Litomyšl

Litomyšl () je město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji na české straně bývalé zemské hranice s Moravou. Je vzdálené 17 km severozápadně od Svitav a 13 km jihozápadně od Ústí nad Orlicí. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Litomyšl se rozkládá na ploše 33 km² v centrální části Svitavské pahorkatiny na řece Loučné v nadmořské výšce 330 metrů. Do katastrální výměry Litomyšle spadají územně samostatné části Kornice, Nová Ves u Litomyšle, Pazucha, Pohodlí a Suchá. Žije zde  obyvatel.

Název města pochází ze staročeského osobního jména Ľutomysl. Litomyšl získala městská privilegia v roce 1259 (potvrzeno 1263) od krále Přemysla Otakara II. jako poddanské město místního premonstrátského kláštera, jehož symbol lilie přejalo město do svého znaku. Vývoj města je úzce svázán s jeho vrchností – nejprve církevní (premonstrátský klášter, litomyšlské biskupství), později světskou (Kostkové z Postupic, Pernštejnové, Trauttmansdorffové, Valdštejnové-Vartenberkové, Thurn-Taxisové). Ve městě se narodila nebo působila řada předních osobností, mj. Bedřich Smetana, Alois Jirásek, Božena Němcová, Josef Váchal nebo Olbram Zoubek.

Zámecké návrší i samo město nabízí spojení historické architektury (renesanční zámek na seznamu Světového dědictví UNESCO, barokní kostel Nalezení svatého Kříže a gotický kostel Povýšení svatého Kříže) s moderními uměleckými směry (revitalizace a projekty Josefa Pleskota). Ve městě se celoročně koná řada akcí a festivalů (Smetanova Litomyšl, Litomyšlské dny barokní tradice, ArchiMyšl, Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové). Litomyšl je proto často označována jako „moderní historické město“. Město je členem dobrovolných svazků Mikroregion Litomyšlsko, Českomoravské pomezí a Kraj Smetany a Martinů.

Historie

náhled|Zámek První zmínka o Litomyšli se vztahuje k roku 981 v Kosmově kronice české (Lutomisl), která byla ale sepsána až ve 12. století. Tehdy měl stát na litomyšlském návrší strážní hrad střežící panství Slavníkovců a nedaleko procházející obchodní cestu evropského významu – tzv. Trstenickou stezku (jeho lokalizace není jasná, možná šlo o nedaleké hradiště Benátky). Po vyvraždění Slavníkovců roku 995 přešlo území do rukou Přemyslovců.

Olomoucký biskup Jindřich Zdík pozval do Litomyšle v polovině 12. století řád premonstrátů a založil roku 1145 premonstrátský klášter Olivetská hora (lat. Mons oliveti). Premonstráti dosáhli vysoké úrovně hospodářské a kulturní, a tak byla Litomyšl povýšena roku 1259 na město. Znak města (stříbrná lilie na červeném poli) byla převzata právě ze znaku premonstrátů (zlatá lilie na modrém poli). Díky úspěšné premonstrátské kolonizaci a umístění Litomyšle mezi Prahou a Olomoucí založil Karel IV. v roce 1344 biskupství litomyšlské. V postavení litomyšlských biskupů působili, např. Jan ze Středy, Albert ze Šternberka a Jan Železný.

Po vypuknutí husitských válek bylo město společně s biskupským hradem při dvou kampaních v letech 1421 a 1425 dobyto. Osudným se mu stalo zejména vystupování Jana Železného proti Janu Husovi na kostnickém koncilu. Král Zikmund svěřil po skončení válečných událostí někdejší biskupské statky do zástavy Kostkům z Postupic. Ti na svém rozlehlém panství podporovali Jednotu bratrskou, jejíž stoupenci se proto mohli usazovat nejen v Litomyšli, ale i v Brandýse nad Orlicí, Ústí nad Orlicí a v Lanškrouně. Během vlády Kostků z Postupic vzniklo v Litomyšli v obvodu někdejšího biskupského návrší Nové město (vysazené někdy před rokem 1490) s vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. Za účast ve stavovském odboji roku 1547 jim však bylo panství Litomyšl zkonfiskováno (poslední člen rodu, Bohuše III. Kostka z Postupic, závěr svého života strávil v domácím vězení na hradě v Brandýse nad Orlicí) a následujících pět let jej – na místě krále – spravoval hejtman Sebastián ze Schönaichu. V roce 1552 král Ferdinand I. Litomyšl na patnáct let zastavil Jaroslavovi z Pernštejna, který se však potýkal s vážnou finanční krizí a panství již v roce 1553 postoupil Václavu Haugvicovi z Biskupic.

