Jindřich František Boblig z Edelstadtu, německy: Heinrich Franz Boblig von Edelstadt, (kolem 1611–1612 Zlaté Hory – Cukmantl, také Edelstadt – 27. ledna 1698 OlomoucPOLÁCH, Zpráva o nevíře, s. 37 s odvoláním na olomouckou úmrtní matriku uvádí toto datum úmrtí a věk 87 let.) byl rakouský právník, který vedl čarodějnické procesy na Šumpersku, zvláště ve Velkých Losinách. Má na svědomí přes 100 upálených, včetně Kryštofa Lautnera, děkana šumperského. Většinu majetku upálených (teoreticky měl připadnout státu) si rozdělil s losinským panstvem.

Životopis náhled|Titulní strana Kladiva na čarodějnice ve vydání z roku 1669. Je rozšířeným omylem, že Boblig znal prakticky jen tuto knihu a stále se na ni odvolával. Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Dílo nepatřilo k hlavním „autoritám“ v jeho inkvizitorské praxi. Narodil se v měšťanské rodině, zmiňované již od roku 1530, kdy je jeho praděd Pavel zmiňován jako jeden z konšelů městské rady v Cukmantlu. Jeho otec Jiří byl v roce 1591 povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Edelstadtu. V mládí zřejmě studoval na některé z jezuitských kolejí, možná ve Vratislavi, a poté pokrakčoval unierzitním studiem práv, pravděpodobně ve Vídni, nedosáhl však doktorátu, byl pouze kandidátem kanonického a světského práva. V tehdejších poměrech to stačilo pro funkci soudce či advokáta.

Čím se zabýval až do svého příchodu na panství Losiny roku 1678, není zcela přesně známo. Vychloubal se však losinské vrchnosti, že má více než čtyřicetileté zkušenosti ve svém rodném Slezsku. (Tehdy mu bylo cca 66 let – procesy trvaly až do r. 1692 – tedy 14 let a Bobligovi bylo 81 let). Z těchto údajů vyplývá, že se kolem roku 1638 (bylo mu tedy 27 let) zapojil do procesů v Niském knížectví, které tuto zemi sužovaly v letech 1622–1654. V celém knížectví bylo upáleno přes 200 osob, v samotné Nise byla upáleno 42 žen, ve Zlatých Horách 85 osob, v Jeseníku 102, v Hlucholazích 22, v Opavě 2 osoby (1653). Touha po snadném zbohatnutí z majetků odsouzených obětí procesů byla pravděpodobnou příčinou ukončení studia práv a kariéře přísedícího inkvizičního tribunálu. Čarodějnické procesy v Niském knížectví svou krutostí a počtem obětí mnohonásobně předčily procesy losinské a šumperské. Informace o nich jsou však značně kusé, neboť spisy o těchto procesech se, na rozdíl od procesů losinských a šumperských, až na malé výjimky nedochovaly. Spisy se údajně upalovaly společně s čarodějnicí, ale mohlo tomu být i jinak.

Podle zmínek v Bobligově korespondenci z doby losinských a šumperských procesů lze usuzovat, že někdy v této době působil také ve službách olomouckého biskupství a na olomoucké radnici, snad v pozici písaře, nikde se však příliš dlouho neudržel.

Bobligova kariéra ve Slezsku vrcholila v letech 1651 až 1652, kdy byl v úzkém spojení s vedoucím činitelem těchto procesů, s krutým a hrabivým zemským hejtmanem Janem Jiřím Maxmiliánem z Hodic, ve kterém viděl svůj vzor. Poté působil v Olomouci jako advokát, kde zastupoval zájmy synů zemřelého Maxmiliána z Hodic, z čehož se dá usuzovat na velmi dobré styky s touto rodinou. Boblig však ve sporu neuspěl a tím také jeho styky s hrabaty z Hodic skončily.O tom Václav Štěpán v článku „K životopisu inkvizitora J.F. Bobliga“. Následující léta prožil v Olomouci, kde se zřejmě věnoval advokátní praxi a údajně také provozoval hospodu v tehdejší Mittergasse (dnešní ulice Javoříčská). Tato léta jeho života však nejsou dobře zdokumentována.

Jasnější zmínky jsou až v souvislosti s procesy v Losinách (56 obětí) a v Šumperku (48 obětí). Paní losinského panství, hraběnka Angela Sibylla z Galle, mu přidělila byt a denní stravu pro něj a pro sluhu, vyplácela mu denní honorář 1 a půl tolaru, později 3 tolary a také tzv. čekací a stravné při komisionálních cestách. Za to mohl zřídit inkviziční soud pro žerotínské panství, podléhající jurisdikci pražského apelačního soudu, kde měl dobrého známého a spojence, zřejmě už z doby slezských procesů – sekretáře a později radu Jana Jakuba Weingartena, horlivého zastánce čarodějnické inkvizice. Weingarten byl autorem řady právních příruček, v nichž doporučoval inkviziční soudní řízení nad osobami obviněnými z čarodějnictví a losinské procesy dokonce uváděl jako příklad.

Dalším Bobligovým „ochráncem“ byl Izidor Schmidt, biskupský sekretář v Olomouci, bratr sobotínského faráře Eusebia Leandra Schmidta, který stál na úplném počátku procesů.

