smrti a popraven. Ze členů vedení Vlajky byli také Josef Burda, Otakar Polívka a Jaroslav Čermák odsouzeni k trestu smrti, Jindřich Thun-Hohenstein byl odsouzen na doživotí, Václav Cyphelly dostal trest 20 let, Jindřich Streibl byl potrestán osmi lety vězení.http://www.psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/055schuz/s055007.htm

Poválečné odkazy Tato organizace se dočkala i ztvárnění a připomenutí v knize Jaroslava Foglara Strach nad Bobří řekou. Děj této knihy se odehrává právě v době protektorátu. Nikde v knize není naznačeno ani letopočty, ani jmény cokoliv, co by s tímto obdobím souviselo, avšak používaná (a na první pohled neutrální) synonyma jsou dostatečně vypovídající. V knize je přítomen jak Nepřítel (nacistické Německo), tak i domácí s nepřítelem sympatizující a spolupracující organizace Prapor (Vlajka).

Odkazy

Reference

Literatura Milan Nakonečný: Vlajka – k historii a ideologii českého nacionalismu, Chvojkovo nakladatelství. Praha, 2001, s. 332; 2. vyd. Sol Noctis, Zvolen 2021, s. 472.

Související články Jan Černý (student) Jan Rys-Rozsévač Alois Bohdan Brixius Stanislav Nikolau

Kategorie:Politické strany v Československu Kategorie:Fašistické strany Kategorie:Politické strany za první republiky Kategorie:Organizace v Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Český nacionalismus Kategorie:Antisemitismus v Česku Kategorie:Fašismus v Česku Kategorie:Politické strany založené roku 1928 Kategorie:Zaniklo 1943