Tento článek zjednodušeně pojednává o základních metodách sociální geografie aplikované na město Most.

Obyvatelstvo Početní stav Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 402 domech 27 239 obyvatel, z nichž bylo 13 263 žen. 8 802 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 17 014 k německé a 188 k židovské. Žilo zde 20 471 římských katolíků, 1033 evangelíků, 731 příslušníků Církve československé husitské a 737 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 752 domech 28 212 obyvatel. 9 740 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 17 549 k německé. Žilo zde 20 412 římských katolíků, 1241 evangelíků, 1519 příslušníků Církve československé husitské a 662 židů.

Ve vývoji počtu obyvatel Mostu za poslední dvě století se výrazně projevují dva základní trendy. První započal v období rozmachu hornictví v této oblasti a znamenal značný nárůst obyvatelstva (vystupňovaný v období komunismu). Paradoxně nárůst počtu obyvatel měla za následek i likvidace starého města a výstavba nového. Od začátku devadesátých let však přetrvává v pořadí druhý trend s opačným dopadem. Pokles obyvatel není ale tak rychlý jako strmý nárůst v 70. a 80. letech. Konec normalizace, útlum těžby a nárůst automatizované výroby v průmyslových závodech Chemopetrol měly za následek zvyšování nezaměstnanosti, která se spolu s environmentálním uvědoměním obyvatel podepisuje na odlivu trvale žijících obyvatel a to až do současnosti. thumb|left|Vývoj počtu obyvatel v Mostě v letech 1971 —2007. Obecně se soudí, že po útlumu těžby a nárůstu nezaměstnanosti je město předimenzováno v oblasti bydlení, zničená krajina procházející postupnou rekultivací, nedostatek turistického potenciálu, převládající negativní názory na Most napříč republikou, nízká porodnost a záporná migrační bilance nejspíš ani v dohledné době trend poklesu obyvatel nezastaví.

Rekord v počtu trvale žijících zaznamenal Most v roce 1990, kdy k 31. 12. dosáhl počtu 71 759 obyvatel.

+ Počet obyvatel a počet domů podle sčítání lidu18691880189019001910192119301950196119701980199120012011202111 26218 64927 29240 70148 62151 27256 75146 32856 85761 15861 54370 67068 26365 19361 306+ Počet domů1869188018901900191019211930195019611970198019912001201120211 3491 5331 8942 5192 9703 1974 4845 0684 6263 7402 6733 0083 0723 5283 807

Struktura

Rozmístění 200px|left|Rozmístění obyvatelstva v Mostě podle základních sídelních jednotek.200px|left|Rozmístění obyvatelstva v Mostě podle hustoty zalidnění základních sídelních jednotek. 200px|left|Rozmístění obyvatelstva v Mostě podle základních sídelních jednotek.

Z geografického hlediska je rozložení obyvatel ve městě jednolité, přesto nesourodé. Připojováním zaniklých obcí v minulosti se konečná výměra města zdvojnásobila, což způsobilo pokles hustoty zalidnění. Většina obyvatel z celkové počtu kolem 68 000 (97 %) bydlí v městské části Most, která zabírá plochu 41 km² (47 % území města). Zahrnou-li se do výpočtů pouze obydlené oblasti v této městské části, pak stejný počet obyvatel žije přibližně pouze na 20 km²; hustota obydlených oblastí města (kde počet obyvatel překračoval ke dni sčítání lidu v roce 2001 hranici 100 trvale žijících) tedy převyšovala hodnotu 3 370 obyvatel/km².

