Buštěhradská dráha (BD; v dobových pramenech spíše B.E.B. z německého ) bylo obecné označení privátní železniční společnosti, která v letech 1855–1922 provozovala tratě v severozápadních Čechách spojující Kladensko, později i Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou. Označení „buštěhradská dráha“ se nadále používá pro její hlavní trať Praha – Kladno – Rakovník (moderním číslováním 120).
Historie Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit koněspřežnou dráhu ze 30. let výkonnějším dopravním prostředkem. V roce 1852 tak byla založena Buštěhradská železniční společnost (německy Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft) a od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Jedním ze zakladatelů byl i známý podnikatel Vojtěch Lanna.Vojtěch Lanna na stránkách vila-lanna.cz V buštěhradském zámku mělo administrativní centrum jedno panství v majetku byvšího císaře Ferdinanda, a proto se někdy usuzuje, že to bylo důvodem pojmenování dráhy jako Buštěhradská. Kladno však bylo v té době malé městečko, kdežto Buštěhrad byl mnohem známější.
Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855, úsek Staré Kladno – Kralupy nad Vltavou o délce 20,5 kilometrů. V Kralupech trať navazovala na státní dráhu Praha–Podmokly a také zde byla možná překládka uhlí na lodě a jeho další doprava po Vltavě a Labi. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes stanice Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka–Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben, 11. ledna 1867 následovala osmdesátilet᧠17, ode dne vydání koncese pro zbylý úsek Vejhybka–Lány (dnešní stanice Stochov), do níž byly zahrnuty i dosavadní úseky. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově.
náhled|Chomutovské nádraží 1913 (kolejiště Ústecko–teplické dráhy) Na základě požadavku na železniční spojení od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří postupně Buštěhradská dráha rozvinula své trati do celé oblasti. (Na toto rozšíření byla vydána koncese 1. července 1868 s platností 90 let.)§ 18, od zahájení provozu. Při zestátňování bylo jako datum vypršení uvedeno 4. března 1963, tj. od připojení Rakovníka. 4. února 1871 byl zahájen provoz na 83,8 kilometrů dlouhém úseku Lány–Chomutov, čímž Chomutov získal přímé spojení s Prahou. V Chomutově vystavěla BEB vlastní nádraží, které pak využívala společně s Ústecko-teplickou drahou.
náhled|vlevo|upright|Masivní portál bývalé budovy BEB (stav 2011) V letech 1871–1872 vznikla podle návrhu architekta Vojtěcha Ig. Ullmanna výstavná správní budova v tehdejší Bredovské ulici na Novém Městě (Politických vězňů čp. 1531/9, po roce 1989 sídlo KSČM).Mgr. Petr Šámal: Výzdoba pražské obytné budovy od šedesátých let 19. století do první světové války , disertační práce, FF UK 2015
3. března 1872 byl zahájen provoz na úseku Smíchov–Hostivice přes známé hlubočepské viadukty (moderní trať 122). Tím získala Buštěhradská dráha nové spojení s Prahou na průmyslový Smíchov, navíc sklonově příznivější než dejvická větev. V původních plánech bylo postavit na Smíchově nové, reprezentativní nádraží v oblasti Na Knížecí, tato myšlenka však byla opuštěna a zůstalo u provizorní zastávky Praha-Smíchov severní nástupiště.Musil, Stanislav. Vůně pražských nádraží. Editor: Matěj Barták. Praha: Plot, 2005.
náhled|Stanice Křimov, opuštěná trať do Reitzenhainu (2007) Dne 1. srpna 1872 zahájila BD provoz na 57,7 kilometrů dlouhém jednokolejném úseku z Chomutova do Vejprt s odbočkou Křimov – Nová Ves (Hora Svatého Šebestiána) s napojením na saskou železniční síť v Reitzenhainu. Dne 1. března 1873 byl uveden do provozu dvanáctikilometrový úsek Chomutov–Kadaň–Prunéřov.
Také v následujících letech byla síť postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla největší délky 465 kilometrů.
Již před první světovou válkou se uvažovalo o zestátnění Buštěhradské dráhy. V roce 1918 vzniklé Československo zestátňování drah upřednostňovalo, a zákon ze dne 8. června 1923 o nabytí Buštěhradské železnice státem č. 124/1923 Sb. tak s účinností již od 1. ledna 1923 vykoupil „veškeré movité i nemovité jmění akciové společnosti Buštěhradská železnice („“)“ za 34,4 miliónu Kč a úhradu závazkůhttps://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=3333&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 (prioritní obligace 4% v objemu 104,76 mil. Kč). Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1923, Tisk 4136 – Vládní návrh zákona o nabytí Buštěhradské železnice státem včetně důvodové zprávy, 8. května 1923 Byla začleněna do ČSDBinterová (2007), s. 171 stejně jako další soukromé tratě zestátněné v téže době. Hlavním důvodem, proč Buštěhradská dráha koncem ledna 1923 požádala o zestátnění, byly finanční problémy po válce. V letech 1921 a 1922 její hospodaření skončilo schodkem 32,8 miliónů korun.
