náhled|348x348pixelů|Václav Bolemír Nebeský (Vyšehradský hřbitov) Václav Bolemír Nebeský (17. srpna 1818 zaniklý statek Nový Dvůr u JestřebiceMatriční záznam o narození a křtu – 17. srpna 1882 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském) byl český obrozenecký básník, literární historik, publicista a překladatel. Byl přítelem a snad i milencem spisovatelky Boženy Němcové.Jan Lehár, Alexandr Stich, Jaroslava Janáčková, Jiří Holý. Česká literatura od počátků k dnešku. NLN, Praha 2006, s. 243.

Život Nebeský se narodil v roce 1818 v rodině Václava Nebeského na statku čp. 70 v Novém Dvoře, asi 2 kilometry severně od Kokořína. Po dědečkovi z matčiny strany zdědil hospodářskou usedlost čp. 21 v obci Jestřebice, kde měl domovské právo až do 60. let.Národní archiv, List domovský Studoval a maturoval na německém litoměřickém gymnáziu, kde se mimo jiné naučil latinsky a řecky. Poté od roku 1842 začal studovat filozofii, filologii a medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.

Ve 20 letech se dostal mezi české vlastence a přijal vlastenecké jméno Bolemír. Po nedokončených studiích žil čtyři roky ve Vídni a pak se stal domácím učitelem. V tomto období psal Listy z Vídně, které zasílal do časopisů Květy a Česká včela. Tyto listy jsou označovány za první pokusy o fejetony.

Po návratu do Prahy v roce 1846 se ihned zapojil do českého kulturního života. Stýkal se s tehdejšími významnými představiteli české kultury jako byl Boleslav Jablonský, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, Karel Havlíček Borovský, Karel Sabina. V letech 1846-1852 pracoval jako vychovatel v rodině Jana Norberta z Neuberka, spoluzakladatele Českého muzea. Jeho nejbližším přítelem byl vlastenec a rolník z Katusic u Mladé Boleslavi Jan Krouský, který Nebeského finančně podporoval a podnikal s ním občasné výlety po Čechách i blízkém zahraničí. Od roku 1843 byl intimním přítelem Boženy Němcové.

Během revolučního roku 1848 byl politicky aktivní. Působil jako člen Národního výboru, podílel se na přípravě a jednáních Slovanského sjezdu. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Benátky nad Jizerou v Čechách. Uvádí se jako redaktor, spisovatel. Patřil ke sněmovní pravici.

Jako poslanec Říšského sněmu se zúčastnil vídeňského a kroměřížského zasedání. Názorově stál blízko F. Palackému a K. Havlíčkovi Borovskému. Krátce působil i v redakci v Národních novinách. O událostech roku 1848 napsal v článku Od 11. března do 11. června (ČČM 1848).

V roce 1849 se na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze habilitoval z dějin řecké a české literatury, ale nevěnoval se univerzitnímu přednášení. Po roce 1850 se stal redaktorem Časopisu Českého musea, kde působil až do roku 1861. V roce 1851 se stal sekretářem Českého muzea a správcem muzejní pokladny, tuto funkci opustil ze zdravotních důvodů až roku 1874.

Václav Bolemír Nebeský zemřel v Praze roku 1882 a byl se všemi poctami pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze (hrob 5D-47).

Vztah s Boženou Němcovou S Boženou Němcovou se Nebeský seznámil v době jejího prvního pobytu v Praze, v roce 1842 a navázali intimní vztah.

Václav Tille v životopise Boženy Němcové uvedl, že se s Nebeským seznámila 8. února 1842 na českém bále na Žofíně. Zmínil se též o výletu do Šárky v druhé polovině března téhož roku, kde spolu dlouze hovořili (a kde básník požádal budoucí spisovatelku, aby napsala báseň – vydáno 5. dubna 1842 v Květech pod názvem Ženy české), a o dalších společných vycházkách. Po prázdninách roku 1842, kdy se Nebeský rozhodl pokračovat ve studiu ve Vídni, strávil několik dnů u Němcových a po hostině na rozloučenou 3. října 1842 Prahu opustil. Němcová po rozchodu onemocněla, též došlo k jejímu výstupu s manželem, se kterým se později usmířila.

Ještě v roce 1847 nechala Němcová v dopise Karlu Havlíčku Borovskému Nebeského pozdravovat.

Podle Jaroslavy Janáčkové je nutno tento vztah si spíše domýšlet, protože korespondence se nezachovala.

Rodina Václav Nebeský byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil u sv. Jiljí v Praze roku 1852 s Elisabetou Jungmannovou (1823–1855) z Litoměřic, s níž měl syna Václava (* 1853). Roku 1859 se oženil podruhé,Matriční záznam o sňatku Václava Nebeského farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici v Praze vzal si Terezii Fastrovou (1834–1896) z Třebáně.Národní archiv, Pobytová přihláška Pražského policejního ředitelství Vnuk Václav Nebeský patřil k prvním českým historikům moderního umění.