Dosud ve všech pramenech byla opomíjena funkce čarodějnických modliteb. Jde o texty, které byly přikládány k soudním spisům jako konkrétní důkaz podílu na čarodějnictví. Údajně se mělo jednat o texty, které domnělá čarodějnice obdržela a modlila se ke svému pekelnému pánovi při cestě na čarodějnický sabat, popřípadě v okamžicích, kdy škodila lidem.K této problematice Marek Tomaštík ve studii „Čarodějnické modlitby jako specifický problém čarodějnických procesů“ ve sborníku z ostravské studentské vědecké konference Historie 1995, 1996, s. 69-80.

Tyto texty byly ve skutečnosti vytvořeny samotnými vyšetřovateli a byly vkládány do úst obviněných při výslechu samotným inkvizitorem. Většinou se tak stávalo za přímého použití násilí nebo alespoň jeho pohrůžky. Modlitby pocházející ze Zemského archivu v Opavě ve fondu Místopisný materiál (je jich 13) pravděpodobně vznikaly pod vlivem Bobliga, nebo byl přímo jejich autorem. Jsou psány německy, ale objevují se části psané latinou. V německém jazyce se prolínají vlivy středobavorské s vlivy slezského nářečí. V modlitbách se vyskytuje množství oplzlých slov a vulgarismů. Velmi často je zmiňováno ženské i mužské přirození s návrhy a popisem soulože všeho druhu.Ukázky otiskl již Johann Jakob von Weingarten v kompendiu Fasciculus diversorum jurium (Norimberk, Johann Zieger 1690) ve čtvrté části první knihy na s. 197 a nově na základě materiálu ze ZAO Tomaštík, „Čarodějnické modlitby...“.

Příklad jedné čarodějnické modlitby: "Dvě kozy a jeden kozel, všichni mají vzadu prdel. chceš-li se mnou dneska spát, kozí bobky musíš žrát."Čechura, Jaroslav: Kronika jednoho šílenství. Praha: Vyšehrad, 2023, s. 121, pokus o překlad podle německého originálu

Je známo, že Boblig byl v příbuzenském vztahu s moravským šlechticem Karlem Juliem Kotulínským z Kotulína, hejtmanem na biskupském hradě Mírově, který mu pomáhal při zatčení děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Podle jedné verze si Boblig vzal za ženu sestru pána Kotulínského a oba muži tedy byli švagři, existuje ale i možnost, že Kotulínský byl Bobligovým zetěm.

Osobnost a motivace inkvizitora Bobliga zůstává dodnes předmětem sporů. V dobových pramenech i pracích mnoha historiků je zdůrazňována zejména jeho hrabivost a krutost. Podle převládajících názorů bylo hlavní motivací jeho inkviziční činnosti vlastní obohacení z majetku, zkonfiskovaného odsouzencům. Další motivací v jeho konání nejspíše byla i sexuální deviace, nejen v údajných modlitbách čarodějnic, ale i v zápisech z výslechů je kladen nápadný důraz na vulgární vyjádření sexuality a přehnaný zájem o intimní život obžalovaných. To spolu s nadměrným používáním tortury ukazuje na sadistickou osobnost. Zvláštním, ale dobře zdokumentovaným rysem Bobligovy osobnosti byl odpor až nenávist vůči duchovním, ať již se jednalo o faráře z Velkých Losin, Šumperka a okolních vesnic nebo o olomoucké kapucíny a dominikány. To se tragicky projevilo zejména v případě pronásledování šumperského děkana Lautnera. Nicméně nedávné historické výzkumy ukazují, že toto obecně zažité klišé nemusí odpovídat skutečnosti o tom, jaký Boblig skutečně byl. Není zcela vyloučeno, že se jednalo o fanatika, posedlého vírou v čarodějnice a upřímně věřícího ve své poslání proti nim bojovat. (viz v seznamu literatury Neubauerová-Polách, Zpráva o nevíře, str. 35).

Film Ve filmu režiséra Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice, který popisuje čarodějnické procesy na Šumpersku, postavu Jindřicha Bobliga z Edelstadtu ztvárnil herec Vladimír Šmeral.

Odkazy

Reference

Literatura

ŠTĚPÁN, Václav. "K životopisu inkvizitora J.F. Bobliga". Severní Morava 1992, svazek 64, s. 52-54. TOMAŠTÍK, Marek. "Čarodějnické modlitby jako specifický problém čarodějnických procesů", in: Celostátní studentská vědecká konference Historie 1995. Ostrava 27. - 29. 11. 1995. Usp. Ivo Barteček. Ostrava : Filosofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 1996, s. 69-80.

ZUBER, Rudolf. "Kniha po inkvizitoru Františku Bobligovi z Edelstadtu". Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 1988, s. 169–176.

Související články Kladivo na čarodějnice (román)

Externí odkazy

Severomoravské čarodějnické procesy Toulky českou minulostí Film o procesech Františka Bobliga Historie.cs – Kladivo na čarodějnice

Kategorie:Čarodějnické procesy Kategorie:Inkvizitoři Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Úmrtí 27. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1698 Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Zlatých Horách