Nord Stream, případně Severní proud ( – Severnyj potok a ), je soustava neaktivních podmořských plynovodů na dně Baltského moře, které jsou určeny k přepravě zemního plynu z Ruska do Německa. Sestává ze dvou plynovodů – Nord Stream 1 (označovaný též prostě Nord Stream, dříve , ) a Nord Stream 2 – z nichž každý má po dvou trubkách. Nord Stream 1 na ruské straně začíná ve Vyborgu nedaleko hranic s Finskem, Nord Stream 2 vede z osady Usť-Luga u estonských hranic. Z moře oba plynovody vycházejí v německém letovisku Lubmin na západním okraji Pomořanského zálivu.
Název plynovodu je inspirován anglickými názvy jiných významných podmořských plynovodů, jako jsou Blue Stream pod Černým mořem a Greenstream pod mořem Středozemním. Německé slovo () v názvu pochází z původního německého názvu projektu (NEGP).
Motivací pro výstavbu plynovodů bylo umožnění dodávek zemního plynu bez tranzitních rizik (dříve vybudované pozemní plynovody prochází územím třetích zemí). Nord Stream 1 byl spuštěn v roce 2011, zprovoznění dokončeného Nord Stream 2 bylo v roce 2022 zrušeno v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Již předtím byl Nord Stream terčem kritiky zejména ze strany Spojených států a Ukrajiny, ale též zemí střední a východní Evropy, z důvodu obav o energetickou bezpečnost a ohrožení politické stability v Evropě posilováním ruského vlivu.
V září 2022 byly oba plynovody vážně poškozeny sabotáží, která poškodila obě potrubí Nord Streamu 1 a jedno potrubí Nord Streamu 2. Plynovody jsou od té doby neaktivní. V roce 2023 vlastníci zvažovali konzervaci plynovodů, která by zabránila další degradaci a umožňovala jejich opravu a znovuzprovoznění v budoucnu. Oprava je technicky možná, v současné situaci však nedává ekonomický smysl. V roce 2025 informovala německá média, že německé úřady identifikovaly pachatele sabotáže, skupinu sedmi občanů Ukrajiny.
Nord Stream 1 náhled|upright=1.75|Trasa plynovodu Nord Stream 1 náhled|vlevo|Prokázané rezervy zásob zemního plynu na základě The World Factbook (2014). Rusko má největší zásoby plynu na světě. náhled|Část potrubí plynovodu Nord Stream k vidění v Kotce ve Finsku náhled|Castoro Sei, speciální loď pro pokládání potrubí na mořské dno při práci jihovýchodně od švédského ostrova Gotland koncem března 2011
Vlastníkem a provozovatelem plynovodu je Nord Stream AG, která sídlí ve Švýcarsku. Jejími akcionáři jsou s 51 % Gazprom international projects North 1 LLC (dceřiná společnost Gazpromu), s 15,5 % německá Wintershall Dea AG, s 15,5 % německá PEG Infrastruktur AG (dceřiná společnost E.ON), s 9 % nizozemská N.V. Nederlandse Gasunie a s 9 % francouzská Engie.
Podmořská část plynovodu využívá dvě potrubí o průměr 1,153 metru a tloušťce 41, 38 a 26,8 mm s odpovídajícím pracovním tlakem 220, 200 a 170 barů (22, 20 a 17 MPa, resp. 3.200, 2.900 a 2.500 psi) a je chráněna betonovou obálkou. Celková kapacita je 55 bcm ročně (každá roura 27,5 miliard kubických metrů ročně).
Historie Původní projekt plynovodu pochází z roku 1997, kdy Gazprom a finská společnost Neste (později Fortum) založily společně společnost North Transgas, která později začala spolupracovat s německou plynárenskou společností Ruhrgas (později EON). Průzkum trasy a studie proveditelnosti byla provedena v roce 1998. Dne 8. září 2005 Gazprom, německý chemický koncern BASF a EON podepsaly základní dohodu o vybudování tohoto plynovodu. Za financování úvěru ve výši jedné miliardy euro, nabídnutého Gazpromu bankami Deutsche Bank a KfW, se zaručila německá vláda Gerharda Schrödera. Krátce poté, co nastoupila vláda Angely Merkelové, se stal Schröder předsedou dozorčí rady německo-ruského konsorcia pro výstavbu plynovodu, v němž Gazprom má podíl 51 %.
