náhled|alt=Fotografie plná ovoce, zeleniny; uprostřed sklenice mléka a miska s mléčným výrobkem|Vegetariánská strava je odvozena od rostlin, může být s mléčnými výrobky/vejci nebo bez nich, ale je bez masa. náhled|alt=pohled na 12 talířů, na každém navršeny malé kousky veganského a vegetariánského jídla|Různé veganské a vegetariánské lahůdky.
Vegetariánství je způsob lidského stravování, kdy je z jídelníčku vyloučeno maso (červené maso, drůbež, mořské plody, ryby a maso z jiných živočichů). Může zahrnovat vyloučení dalších produktů z porážky zvířat jako jsou vnitřní orgány, kůže a kožní deriváty. Dobře plánovaná vegetariánská strava poskytuje ve všech fázích života všechny živiny v potravě na stejné úrovni jako mají jedlíci masa.
K vegetariánství se lidé hlásí z různých důvodů. Mnoho lidí nejí maso z etických důvodů, z úcty ke zvířatům, aby vyloučili jejich bolest a stres. Tyto etické motivace uzákoňují různá náboženská vyznání a jsou sdíleny obránci práv zvířat. Další motivace k vegetariánství souvisí se zdravím a ekologickými, kulturními, estetickými, ekonomickými nebo osobními preferencemi. Existují rozdílné druhy vegetariánské stravy: ovovegetariánství (zahrnuje vejce, ale ne mléčné výrobky), laktovegetariánství (zahrnuje mléčné výrobky, ale ne vejce) a laktoovovegetariánství (zahrnuje vejce i mléčné výrobky). Veganská strava vylučuje všechny produkty živočišného původu včetně vajec, mléčných výrobků a medu. Někteří vegani se také vyhýbají dalším živočišným produktům jako jsou včelí vosk, oděvy z kůže, hedvábí nebo krém na boty z husího tuku.
Stopy či větší množství masných produktů se může vyskytovat v různých výrobcích: různé zpracované potraviny, např. koláče, sušenky nebo bonbóny často obsahují nepřiznané živočišné složky (například barviva, leštidla, syřidla), i když v EU platí povinné uvádění složení potravin. Vegetariáni se nicméně liší v postojích týkajících se těchto složek. Někteří si nemusí být vědomi role zvířecího syřidla obvyklého při výrobě sýrů, a proto mohou tyto výrobky nevědomky spotřebovávat, ale jiní nemusí mít s jeho spotřebou problém.
Polovegetariánská (semivegetariánská, částečně bezmasá) strava se skládá převážně z vegetariánských jídel, ale může zahrnovat občasnou konzumaci ryb, drůbeže i jiných druhů masa. Ti, jejichž strava obsahuje ryby nebo drůbež, někdy definují pojem maso pouze jako maso savců a mohou se identifikovat s vegetariánstvím.Shorter Oxford English Dictionary (2002 a 2007) definuje „vegetariána" jako "osobu, která se z principu vyhýbá zvířecí stravě pro zvířata, resp. kdo se vyhýbá masu, ale bude jíst mléčné výrobky a vejce a někdy i ryby (srv. vegan)." Pescetariánská strava je popisována jako „ryby ano, ale žádné jiné maso“.
Etymologie V angličtině se slovo vegetarian používá od roku 1839 a významem odpovídá tomu, co se dříve označovalo jako „rostlinná strava“. Má se za to, že jde o spojení anglického slova vegetable (rostlina) a přípony -arian (jako v agrarian). (John Davis dokazuje, že pravděpodobně nebylo odvozeno z latinského slova vegetus.) Termín byl zpopularizován, když byla založena vegetariánská společnosti v Manchesteru ve Velké Británii v roce 1847.OED vol. 19, second edition (1989), str. 476; Webster’s Third New International Dictionary str. 2537; The Oxford Dictionary of English Etymology, Oxford, 1966, str. 972; The Barnhart Dictionary of Etymology (1988), str. 1196; Colin Spencer, The Heretic's Feast. A History of Vegetarianism, London 1993, str. 252. OED píše, že slovo vstoupilo do obecné použití po vzniku Vegetariánské společnosti v Ramsgate v roce 1847, ačkoli nabízí dva příklady použití z roku 1839 a 1842: 1839: „Kdybych musel být sám sobě kuchařem, nevyhnutelně se stanu vegetariánem.“ (FA Kemble, Jrnl. Residence on Georgian Plantation (1863) 251) 1842: „To tell a healthy vegetarian that his diet is very uncongenial with the wants of his nature.“ (Healthian, duben 34) Výskyt z roku 1839 je stále předmětem diskuse, zdroj pro rok 1839 v Oxfordském anglickém slovníku je ve skutečnosti publikace z roku 1863: Fanny Kemble, Journal of a Residence on a Georgian Plantation 1838–1839. Původní rukopis nebyl lokalizován. Nejranější výskyty termínu se zdají mít souvislost s Alcottovým domem, školou na severu londýnské části Ham Common, otevřeným v červenci 1838 Jamesem Pierrepontem Greavesem. Od roku 1841, kdy byl známý jako Concordium nebo Industry Harmony College, instituce vydávala vlastní brožury „The Healthian“, které obsahují jeden z prvních výskytů výrazu „vegetarian“.Výpisky z některých časopisů 1842–48 – nejdříve známé použití slova „vegetariánský“ vytvořené Johnem Davisem.
