4. dynastie

náhled|upright|250px|Busta faraona Rachefa 4. dynastie je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Badatelé soudí, že její vláda plynule navázala na dobu předcházející, 3. dynastii. Manehtovým důvodem pro změnu číslování nebyl nástup nové vládnoucí rodiny, ale změna v podobě pyramidových komplexů – nahrazení do té doby stupňovitých pyramid tzv. pyramidami pravými. Vládla přibližně v letech 2543–2436 př. n. l. s chronologií návaznou na následnou 5. dynastii.

Panovníci + Faraoni 4. dynastieFaraonTrůní jménoObě paníDoba vládySnofruM23-L2-<-s-nfr-r:f-w->G16 -nb:U4-tNeb Maat2543–2510 Chufu M23-L2-<-x-w-f-w->G16 -Aa24:rMedjeder2509–2483 Radžedef M23-L2-<-ra-Dd-f-> G16-xpr-mKheper em2482–2475 Bicheris (Baufre) M23-L2-<-N5-bA-kA->E10-D28-Z12474–2473RachefM23-L2-<-wsr-ib:Z1-N5-N28:I9-> G16-F12-m User em2472–2448 Menkaure M23-L2-<-N5-Y5-D28-D28:D28-> G16-D28-E1-Ka2447–2442 ŠepseskafM23-L2-<-A51-O34:O34-D28:I9->G16-A50 Shepses2441–2436

Vývoj stavitelství, technologií a sociálních struktur Dynastie stavitelů monumentálních pyramid na gízské planině, které jsou obsahem nesčetných publikací, je také v historickém kontextu pokračovatelem stavitelských, technologických a technicky realizovaných staveb v období 3. dynastie. Architekt Džoserovy pyramidy, později zbožštěný Imhotep, musel v celém projektu řešit řadu technických a technologických problémů, včetně zabezpečení lidské pracovní síly a jejích řemeslných dovedností. Hloubení podzemních prostor vyžadovalo nivelizaci, vyměřování chodeb, osvětlení pracovních prostorů a nezanedbatelné větrání. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovaných komor a galerií, které mají celkovou délku téměř 6 km a jsou spojeny s centrální šachtou o průměru 7 m a hloubce 28 m. To vše vyžadovalo promyšlenou organizaci pracovních činností včetně logistického zabezpečení. Osvědčené stavební postupy z Džoserovy doby se promítly i do stavby pyramidy jeho nástupce Sechemcheta. Ve skutečnosti se uskutečňoval generační přenos zkušeností a dovedností s ohledem na tehdejší délku dožití, zejména fyzicky pracujících osob.

Formální přechod od 3. ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý; měnily se pouze ekonomické a náboženské představy a také klimatické podmínky, nikoli samotná dynastická personální posloupnost. Zakladatel 4. dynastie Snofru, za dobu své vlády ~23 roků, zahájil a v převážné míře také dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-Kaddáb) v Médúmu,GPS 29.3883706N,31.1571283E o které se uvádí, že původním základem byla Hunejova pyramida a že byla dokončena až za Snofruovy vlády. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokončil stavbu dalších dvou pyramid v Dáhšúru, Lomenou pyramiduGPS 29.7902356N,31.2094681E a Červenou pyramidu.GPS 29.8085514N,31.2062444E Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek „nepravé - přečnělkové klenby“, který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Chufuovy pyramidy. Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass.

Vývoj stavebních praktik byl nezbytně spojen i s výrobou nejrůznějších pracovních nástrojů pro zpracování kamene v širším spektru jejich kvality, v zjednodušeném výčtu, pískovce, vápence až po nejtvrdší křemence, žuly či diorit. Používané nástroje na bázi mědi, se škálou dalších přísad, byly odvislé od jejich geologického těžebního původu, metalurgického zpracování a následného kovářského formování podle účelu použití. Nejčastěji se, kromě jiných, jednalo o špičáky v různém stupni opotřebení. Podrobné fyzikálně metalurgické vlastnosti shrnuje jedna z posledních prací. Nástroje vyrobené z mědi s přísadami arsenu a dalších minoritních prvků vykazovaly vlastnosti zejména dané způsobem jejich technologického zpracování, kováním za tepla a následně za studena, které se příliš nelišily od těžbních lokalit výchozích minerálů. Měděná ruda byla v období 4.dynastie ve větším rozsahu dobývána ve východní poušti mezi Nilem a Rudým mořem a na Sinaji v lokalitě Vádí el-Džarf,GPS:28°53'30"N 32°39'30"E kde se také našly četné tavicí pece. Vytavená surovina se dopravovala do Gízy, kde se dále řemeslně zpracovávala. Unikátní nález papyru a jeho čtení prokázaly, že veškerá činnost byla systematicky administrována včetně činností pracovních skupin, jak se ostatně dělo v průběhu celého stavebního projektu stavby pyramidového komplexu v Gíze.

