Lysá nad Labem () je město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Žije v něm obyvatel. Leží v úrodné nížině při řece Labi, čtrnáct kilometrů západně od Nymburka. Historické jádro města bylo v roce 2003 prohlášeno městskou památkovou zónou.
Historie Lysá nad Labem je poprvé zmiňována již v Kosmově kronice. Zdejší hradiště patřilo k významným slovanským střediskům. Na lyském hradišti byl vězněn, vykastrován a oslepen kníže Jaromír, kterého sem poslal jeho bratr, kníže Oldřich. Ve 13. století zde byl postaven hrad a Lysá pak byla až do vlády Lucemburků ve vlastnictví českých královen. Od roku 1291 je doložena existence Lysé jako města. V tomto roce vydala královna Guta, manželka Václava II., listinu, která sjednocuje pozemky v okolí Lysé v jeden celek. vlevo|náhled|Lysá nad Labem se zámkem a klášterem na mapě z roku 1752 Roku 1355 věnovala manželka Karla IV. Anna lyskou faru klášteru augustiniánů v Praze na Karlově. Augustiniáni kanovníci následně v Lysé zřídili konvent s pěti řeholníky. Lysá se tehdy stala manským panstvím a byla propůjčována jako „výsluha“ šlechtickým rodům. Od roku 1398 držel Lysou královský hofmistr Petr z Vartemberka a Kosti.
Za husitských válek město s hradem a augustiniánským klášterem značně utrpělo. Roku 1446 koupil Lysou Jan z Hradce a od něho kupuje Lysou v roce 1450 Jan Smiřický ze Smiřic. Po jeho popravě v roce 1453 přechází panství na jeho nezletilé syny Jindřicha a Václava respektive jejich poručníka Zdeňka ze Šternberka. Václav záhy zemřel a tak celý majetek Smiřických získal Jindřich. Jindřich zemřel v roce 1478 na hradě v Lysé. Pohřben byl v kryptě kostela svatého Jana Křtitele. Dědictvím Lysou získal jeho syn Albrecht, který nechal na přelomu 15. a 16. století hrad přestavět na zámek. Zemřel v roce 1505 a byl pohřben také v Lysé, stejně jako jeho starší bratr Jan, pražský purkrabí, který zemřel v roce 1506. Dědičkou Lysé se stala jejich matka Kateřina. Za jejího držení bylo panství Lysá v roce 1508 propuštěno z manství a zapsáno do zemských desk jako dědičné vlastnictví rodu. Na paměť této události má dnes Lysá erb Smiřických, šikmo kosený štít, zakomponován do svého znaku. Za Kateřiny Smiřické prožívá Lysá rozkvět, byla obnovena práva města i fary. Kateřina Smiřická zemřela v roce 1529 a byla pochována v Lysé v kryptě bývalého kostela svatého Jana Křtitele. V závěti bylo panství odkázáno Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. Jeho rozmařilý život však způsobil, že musel Lysou v roce 1535 prodat. Novým majitelem se za 5000 kop grošů stal Jiří Bachtl z Pantenova. V roce 1548 koupil panství Lysá Ferdinand I. a připojil jej ke komornímu panství jako lovecké středisko. Nadějný rozvoj města, které obdrželo i královská privilegia, přerušila třicetiletá válka.vlevo|náhled|Sochy na terase u východního křídla zámkuOzbrojená vzpoura, která ve městě a jeho okolí vypukla při násilném zavádění rekatolizace (1625) dokazuje, že zde byl do bitvy na Bílé Hoře hojně zastoupen evangelický živel. Ačkoli mnoho zastánců předbělohorských pořádků zapálilo před příchodem císařské armády (1628) své domy a uprchlo ze země, přesto byli tajní evangelíci v Lysé odhalováni až do vydání tolerančního patentu (1781). Bezprostřední reakcí na náboženskou toleranci byl vznik sboru Evangelické církve helvétského vyznání (tj. reformované – kalvínské) roku 1783. Ten zde existuje (od roku 1918 jako sbor Českobratrské církve evangelické) ve svých historických budovách dodnes. Jeho areál tvoří jednu z kulturních památek města.
