Pareidolie (z řeckého para, παρά – postranní, falešný, eidolon, είδωλον zdrobnělina od eidos – vzhled, tvar, podoba) je psychologický jev, při němž dochází k dotváření vnímaných neurčitých nebo nezřetelných podnětů ve smysluplné obrazy za pomoci fantaziePodle slovníku Kliniky zdraví . Typickým příkladem je rozeznávání tváří, zvířat a jiných objektů ve tvaru oblaků. Kromě těchto vizuálních pareidolií existují také pareidolie akustické, kdy je zvukovému podnětu (zvuky zvířat a předmětů) přisouzeno specifické citoslovce nebo konkrétní význam.
Historie pojmu Německý termín zavedl Karl Ludwig Kahlbaum roku 1866 ve svém článku "" v časopise Allgemeine Zeitschrift für Psychiatrie und psychisch-gerichtliche Medizin. John Sibbald roku 1867 v recenzi v časopise The Journal of Mental Science (č. 13) termín poangličtil do podoby "pareidolia" a zmínil jeho totožnost s termíny changing hallucination, partial hallucination, perception of secondary images. Sibbald, John: "Report on the Progress of Psychological Medicine; German Psychological Literature", The Journal of Mental Science, Volume 13. 1867. p. 238
Fyziologie Vytváření pareidolií úzce souvisí s představivostí každého jedince. Centrem, které pareidolie vytváří, je spánkový lalok koncového mozku.
Příklady
Vizuální pareidolie názvy předmětů podle jejich podobnosti s jiným reálným objektem, metafory: skalní útvary, kopce a hory krápníková výzdoba v jeskyních názvy některých kostí a částí těla – kladívko, kovadlinka, třmínek, ohryzek názvy souhvězdí některé samorosty maska na Marsu psychotest se skvrnami na papíře (např. Rorschachův test) některé druhy věštění: lití olova (kusu kovu je na základě podobnosti určen konkrétní tvar a význam) věštění z kávové sedliny (taseografie)
Akustické pareidolie citoslovce zvuků zvířat a předmětů, někdy s konkrétním významem: sýček volá lidi do záhrobí: „Pojď!“ křepelka volá: „Pět peněz!“ zvon umíráček vyzvání: „Měl pole role dům!“ hledání tajných zpráv ve zpětně přehrávaných nahrávkách
Pareidolie a iluze Pareidolie je podobná iluzi, nicméně při iluzi člověk (dočasně nebo trvale) podlehne mylnému dojmu (například má dojem, že v davu lidí spatřil svého známého), zatímco u pareidolie si je vědom, že jde jen o vnější podobnost vjemu (například spatří tvář v textuře dřeva).
Galerie
Související články Apofenie Citoslovce Imaginace Iluze Metafora
Externí odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Fantazie Kategorie:Neurologie Kategorie:Vnímání Kategorie:Kognitivní zkreslení