náhled|vpravo|Jarovský tunel zevnitř náhled|vpravo|Jeden z tunelů Nového spojení, na snímku z roku 2006 ještě ve výstavbě

Železniční tunely v Česku jsou na železničních tratích ve správě státní organizace Správa železnic, která k roku 2022 spravovala celkem 169 tunelů o celkové délce 55,9 km.

Tunely podle stavebního provedení náhled|Mezi jednokolejné a krátké železniční tunely patří Libřický tunel na trati z Prahy do Čerčan Ze 149 tunelů o celkové délce 36,5 km, které České dráhy evidovaly k 30. 1. 2002, bylo: 60 tunelů o celkové délce 18,3 km stavebně dvoukolejných, z toho asi v polovině je položena a provozována jen jedna kolej (k roku 2007 bylo 36 dvoukolejných a dalších 31 stavebně dvoukolejných s jednou provozovanou kolejíŽelezniční tunely na území Česka, Vítek V., ŽelPage, 20. 8. 2007, s odvoláním na zdroje ČD a další internetové zdroje) 89 tunelů o celkové délce 18,2 km stavebně jednokolejných v roce 2002 (k roku 2007 již jen 87)

V roce 2013 bylo v provozu 117 tunelů s jednou kolejí a 44 tunelů dvojkolejných.

Polubenský tunel je se sklonem 53 ‰ nejstrmějším v Česku.

Tunely podle stáří Ze 151 tunelů (stav k 2002) bylo 103 tunelů postaveno v 19. století.Ing. Bohuslav Stečínský: Železniční tunely v České republice, Tunely.cz, přehled železniční tunely ve správě ČD k 30. 1. 2002 V roce 2013 činilo průměrné stáří provozovaných tunelů 111 let, tunelů mladších 100 let bylo 36. Mezi lety 1990 a 2013 bylo postaveno 18 tunelů.

Nejstarší tunely Nejstaršími železničními tunely v Česku byly Tatenický (zrušen 2004), Třebovický (zrušen 2005) a Choceňský tunel (zrušen 1949), zprovozněné roku 1845 na trati z Olomouce do Prahy. Nejstaršími provozovanými tunely je soustava Blanenských tunelů a Muzlovský tunel (všechny na trati z Brna do České Třebové), kterými začaly vlaky jezdit v roce 1849.

Nejmladší tunely Krátce po druhé světové válce proběhla výstavba či zprovoznění několika tunelů, v následujících desetiletích však vznikaly další tunely jen ojediněle (Libeňský 1975, Novosedelský 1980, Vinohradský III 1989 a Blanenský č. 8/2 1992). Po roce 2000 začala masivnější výstavba nových tunelů díky budování tranzitních železničních koridorů. Nejdelším z nich je Ejpovický tunel zprovozněný v roce 2018. Nejmladším je Zvěrotický tunel, který byl zprovozněn v roce 2022.

Tunely podle délky Nejdelší tunely Tunelů o délce do 350 metrů je 123, zbylých 26 tunelů bylo k 30. 1. 2002 delších. Tunely o délce nad 350 metrů jsou podle protipožární vyhlášky č. 246/2001 Sb. řazeny mezi objekty se složitými podmínkami pro zásah.

Fungujících tunelů, které svou délkou přesahují 1000 metrů, je v Česku k prosinci 2018 deset. Nejdelší, Ejpovický tunel, byl postaven nedaleko Plzně na třetím tranzitním koridoru a do provozu byl uveden během listopadu a prosince 2018. Druhý nejdelší, Březenský, byl postaven nedaleko Chomutova na přeložce železniční tratě vyvolané postupem těžby hnědého uhlí. Tento 1758 m dlouhý jednokolejný tunel byl zprovozněn v roce 2007. Třetím nejdelším je letitý Špičácký tunel na trati Plzeň – Železná Ruda, jehož délka činí 1747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zprovozněn byl v roce 1876. Následuje jej dvojice tunelů Nového spojení v Praze – Vítkovský tunel I a II. Další tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex postupně stavěných Vinohradských tunelů v Praze. Osmým je Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová – Přerov, zprovozněný v roce 2004 v rámci staveb Třetího železničního koridoru a devátý Zahradnický, zprovozněný v roce 2012 v rámci modernizace Čtvrtého železničního koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi.

