Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je jedinou muzejní institucí v Česku, která se zaměřuje na etnologii, umění a kulturu mimoevropských národů. Nese jméno svého zakladatele Vojty Náprstka, od roku 1943 je součástí Národního muzea. Sídlí v souboru budov v areálu bývalého pivovaru a vinopalny U Halánků na Betlémském náměstí v městské části Praha 1 na Starém Městě pražském. Muzeum má velmi obsáhlý sbírkový fond, z něhož je pro veřejnost zpřístupněna pouze jeho malá část.
Dějiny muzea
České průmyslové museum Původní soukromé muzeum zřídil prostorách rodinného domu a pivovaru U Halánků český vlastenec, mecenáš, politik a národní buditel Vojta Náprstek v roce 1874. Zpočátku mělo trochu jiné zaměření a Náprstek mu dal název České průmyslové museum. Po svém návratu z exilu v USA (1858) chtěl Náprstek obohatit český národ o pokrokové myšlenky a technické novinky ze zahraničí a v muzeu chtěl vystavit především technické exponáty. O vybudování takového veřejného muzea usiloval spolu s dalšími vlastenci, ale nepodařilo se získat souhlas úřadů. Již dříve v domě založil veřejnou knihovnu, která sloužila i jako místo pro osvětu a setkávání osobností společenského i politického života. Scházel se tam od roku 1865 také Americký klub dam, první český ženský spolek. vlevo|náhled|268x268pixelů|Vstup do muzea z Betlémského náměstí (Dům U Halánků) Významnou podporovatelkou a mecenáškou Náprstkových osvětových a vlasteneckých aktivit byla jeho matka Anna Náprstková, majitelka pivovaru. Ta na sklonku života podpořila i jeho snahy o muzeum, bylo však otevřeno až po její smrti. Protože stále přibývalo darů, které Náprstkovi posílali jeho přátelé a známí z řad českých krajanů, cestovatelů a etnografů, sbírky se rozšířily také o předměty etnografické a uměleckoprůmyslové. Muzeum bylo otevřeno pro veřejnost dvakrát do roka, na svatojánskou a svatováclavskou pouť. Již v roce 1874 byla zahájena jednání o výstavbě nové muzejní budovy na místě pivovaru. Stavba započala v roce 1885 a v roce 1887 se zde již konaly první výstavy.Secká, s.200, 206-207 Náprstkovo muzeum se v 19. století stalo jedním z kulturních a vzdělávacích center české inteligence. Původně průmyslové muzeum se postupně stalo muzeem národopisným.
Po Náprstkově smrti spravovalo muzeum dvanáctičlenné kuratorium, jehož doživotní členkou byla jeho manželka Josefa. V roce 1901 bylo muzeum rozšířeno o přístavbu, i tak však jeho prostory nedostačovaly. Od 20. let 20. století se vzhledem k nedostatku prostředků na údržbu chátrajícího muzea začalo uvažovat o jeho zestátnění.Secká, s.260,264
Náprstkovo muzeum všeobecného národopisu vlevo|náhled|204x204pixelů|Pamětní deska Vojty Náprstka Muzeum se v roce 1932 stalo státní institucí s názvem Náprstkovo muzeum všeobecného národopisu, přičemž ve smlouvě bylo stanoveno že "podrží muzeum svém jméno pro všechnu budoucnost". Již předtím byly mnohé tisky a rukopisy předány knihovně Národního muzea a naopak sem odtud byly přemístěny některé národopisné sbírky. Muzeum nyní bylo otevřeno pět měsíců v roce každou neděli po tři hodiny.Secká, s. 264, 267 Od 1. ledna 1943 bylo Náprstkovo muzeum připojeno k Národnímu muzeu a technické exponáty byly předány Národnímu technickému muzeu. Sbírky evropské kultury a umění byly uskladněny v bednách a s nimi dislokovány do protileteckých krytů či skladišť, kde došlo k dílčím ztrátám.
Součástí Národního muzea již Náprstkovo muzeum zůstalo. Po 2. světové válce se aktivita muzea zaměřila pouze na mimoevropské kultury. V roce 1952 získalo muzeum do svého fondu indonéskou sbírku cestovatelky Růženy Urbanové. Roku 1961 byly evropské sbírky z větší části převedeny do sbírek oddělení historické archeologie Národního muzea, z menší části předány několika regionálním muzeím v Československu.
V 60. letech 20. století došlo ke změně názvu muzea na Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.
Sbírky a prostory muzea náhled|311x311pixelů|Kultury Austrálie a Oceánie Národopisné sbírky jsou rozděleny do několika podsbírek. Nejrozsáhlejší je Sbírka asijských kultur, která představuje téměř polovinu sbírkového fondu. Sbírkové předměty z ostatních světadílů jsou zahrnuty ve Sbírce mimoevropské etnografie. Dalšími podsbírkami jsou Sbírka starověkého Předního východu a Afriky, Sbírka mimoevropské numismatiky a Fotosbírka Náprstkova muzea, obsahující fotografie řady významných cestovatelů, vědců a fotografů.
Dále muzeum pečuje o podsbírku zvanou Náprstkův inventář, která obsahuje předměty z pozůstalosti rodiny Fingerhutových a Náprstkových. Vedle předmětů osobní potřeby, mobiliáře a vybavení měšťanské domácnosti jde zejména o artefakty spojené s Náprstkovými aktivitami v Americkém klubu dam. V téměř původní podobě se zachoval mobiliář Náprstkovy knihovny. Písemnou pozůstalost Vojty Náprstka a dokumenty s ním spojené obsahuje Sbírka Archivu Náprstkova muzea.
Ve 2. patře hlavní budovy se nachází nyní stálá expozice Kultury Austrálie a Oceánie. Jinak se v muzeu konají různé výstavy a přednášky. Do roku 2013 zde byla též expozice Indiánské kultury Severní a Jižní Ameriky. Expozice Asijských kultur byla od roku 1977 umístěna v pobočce muzea v zámku Liběchov na Mělnicku, který byl po roce 1990 byl privatizován. Tamější expozice byla definitivně zrušena po povodních v roce 2002, kdy bylo přízemí zámku zaplaveno a muzejní sbírky dočasně odstěhovány do depozitáře v nedalekém špýcharu.
Knihovna Náprstkova muzea náhled|287x287pixelů|Jedny z nejstarších českých novin v USA z roku 1860 Součástí muzea je také knihovna se studovnou. Knihovna Náprstkova muzea je knihovnou specializovanou, stejně jako muzeum zaměřenou na mimoevropské kultury. Navíc zahrnuje fond původní Náprstkovy knihovny o cca 65.000 svazcích, který byl jako celek zakonzervován v 60. letech 20. století, kdy se začal budovat i odborný fond. Vojta Náprstek založil knihovnu hned po svém návratu z USA v roce 1858. Odebíral české i zahraniční noviny a časopisy a nakupoval českou produkci, fond rostl i díky darům od jednotlivců i institucí, mimo jiné od krajanů a krajanských spolků. Zvláště cenná je sbírka krajanských periodik, která se postupně digitalizují. Unikátem je první český tisk v USA, Constituce mimozakony a prawidla poradku od Cechoslowanske spolecnosti w St. Louis z roku 1854.
Ze sbírek muzea
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Oficiální stránky muzea Fotoreportáž z návštěvy muzea v roce 2018
Kategorie:Muzea v Praze Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Organizace na Starém Městě (Praha) Kategorie:Národní muzeum Kategorie:Etnografická muzea v Česku Kategorie:Kultura na Starém Městě (Praha) Kategorie:Muzea založená roku 1874 Kategorie:Betlémské náměstí