náhled|alt=velký nerezový talíř s miskou rýže, plackou a malými miskami s přísadami|Vegetariánský oběd v indické Mysore
Dějiny
Nejstarší záznam o vegetariánství pochází již ze 7. století př. n. l.; jasné vyjádření ideje nezabíjení zvířat se objevilo v souvislosti s odklonem od védského náboženství k hinduismu a buddhismu, který vštěpoval toleranci vůči všem živým bytostem.
Vegetariánství bylo praktikováno také přibližně o sedm století později (mezi lety 30 př. n. l. a 50 n. l.) v severním thráckém regionu: příslušníci kmene Mezů, který obýval dnešní Srbsko a Bulharsko, se živili medem, mlékem a sýry.
V indické kultuře byla (bezmasá) strava úzce spojena s myšlenkou nenásilí ke zvířatům (ahinsá) a byla podporována náboženskými skupinami a filozofy. Religious Vegetarianism From Hesiod to the Dalai Lama, ed. Kerry S. Walters a Lisa Portmess, Albany 2001, str. 13–46. Starověké indické dílo Tirukkural výslovně a jednoznačně klade důraz na vegetariánství a nezabíjení. Dvacátá šestá kapitola Tirukkuralu se od dvojverší 251 po 260 zabývá vegetariánstvím. Význam lékařský nebo očistný mělo vegetariánství mezi Řeky, starověkými Egypťany a dalšími.
Indický císař Ašóka prosazoval ochranu fauny:
náhled|Povinné označení pro rozlišení vegetariánských výrobků (zeleně) od nevegetariánských (červeně) v Indii V návaznosti na pokřesťanštění Římské říše v pozdní antice vegetariánství z Evropy i jiných kontinentů prakticky zmizelo, s výjimkou Indie. Ve středověké Evropě několik mnišských řádů omezovalo nebo zakazovalo konzumaci masa z asketických důvodů, ale žádný nevylučoval konzumaci ryb.Lutterbach, Hubertus. "Der Fleischverzicht im Christentum," Saeculum 50 / II (1999), str. 202. (Středověká definice "ryb" zahrnovala zvířata jako tuleně, sviňuchy, delfíny, bernešky, papuchalky či bobry.)Mortimer, Ian. "The Time Traveler's Guide to Medieval England", (2008), str. 184. Vegetariánství se znovu objevilo během renesanceSpencer p. 180–200. a více se rozšířilo v 19. a 20. století. V roce 1847 byla ve Spojeném království založena první vegetariánská společnost;Spencer p. 252–253, 261–262. Německo, Nizozemsko a další země následovaly. Mezinárodní vegetariánská unie byla založena v roce 1908. V západním světě rostla v důsledku výživových, etických a později ekologických a ekonomických otázek popularita vegetariánství v průběhu 20. století.
