Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince. V České republice měl 252 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 8 jich připadlo na mimovíkendové dny. Letní čas začal v neděli 27. března ve 02:00 (CET) a skončil v neděli 30. října ve 03:00 (CEST). Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5782 a 5783, dle islámského kalendáře 1443 a 1444.
Události Česko 13. ledna – Vláda Petra Fialy získala důvěru většiny poslanců v Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. 20. ledna – Při srážce 36 vozidel na dálnici D5 u obce Žebrák na Berounsku se zranilo 5 lidí. 3. února – Český premiér Petr Fiala spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckim podepsali dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów. 8. února – Ester Ledecká obhájila zlatou medaili v paralelním obřím slalomu snowboardistek na Zimních olympijských hrách v Pekingu. 10. února – Martina Sáblíková získala bronzovou medaili na olympijských hrách v rychlobruslařském závodě na 5000 metrů. 7. března – Ve Vladislavském sále Pražského hradu proběhlo slavnostní předávání státních vyznamenání z let 2020 a 2021, které se nekonalo kvůli covidové situaci a onemocnění prezidenta. 10. května – Česká republika byla Valným shromážděním OSN zvolena do Rady pro lidská práva, čímž nahradila Rusko, kterému bylo členství pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu. 11. května – Prezident Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem České národní banky Aleše Michla. 2. června – Při požáru Alzheimer centra v Roztokách u Prahy zemřeli dva lidé. 27. června – V Bohumíně došlo ke kolizi jednotky 680.006 na spoji SC 516 s posunovým dílem, tvořeným lokomotivou řady 742, dopravce ČD Cargo. Strojvedoucí Pendolina, který nerespektoval návěst zakazující jízdu a vjel do postavené posunové cesty, při kolizi zahynul, čtyři zaměstnanci ČD Cargo byli zraněni. 29. června – Prezident Miloš Zeman jmenoval nového ministra školství Vladimíra Balaše. 1. července Česká republika se ujala Předsednictví EU. Novým guvernérem České národní banky se stal ekonom Aleš Michl. 24. července – V Českém Švýcarsku vypukl rozsáhlý lesní požár. 1. září – Míra inflace v Česku dosáhla úrovně 17,2 %. 3. září – V Havířově se při havárii kolotoče zranilo 17 lidí. 23. a 24. září – Proběhly volby do zastupitelstev obcí v Česku a první kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky. 30. září a 1. října – Druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky. 9. října – Proběhl 132. ročník Velké pardubické se Slavia pojišťovnou.
Svět 1. ledna Francie se ujala Předsednictví EU. Evropskými hlavními městy kultury v roce 2022 jsou litevský Kaunas, lucemburský Esch-sur-Alzette a srbský Novi Sad. 5. ledna – Prezident Kazachstánu Tokajev vyhlásil v zemi výjimečný stav z důvodu protestů proti zvýšení cen plynu a požádal Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti o pomoc při potlačení protestů. 15. ledna – Vlna tsunami po explozi vulkánu Hunga Tonga – Hunga Haʻapai zasáhla Nuku'alofa, hlavní město Království Tonga. Menší škody tsunami způsobila také v Japonsku, Spojených státech amerických a Chile. 18. ledna – Evropský parlament zvolil novou předsedkyní Robertu Metsolaovou. 4.–20. února – XXIV. zimní olympijské hry v čínském Pekingu. 21. února – Rusko uznalo svrchovanost Doněcké a Luhanské lidové republiky, dvou separatistických regionů na východní Ukrajině, a na tato území vzápětí vstoupila ruská armáda. 24. února – Rusko zahájilo útok na Ukrajinu, načež vzápětí Ukrajina vyhlásila válečný stav. 1. března – Ruský cenzurní orgán Roskomnadzor zablokoval vysílání rozhlasové stanici Echo Moskvy, televizi Dožď a pohrozil zablokováním ruské Wikipedie kvůli způsobu pokrytí války na Ukrajině. 9. března – Ruské letectvo vybombardovalo porodnici v Mariupolu přičemž zahynuly 4 osoby a dalších 16 bylo raněno. 