Celková hustota zalidnění celého administrativního celku města představuje k 31. 12. 2007 775 obyvatel na 1 km². Odečtou-li se vodní plochy, které nemohou sloužit ani k bydlení ani k dlouhodobějšímu pobývání obyvatel představující 2,87 km² (3,3 %), vystupuje hustota k hranici 800 obyvatel na 1 km². Značnou část území zabírají také neaktivní povrchové doly jako místa výskytu bývalých sídel, která musela ustoupit povrchové těžbě. Území těchto zaniklých obcí se pak připojila k městu Most, využití těchto částí půdy však krom průmyslových aktivit je v současnosti minimální a nepředstavuje pro obyvatele města žádný cíl dlouhodobého pobytu nebo trvalého bydlení. Veškeré území spadající pod těžbu hnědého uhlí a výsypek představuje 72,2 % z celého území města (konkrétně 62,81 km²). Po nezapočítání průmyslových oblastí a vodních ploch se hustota zvyšuje k hodnotě 3 175 obyvatel na 1 km² v roce 2007. Zemědělská půda tvoří 13,2 % (11,47 km²) a lesy dalších 8,5 % (7,4 km²). Zbylé 2,8 % připadají na 2,41 km² zastavěných ploch, hustota obyvatel zastavěného území byla tedy v roce 2007 27 887 obyvatel na 1 km².

Nejhustěji osídlené sídliště je VýsluníStatistický lexikon obcí 2008, Český statistický úřad, Praha, 2008, kde během sčítání lidu žilo 11 092 obyvatel (hustota 19 483).

Poměrně atypickým jevem je skutečnost, že v centru města se nacházejí hned dvě oblasti, kde trvale nežije žádné obyvatelstvo (oblast bývalých kasáren – základní sídelní jednotka Opletalova; oblast parku Šibeník, který těsně sousedí s oficiálně administrativně vymezeným středem města a rekreační oblast Benedikt dál od centra). Samotný střed také trpí nedostatkem trvale žijícího obyvatelstva, ke dni sčítání v roce 2001 zde oficiálně žilo pouze 22 občanů.

Trend v rozmístění Od posledního sčítání lidu v roce 2001 se uskutečnilo několik zásadních akcí k rozmělnění trvale žijících obyvatel. Ve středu města se vystavěla největší obytná rezidence na území města (100 bytů). Tento fakt povede k výrazné změně počtu obyvatel v základní sídelní jednotce Střed během následujícího sčítání lidu. Oblast U hřbitova, Na sadech a východní cíp Liščího vrchu se hustě zaplňují rodinnými domy a vzhledem k tomu, že celkový počet obyvatel ve městě neroste, ale mírně klesá, představuje tato výstavba do budoucna mírné rozmělnění obyvatelstva na sídlištích a poklesu hustoty osídlení. Z urbanistického hlediska se nárůst počtu obyvatel a zvýšení hustoty osídlení krom již zmiňavého Středu týká také oblasti Zahražan, kde začíná výstavba komplexu obytných budov se 100-150 byty.

Další dopad na změnu hustoty zalidnění bude mít v budoucnu dokončení zaplavování Jezera Most, čímž se zvýší celkové vymezení vodní plochy na úkor povrchově užitkové plochy města, konkrétně z 2,87 km² (2008) na 5,98 km² (při zachování předpokládané zaplavené plochy o rozloze 311 ha do roku 2011).

Mobilita Dojížďka a vyjížďka za prací nebo do škol je velmi složitý proces na zjišťování, proto lze jediná data získat pouze ze sčítání lidu jednou za 10 let. V dnešní době neexistuje jiný způsob, jak komplexně zmapovat situaci mobility na území celé republiky, jedině tak lze vystopovat všechny dojíždějící do určitého místa.

Průmysl v Mostě tradičně v dlouhodobém měřítku ustupuje, což se projevuje také na dojíždění za prací do města. V roce 1991 byl Most na 18. místěPramenné dílo sčítání lidu 1991 v pořadí největších center dojížďky ekonomicky aktivních osob. Celkem za prací dojíždělo do města z celé republiky 11 241 osob. Z Mostu naopak do zbytku republiky vyjíždělo 10 074 osob, čímž byl Most v pozitivní bilanci pracovní mobility. K dalšímu sčítání v roce 2001 ovšem Most klesl v žebříčku dojížďky za prací až na 24. místo s celkovým počtem 8 560 dojíždějících. Bilance za poslední sčítání se udržela v kladných číslech a dokonce se zvýšila z 1 167 v roce 1991 na 2 016 v roce 2001. Postavení města se tedy na poli pracovního trhu napříč republikou zlepšilo (za sledované desetiletí), v porovnání s dalšími městy však oživení nebylo dostačující. V devadesátých letech do Mostu dojíždělo za prací více lidí než například do Karlových Varů, Liberce nebo Ústí nad Labem, v následujícím desetiletí tomu bylo naopak.

