Správa železnic, státní organizace (VKM: SŽCZ) je česká státní organizace, která hospodaří s železničními dráhami v majetku státu a plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy ve smyslu zákona o dráhách, zajišťuje provozování, provozuschopnost, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty. Také přiděluje kapacitu dopravní cesty na celostátní dráze a na regionálních drahách ve vlastnictví České republiky. Funkci zakladatele vykonává za stát Ministerstvo dopravy ČR.
Organizace vznikla k 1. lednu 2003 zákonem jako jedna ze dvou nástupnických organizací státní organizace České dráhy. Od svého vzniku až do prosince 2019 se jmenovala Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (zkratka SŽDC, VKM: SŽDC). K 1. lednu 2020 byla přejmenována na Správu železnic.
Ve správě má celkem 9 400 km tratí. Správa železnic přijímá žádosti jednotlivých drážních dopravců, kteří chtějí na státních dráhách provozovat dopravu. Železniční dopravní cestu může užívat i více dopravců, Správa železnic jim proto v souladu se zákonem přiděluje kapacitu dopravní cesty. Se svými 16 847 zaměstnanci (v roce 2025) je 6. největším zaměstnavatelem v Česku.
Historie náhled|vpravo|MUV 71 – drezína na údržbu tratí Organizace vznikla k 1. lednu 2003 zákonem č. 77/2002 Sb. jako jedna ze dvou nástupnických organizací státní organizace České dráhy.
Podle tohoto zákona byl k 1. lednu 2003 majetek dosavadní státní organizace ČD rozdělen mezi novou akciovou společnost České dráhy a státní organizaci SŽDC tak, že SŽDC spravovala kromě vlastní trati (kolejiště) mimo jiné železniční zastávky a dále nástupiště v železničních stanicích (s výjimkou 1. perónů, pokud tyto byly spojeny s výpravní budovou). ČD a.s. však zůstaly vlastníkem některých nemovitostí, které jsou součástí dráhy nebo s ní souvisejí, zejména některých nádražních a provozních budov v areálech železničních stanic a pozemků v areálech železničních stanic, ojediněle i pod širou tratí.
Od 1. ledna 2003 do 30. června 2008 SŽDC vykonávala pouze správu a údržbu drah, ale neprovozovala je. Některé činnosti si však objednávala u subdodavatelů, a to včetně Českých drah a.s.
K 1. lednu 2020 byla novelizačním zákonem č. 367/2019 Sb. přejmenována na Správu železnic.
Symbol a název náhled|Původní logo SŽDC náhled|Grafika informačních materiálů Správy železnic Původní logo tehdejší SŽDC bylo tvořeno stylizovanou orámovanou zkratkou SŽDC, kde písmeno Ž je prodlouženo jako znázornění koleje s dvěma ostrými oblouky; základní provedení loga je tvořeno modrým písmem na bílém podkladu.
Několikrát se objevily návrhy na přejmenování organizace. V roce 2011 ředitel tehdejší SŽDC Pavel Habarta prosazoval označení Česká železnice, pro něž nechal zpracovat i logo. Toto označení však mělo být jen marketingovou značkou, se změnou zákona se nepočítalo. Záměr se ale neujal. Logo s názvem Česká železnice vytvořilo pražské studio Dynamo design a nechalo si jej zaregistrovat na Úřadu průmyslového vlastnictví. Tehdejší vedení SŽDC zastoupené Pavlem Habartou tento návrh vybralo ve výběrovém řízení, akceptovalo a zaplatilo za něj 600 000 Kč. Nové vedení se rozhodlo nové logo nepoužívat, což odůvodnilo podobností s logem maďarských železnic. Logo bylo prezentováno v podobě modré vlajky (obdélníkové podkladové plochy) kde v levé části je bílý kruh, jímž procházejí dvě souběžné vodorovné červené čáry (údajně stylizace okřídleného kola), a v pravé části slova „česká železnice“ psaná velkými bílými písmeny v jednom řádku. Studio se k údajné podobnosti vyjádřilo, že opakování motivů a jejich podobnost v rámci daného odvětví nemusí být na škodu, naopak je logickým vyústěním působnosti firmy, a že se s bývalým vedením tehdejší SŽDC i patentovou zástupkyní shodlo na tom, že značky SŽDC a MÁV jsou nezaměnitelné a dostatečně rozlišitelné, což potvrdil i postup Úřadu průmyslového vlastnictví, který nové logo řádně zapsal.