16. března Český premiér Petr Fiala, polský premiér Mateusz Morawiecki, polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński a slovinský premiér Janez Janša navštívili částečně obležený Kyjev. Ozbrojené síly Ruské federace provedly nálet na Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo v Mariupolu, v jehož troskách zahynulo okolo 300 civilistů. 21. března – Let China Eastern Airlines 5735 se 138 osobami na palubě havaroval na při letu z Kchun-mingu do Kantonu, všichni cestující i posádka na palubě zemřeli. 3. dubna – V parlamentních volbách v Maďarsku zvítězila strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, který dosáhl čtvrtého vítězství v parlamentních volbách s ústavní většinou v řadě. 8. dubna – Ruský útok na nádraží v Kramatorsku balistickou střelou Točka-U zabil 60 osob a přes 100 zranil. 14. dubna – Vlajková loď ruské černomořské floty křižník Moskva se potopila po výbuchu v Černém moři. Ukrajina tvrdí, že loď zasáhla protilodními střelami Neptun. 24. dubna – Emmanuel Macron zvítězil ve druhém kole francouzských prezidentských voleb. 10. května – Maďarskou prezidentkou byla jmenována Katalin Nováková, první žena v historii země. 10.–14. května – Proběhla soutěž Eurovision Song Contest 2022 v italském Turíně, vítězem se stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra s písní „Stefanija“. 13.–29. května – Proběhlo 86. Mistrovství světa v ledním hokeji v Helsinkách a Tampere. 24. května – Při střelbě na základní škole v Texasu bylo zabito 19 dětí a 2 dospělí. 28. května – Real Madrid zvítězil ve finále ligy mistrů, když porazil Liverpool 1:0 a po čtrnácté tuto soutěž vyhrál. 14. června – Vznikla Dánsko-kanadská státní hranice na Hansově ostrově. 27. června – Nejméně 20 lidí bylo zabito při raketovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Kremenčuk. 1. července – Česká republika se ujala Předsednictví EU. 13. července – Srílanský prezident Gotabaja Radžapaksa uprchl kvůli masovým protestům ze země. Premiér Mahinda Radžapaksa vyhlásil výjimečný stav a zákaz vycházení v okolí hlavního města. 25. července – Draupadí Murmúová, navržená vládní Indickou lidovou stranou, se stala novou indickou prezidentkou. 6. září – Premiérkou Spojeného království se stala Liz Trussová. 8. září – Alžběta II., nejdéle panující královna Spojeného království a 14 dalších zemí Commonwealthu, zemřela ve věku 96 let. Jejím nástupcem se stal Karel III. 14. září – Ukrajinská armáda osvobodila většinu Charkovské oblasti při Východoukrajinské ofenzívě. 21. září – Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. 23. září – Švýcarský tenista Roger Federer ukončil profesionální kariéru. 26. září – Po střelbě na základní škole v Iževsku zemřelo 18 lidí a 24 bylo zraněno. 30. září – Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo 4 ukrajinské oblasti. 1. října Při násilnostech po fotbalovém utkání mezi týmy Aremy s Persebayou v Indonésii zemřelo 125 lidí. Parlamentní volby v Lotyšsku 2. října Parlamentní volby v Bulharsku Proběhlo první kolo prezidentské volby v Brazílii. 8. října – V důsledku výbuchu nastražené bomby byl poničen Krymský most. 9. října – Prezidentská volba v Rakousku 12. října – Po střelbě u bratislavské kavárny pro LGBT+ klientelu zemřeli dva lidé. 23. října – Prezidentské volby ve Slovinsku 25. října Premiérem Spojeného království se stal Rishi Sunak. Z území Evropy, severní Afriky a západní Asie bylo pozorovatelné částečné zatmění Slunce. 26. října – 15 lidí zahynulo a přes 40 bylo zraněno při teroristickém útoku v mešitě v jihoíránském Šírázu. 29. října – Po hromadné tlačenici v jihokorejském Soulu bylo ušlapáno minimálně 146 lidí a dalších 150 bylo zraněno. 30. října – Proběhlo druhé kolo prezidentské volby v Brazílii. 1. listopadu Úspěšně proběhla čtvrtá mise (Mise USSF-44) Falconu Heavy společnosti SpaceX. Proběhly Parlamentní volby v Izraeli. 8. listopadu – Parlamentní volby v USA. 11. listopadu – Ukrajinská armáda osvobodila Cherson. 15. listopadu Počet obyvatel Země dosáhl 8 miliard. Výbuch ukrajinské protistřely, která dopadla na území Polska, usmrtil 2 ve vesnici Przewodów lidi. 15.–16. listopadu – V Indonésii se konal summit G20. 16. listopadu – Program Artemis: Kosmická loď Orion odstartovala na misi Artemis I, zahrnující zkušební nepilotovaný let k Měsíci. 20. listopadu – 18. prosince – proběhlo 22. Mistrovství světa ve fotbale. Konalo se v Kataru a vítězem se stal tým Argentiny. 8. prosince – Parlamentní volby na Faerských ostrovech