náhled|Krušovický pivovar přepravoval pivo v chladicích vozech BD (Železniční muzeum Lužná u Rakovníka; 2008)
Vozidla Na konci roku 1922 Buštěhradská dráha provozovala 254 lokomotiv, 226 tendrů, 330 osobních a 8366 nákladních vozů a 25 sněhových pluhů. Z lokomotiv společnosti se zachovaly tři ve sbírkách Národního technického muzea – lokomotiva Kladno z roku 1855 jako nejstarší dochovaná lokomotiva v Čechách tvoří součást expozice v hlavní hale muzea; bývalá IIIa 272 (ČSD 324.391) jako neprovozní exponát je v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Stroj 300.619 je také zapůjčen do Lužné.
Parní lokomotivy BD Řada Číslo Uspořádání Rok výroby Výrobce řada ČSD Obrázek I 101–105 C2' n2t 1855–1861 Lokomotivfabrik der StEG 100px|Lokomotiva Lokomotivfabrik der StEG Ia 401–422 C n2t 1890–1906 Wiener Neustadt, Floridsdorf, BMMF 300.601–623 100px|Lokomotiva Lokomotivfabrik Floridsdorf II 106–112 C n2 1863–1868 Lokomotivfabrik der StEG III 113–170 C n2 1870–1873 Lokomotivfabrik der StEG, Floridsdorf 322.201–254 IIIa 180–277 C n2 1887–1907 Wiener Neustadt, Lokomotivfabrik der StEG 324.301–396 100px|Lokomotiva Lokomotivfabrik der StEG IV 201–203 (do r. 1887) 301–306 D n2 1884, 1890 Wiener Neustadt 412.001–006 IVa 351–355 D n2 1909 BMMF 413.101–105 V 1–20 1B n2 1870–1872 Sächsische Maschinenfabrik/Chemnitz 232.201–220 Va 501–506 1'E1' n2t 1918 BMMF 524.101–106 100px|Lokomotiva ČKD VI 81–84 1B n2 1873 Kessler/Karlsruhe VII 90–96 2'B n2 1887–1897 Wiener Neustadt 253.301–307 VIII 51–73 2'C n2 1898–1914 Lokomotivfabrik der StEG 354.425–447 100px|Lokomotiva Lokomotivfabrik der StEG
Tratě BD Trať Stavební délka (km)Geschichte der Eisenbahn der österreichisch-ungarischen Monarchie, IV. Band, k.u.k. Hofbuchhandlung & k.u.k. Hofbuchdruckerei Karl Prochaska, Wien-Teschen-Leipzig, 1899, strany 331–332 První otevření Dokončení Poznámka Dubny–Staré Kladno 2,690 5. listopad 1855 jen místní nákl. doprava Wejhybka (Kladno)–Kralupy 24,813 23. únor 1856 23. únor 1872 Praha (Bubna) – Lužná u Rakovníka Lužná u Rakovníka – Chomutov Chomutov – Cheb 237,819 4. listopad 1863 1. březen 1873 Lužná-Líšany – Rakovník 9,394 5. červen 1871 5. březen 1873 místní dráha Březno u Chomutova – Kadaň-Prunéřov 10,251 9. listopad 1871 Tršnice – Františkovy Lázně 4,129 9. prosinec 1871 Praha-Smíchov – Hostivice 19,334 3. březen 1872 Chomutov – Křímov (– Reitzenhain) 36,243 12. květen 1872 23. srpen 1875 Úsek st. hranice – Reitzenhain ve vlastnictví Král. saských státních drah, pronajatý Chomutov – Vejprty hranice 35,144 12. květen 1872 Místní dráha; úsek Vejprty – st. hranice pronajat Král. saským státním drahám Sokolov – st. hranice (– Klingenthal) 27,786 1. červen 1876 1. říjen 1886 místní dráha; úsek st. hranice – Klingenthal majetkem Král. saských státních drah Krupá–Kolešovice 12,311 15. září 1883 místní dráha Celkem: 419,914 roku 1910 obnášela celková délka včetně uhelných a průmyslových drah (61,50 km) ~481 km