V rámci okresu 200px|left|Dojížďka do Mostu. 200px|right|Vyjížďka do Mostu. Největší proud mobility je mezi Mostem a Litvínovem, v rámci republiky se proud Litvínov-Most řadil v roce 2001 na 7. místo největšího mezisídelního proudu dojížďky (v roce 1991 – 3. místo). Opačný proud Most-Litvínov zase za 12. největší (v roce 1991 – 11. místo). Do Litvínova tehdy dojíždělo z Mostu celkem 3 020 obyvatel, včetně školáků (5 730 v roce 1991) a z Litvínova do Mostu 2 557 (3 077 v roce 1991). Důvodem, proč do Litvínova dojíždí více lidí z Mostu a ne naopak, je přítomnost chemických závodů na území města Litvínov.

Největší vazbu na obce v okrese měl Most v roce 1991 pouze k obci Havraň, u dalších osmi obcí (Bečov, Horní Jiřetín, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Malé Březno, Obrnice a Polerady) byla vazba přibližně poloviční. Za vazbu na obci se myslí podíl dojíždějících do centra ze všech vyjíždějících z dané obce; tj. u obce Havraň je vazba v roce 1991 71,7 %, což znamená, že ze všech vyjíždějících z obce Havraň celých 71,7 % dojíždí právě do Mostu.

Oproti roku 1991 se vazba Mostu na obce v okrese v roce 2001 výrazně zvýšila, pouze u tří z 21 sledovaných obcí se vazba na okresní město snížila a to pouze nepatrně. Výrazného posílení vazby dosáhly Korozluky a Lišnice, v Havrani čtyři z pěti vyjíždějících obyvatel dojíždělo k poslednímu sčítání právě do Mostu.

+ Dojížďka do Mostu v letech 1991 a 2001 (v rámci okresu)Sčítání lidu, domů a bytů k 3.3.1991 - dojížďka do zaměstnání a škol: okres Most 1993, Federální statistický úřad, Most 1993Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol : okres Most, Český statistický úřad, Most 2003 Dojížďka Bečov Bělušice Braňany Havraň Hora SK Horní Jiřetín Korozluky Lišnice Litvínov Lom Louka u L. Lužice za prací 199136818109912732721252 4671954164200125823109881624427402 0682034183 do škol 19917542441635211610341221200110714454812621725489602134 Podíl 199156,930,626,371,728,744,654,751,449,216,516,940,9200163,3504381,935,441,267,877,451,518,321,357,9 Dojížďka Malé Březno Mariánské Radčice Meziboří Nová Ves Obrnice Patokryje Polerady Skršín Želenice za prací 199129504373548275412631200136223564035996443349 do škol 199113796485161067200120884312839251920 Podíl 199152,521,720,625,850,940,65840,515,7200157,71724,526,764,458,756,563,438,8

Mimo okres Nejvíce se z Mostu a do něj vyjíždí/dojíždí ze sousedních okresních měst (Chomutov, Teplice, Louny). Vyjma největšího dojížďkového proudu do města z blízkého Litvínova nejvíce osob dojíždělo v roce 1991 z Jirkova (2 266 lidí) a Chomutova (1 761).

Jediná položka, která nelze být ve vyjížďce a dojížďce zmapována je dojížďka ze zahraničí. Na základě pracovních povolení lze určit přesný počet legálně zaměstnaných osob, ovšem nelegální pracující, případně studující už se statisticky vhodnou přesností určit nelze.

+ Vyjížďka z Mostu v letech 1991 a 2001 Vyjížďka do zaměstnání do školy celkem 1991 2001 1991 2001 1991 2001v rámci okresu8 1343 9021 0513139 1854 215mimo okres1 9102 5491 3911 3093 3013 858do zahraničí309322832121úhrn10 0746 5442 4441 65012 5188 194

Reference

Kategorie:Geografie Mostu Most Kategorie:Geografie sídel Kategorie:Geografické metody