V roce 1638 je zmiňována v Lysé poštovní expedice.Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06. Po staré slezské silnici tehdy začalo fungovat spojení s Vratislaví. V roce 1647 Lysou získal císařský generál Jan Špork a tehdy započalo období nebývalého rozkvětu města i okolí. Po smrti zakladatele hraběcího rodu Šporků Jana Šporka se panství ujal jeho syn František Antonín Špork. Zámek v Lysé byl v barokní době několikrát přestavován. Nejpodstatnější změny provedl právě F. A. Špork v roce 1696, kdy byl obnoven augustiniánský klášter, zbudován nový farní kostel a kaple Tří králů. Šporkové, respektive později Sweerts-Šporkové, drželi panství Lysá nad Labem až do roku 1851, kdy jej prodali za 820 000 zlatých kněžně Štěpánce Rohanové.náhled|vlevo|Kostel Narození svatého Jana Křtitele a základní škola Bedřicha Hrozného
V roce 1868 byla v Lysé založena tělocvičná jednota Sokol.Svěcení sokolského praporu, Listy města Lysá nad Labem, 6/2004 Zakládajícími členy byli úředníci lyské Rolnické vzájemné pojišťovny založené princem Benjaminem z Rohanů. Z příspěvků příznivců nechala jednota vyšít prapor z těžkého hedvábí v národních barvách. Prapor byl na červené straně ozdoben vyšitým českým lvem a na straně bílé sokolem s rozepjatými perutěmi. Žerď praporu zdobilo 72 hřebů. Prapor byl slavnostně vysvěcen při velké slavnosti 2. června 1872 na náměstí u dnes již zbořeného farního kostela. Slavnosti se účastnilo 609 členů z dalších sokolských jednot s 27 prapory, dr. Miroslav Tyrš, Sokolská Kmochova kapela. Mši sloužil děkan P. Vojtěch Podobský. Řečníkem byl starosta Sokola a pozdější pražský primátor dr. Tomáš Černý. Matkou praporu se stala kněžna Štěpánka Rohanová a jeho kmotrami pí K. Tanglová, A. Bergová, E. Hanušová a C. Volmanová. Prvním praporečníkem byl Karel Pošva.
Dne 5. srpna 1873 vzplanul v Lysé požár, který zachvátil 51 stavení včetně stodol s právě sklizenou úrodou. Ve městě začala panovat nesmírná bída. V roce 1878 byl zbořen kostel svatého Jana Křtitele stojící na náměstí. Při demolici byly zničeny i náhrobky rodu Smiřických, jejichž rodinná hrobka byla v kryptě kostela.
Kněžna Štěpánka Rohanová žila hýřivým způsobem a tak panství postupně upadlo do dluhů ve výši 3 miliony zlatých. Kněžna Štěpánka Rohanová byla nucena se vystěhovat ze zámku do podzámčí čp. 181, kde 28. září 1884 zemřela. Po její smrti bylo panství vydraženo a získal je Angličan William Andrews, který však vlivem nesprávné životosprávy zemřel 11. února 1886. Panství koupila od jeho manželky v roce 1889 Úvěrní banka, která je však již za rok prodala za 1 750 000 zl. Bedřichu svobodnému pánu Leitenbergovi.Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999, Po smrti jeho syna JUDr. Bedřicha Josefa Leitenbergera při automobilových závodech v Usingenu v Německu v roce 1904 bylo panství prodáno Rudolfu Ferdinandu Kinskému, který o něj měl zájem již po smrti Andrewsově. náhled|Náměstí Bedřicha Hrozného V neděli 7. srpna 1910 po 5. hodině odpolední předváděl v Lysé na vojenském cvičišti (Rajčůru, dnes dostihové závodiště) veřejný vzlet aeroplánu první český aviatik Jan Kašpar.Z historie létání v našem městě, Zd. Svoboda, Listy města Lysé nad Labem 9/2003
Rudolf Ferdinand Kinský zemřel 13. března 1930 v Lysé nad Labem. Po jeho smrti se většina jeho rodiny odstěhovala do rakouského zámku Kremsegg v Kremsmünsteru, zakoupeném v roce 1929. Ze zámku v Lysé nad Labem byl převezen na 40 vagónech veškerý mobiliář a zámek byl následně v roce 1938 odprodán státu – Ministerstvu sociální péče. Zámek byl přeměněn na domov pro seniory a tomuto účelu slouží dodnes.