Zahájení provozu na jednotlivých traťových úsecích Datum Traťový úsek 5. 11. 1855 Kladno – Kladno-Dubí 16. 11. 1855 Kladno-Dubí – Kralupy nad Vltavou 4. 11. 1863 Praha-Dejvice – Kladno 27. 4. 1868 Praha-Dejvice – Praha-Bubny 22. 4. 1869 Kladno – Stochov 19. 9. 1870 Cheb – Karlovy Vary 4. 2. 1871 Stochov – Chomutov 9. 11. 1871 Ostrov nad Ohří – Prunéřov 9. 12. 1871 Tršnice – Františkovy Lázně 12. 5. 1872 Chomutov – Vejprty 3. 7. 1872 Praha-Smíchov – Hostivice 9. 12. 1872 Ostrov nad Ohří – Karlovy Vary 1. 3. 1873 Prunéřov – Chomutov 5. 3. 1873 Lužná u Rakovníka – Rakovník 23. 8. 1875 Křímov – Rakovník 1. 6. 1876 Sokolov – Kraslice-předměstí 15. 9. 1883 Krupá – Kolešovice 1. 10. 1886 Kraslice-předměstí – Klingenthal 15. 4. 1895 Vojkovice – Kyselka (převzetí dráhy firmy Mattoni)
Tratě provozované BD Místní dráha Vojkovice – Kyselka (zprovozněna 1. února 1895)
Odkazy
Reference
Literatura Jiří Ryvola, Zdeněk Pospíšil: Buštěhradka, Radix 2005, Walter Rollmann: Eisenbahngeographie der Sudetenländer. Zahn & Jaensch, Dresden 1935 [disertační práce na pražské univerzitě]. 87 stran. Katalogizační lístek Rakouské národní knihovny, záznam v Německé národní bibliografii Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: Eisenbahnen im Sudetenland. Bufe-Fachbuchzentrum, München 1991,
Související články Železniční muzeum Lužná u Rakovníka Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník Historie železniční dopravy v Česku Ajznbonský tovaryš
Externí odkazy
Buštěhradská dráha Komotauer Hauptbahnhof Reichsgesetzblatt Nr. 16 aus 1867 (Seiten 29ff): „Koncesní listina z 11. ledna 1867“ pro stavbu tratí „Prag–Wejhybka“ a „Kladno–Kralup“ Reichsgesetzblatt Nr. 138 aus 1869 (Seiten 399ff): „Koncesní listina z 1. července 1868“ pro stavbu trati „Prag (Smichow)–Saaz–Kommotau–Weipert–königlich sächsische Gränze“ Reichsgesetzblatt Nr. 43 aus 1874 (Seiten 79ff): „Koncesní listina z 30. října 1874“ pro stavbu trati „Falkenau–böhmisch-sächsische Gränze bei Graßlitz“
Seznam lokomotiv Buštěhradské dráhy (německy) C. k. hlavní celní úřad Český svět, 31. 1. 1913
Kategorie:České železniční společnosti Kategorie:Zaniklé železniční společnosti Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku Kategorie:Železniční tratě v Česku Kategorie:Železniční doprava v okrese Chomutov Kategorie:Železniční doprava v okrese Karlovy Vary Kategorie:Železniční doprava v okrese Kladno Kategorie:Železniční doprava v okrese Mělník Kategorie:Železniční doprava v okrese Rakovník Kategorie:Železniční doprava v okrese Sokolov Kategorie:Firmy v okrese Kladno Kategorie:Firmy v Praze Kategorie:Dopravní stavby v okrese Chomutov Kategorie:Dopravní stavby v okrese Karlovy Vary Kategorie:Dopravní stavby v okrese Kladno Kategorie:Dopravní stavby v okrese Mělník Kategorie:Dopravní stavby v okrese Rakovník Kategorie:Dopravní stavby v okrese Sokolov Kategorie:Buštěhrad Kategorie:Stavby ve Františkových Lázních Kategorie:Doprava v Hostivici Kategorie:Stavby v Hostivici Kategorie:Stavby v Chomutově Kategorie:Dějiny Kladna Kategorie:Doprava v Kladně Kategorie:Stavby v Kladně Kategorie:Kolešovice Kategorie:Doprava v Kralupech nad Vltavou Kategorie:Stavby v Kralupech nad Vltavou Kategorie:Stavby v Kraslicích Kategorie:Krupá (okres Rakovník) Kategorie:Lužná (okres Rakovník) Kategorie:Stavby v Ostrově (okres Karlovy Vary) Kategorie:Doprava v Ostrově (okres Karlovy Vary) Kategorie:Dopravní stavby v Praze Kategorie:Prunéřov Kategorie:Doprava v Rakovníku Kategorie:Stavby v Sokolově Kategorie:Stavby v Rakovníku Kategorie:Stavby ve Stochově Kategorie:Vejprty Kategorie:Firmy založené roku 1852 Kategorie:Železniční tratě otevřené v roce 1855 Kategorie:Zaniklo 1922