V červnu 2017 bylo představeno další nové logo, které mělo platit od 1. ledna 2018. které připomíná schéma trojice souběžných kolejí, z nichž dolní dvě jsou propojeny kolejovou spojkou, takže celé schéma připomíná písmeno Ž jako zkratku slova Železnice, a to v oranžové barvě. Toto logo může být doplněnou tmavě modrou zkratkou SŽDC nebo celým názvem organizace. SŽDC za logo, manuál a vizuální styl studiu Marvil zaplatila 1,9 milionů korun a začalo být využíváno od 1. února 2019. Od roku 2020 je logo používáno s novým názvem organizace a to Správa železnic.
Člen správní rady tehdejší SŽDC a poslanec za ANO Martin Kolovratník na jaře 2019 podal pozměňovací návrh k projednávané novele zákona o drahách, jímž navrhl název Správa železnic. Podle pozdějších informací návrh oficiálně podal jeho stranický kolega Milan Feranec. Toto označení bylo už běžně užíváno jako zkrácený název organizace. Hospodářský výbor sněmovny návrh prozatím odmítl s tím, že požaduje vyčíslení nákladů na přejmenování. 13. září 2019 poslanecká sněmovna v rámci projednávání novely zákona o dráhách pozměňovací návrh i s novelou zákona schválila. Změnu názvu podpořil i ministr dopravy Vladimír Kremlík. Navrhovatel Milan Feranec změnu odůvodňoval tím, že původní název je krkolomný, často komolený, a už se přežil, a důležitostí organizace, která v době vzniku měla jen 170 zaměstnanců, ale aktuálně jich má 17 tisíc a je tak nejdůležitější organizací na železnici.
Schválený novelizační zákon vyšel pod číslem 367/2019 Sb. a změna jména vstoupila v platnost 1. ledna 2020. Ke změně domény a vizuální komunikace mělo dojít v průběhu roku 2020. V tiskové zprávě ze 7. ledna 2020 organizace oznámila, že „dojde k dočasnému souběhu existence jak původního, tak nového názvu organizace“, přičemž délku přechodného období pro „obměnu všech prezentačních materiálů“ tato tisková zpráva nijak nespecifikovala.
V tiskové zprávě ze 7. ledna 2020 přitom Správa železnic uvedla, že „při označení názvu naší organizace lze použít pouze dvě varianty, a to: Správa železnic, státní organizace, a Správa železnic. Žádné jiné názvy, především však používání jakýchkoli zkratek, nebylo dovoleno.“ Tuto formulaci rozeslala tisková mluvčí Radka Pistoriusová i médiím, které doporučení poruší. Zákaz používání zkratky SŽ zdůraznil na železniční konferenci v Týně nad Vltavou i manažer Správy železnic Roman Štěrba a zákaz zdůvodnil možnou záměnou se slovinskou společností Slovenske železnice.
Organizace však zkratku SŽ sama používala, například v označení interního pokynu náměstka generálního ředitele pro řízení provozu Miroslava Jasenčáka z ledna 2020 a též nejméně osmkrát v jeho textu, například ve spojení „zaměstnanci SŽ“. Deník Zdopravy.cz se 18. ledna 2020 rozhodl „zákaz“ rovněž nerespektovat a v souladu s novinářskými pravidly a pravidly Ústavu pro jazyk český zkratku SŽ vnímá jako běžnou iniciálovou zkratku typu ČR nebo ČD a domnívá se, že v českém kontextu záměna se slovinskými drahami nehrozí. V květnu 2020 mluvčí Kateřina Šubová upřesnila, že zkratka je povolena v případech, kdy jde o vnitřní předpisy, číslo jednací nebo v textech, kde je zkratka zavedena, například „…Správa železnic, státní organizace (dále jen ‚SŽ‘)“.
6. května 2020 byl oficiálně zveřejněn nový kód držitele vozidla, a to SŽCZ.
V květnu 2020 Správa železnic zaplatila utajované osobě celkem 55 tisíc korun za domény spravazeleznic.cz a sprava-zeleznic.cz. S odvolávkou na to, že prodávající údajně jednal jako fyzická osoba bez vazby na podnikatelskou činnost, Správa železnic smlouvu nezveřejnila v registru smluv a nezveřejnila ani „iniciály“ (míněny zřejmě nacionále) této osoby. Správa železnic si souběžně zaregistrovala i domény sprava-zeleznic.eu, com, org; spravazeleznic.eu, com, org; szso.cz a szso.eu. Dosud hlavní doménu szdc.cz chtěla postupně utlumovat, ale ponechat si ji ve vlastnictví.
