Hantec je místní varianta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Tato specifická mluva vznikla během několika staletí smíšením hanáckých nářečí češtiny (jazyk okolního venkova) s němčinou brněnských Němců (směs spisovné němčiny a rakouských a jihoněmeckých nářečí) a historickým středoevropským argotem, zejména vídeňským.Jan Hugo a kol.: Slovník nespisovné češtiny, Maxdorf, Praha, 2009, 3. vydání Vliv také měly jidiš, romština a italština.

V 19. století a na začátku 20. století byl hantec běžně používán nižšími společenskými třídami. Dnes není původní forma hantecu běžná, ale velké množství jednotlivých výrazů je v lokální mluvě obecně používáno. O do jisté míry přetvoření hantecu a rozšíření této verze do veřejného povědomí se od 60. let 20. století postarala skupina brněnských umělců (Franta Kocourek, Miroslav Donutil, Jan Hlaváček). Poslední jmenovaný v roce 2024 vyjádřil obavu, že hantecu hrozí zánik, mimo jiné v souvislosti s kosmopolitizací Brna a upadající znalostí němčiny mezi jeho obyvateli; řešení by viděl v zápisu hantecu na seznam nehmotného dědictví UNESCO. První stupínek na cestě do UNESCO se naplnil v srpnu 2026, kdy byl brněnský hantec zapsán na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.

Původ slova hantec je možno hledat ve výrazu hantýrka. Mezi nejznámější slova soudobého hantecu patří šalina (tramvaj – z německého ), čurina (legrace), hokna (práce), zoncna (slunce – z německého ), Prýgl (Brněnská přehrada, z německého ), love (peníze – z romštiny), čórka (krádež – z romštiny), šaškec (blázinec), škopek (pivo), koc (dívka – z německého výrazu pro „kočku“ v jeho hovorové rakouské výslovnosti).

Hlavní znaky změna ý > é (býk > bék) a často i ej > é (nejlepší > nélepší) změna é > ý / í (dobré > dobrý) (stejně jako v českých nářečích) protetické v- u slov začínajících na o- (okno > vokno) (stejně jako v českých nářečích) regresivní asimilace znělosti sh- na [zh-] (zhoda, zhánět) skupina -jd- se v předponových tvarech slovesa jít mění na -nd- (přijde > přinde) substantiva skloňovaná podle vzoru předseda mají v instrumentálu singuláru koncovku -em (s předsedou > s předsedem) a v akuzativu koncovku -i/y (pro taťku > pro taťky, mám za kamaráda Jirku > mám za kamoša Jirky) instrumentál plurálu je většinou zakončen na -(a)ma (s vysokéma chlapama atd.) dvojhlásce ou odpovídá ó (spadnout > spadnót) dativ a lokativ pronomina já má tvar ně 3. osoba plurálu indikativu prezentu u sloves je zakončena na -(ij)ó (dělajó, mluvijó, só atd.) 1. osoba singuláru indikativu prézentu u sloves 3. třídy je zakončena na -u (pracuju, chcu, maluju atd.) sloveso chtít má infinitiv chcet a příčestí minulé chcel 1. osoba singuláru indikativu slovesa být má dva tvary: su jako plnovýznamové sloveso (např. su hlópé) sem jako pomocné sloveso pro tvoření minulého času (sem chcel) Množné číslo se někdy užívá v platnosti čísla jednotného.

Slovní zásoba a tvarosloví Slovní zásoba hantecu obsahuje četné germanismy, ale také výpůjčky z italštiny, maďarštiny, jidiš nebo též z romštiny. Některé výrazy mohou být mluvčími brněnské hovorové mluvy neznalými považovány za urážlivé – například výraz cajzl označující obyvatele Čech (z německého , tj. čížek) nebo výraz pro dívku Mařka, Havajka.

Výrazně se v Brně projevují rysy středomoravských nářečí. Známé je sloveso rožnout (a jeho imperativ rožni), které je ekvivalentem spisovného rozsvítit.