Teprve v roce 1567 se panství opět navrátilo do zástavního držení Pernštejnům. Jeho nový držitel Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř Království českého a v roce 1555 se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit litomyšlský zámek, jehož staviteli byli Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostalli. Během třicetileté války byla Litomyšl v roce 1639 obsazena a vypleněna švédskými vojsky. Roku 1649 prodal Václav Eusebius Popel z Lobkovic (který jej dostal po smrti Frebonie Eusebie z Pernštejna) panství Trauttmansdorffům. Prostřednictvím sňatku se dostalo do vlastnictví Valdštejn-Vartenberkům a posledními majiteli byli po roce 1855 Thurn-Taxisové.

V 19. století město ztrácelo na významu, zejména z důvodu vedení významných železničních tratí mimo město. Známým zůstávalo litomyšlské piaristické gymnázium. Ve městě v té době pobývala řada významných osobností, např. Božena Němcová, Alois Jirásek nebo August Sedláček. Významným dnem pro Litomyšl dodnes zůstává 2. březen roku 1824. Tehdy se v rodině sládka zámeckého pivovaru Františka Smetany a jeho ženy Barbory jako jejich 11. dítě a zároveň první syn narodil dnes světově známý skladatel Bedřich Smetana. Jeho odkaz od roku 1949 udržuje Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl.

Dne 9. července 1929 město oficiálně navštívil prezident republiky T. G. Masaryk. Navštívil radnici, zámek a průmyslové firmy. Ve 20. století se město nejprve rozrostlo o vilové čtvrtě (Husova čtvrť), v 70. a 80. letech také o sídliště na jižním okraji města. Významným zaměstnavatelem se stala společnost Vertex. Město bylo rozděleno průtahem silnice I/35. Na přelomu století se město stalo známým podporou výstavby moderní architektury (zejména obytný komplex Za nemocnicí, rekonstrukce zámeckého pivovaru, atd.).

Demografie + Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 8 597 9 113 9 636 9 651 9 329 8 737 8 638 7 655 8 427 8 884 10 253 10 187 10 358 10 154 10 027

+ Vývoj počtu domů podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 1 008 1 019 1 034 1 040 1 074 1 134 1 302 1 440 1 415 1 511 1 677 2 000 2 021 2 186 2 299

Správa místní část katastrální území počet obyvatel (2011)Kornice Kornice 150Lány Lány 428Litomyšl-Město Litomyšl 6421Nedošín Nedošín 239Nová Ves u Litomyšle Nová Ves u Litomyšle 124Pazucha Pazucha 119Pohodlí Pohodlí 288Suchá Záhraď 121Zahájí Litomyšl 1483Záhradí Záhraď 985

Část Zahájí rozděluje část Litomyšl-Město na severní straně na dva díly. Nová Ves u Litomyšle a Pohodlí tvoří exklávu na jižní straně, protože je od zbytku města oddělují území obcí Benátky a Osík.

Seznam starostů Miroslav Brýdl (BPP) 1990–1994, 1994–1998, 1998–2002 Jan Janeček (KDU-ČSL) 2002–2006 Michal Kortyš (ODS) 2006–2010, 2010–2014 Radomil Kašpar (KDU-ČSL) 2014–2018 Daniel Brýdl (Generace 89) od 2018

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.

Ekonomika V Litomyšli působí množství společností, mezi nejvýznamnější patří následující. V Nedošíně, na sever od centra, má svůj výrobní závod společnost Adfors patřící do koncernu Saint-Gobain, která se zaměřuje na výrobu průmyslových textilií, skleněných vláken a geomříží pro dopravní stavitelství. V jižní průmyslové zóně (podél silnice na Svitavy) sídlí Tiskárna H.R.G. a společnost Pfahnl, dodavatel pekařských směsí a technologií. V sektoru zemědělství v Litomyšli podnikají firmy Rybářství Litomyšl, která obhospodařuje 220 rybníků v Pardubickém kraji a Školky Litomyšl, ta se zaměřuje na pěstování jehličnatých, listnatých i ovocných stromů a spolupracuje se Střední školou zahradnickou a technickou Litomyšl. Ve městě také sídlí stavební společnosti Profistav a SaM silnice a mosty Litomyšl.http://www.sam-lit.cz

Doprava Silniční spojení Litomyšl leží na křížení těchto silničních tras: Silnice I/35 (evropská silnice E442) vedoucí na západ přes Vysoké Mýto směrem do Hradce Králové a na východ přes Svitavy do Olomouce. V budoucnu by měl dopravu svést obchvat na severní straně města (plánovaná dálnice D35). Silnice II/358 vedoucí na západ přes Skuteč směrem na Slatiňany a na východ do České Třebové. Silnice II/360 vedoucí na sever přes Ústí nad Orlicí směrem do Letohradu a na jih přes Poličku do Jaroměřic nad Rokytnou. Silnice II/317 vedoucí z Litomyšle přes Choceň do Borohrádku. Silnice II/359 vedoucí z Litomyšle přes Proseč do Zderazi.