V Lysé nad Labem zůstala z Kinských pouze dcera Gabriela provdaná za Ericha Thurn-Taxise. Po prodeji zámku státu se přestěhovala do zahradního domku, který jako jediný z panství nebyl prodán. Jejich dcera Josefa se provdala za JUDr. Jiřího Bořka-Dohalského. Když byl Jiří Bořek-Dohalský v červenci 1950 zatčen StB a následně odsouzen v politickém procesu na 10 let, přestěhovala se Josefa s jejich čtyřmi syny k mamince do Lysé. Zde Josefa a Jiří v říjnu 1990 také zemřeli. V bývalém zahradním domku žil až do své smrti 12. listopadu 2017 jejich syn Antonín Bořek Dohalský.
Přesně rok o jeho pohřbu vznikl požár v konstrukci střechy domku. Díky rychlému zásahu hasičů, následné sbírce a obnově Ant. Bořek-Dohalským ml. byl dům opraven. Paradoxně nejvíc práce bylo pro pokrývače, kterým se musel vyučit v době komunistického režimu právě jeho otec.
Ve městě Lysá nad Labem (6668 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 783-785. (česky a německy) Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, katol. kostel, evang. kostel, synagoga, továrna na konservy, 2 továrny na nábytek železný, továrna na parkety, pivovar, továrna na pluhy, továrna na roury kameninové, továrna na stroje hospodářské, 2 mlýny, 4 cihelny, výroba čerpadel, 3 pily, výroba prádla. Živnosti (výběr): obchodní grémium, druhé živnostenské společenstvo obuvníků, kožišníků, ozdobníků atd., společenstvo hostinských, krejčí, pekařů, řezníků, stavebních živností, drůbežárna, družstvo pěstitelů raných zemáků a zeleniny, nakládání a vývoz okurek, velkoobchod s kyselým zelím, 7 zahradnictví, 3 kožišníci, 2 studnaři, 3 kamnáři, puškař, sochař kamene, soustružení dřeva, zednický mistr, 2 zeměvrtači. Služby obyvatelstvu (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, lékárna U bílého anděla, zubní ateliér, 2 advokáti, Občanská záložna v Lysé nad Labem, Obecní spořitelna v Lysé nad Labem, Okresní hospodářská záložna v Nových Benátkách, Živnostenská záložna v Lysé nad Labem, geometr, biograf Sokol, fotoateliér, 2 hudební školy, knihkupectví, 4 hodináři, 12 hostinců, 3 hotely (Modrá hvězda, U Města Prahy, U Nádraží), pensionát Domov sv. Antonína, Nádražní restaurace, 2 vinárny, nákladní autodoprava, 6 autodrožek. Obchody (výběr): 2 drogerie, fotopotřeby, 2 obchody s hračkami, 2 obchody s dobytkem, obchod s koňmi, obchod s klobouky, 2 velkoobchody s koloniálním zbožím, 4 konfekce, 4 obchody s motocykly, 3 obchody papírnické, 3 radiopřístroje a součástky, obchod s hospodářskými stroji, zasilatelství sukna, 3 obchody s velocipedy, 3 obchody železářské. V obci Litol (1030 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Lysé nad Labem) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 744. (česky a německy) výroba cementového zboží, cukrovar, holič, 6 hostinců, kolář, kovář, továrna na školní nábytek, 2 obuvníci, pekař, 2 obchody s lahvovým pivem, 4 řezníci, slévárna železa, 7 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, truhlář
Období druhé světové války náhled|Budova Masarykovy školy z roku 1936 v Komenského ulici (1. stupeň Základní školy Bedřicha Hrozného) Po roce 1935 vznikla v Lysé Národní garda č.183.JUDr.Jiří Koníř - Národní garda v Lysé nad Labem, Listy města Lysé nad Labem 11/2004. Útvar měl asi 25 členů a scházel se v hostinci u Chloupků. Gardisté byli vybaveni uniformami barevně podobným četnickým. Výcvik útvaru probíhal pod vedením československé armády a její posádky v Milovicích, která do Lysé posílala své vojenské instruktory. V období mobilizace v roce 1938 byl útvar vybaven puškami z dob rakousko-uherské armády vzor Mannlicher. Úkolem Národní gardy v Lysé pak bylo provádět ostrahu důležitých objektů (např. zdymadel na Labi). Činnost garda ukončila po Mnichovské dohodě.
V letech 1940 až 1944 se v Lysé nad Labem razily protektorátní mince.