Úmrtí
Česko náhled|upright|Meda Mládková († 3. května) náhled|upright|Josef Abrhám († 16. května) náhled|upright|Hana Zagorová († 26. srpna) náhled|upright|Josef Somr († 16. října) náhled|upright|Ladislav Trojan († 18. prosince) 2. ledna – Viktor Vrabec, herec (* 18. května 1941) 3. ledna – Zdeněk Štajnc, grafik a výtvarník (* 3. prosince 1948) 8. ledna – Stanislav Rudolf, spisovatel, scenárista, redaktor a pedagog (* 16. února 1932) 9. ledna – Dušan Klein, režisér a scenárista (* 27. června 1939) 13. ledna Josef Rusek, zoolog a ekolog (* 18. července 1938) Vítězslav Bouchner, herec (* 30. listopadu 1947) 16. ledna – Hana Horká, zpěvačka (* 15. února 1964) 20. ledna – Jiří Plachý, herec (* 23. září 1946) 22. ledna – Eduard Marek, skaut a politický vězeň (* 17. března 1917) 23. ledna – Radan Dolejš, scenárista, hudebník, historik a dramaturg (* 9. dubna 1964) 26. ledna – Roman Ráž, spisovatel, dramatik, dramaturg a scenárista (* 28. května 1935) 31. ledna – Radko Pytlík, literární historik, spisovatel, editor (* 8. října 1928) 3. února – Ludmila Vaňková, prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou (* 9. května 1927) 5. února – Ivan Kučírek, cyklista (* 25. listopadu 1946) 7. února – Jakub Gurecký, juniorský motocyklový závodník (* 8. října 2005) 13. února – Jan Jeník, botanik (* 6. ledna 1929) 17. února – František Lobkowicz, šlechtic a první biskup ostravsko-opavské diecéze (* 5. ledna 1948) 20. února – Jan Pavlásek, zvěrolékař a skaut (* 27. října 1923) 10. března Alena Šrámková, architektka (* 20. června 1929) Eva Zaoralová, filmová publicistka a kritička, vysokoškolská učitelka (* 28. listopadu 1932) 12. března – Jaroslav Wykrent, hudební skladatel, textař a hudebník (* 10. září 1943) 14. března – Věra Gissingová, spisovatelka, jedno z „Wintonových dětí“ (* 4. července 1928) 31. března – Jan Knaisl, pedagog a publicista (* 14. prosince 1947) 3. dubna – Zdeněk Janík, básník (* 7. října 1923) 7. dubna – Josef Alois Náhlovský, herec, komik a bavič (* 15. prosince 1949) 15. dubna – Vlasta Pospíšilová, scenáristka, animátorka a režisérka (* 18. února 1935) 20. dubna – Antonín Kachlík, režisér a filmový pedagog (* 26. února 1923) 2. května – Radim Uzel, sexuolog a pedagog (* 27. března 1940) 3. května – Meda Mládková, historička umění, sběratelka a mecenáška (* 8. září 1919) 11. května – Vlastislav Toman, novinář, spisovatel dobrodružných knih a scenárista komiksů (* 17. července 1929) 16. května – Josef Abrhám, herec (* 14. prosince 1939) 11. června – Stanislav Fišer, herec (* 14. prosince 1931) 12. června – Věslav Michalik, politik a fyzik (* 1. března 1963) 14. června – Dalimil Klapka, herec (* 22. května 1933) 18. června – Zdeněk Velíšek, novinář (* 23. února 1933) 22. června – Ján Zákopčaník, moderátor a meteorolog (* 7. září 1958) 29. června – Blanka Kulínská, sbormistryně a pedagožka (* 11. ledna 1935) 30. června – Drahomíra Drobková, operní pěvkyně (* 28. února 1935) 8. července – Libor Krejcar, sochař (* 22. srpna 1961) 14. července Ivana Trumpová, modelka, lyžařka a podnikatelka (* 20. února 1949) Jiří Večerek, fotbalista (* 4. srpna 1943) 21. července – Milan Dvořák, fotbalista (* 19. listopadu 1934) 23. července – Jan Jůn, novinář (* 30. června 1945) 28. července – Zdeněk Kepák, hokejista (* 24. prosince 1937) 1. srpna – Eduard Parma, hudební skladatel (* 10. ledna 1950) 5. srpna Karel Richter, herec (* 28. května 1926) Felix Kolmer, vědec, profesor v oboru akustiky, skaut, přeživší holokaustu (* 3. května 1922) 26. srpna – Hana Zagorová, zpěvačka, textařka a herečka (* 6. září 1946)