FC Baník Ostrava

FC Baník Ostrava (zkráceně FCB, celým názvem: Football Club Baník Ostrava, a.s.) je český profesionální fotbalový klub, který sídlí v Ostravě. Ve své historii vyhrál čtyřikrát československý a český ligový titul a pětkrát domácí pohár. Tým hraje nejvyšší českou soutěž 1. českou fotbalovou ligu. Své domácí zápasy sehrává na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích, který má kapacitu 15 123 diváků.

Založen byl v roce 1922 v restauraci U Dubu pod názvem SK Slezská Ostrava. Baník je v klubovém názvu nepřetržitě obsažen od roku 1952. Klubovými barvami jsou modrá a bílá. Největšími rivaly Baníku jsou AC Sparta Praha, MFK Karviná a Slezský FC Opava.

Symboly

Tradice Název „Baník“ pochází ze slovenského ekvivalentu slova „horník“ a odkazuje tak na historické kořeny klubu, kdy klub byl založen horníky. Původní název „SK Slezská Ostrava“ odkazoval na místo založení klubu, tedy v městské části Slezská Ostrava. Na kombinaci těchto dvou faktorů si klub zakládá svou tradici, tj. hornický klub ze Slezska. Fanoušci to také často používají při tvorbě textů pro své chorály a popěvky.

Dresy Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrála s bílými dresy a modrými trenkami, které se od té doby staly tradičními klubovými barvami. Ty byly na dresech rozšířeny v letech 1998–2000 o diagonální červený pruh (Nike) a v letech 2006–2008 o oranžové rukávy a trenky, resp. oranžové límečky a lemování (Kappa). Fanoušci proti tomu vytrvale protestovali, takže se klub vždy brzy vrátil pouze k tradiční bílé a modré.

Na venkovních sadách je oproti domácí sadě obvykle prohozena bílá barva za modrou a modrá za bílou nebo je použita černá barva (opět odkazující na hornickou tradici).

Historie značky dresů +ObdobíVýrobceHlavní sponzorSpeciální logo1977–1980 Adidasbez hlavního sponzora na dresu1980–1992 Puma1992–1994 Patrick1994–1995 UmbroRadegast, OKD1995–1997Radegast1997–2000 NikeRadegast, OKDjaro 2000Zlatovar, OKD2000–2001bez hlavního sponzora na dresu2001–2002AAA Autojaro 2003bez hlavního sponzora na dresu2003–2004 AleaIspat Nová Huť2004–2005 ReebokLG, Ispat Nová Huť / Mittal2005–2006Mittal2006–2007 Kappapodzim 2007bez hlavního sponzora na dresu2008–2009Fortuna2009–2011 Nikejaro 2012OstravaZachraňme Baníček!!!jaro 2012Ostrava, Vítkovice Machinery Group2012–2015 Jomajaro 2016Ostrava, Krtek (NF dětské onkologie)2016–2017 Adidasbez hlavního sponzora na dresu2017–2020Ostrava, mw dias2020–2021 Pumajaro 2022mw dias / TSC Groupvýroční logo ke 100 letům klubupodzim 2022Fortuna, TSC Group2023–2024Fortuna, A&V Invest2024– MacronFortuna

Historie Vznik klubu a historie od roku 1922 do 1937 Klub vznikl 8. září 1922 jako SK Slezská Ostrava, kdy 20 signatářů podepsalo prezenční listinu v restauraci U Dubu. Signatáři, kteří podepsali prezenční listinu, však byli nemajetní horníci bydlící v kolonii Kamenec. Organizátory byli Karel Aniol, Arnošt Haberkiewicz, Petr Křižák, František Mruzek a Jaroslav Horák. Tým byl oficiálně registrovaný 14. října 1922. Prvním předsedou klubu se stal Karel Aniol. Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrál s bílými dresy a modrými trenýrkami. Od té doby jsou to tradiční barvy klubu. K prvnímu zápasu došlo 4. března 1923, kdy SK Slezská nastoupila proti rezervě tehdy silného Slovanu Ostrava.

SK Slezská Ostrava byl tehdy chudý tým, který neměl ani své hřiště. To si obvykle půjčoval od svých městských rivalů za stokorunu. Své vlastní hřiště si otevřel na podzim roku 1925 na Kamenci. Hřiště bylo však kamenité a sotva regulérní. V roce 1934 se klubu podařilo získat pozemky ve Staré střelnici od bohatého průmyslníka Wilczka. Během léta na nich byl postaven nový stadion Stará střelnice. Mnozí lidé zde chodili bez nároku na odměnu pracovat na stavbu přímo ze směny.

SK Slezská Ostrava začala hrát roku 1923 ve III. třídě župy, což byla nejnižší soutěž. Téhož roku postoupil do divize. Trvalo to však ještě nějakou dobu než se tým dostal do nejvyšší soutěže v Československu . V roce 1934 tým postoupil do moravskoslezské divize. Ze Slezské se stal populární tým a zvedl se o něj veřejný zájem. Derby proti Slovanu Ostrava sledovalo na Staré střelnici 5 400 diváků.