Na 17km úseku Ševětín – Nemanice I mají být postaveny tunely Hosínský o délce 3 120 m a Chotýčanský o délce 4 810 m, který by se stal nejdelším tunelem v Česku.

TunelDélka [m]Zahájení provozuTraťEjpovický4 1502018170 Praha – PlzeňBřezenský1 7582007Nejdelší železniční tunel Březno v provozu, Silnice-železnice, 19. 10. 2008, aktualizováno 24. 11. 2008124 Lužná u Rakovníka – ChomutovŠpičácký1 7471876183 Plzeň – Železná RudaVítkovský jižní1 3652008070+231 Praha hl.n. – Praha-Vysočany (Nové spojení)Vítkovský severní1 3142008011 Praha hl.n. – Praha-Libeň (Nové spojení)Vinohradský I1 1461871171 Pražská spojovací dráha Praha hl.n – Praha-SmíchovVinohradský II1 1261944221 Praha hl.n. – Praha-VršoviceVinohradský III1 1251989221 Praha hl.n. – Praha-VršoviceKrasíkovský1 0982004270 Česká Třebová – OlomoucZahradnický1 0442012220 Praha – České BudějovicePolubenský9401902036 Tanvald – HarrachovNávojský8881928283 Horní Lideč – BylniceMezno8402022220 Praha – České BudějoviceJeštědský8151900086 Česká Lípa – LiberecDeboreč6602022220 Praha – České BudějoviceSychrovský6401859030 Turnov – LiberecLoučský6331953250 Tišnov – Vlkov u TišnovaHavlíčkobrodský6231952250 Havlíčkův Brod – Žďár nad SázavouJablunkovský II6122013320 Český Těšín – Čadca Plánovány jsou tunel Oucmanice (4 985 m) a tunel Hemže (1 157 m) na trati Kolín – Česká Třebová,Ústí nad Orlicí – Choceň, nová trať , mapa , Základní údaje o stavbě , SŽDC, SUDOP Praha a. s., 2009 Hosínský tunel (3 120 m), Chotýčanský tunel (4 775 m)Magistrát města České Budějovice: Územní rozhodnutí ze dne 20.7.2017 na trati Benešov u Prahy – České Budějovice. Mezi nejsmělejší záměry patří Berounský tunel (dřívější názvy Tachlovický tunel, Barrandovský tunel) o délce 24,7 km, který by měl být postaven na vysokorychlostní trati Praha – Beroun.

Nejkratší tunely Nejkratším z evidovaných tunelů je Nelahozeveský tunel I o délce 23,3 metru. V letech 1896 – 1957 byl nejkratší Jáchymovský tunel na trati z Ostrova do Jáchymova o délce 18,3 metru.

Správa a stav Správu tunelů upravoval u Českých drah předpis S6.

V rámci prohlídek správce tunely klasifikuje do tří stupňů podle stavebního stavu. Jako nevyhovující (tedy stupeň 3) bylo k roku 2001 vyhodnoceno 22 tunelů, zejména na tratích nejnižší kategorie. Příslušné oddělení ČD zpracovalo v roce 1999 Koncepci údržby mostů a tunelů Českých drah, v jejímž rámci vyčíslilo jednotkovou potřebu financí na údržbu tunelů.

Legislativa a normy Požadavky na přípravu, výstavbu i sledování tunelů stanovila norma TNŽ 73 7508, která byla po roce 2000 nahrazována ČSN 73 7508 Železniční tunely.

Seznam tunelů