Autobusové spojení Autobusové nádraží se nachází na křižovatce ulic Kapitána Jaroše a Mařákova. Spojení nabízí jak do blízkého okolí (Svitavy, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Choceň, Polička, Proseč), tak dálkové (Pardubice, Hradec Králové, Brno, Liberec, Jihlava). Po silnici I/35 jezdí četné autobusové linky včetně dálkových.

Železniční spojení náhled|Vlakové nádraží v Litomyšli Železniční doprava ve městě má menší význam. Končí zde železniční trať Choceň–Litomyšl se zastávkami Litomyšl-Nedošín, Litomyšl zastávka a Litomyšl (konečná stanice). Na dráze měla být v roce 2011 rozhodnutím kraje zastavena osobní doprava. Po protestech veřejnosti došlo pouze k jejímu zredukování.Petice za železnici byly zbytečné, vzkázal kraj Svitavský deník, 19. 5. 2011. Česká Třebová potom leží na frekventovaných železničních tepnách Praha – Česká Třebová a Česká Třebová – Přerov propojující Prahu, Pardubice, Olomouc a Ostravu, kde staví dálkové vlaky. Vlaky někdy jezdí až do České Třebové či Svitavy, aby nahradily některé vlaky z Kolína končící v Chocni.

Cyklobusy Od června do září v pátky, soboty, neděle a sváteční dny je návštěvníkům k dispozici cyklobus s okružní jízdou po česko-moravském pomezí: č. 680019: Polička – Svitavy – Moravská Třebová – Mladějov – Česká Třebová – Litomyšl – Vysoké Mýto – Nové Hrady – Proseč – Polička Od června do září v soboty, neděle a sváteční dny jezdí dva cyklobusy do Orlických hor: č. 680948: Litomyšl – Česká Třebová – Lanškroun – Čenkovice – Králíky – Dolní Morava č. 700949: Lanškroun – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Letohrad – Litomyšl – Vysoké Mýto – Choceň – Žamberk – Pastviny – Bartošovice v Orlických horách – Orlické Záhoří – Deštné v Orlických horách

Školství Mateřské školy I. mateřská škola II. mateřská škola III. mateřská škola

Základní školy Základní škola Litomyšl, Zámecká 496 Základní škola Litomyšl, U Školek 1117 Základní škola Litomyšl, T. G. Masaryka 1145 Školamyšl, z. s. Speciální základní škola Litomyšl

Střední školy Gymnázium Aloise Jiráska Střední škola zahradnická a technická Litomyšl Soukromá střední odborná a jazyková škola Trading Centre, s.r.o., Litomyšl Vyšší odborná škola a střední pedagogická škola

Vysoké školy Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Kultura

náhled|upright=1.0|Zámek od JZ náhled|Podloubí na náměstí náhled|upright=0.7|Dům U rytířů náhled|Kostel Povýšení sv. Kříže náhled|upright=0.7|Kaple u kostela Povýšení sv. Kříže náhled|Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže náhled|upright=1.0|Kostel Rozeslání sv. Apoštolů

Architektura a veřejný prostor Zámecký areál Celý zámecký areál je od roku 1999 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. renesanční zámek, postavený podle plánů Giovanniho Battisty Aostallise a Ulrica Aostallise v letech 1568–1581; s arkádami, sgrafitovou výzdobou a klasicistním divadlem; interiéry přestavěny barokně Františkem Maxmiliánem Kaňkou a klasicistně Janem Kryštofem Fabichem I. prohlídková trasa – zámecké divadlo a reprezentační pokoje II. prohlídková trasa – kaple a hostinské pokoje městská obrazárna, výběr z depozitáře Městské galerie Litomyšl, ve druhém patře zámku sklepení se sochami Olbrama Zoubka a voskovým Srdcem pro Václava Havla pamětní deska připomínající návštěvu sedmi prezidentů v roce 1994