V roce 1934 se klub začal věnovat placení hráčů, což ve stejném roce povolil Československý fotbalový svaz. V divizi se tým držel ve středu tabulky a čelil týmům jako byli např. SK Baťa Zlín a Polonia Karviná. V sezóně 1936–1937 Slezská divizi vyhrála a postoupila do kvalifikačního turnaje o první ligu. SK Slezská čelila několika známým týmům jako třeba DFC Prag nebo SK Čechie Karlín. Kvalifikaci se ji podařilo vyhrát a poprvé v historii postoupila do první ligy.

1937–1952 V té době hrály v 1. československé lize týmy převážně z Prahy, které byly pokročilé ve všech směrech. Postup do nejvyšší československé ligy byl pro SK Slezská obrovský úspěch. Během své patnáctileté historie se mu podařilo postoupit z nejnižší soutěže až do nejvyšší ligy v zemi. První ligový zápas se hrál na Staré střelnici 22. srpna 1937 proti 1. ČsŠK Bratislava. Ve druhém zápase se v Praze střetl ze Spartou. Přestože ve Spartě hrála většina reprezentačních hráčů, Baník vyhrál 3:2, což byla obrovská senzace. V nejvyšší soutěži se Slezská udržela 3 roky, poté roku 1940 sestoupila do divize.

Slezská Ostrava hrála divizi až do roku 1943, kdy opět postoupila do 1. ligy. Postupem do nejvyšší soutěže se zvýšil u místních lidí zájem o fotbal. Novou hymnu Slezské složil Vladimír Brázda a na gramofonovou desku ji nazpíval Rudolf Asmus, později slavný operní pěvec, jenž působil v Národním divadle a léta byl členem berlínské Komické opery. V sezóně 1943–1944 se rapidně zvýšila domácí návštěvnost. Zápas se Slávii Praha sledovalo 33 000 lidí. Ligový ročník 1944–45 se neuskutečnil, úřady jen občas dovolily sehrát nějaké přátelské utkání. V poválečných měsících si starší fotbalisté odbývali vojenskou službu. V roce 1949 se klub vrátil do 1. ligy. Klub změnil své jméno v roce 1947 na Sokol Trojice Slezská a znovu v roce 1948 na OKD Ostrava. Nový stadion Bazaly byl otevřen 19. dubna 1959.

1952–1967 V roce 1952 klub přijal název DSO Baník Ostrava. Od té doby se název příliš nezměnil. V sezóně 1954 dosáhl tehdy svého nejlepšího úspěchu, skončil druhý hned za Spartou Praha. V sezóně 1958/59 hrál Baník naposledy na Staré střelnici. Její parametry přestaly splňovat podmínky ČSTV. Hřiště nebylo travnaté, ale škvárové a to byl také důvod k jeho uzavření.

V sezóně 1965–1966 byl Baník oslaben po generační výměně. Skončil 13. a sestoupil do druhé ligy. O rok později Baník opět postoupil do 1. ligy.

Zlatá éra (70. až 80. léta) V sezóně 1972–1973 Baník vyhrál Československý pohár. Jako vítěz domácího poháru postoupil do Poháru vítězů pohárů. Jednalo se o první ostravské vystoupení v evropských pohárech. Tam Baník porazil v prvním kole irský Cork Hibernians FC. V druhém kole byl ale vyřazen německým 1. FC Magdeburg, pozdějším vítězem poháru. V sezóně 1974–1975 Postoupil do Poháru UEFA, kde se probojoval přes španělský Real Sociedad San Sebastian, francouzské FC Nantes a italské SSC Napoli až do čtvrtfinále, kde byl vyřazen německou Borussií Mönchengladbach.

V sezóně 1974–1975 skončil Baník v první lize až na 13. místě a příliš se nečekalo, že by dokázal nějaký zázračný výsledek v další sezóně. Pro další sezónu byl novým manažerem ostravského Baníku jmenován Pražák Jiří Rubáš. Baníku se podařilo odrazit se ze dna a v druhé polovině sezóny se stal poprvé v historii mistrem Československé ligy. Před posledním utkáním v Plzni byl Baník na druhém místě tabulky o jeden bod za Slávií Praha. Baník však vyhrál v Plzni 1:0, zatímco Slavii porazil Slovan Bratislava také 1:0. Díky těmto výsledkům se Baník mohl poprvé v historii radovat z ligového titulu. Tímto také postoupil do poháru mistrů, kde jej ve druhém kole vyřadil Bayern Mnichov, nad kterým ale vyhrál doma 2:1.

