right|thumb|Palivový článek right|thumb|Sledování využití baterií Škoda 24FC (obchodním jménem TriHyBus, původně H2bus) je český hybridní autobus na vodíkový pohon, elektrobus čerpající energii z palivových článků, který byl vyvíjen od roku 2006 Ústavem jaderného výzkumu v Řeži.J. L. M.: První autobus na vodíkové palivové články míří do finiše , BUSportál.cz, 19. 2. 2009 Prototyp byl dokončen v polovině roku 2009 a do provozu má být nasazen u firmy Nerabus (skupina Veolia Transport Česká republika) na lince městské hromadné dopravy v Neratovicích, případně na dalších linkách.

Historie vývoje Evropská unie založila v lednu 2004 speciální technologickou platformu pro podporu výzkumu a vývoje vodíkového pohonu (existuje i obdobná česká platformaČeská vodíková technologická platforma). Ústav jaderného výzkumu v Řeži je hlavním řešitelem projektu českého vodíkového autobusu. Podle BUSportálu.cz se má jednat o první autobus s touto technologií v České republice i v nových zemích EU, ačkoliv již v roce 2005 existovalo na světě kolem 600 prototypů vodíkových automobilů, v roce 2009 kolem tisíce. Předpokládá se, že v roce 2030 bude nejméně třetina vyráběných automobilů mít vodíkový pohon. V západní Evropě (Barcelona, Berlín, Londýn či Reykjavík) již vodíkové autobusy na některých linkách experimentálně jezdí.Jaderné elektrárny mohou vyrábět vodík pro čistější dopravu , Česká nukleární společnost, Zpravodaj ČNS 10/2006 Česká verze má však mít vyšší účinnost a delší dojezd, protože má být první ve využití elektrické energie ze tří zdrojů.Na unikátním autobusu pracuje i Škoda Electric, Škodovák č. 38, listopad 2008, str. 3, 5 a 6, informační časopis společnosti Škoda Holding a. s.

Technologická zařízení pro vodíkový pohon vozidla vyvíjí od roku 2006 Ústav jaderného výzkumu v Řeži, vývojový tým vede Luděk Janík a na vývoji pracují ještě další tři pracovníci ÚJV. Cílem projektu s názvem FCZ-H2BUSVodíkový autobus s palivovými články , oficiální web prvního vodíkového autobusu v ČR (způsob psaní spojovníku v názvu projektu se různí, píše se též FCZ-H2-BUS nebo FCZ H2-BUS) je představit vodíkový pohon veřejnosti a tím napomoci jeho širšímu využití v dopravě. Náklady na vývoj a úpravu autobusu na vodíkový pohon jsou asi 30 milionů Kč. Na financování autobusu i čerpací stanice se podílejí i strukturální fondy Evropské unie (operační fond Infrastruktura) a Ministerstvo dopravy České republiky (z kapitoly pro rozvoj alternativních paliv), které se dohromady podílí na celém projektu 75 %, a to 56 % Evropská unie a 19 % Ministerstvo dopravy ČR, zbytek hradí partneři projektu.Robert Zelenka: Autobus na vodíkový pohon vyjde na 35 milionů, časopis E15, 20. 2. 2009

Karoserii typu Citelis 12M dodala společnost Irisbus IvecoZeptali jsme se na podrobnosti k projektu prvního českého „h2busu“ , BUSportál.cz, 3. 2. 2009 Elektrický pohon a řídicí systém dodala Škoda Electric. Palivový článek, nádrže a další vodíkovou infrastrukturu dodává společnost Proton Motor z bavorského Puchheimu. Na projektu dále spolupracuje IFE Halden z Norska, JRC Petten z Nizozemska, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a dopravní společnost Nerabus s. r. o. Konečnou kompletaci a uvedení do chodu má provést Škoda Electric.

V polovině února 2009 ÚJV oznámil, že vozidlo již zkušebně jezdí na elektřinu z akumulátorů a ultrakapacitorů a vodíková část technologie má být dokončena do dvou měsíců.

Vzhledem k propagačnímu účelu prototypu má být se zavedením vozidla spojena propagační kampaň a prostor pro cestující bude vybaven LCD monitorem MMI, který bude zobrazovat aktuální energetické procesy během jízdy.

Zkušební provoz v Neratovicích Prototyp má být od poloviny roku 2009 nasazen do zkušebního provozu u firmy Nerabus (skupina Veolia Transport Česká republika) na lince městské hromadné dopravy v Neratovicích.

