Eduard Tomek (28. března 1912, Vídeň – 17. srpna 2001, Praha) byl rakousko-český akademický malíř, věnující se zejména akvarelu a scénickému malířství.
Životopis Jeho rodiče odešli z Čech do Vídně koncem 19. století. Otec narukoval do 1. světové války, utekl z ruského zajetí na Sibiř, dal se k legionářům a přes Ameriku se po deseti letech vrátil do Vídně. Zemřel, když Eduardu Tomkovi bylo 25 let.
náhled|vlevo|Orfeus Nejprve studoval ve Vídni na českém reálném gymnáziu školského spolku Komenský, kde byla jeho spolužačkou slečna Vavrečková, dcera velvyslance a budoucí maminka prezidenta Václava Havla. Po gymnáziu studoval v letech 1931–1935 obor všeobecné malířství na Akademii výtvarných umění ve Vídni u prof. K. Fahringera. Setkal se zde s budoucím akademickým malířem Rudolfem Hausnerem, který později patřil k vídeňské škole fantazijního realismu. Složil zkoušku učitelské způsobilosti pro výuku matematiky a kreslení na středních školách a působil ve Vídni jako učitel ve spolku Komenský.
Za války v roce 1941, po rozpuštění českého školství ve Vídni německými úřady, pracoval ve Vídeňské lidové opeře (Volksoper) a později ve Vídeňské státní opeře jako malíř dekorací. V té době také ilustroval knihy (Antonín Machát: Naši ve Vídni), časopis vídeňské mládeže Útěcha, krajanské kalendáře. Byl členem Sokola, se kterým jezdil na hory, kde se pořádaly české menšinové lyžařské závody, na hory jezdil s kytarou.
Na podzim roku 1945 se přestěhoval se svou ženou Hildou do Prahy. V roce 1946 byla jeho aprobace nostrifikována ministerstvem školství a osvěty a byl jmenován státním profesorem středních škol. V roce 1947 přijal československé státní občanství.
náhled|vpravo|Noc na Karlštejně, návrh scény V roce 1947 začal pracovat v Národním divadle v Praze jako asistent šéfa výpravy V. Gottlieba. Spolupracoval s Karlem Svolinským a Františkem Tichým (který mu tehdy už říkal: „Dejte si pozor na komunisty“). Scénicky tvořil balety Labutí jezero, Šípková Růženka, opery Don Juan, Dalibor, Rusalka, Hubička, divadelní hru Noc na Karlštejně a další. Navrhoval rovněž kostýmy. V roce 1948 přišel do Národního divadla komunista Josef Svoboda, který se stal díky své stranické legitimaci vedoucím výpravy a ideově „nepohodlné“ podřízené přesunul na různá místa. Eduard Tomek v roce 1959 složil maturitu na Střední průmyslové škole stavební a v roce 1962 mistrovskou zkoušku z oboru elektromontér. V divadle měl povoleno dělat státní pohřby Stalina a Zápotockého. Z Národního divadla, které pro něj znamenalo život, odešel až roku 1967. Nikdy nepracoval v jiném divadle.
V letech 1952–1957 a 1961–1964 vyučoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění kreslení a scénografii a spolupracoval zde s předním scénografem prof. arch. Františkem Troestrem. V roce 1967–1979 působil na jazykové škole v Praze na germánském oddělení jako profesor němčiny, která byla jeho mateřským jazykem.
náhled|vpravo|Eugen Suchoň: Symfonická fantázie na B-A-C-H pro varhany, smyčce a bicí Rád poslouchal vážnou hudbu a přitom čte z not. Miluje J. S. Bacha, G. Mahlera, P. I. Čajkovského a W. A. Mozarta. Hrál na housle, klavír, lesní roh.
Zemřel ve svých 89 letech.
Malířská tvorba Celý život maloval výhradně akvarel. Jeho mistrovská malířská technika vychází z ryzího anglického akvarelu – lehkého, jasného, svítivého. Pracoval s vodou, mokrým papírem, tence nanášel barvy, bílý podklad papíru prorážel, nepoužíval běloby. Umělcova díla prozrazují brilantní ovládání náročné akvarelové techniky, pomocí které tlumočí své zážitky, sny, vnitřní náladu, fantazii a cit. Vyzařují chuť a nadšení skvělého kreslíře.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Eduard Tomek , Artmuseum.cz Eduard Tomek, Inter-art gallery – soupis scénických prací stránka věnovaná E. Tomkovi
Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Rakouští malíři Kategorie:Narození v roce 1912 Kategorie:Úmrtí v roce 2001 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 28. března Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Rakušané českého původu Kategorie:Čeští malíři 21. století