Skutečná zlatá éra v historii klubu však teprve začala, když se novým trenérem FCB stal Evžen Hadamczik. Byl to mladý a do té doby široké veřejnosti neznámý trenér bez ligové zkušenosti. V roce 1978 s ním Baník podruhé v historii vyhrál Československý pohár. V sezóně 1978–1979 skončili Ostravané druzí těsně za Duklou Praha. Od té doby Baník neprohrál 74 domácích zápasů v řadě, což znamená, že téměř pět roků nebyl na domácí půdě poražen. V této sezóně Poháru vítězů pohárů se Baník dostal až do semifinále přes Sporting Lisabon, Shamrock Rovers FC a 1. FC Magdeburg. Tam jej vyřadila Fortuna Düsseldorf.

Zlatá éra pokračovala. Nejlepší hráči jako např. Verner Lička a Rostislav Vojáček hráli pravidelně za národní tým. Jiní hráli také pro olympijský tým např.: Petr Němec, Libor Radimec, Zdeněk Šreiner a Zdeněk Rygel. V létě roku 1976 přilákal až 35 000 diváků mezinárodní souboj tehdy mistrovského Baníku s výběrem Brazílie, který ladil formu před olympijskými hrami v kanadském Montrealu. Baník zvítězil gólem z penalty, kterou proměnil Petr Slaný.

V sezóně 1979–1980 dosáhl Baník svého druhého mistrovského titulu v lize. Druhá Zbrojovka Brno na něj ztrácela 5 bodů. V další sezóně vyhrál Baník titul znovu a postoupil až do čtvrtfinále poháru UEFA. Tam ho vyřadil Bayern Mnichov. V následujících dvou sezónách Baník skončil druhý v ligové tabulce. Po sezóně 1982–1983, trenér Hadamczik odstoupil a tím symbolicky končí zlatá éra klubu.

Konec zlaté éry (90. léta) V následujících letech se Baník stáhl ze špičky tabulky. Prošel další generační změnou a týmu, složeným z většiny mladými hráči se v lize nedařilo. Přesto figuroval v horní části tabulky. V sezónách 1988–1989 a 1989–1990 skončil druhý v lize. V roce 1991 naposledy vyhrál Československý pohár, kdy v posledním zápase porazil Spartak Trnava 6:1. To byl na dlouhou dobu jeho poslední úspěch.

2000–2015 Od roku 1991 se klub stále propadal. K finančním problémům se připojili i sponzoři, kteří procházeli restrukturalizací po pádu komunismu. Výsledky byly všelijaké. Nejlepším umístěním bylo třetí místo v sezoně 1993/94. Klub však bojoval o ligové přežití v období 2000/01, kdy skončil 14. v tabulce, pouhé čtyři body před sestupem.

Po dlouhém trápení však přišel úspěch v sezóně 2003/04, kdy dosáhl ligového titulu. Baník celou sezónu suverénně vedl tabulku. V této sezóně se stal nejlepším střelcem Marek Heinz s 19 vstřelenými brankami. Po této sezóně však tým prošel dramatickou změnou. Trenéra Františka Komňackého a většinu hlavních hráčů vedení Baníku prodalo: René Bolfa, Jana Laštůvku, Miroslava Matušoviče i Marka Heinze. V další sezóně skončil sedmý v lize, přesto se mu ale podařilo vyhrát Pohár ČMFS. Od té doby se Baník objevoval pravidelně v horní části ligové tabulky a skončil dvakrát na třetím místě.

Klub se i přes své sportovní úspěchy nacházel ve finančních problémech. Došlo k rozprodávání hráčského kádru, v prosinci 2011 dokonce odprodal i stadión na Bazalech. V únoru 2012 změnil klub majitele, když Tomáš Petera prodal svůj 95% podíl společnostem SMK Reality Invest (Libor Adámek), která již vlastnila Bazaly, a PAM market.Baník změnil majitele. Peterův podíl získala SMK Reality Invest na Sport.cz

Na sezónu 2011/12 se do Baníku vrátili ze zahraničí odchovanci Václav Svěrkoš, který si po návratu do sestavy dvakrát utrhl vazy, a Marek Jankulovski, který pro stejné zranění odehrál za Baník po svém návratu pouhých 8 minut a ukončil hráčskou kariéru. V sezóně 2011/2012 skončil Baník rovněž na 14. pozici v tabulce a vyhnul se tak sestupu na poslední chvíli. Vzhledem ke dluhům se musel klub uskromnit a trenér Radoslav Látal dostal za úkol připravit mužstvo na novou sezónu s mnohem menším finančním rozpočtem pro A tým. Klub získal dotaci od města ve výši 30 milionů korun na rekonstrukci stadionu Bazalů. Rekonstrukce hrací plochy se platila z peněz fanoušků, kteří prostřednictvím transparentního účtu „Zachraňme Baníček!!!“ zaslali své dary.Transparentní účet vydal první část financí za rekonstrukci hřiště