Dílo Patřil k významným osobnostem druhé generace českého národního obrození. O jeho zásluhách o rozvoj české literatury se s uznáním vyslovoval např. František Palacký, Pavel Josef Šafařík, v pozdější době pak Vítězslav Hálek, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický či Jakub Arbes.

Nebeského básně jsou spíše filozofickými reflexemi nad životem a jeho smyslem, dějinami a jejich směřováním a přírodním děním. Z těchto básní je patrná orientace na filosofii, ve které spatřoval jednu „z nejpotřebnějších věd“, neodmyslitelnou součást národní vzdělanosti: „Zásluhy filozofie jen ten uzná, kdo oceniti chce a umí velké dary národu a lidstvu: vědomí sebe sama, pravdu, právo, mužnou samostatnost a světlo ducha. A to pravá filozofie vždy hájila.“ Moderní filozofii mu představovali na prvním místě např. Hegel.

V literární tvorbě ho ovlivnila především starořecká literatura, ze které také překládal, dále pak díla Goetha, Heina, Byrona a Puškina, z českých autorů především Karel Hynek Mácha. Protipólem básní byla jeho faktografická pozitivistická práce publicisty, dokumentátora a historika prvního půlstoletí Národního muzea. V letech 1850-1861 byl redaktorem „Časopisu Musea království Českého“, od roku 1851 sekretářem Muzea a od roku 1853 také tajemníkem „Matice české“. V 60. letech se podílel na programu a činnosti „Umělecké besedy“. Přispíval do Riegrova Slovníku naučného, v roce 1872 byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk.

Básně Píseň hrobní, první publikovaná báseň Protichůdci (1844), vzniklo v návaznosti na Máchův Máj, Nebeský dává v básnické konfrontaci zvítězit tomu, který v souladu s duchem dějin pomáhá orientovat svět na cestu pokroku. Drei neugriechische Gedichte für eine Singstimme mit Begleitung des Pianoforte = Tři novořecké básně pro jeden hlas s doporovdem piana, které zhudebnil Antonín Dvořák, opus 50 (1884)

Odborné studie Dále napsal několik odborných studií o starořecké kultuře, ve které viděl základ veškeré evropské vzdělanosti. Známé jsou také jeho studie o význačných dílech světové literatury publikované v Časopisu Musea království Českého (ČČM). Několik slov o filosofii, ČČM 1846 Příspěvky k historii literatury české, Literatura lidu, Alexandreis česká, Mastičkář, ČČM 1847 Od 11. března do 11. června, ČČM 1848 Stará literatura česká, ČČM 1850 W. Shakespeare, ČČM 1851 Tragické básnictví Řeků, ČČM 1853 O literatuře, ed. M. Heřman, 1953 O španělských romancích, ČČM 1856 Calderon de la Barca, ČČM 1858 Aristarchus redivivus (1858) O novořeckém národním básnictví, ČČM 1863 Kalevala, čudské národní epos, ČČM 1866/4 Dějiny Musea Království českého, 1868

Překlady Mimo vlastní tvorby se věnoval překladům řeckých a španělských dramat a básní. Významné jsou především jeho překlady Aischyla, Aristofana, z římské literatury přeložil např. Plauta. Aristofanés: Acharnští (1849), Rytíři (1850), Žáby (1870) Aischylos: Prométheus (1862), Eumenidy (1862) Novořecké národní písně (1864) Kytice ze španělských romancí (1864), s Josefem Čejkou Publius Terentius Afer: Bratří (1871) Plautus: Pleníci (1873). Básně (2005). .

Odkazy

Reference

Literatura

HANUŠ, Josef. Život a spisy Václava Bolemíra Nebeského. Praha : Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1896. 175 s. Dostupné online NEBESKÝ, Václav Bolemír. Básně. Praha : NLN, 2005. 191 s. .

VOBORNÍK, Jan. Výklad N. Protichůdců. Sborník filologický, 1911 ZÁHOŘ, Zdeněk. Božena Němcová a Václav Bolemír Nebeský : na památku stoletého výročí narozenin Boženy Němcové. Praha : Vydavatelské sdružení Odkaz, 1920. 74 s.

Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1815–1918

Externí odkazy

Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Nebeský Wenzel 1818 Václav Bolemír Nebeský na WorldCat Identities Životopis Václava Nebeského na webu Provenio.net Knihovny Národního muzea

Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Lidé Národního muzea Kategorie:Poslanci Říšského sněmu (Rakouské císařství) Kategorie:Politici Rakouského císařství české národnosti Kategorie:Staročeši Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Božena Němcová Kategorie:Účastníci Slovanského sjezdu Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští překladatelé z řečtiny Kategorie:Čeští překladatelé z latiny Kategorie:Čeští překladatelé ze španělštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození v roce 1818 Kategorie:Úmrtí v roce 1882 Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození 17. srpna Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Čeští filologové