Příklady dalších výrazů:

Hantec Česky Původaugle oči z německého Augenbetlapostelz německého Bettcimrapokojz německého Zimmergómat chápat, vědět z českého koumathaksna noha z rakouského Haxehercna srdce z německého Herzhelfnót pomoci z německého helfenchálkajídloz romštinylochec smích z německého Lachenlontvenkov, okolíz německého Landretych záchod z rakouského Rettichšlofnót spát z německého schlafenštatl centrum města z německého Stadt

Místní názvy V hantecu se vyvinulo také mnoho různě zkomolených brněnských místních názvů (čtvrtí, ulic a jiných objektů), někdy s humornou nadsázkou. Příklady jsou Šimice (Židenice, z něm. Schimitz), Blekfíld (Černá Pole), Kénik (Královo Pole, z něm. Königsfeld; častěji se už ale říká Krpole), Monte Bú (Kraví hora), Majlont (Maloměřice), Bástr (Bystrc), Žabiny (Žabovřesky), Oltec (Staré Brno, z něm. Alt-Brünn), Augec (Lužánky, z něm. Augarten), Šrajbec (Pisárky, z něm. Schreibwald), Osmec (nám. 28. října), Hambec (někdejší Hamburk) a Vincky (Vinohrady). Velmi frekventovaný je výraz Čára pro Českou ulici, jeden z hlavních přestupních uzlů MHD v centru města. Z novější doby je označení Bronx pro sociálně vyloučenou oblast okolo Cejlu.

Pro produkci těchto hovorových (někdy i dodatečně kodifikovaných) označení jsou typické zejména koncovky -ec (Stadec, Julec, Komec), -ál (Favál, Semál) nebo -as (Špilas, Radlas).

Použití Hantec je součástí hovorové mluvy v mezilidské komunikaci, ale za komunistického režimu proslul také jako jazyk brněnských umělců. Vyšlo v něm nejméně 30 knih a několik audio CD, stal se předmětem mnoha novinových článků a závěrečných studentských prací, dokonce zahraničních. Své příznivce si našel po celém Česku i Slovensku.

Místní specifické výrazy se někdy objevují i v na Brno zaměřeném marketingu – např. Dopravní podnik města Brna označuje i v oficiální komunikaci předplatní jízdenku slovem šalinkarta (odvozeno od hantecového označení šalina pro „tramvaj“ – ostatně jeho měsíčně vycházející věstník se jmenuje přímo Šalina) a v kampani za přesun hlavního nádraží bylo používáno heslo „Bócháme na tom fest – Brno staví nové město“. Pro samotné hlavní nádraží v hantecu existuje termín rola. Roku 2018 se v anketě o název nového (přesunutého) hlavního nádraží projevil u účastníků jak smysl pro hantec, tak pro recesi, když zvítězil návrh „Brno–Šalingrad“ (parafráze na Stalingrad) (a na 3. místě „Nádraží Járy Cimrmana“).

Hantec bývá v marketingu používán také při celostátní komunikaci, kdy hraje roli jakéhosi moravského jazyka. V roce 2002 se tak brněnský pivovar Starobrno prezentoval televizním reklamním spotem „Prafotr Morava“, parodujícím legendu o Praotci Čechovi, namluveným v hantecu a s titulky ve spisovné češtině.Starobrno - stará reklama z roku 2002 mluvená v hantecu (YouTube) Česká filmová komedie Westernstory, jejíž děj se odehrává v prostředí westernového městečka nedaleko Boskovic na Brněnsku, vložila dokonce v upoutávce hantec do úst starému Indiánovi, který v ní diváka provází, opět s titulky ve spisovném jazyce.

Ukázka Životopis moravského markraběte Jošta v hantecu napsal a namluvil brněnský moderátor Borek Kapitančik:

Úryvek z jedné z brněnských pověstí O křivé věži napsané v hantecu od Aleše „Agi“ Bojanovského:Hantec.cz: Křivá věž

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Stránky věnované hantecu Slovník hantecu Sajtna vo brněnským hantecu Hantecová sajtna Storky a fórky psané brněnskó řečó

Kategorie:Nářečí češtiny Kategorie:Brno