Vodíková čerpací stanice za asi 20 milionů Kč, první na území České republiky, byla vybudována v areálu společnosti Nerabus a provozuje ji společnost Linde Gas, která po světě provozuje již několik desítek takových stanic. Vodík je do stanice dovážen z Ostravy, ačkoliv původně byl projekt zacílen na Neratovice kvůli přebytku vodíku produkovaného Spolanou NeratoviceTéma měsíce: Vodíkový autobus z Neratovic, Český rozhlas, 29. 4. 2006, Zdeněk Vališ při parním reformingu zemního plynu a informace o použití neratovického vodíku se objevují dosud.V Česku se začne jezdit na vodík, Český rozhlas, 19. 2. 2009, Zdeněk Vališ Stanice, první svého druhu v Česku a střední a východní Evropě, byla slavnostně otevřena 5. listopadu 2009.

Společnost Linde Gas a. s. byla vybrána ve výběrovém řízení a smlouvu s ÚJV uzavřela v říjnu 2007. Stanice je na vzdálenost dojezdu od nejbližší další vodíkové čerpací stanice v Drážďanech, což umožní využití i zahraničním vodíkovým automobilům.Miroslav Petr: Od května budeme tankovat vodík. Ústav jaderného výzkumu a Linde Gas dokončují první vodíkovou pumpu v České republice., Hospodářské noviny, 28. 1. 2009

Popis Autobus má karoserii Irisbus Citelis o délce 12 metrů.Škoda Electric pokročila ve vývoji vodíkového autobusu, EnviWeb.cz, 19. 2. 2009 Pohotovostní hmotnost celého vozidla má být 14 tun, celková hmotnost 18 tun. Maximální rychlost má být 65 km/h.

Hnací asynchronní elektromotor má výkon 120 kWTisková zpráva: Vodíkový autobus vyjede už za rok, BUSportál.cz, 11. 2. 2008 (některé zdroje psaly o výkonu 50 kW).

Energetické zdroje mají mít celkový výkon přes 200 kW. Zdrojem elektrické energie mají být palivové články 48 kW PEM (původně se uváděl výkon asi 100 kWVodíkový autobus v ČR - poslední informace , H2web, 13. 2. 2007, zdroj: ÚJV Řež) trakční akumulátor shromažďující rekuperovanou brzdnou energii, typ Li-Ion (max. 100 kW, 26 kWh, 422V, LiFePO4), původně byl zmiňován akumulátor NiCd ultrakapacitory pokrývající proudové špičky při rozjezdu (celkem 17, 8F, 780V, max. 200 kW, využitelná energie 0,32 kWh)

Vodík má být umístěn v plynném stavu pod tlakem 35 MPa v tlakových lahvích na střeše autobusu, a to čtyři nádoby s celkovým objemem 820 litrů, které mají pojmout až 20 kg vodíku. Některé zdroje psaly v roce 2007 o 8 nádobách po 205 litrech, celkem pro 41 kg vodíku.Jan Veselý: Vodíkový autobus v ČR, Autobusové noviny. 30. 10. 2007, jako zdroj uveden článek na H2webu

Spotřeba se odhaduje asi na 7,5 kg nebo 8 kg vodíku na 100 kilometrů. Původně se psalo o dojezdu 400 až 500 kilometrů, později o dojezdu 250 kilometrů nebo necelých 300 kilometrů.

Náklady na kilometr jízdy mají být srovnatelné s naftovými autobusy, vodíkové vozidlo však emituje jen vodní páru. Na vodík se zatím na rozdíl od jiných paliv nevztahuje spotřební daň.

Odkazy Reference

Literatura Jan Veselý: Vodíkový autobus v ČR, Autobusové noviny. 30. 10. 2007, jako zdroj uveden článek na H2webu

Externí odkazy

Vodíkový autobus s palivovými články , oficiální web prvního vodíkového autobusu v ČR (web spuštěn 15. července 2008) Téma měsíce: Vodíkový autobus z Neratovic, Český rozhlas, 29. 4. 2006, Zdeněk Vališ Vodíkový autobus v ČR - poslední informace, H2web, 13. 2. 2007, zdroj: ÚJV Řež Od května budeme tankovat vodík. Ústav jaderného výzkumu a Linde Gas dokončují první vodíkovou pumpu v České republice., Hospodářské noviny, 28. 1. 2009 Zeptali jsme se na podrobnosti k projektu prvního českého „h2busu“ , BUSportál.cz, 3. 2. 2009 J. L. M.: První autobus na vodíkové palivové články míří do finiše , BUSportál.cz, 19. 2. 2009 V Česku se začne jezdit na vodík, Český rozhlas, 19. 2. 2009, Zdeněk Vališ Škoda Electric pokročila ve vývoji vodíkového autobusu, EnviWeb.cz, 19. 2. 2009 První vodíková čerpací stanice v ČR

24FC Kategorie:Nízkopodlažní autobusy Kategorie:Vodíkový pohon