Město stavitelů pyramid náhled|Socha faraona Chefrena (Rachefa) Otázka „kdo byli stavitelé těchto monumentů“, jak žili, je zásadní zejména při uvážení, že vláda 4. dynastie trvala odhadem ne více než 110 let. Základní archeologické práce provedené zejména v letech 1992–2002 odhalily „Zapomenuté město dělníků“ (Heit el-Ghurhab) vzdálené asi 400 m jižně od Velké sfingy. Severní okraj byl zvýrazněn masivní hrází v délce ~ 200 m o šířce ~10 m a hloubce rovněž ~10 m, složené z masivních kamenných bloků, jak ji s velkou bránou zakreslil v roce 1837 britský egyptolog Hovard Vyse (1784 –1853). Ta sloužila jednak k propojení se severní stranou a případnému odvodu zátopové přívalové vody na sever do přilehlé laguny a jednak to byla cesta ke stavbám Chufua, Rachefa a Menkaurea, včetně budování jejich zádušních chámů. Nilské řečiště v době 4. dynastie v době letních záplav dosahovalo přibližně až k patě Velké sfingy. Zmíněná hráz byla součástí přístavu, kde se v období nilských záplav na bárkách dopravoval stavební materiál.Velká severní hráz je dosud patrná na aktuálních mapách (GPS 29.9721108N, 31.1402106E) ~ délce 160 m a od západního okraje se spádem ~3% Na jih od zmíněné hráze se vybudovalo sídliště na ploše více než 6 km2 s charakterem komplexní městské zástavby s obytnými budovami, pekárnami, jídelnou, budovou pro porážku zvířat a řeznického zpracování. Zástavba se postupně rozrůstala na západním okraji jako administrativní centrum stavebních prací a později i pro zabezpečení chodu zádušních chrámů. Město stavitelů pyramid bylo funkčním celkem pro život specializovaných skupin dělníků, patrně i jejich rodin, pro ubytování a stravování sezonních dělníků v období ročních nilských záplav. Archeologicky zdokumentovaná zástavba svědčí o plánovité výstavbě hlavních ulic (galerií), některé z nich zpevněných, uspořádaných řad domů a budov pro specifické účely, porážka zvířat, pekárny, jídelny aj.

Odkryté pohřebiště dělníků na západním svahu, poblíž Menkaureovy pyramidy, poskytlo z jejich kosterních nálezů i obraz o úrazech mužů i žen, ale také o jejich vyléčení. Prokázala se trepanace lebky k odstranění mozkového nádoru, doléčení zlomenin paží, dokonce u muže po amputaci nohy, který přežil dalších 14 let.

Podobná, i když znatelně menšího rozsahu, se odkryla dočasná sídliště stavitelů pyramid, ale i jiných staveb, jak jsou shrnuty významnou německou archeoložkou Nicole Alexianian a Thomasem Herbisem. Je tedy zřejmé, že organizace staveb ve 4. dynastii a jejich stavitelů se utvářela postupně se zřetelem na velikost stavby, dostupnost materiálů a lidských sil. Rozsáhlé sídliště v „Heit el-Ghurhab“ odpovídalo velikostí a době realizace monumentálních staveb na gízské planině ve vrcholném období 4. dynastie.

Archeologický výzkum prováděný společností Ancient Egypt Research Associates Ancient Egypt Research Associates systematicky pokračuje a získané výsledky periodicky zveřejňuje v bulletinu.

Fotogalerie

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura Pierre TALLET, Des papyrus du temps de Chéops au ouadi el-Jarf, Bulletin del La Société Franḉaise D’Égyptologie, No.188, 2014 Pierre TALLET, Gregory MAROUARD, An early pharaonic harbour on the Red Sea coast, Egyptian Archeology, Martin ODLER, Jiří KMOŚEK, Arsenical copper tools of Old Kingdom Giza craftsmen: First data, Journal of Archaeological Science: Reports 36, ELSEVIER, 2021

Související články 5. dynastie Gíza Hardžedef

Externí odkazy

Kategorie:Egyptské dynastie

4. dynastie

Źródło i licencja