Po plynové krizi v roce 2009 se zvýšily i politické nátlaky, a jak Rusko, tak Německo začaly využívat naplno politický tlak s cílem realizovat stavbu plynovodu Nord Stream. Podle analytiků je z německého pohledu důležité, že podmořská přeprava plynu z Ruska posiluje energetickou bezpečnost Německa i jiných zemí jako jsou Česko a Rakousko.ŽIŽKA, Jan: Bitva o plynovod Nord Stream 2: Němci, Rakušané a Češi na jedné lodi. O energetice, , 24. července 2017.
9. dubna 2010 Rusko oficiálně zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili ruský prezident Dmitrij Medveděv a německá kancléřka Angela Merkelová. Rusko zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream, který obejde Ukrajinu,
Plynovod Nord Stream byl do roku 2012 plně zprovozněn. První linka byla pomocí speciálních lodí položena do května 2011 a otevřena kancléřkou Merkelovou a tehdejším ruským prezidentem Medveděvem 8. listopadu 2011.Controversial Project Launched Merkel and Medvedev Open Baltic Gas Pipeline. Der Spiegel International, , 8. listopadu 2011 (anglicky). Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili také člen Evropské komise Günther Oettinger (komisař pro energetické otázky), premiéři Francie a Nizozemska, François Fillon a Mark Rutte a předseda představenstva Gazpromu Alexej Miller. Zprovoznění druhé linky, postavené v letech 2011–2012, se uskutečnilo 8. října 2012. Svou celkovou délkou 1224 km se Nord Stream 1 stal nejdelším podmořským plynovodem světa.Nord Stream Passes Ships and Bombs. The Moscow Times, , 5. května 2011 (anglicky). V plánu je dále dobudování druhého dvojitého potrubí pro zdvojnásobení stávající kapacity.Ruské plynové vítězství. Merkelová otevřela plynovod Nord Stream. Hospodářské noviny, , 8. listopadu 2011. Také plynovody OPAL a NEL byly již dostavěny.
Problémy a kontroverze náhled|vlevo|Slavnostní otevření plynovodu Nord Stream 8. listopadu 2011. Zleva François Fillon, Angela Merkelová, Mark Rutte, Dmitrij Medveděv, Alexej Miller, Günther Oettinger a další osobnosti.
Proti výstavbě plynovodu měly kromě Ukrajiny námitky také země v Pobaltí a Polsko, které Nord Stream 1 obchází, a proto se obávaly, že by mohly zůstat odříznuty od zdrojů plynu. Navíc přicházejí o zisk z tranzitních poplatků. Námitky těchto zemí ale nebyly vyslyšeny, protože souhlas těchto zemí nebyl zapotřebí. Plynovod vede po mořském dnu na výsostných územích Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Nord Stream 1 byl také kritizován kvůli ekologickým dopadům, mj. na mořské dno. Odpůrci z řad ekologů tvrdili, že projekt porušuje zavedené ekologické normy, což je podle nich v rozporu s evropskou legislativou. Dalším důvodem kritiky bylo to, že Evropa je příliš závislá na Rusku a na jeho ochotě dodávat plyn do Evropy. Často se mluvilo o tom, zda Rusko nevyužívá plyn jako politickou zbraň.
Evropská unie požadovala, aby Rusko získalo kompletní souhlas všech zúčastněných zemí ještě před započetím stavby.Nord Stream: Putin zve po tvrdém vyjednávání Evropu k spoluúčasti, Nord Stream 1 také konkuroval projektu Nabucco, který se nakonec neuskutečnil. Polští politici žádali, aby se raději postavil nový plynovod Jamal II, který by vedl přes Bělorusko a Polsko, a tak by obcházel Ukrajinu. Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu.
S projektem nakonec souhlasily všechny zúčastněné státy: Dánsko (22. října 2009), Finsko (5. listopadu 2009) a Švédsko (5. listopadu 2009). Rusko (18. prosince 2009) a Německo (21. prosince 2009) poté daly svůj definitivní souhlas. Některé protesty ekologů byly vyslyšeny, takže Finsko odminovalo své pobřeží, aby se plynovod mohl stavět.
Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard krychlových metrů za rok. Na Nord Stream 1 navazují v Německu plynovod OPAL, vedoucí do Česka, a plynovod NEL. Oba tyto plynovody by neměly bez projektu Nord Stream 1 smysl.