Typy náhled|Silniční kavárna v Kullu v Indii
Existuje řada typů vegetariánské stravy, které vylučují nebo naopak zahrnují různé potraviny. + Srovnání hlavních typů vegetariánské stravy maso vejce mléčné produkty Laktoovovegetariánství Ovovegetariánství Laktovegetariánství Veganství
Buddhistické vegetariánství. Různé buddhistické tradice mají odlišná učení o stravě, která také mohou lišit nařízeními pro mnichy a jeptišky. Mnoho lidí interpretuje přikázání „nezabiješ“ tím, že požadují abstinenci od masa, ale ne všichni. Na Tchaj-wanu vegetariánství vylučuje všechny produkty živočišného původu, ale také zeleninu z rodu Allium (zelenina, která má vůni cibule a česneku): cibuli, česnek, jarní cibulku, pórek, pažitku nebo šalotku. Frutariánství povoluje pouze ovoce, ořechy, semena a jiné části rostlin, které mohou být získány bez poškození rostliny. Džinistické vegetariánství zahrnuje mléčné výrobky, ale vylučuje vejce a med, stejně jako kořenovou zeleninu. Makrobiotická dieta se skládá převážně z celozrnných obilovin a bobovitých rostlin (luštěnin). Laktovegetariánství dovoluje mléčné výrobky, ale ne vejce. Ovovegetariánství dovoluje vejce, ale ne mléčné výrobky. Laktoovovegetariánství dovoluje zvířecí výrobky jako jsou vejce, mléko a med. Sattvická strava (také známá jako jogínská) je založená na rostlinné stravě a může zahrnovat mléčné výrobky (ne vejce) a med, ale vylučuje vše z rodu Allium (cibule, česnek, pažitka), červenou čočku, duriánové ovoce, houby, modré sýry, fermentované potraviny nebo omáčky a alkoholické nápoje. Často také vylučuje kávu, černý či zelený čaj, čokoládu, muškátový oříšek nebo jakýkoli jiný typ povzbuzujícího prostředku, jako je např. ostré koření. Veganství vylučuje veškeré zvířecí maso a vedlejší produkty živočišného původu, jako jsou mléko, med a vejce, stejně jako položky rafinované (čištěné) nebo vyráběné pomocí takového produktu, např. živočišným uhlím rafinovaný bílý cukr nebo na živočiších testovanou jedlou sodou. Vitariánství (syrové veganství) zahrnuje pouze čerstvé a nevařené ovoce, ořechy, semena a zeleninu. Zelenina může být ohřívána pouze na určitou teplotu, například za použití sušičky na ovoce. V rámci tzv. "ovo-" skupin existuje mnoho lidí, kteří odmítají konzumovat oplodněná vajíčka (ta s balutem jsou extrémní příklad).
Někteří vegetariáni se vyhýbají potravinám, které by mohly obsahovat nepřiznané zvířecí přísady, a potravinám, při jejichž výrobě se používají živočišné produkty; například cukru, který je bělený živočišným uhlím, sýrům, vyráběným s použitím zvířecích syřidel (enzymů ze žaludeční sliznice zvířat), želatině (získané z kolagenu ze zvířecích kůží, kostí a pojivových tkání), některému třtinovému cukru (ale ne cukru z cukrové řepy) a jablečnému džusu/alkoholu čištěnému želatinou nebo drcenými měkkýši a jeseterem; zatímco ostatní vegetariáni si toho nejsou vědomi, nebo jim takové přísady nevadí.
Někdo se sám označuje za „vegetariána“, i když praktikuje polovegetariánství, Yabroff, Jennie. "No More Sacred Cows", "" Newsweek "", 31. 12. 2009.Gale, Catharine R. et al. "IQ in childhood and vegetarianism in adulthood: 1970 British cohort study" , British Medial Journal, 15. 12. 2006, vol 333, issue 7581, str. 245. protože některé definice připouštějí možnost konzumace ryb, případně za zakázané považují pouze maso savců, zatímco jiné definice vylučují ryby a jakékoliv zvířecí maso.> V jiných případech se jedinci mohou označovat za „flexitariány“. Takto se mohou stravovat i ti, kteří snížili spotřebu zvířecího masa jako způsob přechodu ke kompletní vegetariánské stravě nebo kvůli zdraví, etice, z ekologických nebo jiných důvodů. Pod polovegetariánskou stravu patří: Makrobiotická strava se skládá převážně z celozrnných obilovin a bobovitých rostlin (luštěnin), ale může někdy obsahovat ryby. Rybo-vegetariánství (pescetariánství) zahrnuje ryby a případně jiné formy tzv. plodů moře; „Kuře-rybovegetariánství“ (pescopollovegetariánství, pollopescetariánství) zahrnuje drůbež a ryby, nebo pouze „bílé maso“; Kuře-vegetariánství (pollotariánství) zahrnuje kuřecí maso a případně další drůbež;
Polovegetariánství je zpochybňováno vegetariánskými skupinami jako je Vegetariánská společnost, která uvádí, že vegetariánství vylučuje konzumaci jakéhokoli zvířecího masa.
Zdravotní účinky
Odborníci a lékaři se zcela neshodují na tom, jaké jsou účinky vegetariánství. Některé studie ukazují, že ve srovnání s lidmi, kteří jí maso, mají vegetariáni nižší výskyt mnoha nepřenosných onemocnění, včetně srdečních chorob, cukrovky 2. typu a cévně mozkových onemocnění. Vegetariánská strava podle této publikace snižuje riziko rakoviny, s výjimkou rakoviny prsu.