Správa drah Spory o nerentabilní tratě Ministerstvo dopravy pod vedením Pavla Dobeše nejprve přislíbilo nabídnout 11 nevyužívaných regionálních tratí k bezplatnému převodu obcím, po několika týdnech však místo toho nabídlo tratě k prodeji za odhadní cenu, která byla pro obce nedostupná. Ministerstvo dopravy v návrhu vládě rovněž odmítlo možnost pronájmu těchto tratí. Toto rozhodnutí se stalo předmětem kritiky ze strany Sdružení železničních společností. Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec vyjádřil obavu, že návrh ministerstva dopravy je pouhým zastíracím manévrem, který míří k faktickému zrušení těchto železnic. Podle Chovance též hrozilo, že budoucí vlastníci vytrhají a zpeněží koleje a následně zkrachují, přičemž sanace zbytku železničního tělesa by zůstala na veřejných rozpočtech. Začátkem března 2012 vláda rozhodnutí o prodeji těchto tratí odložila a zadala ministru dopravy Pavlu Dobešovi vypracovat alternativní řešení, například možnost jejich převodu na obce, svazky obcí nebo kraje tak, aby převedení tratí nebylo v rozporu se soutěžním právem Evropské unie.Vláda odložila rozhodnutí o prodeji regionálních železnic, České noviny, 7. 3. 2012, ČTK
V roce 2012 SŽDC razantně zvýšilo poplatek zejména za používání méně frekventovaných tratí, a to až na osminásobek. Na hlavních trasách stoupla cena za ujetý kilometr z 5 Kč asi na 7 Kč, na tratích s méně častým provozem (asi na 40 místních tratích či úsecích) z 5 Kč až na 43,60 Kč. Na tratích, kde byla doprava kraji objednávána jen sezónně, platila vyšší cena jen mimo provozní sezónu. Pro nepravidelné spoje změna platila od 1. ledna 2012, pro ostatní osobní vlaky od 1. července 2012. Podle menších dopravců to mělo znamenat především konec turistických vlaků, prázdninových spojů nebo občasných výletních jízd. Podle ředitele KŽC Doprava je toto 900% zdražení trestem pro vlaky, které nejsou objednány výlučně krajskými úřady nebo ministerstvem dopravy a povede k likvidaci regionální železniční dopravy. SŽDC rozhodnutí zdůvodnila tím, že jí málo používané tratě přinášejí mimořádné náklady. Na elektrizovaných tratích SŽDC nově zavedla tzv. ekologický koeficient, který na nich znevýhodňuje dieselovou trakci. Pro České dráhy tyto změny sazeb představovaly nárůst nákladů o asi 300 milionů Kč ročně.ČT: SŽDC zvýší poplatek za používání kolejí až na osminásobek, České noviny, 6. 1. 2012
Převod stanic Podle zákona 77/2002 Sb. byl k 1. lednu 2003 majetek dosavadní státní organizace ČD rozdělen mezi novou akciovou společnost ČD a státní organizaci SŽDC tak, že SŽDC spravovala mimo jiné železniční zastávky a dále nástupiště v železničních stanicích (s výjimkou 1. perónů, pokud jsou tyto spojeny s výpravní budovou). ČD a.s. byla však také vlastníkem některých nemovitostí, které byly součástí dráhy nebo s ní souvisely, zejména některých nádražních a provozních budov v areálech železničních stanic a pozemků v areálech železničních stanic, ojediněle i pod širou tratí. Stav, kdy některé součásti dráhy, zejména staniční budovy, nepatří vlastníkovi dráhy, s nímž vstupují do vztahu dopravci, se stal problematickým zejména s postupující liberalizací osobní železniční dopravy a vstupem nových dopravců. Proti takovému stavu směřovala i připravovaná legislativa EU, konkrétně tzv. 4. železniční balíček, který v čl. 7 vyhlašuje neslučitelnost nesení a výkonu některých práv a povinností provozovatele dráhy a dopravce totožnou osobou. Ministerstvo dopravy ve svém návrhu konstatovalo, že z důvodu výkonu práv a plnění povinností vlastníka dráhy je vhodné v případě drah vlastněných státem soustředit u jednoho subjektu vlastnické právo ke všem součástem železniční dráhy. V letech 2008–2011 byly z ČD na SŽDC převedeny činnosti související s provozováním dráhy včetně zaměstnanců a části majetku, staniční budovy však převedeny nebyly.
Ministerstvo dopravy v červnu 2013 zveřejnilo materiál „Převod nádraží z majetku ČD, a.s. do majetku státu s