Fungování po ruské invazi na Ukrajinu náhled|Tok zemního plynu v plynovodu Nord Stream 1 v letech 2019 až 2022 V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 představily v březnu 2022 Evropská komise a Mezinárodní energetická agentura společný plán na snížení závislosti na ruské energii, zahrnující snížení dovozu ruského plynu o dvě třetiny během jednoho roku a úplně do roku 2030. V květnu 2022 pak Komise zveřejnila konkrétnější plán na ukončení závislosti na ruské ropě, zemním plynu a uhlí do roku 2027.
V červnu 2022 Gazprom omezil tok zemního plynu v plynovodu o více než polovinu, když tvrdil, že kvůli sankcím nemůže získat důležitý náhradní díl důležitý pro fungování plynovodu. Výrobce dílu Siemens odmítl, že by díl byl nezbytný pro provoz plynovodu.
V červenci 2022 byl tok zastaven úplně pro pravidelnou roční údržbu po 10 dnů, tok byl poté obnoven v omezeném rozsahu. 27. července 2022 došlo k další redukci toku, plynovod fungoval jenom na 20 % své kapacity. Gazprom i toto odůvodňoval technickými problémy. 31. srpna pak Gazprom zastavil tok plynu úplně opět s odvoláním na technické problémy. Siemens uvedl, že závady, které ruská strana uvádí, nejsou technickým důvodem pro přerušení provozu plynovodu.
Nord Stream 2 náhled|Hlavní stávající a plánované plynovody dodávající ruský plyn do Střední Evropy. Německo z Ruska dováží 50% až 75% zemního plynu.Druhý plynovod s názvem Nord Stream 2 se začal realizovat roku 2015 kvůli rostoucí spotřebě zemního plynu v Německu a očekávaným výpadkům produkce v Nizozemsku.
Stavbu plynovodu financovala společnost Nord Stream 2 AG (jediným akcionářem je Gazprom), která měla být i jeho provozovatelem. Od března 2022 je však v úpadku.
Historie Dne 18. června 2015 podepsali zástupci rakouské společnosti OMV a ruského Gazpromu memorandum, podle kterého se Rakušané podílejí na výstavbě dvou dalších potrubí pod Baltickým mořem, tzv. projektu Nord Stream 2.Gazprom se dohodl na rozšíření plynovodu Nord Stream. oEnergetice.cz, Rozšíření plynovodu kopíruje již existující trasu plynovodu Nord Stream 1, odbočuje však do moře nedaleko pobřeží u ruského města Usť-Luga.
Na okraji hospodářské konference v Petrohradě bylo také oznámeno, že k uskupení firem, které se měly na této stavbě podílet, se připojily německá společnost EON a nizozemsko-britská společnost Shell. První z dvou potrubí mělo být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu bylo stavěno také druhé (celkově čtvrté) potrubí. Náklady projektu Nord Stream 2 velmi pravděpodobně přesáhnou náklady na jeho první fázi, které činily 7,4 miliardy eur.Russen planen zweite Gaspipeline durch die Ostsee (Rusové plánují druhý plynovod přes Baltické moře), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 19. června 2015, s. 20 (německy). Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55 miliard m³ zemního plynu ročně do Evropské unie (EU). Existovaly domněnky, že od roku 2020 nemá být již žádný plyn z Ruska, určený pro Západní Evropu, přepravován přes dosavadní tranzitní Ukrajinu.Trotz Wirtschaftsembargo: Russen und Europäer bauen Ostseepipeline aus (Přes hospodářské embargo: Rusové a Evropané budují dále plynovod pod Baltickým mořem), Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/trotz-wirtschaftsembargo-russen-und-europaeer-bauen-ostseepipeline-aus-13654463.html, 18. června 2015 (německy). Tyto eventuální následky výstavby plynovodu Nord Stream 2 byly předmětem intenzívních vyjednávání ze strany Evropské unie, především však mezi německou vládou a vládou Ruské federace o smluvním zabezpečení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Jednání byla komplikovaná také proto, že platnost dosavadní smlouvy o dodávkách plynu ruskou společností Gazprom ukrajinské společnosti Naftogaz vypršela koncem roku 2019. Nakonec byla tato vyjednávání úspěšná a Ukrajině byl Ruskem smluvně zajištěn tranzit plynu do EU do roku 2024. V roce 2019 bylo přes Ukrajinu do EU dodáno 90 miliard m³ ruského plynu, což zajistilo Ukrajině ročně cca 3 miliardy eur tranzitních poplatků. Ukrajinské plynovody jsou však odborníky považovány za zastaralé.
Výstavbu plynovodu financoval z poloviny Gazprom, z druhé poloviny pak německá Wintershall Dea, německý Uniper, francouzská Engie, britský Shell a rakouská OMV.