Thalidomid (obchodní název Contergan) je chemická látka, která má léčivé účinky coby uklidňující lék (sedativum) a uspávací látka (hypnotikum). Používán byl od poloviny 50. do začátku 60. let 20. století ve 46 státech světa (zejména v některých zemích západní Evropy a v Americe, nikoliv však v Československu). Počátkem šedesátých letech však byly odhaleny jeho katastrofální teratogenní a karcinogenní účinky.

Contergan a Kevadon 150px|left|náhled|Logo společnosti Grünenthal Lék vyvinula západoněmecká společnost Chemie Grünenthal, sídlící ve Stolbergu u Cách, koncem 40. let pod interním názvem „látka K17“. Série testů na zvířatech nezjistily, že by měla nějaké negativní vedlejší účinky. Světová zdravotnická organizace proto zaregistrovala v květnu 1950 látku jako lék pod názvem thalidomid. Následné klinické studie, provedené v letech 1955 až 1956 na 300 dobrovolnících, také neprokázaly žádná statisticky významná zdravotní negativa.

1. října 1957 začala společnost prodávat lék, pod obchodním názvem Contergan, jako uklidňující a tišící prostředek, vhodný zejména pro těhotné ženy proti ranním nevolnostem.

V období od října 1957 až do listopadu 1961 užívalo medikament asi 5 milionů osob, ve 300 miliónech denních dávek po 100 mg. Jen ve Spolkové republice Německo přijímalo lék pravidelně kolem 70 tisíc osob.

V září 1960 požádal americký distributor Marion Merrel Dow (zastupující výrobce Chemie Grünenthal) u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o schválení tohoto léku (pod novým obchodním názvem Kevadon) pro americký trh. Záležitost dostala na starost komisařka Dr. Frances Kelseyová. Ta předložené podklady odmítla coby nedostatečně vědecky podložené a požádala o předložení výsledku klinických studií. Protože žádost u FDA se tehdy automaticky pokládala za schválenou po uplynutí 60 dní bez námitek, musela Kelseyová vždy znovu odeslat zamítavé stanovisko a Merrel musel podat novou žádost, což se stalo celkem šestkrát – a to i přesto, že zástupci Merrellu vyvíjeli nátlak prostřednictvím dopisů, telefonátů či osobních návštěv a dokonce vyvolali slyšení v Kongresu, kde Kelseyová musela svůj postoj veřejně obhajovat. Merrel souběžně vedl mediální kampaň, ve které Kelseyovou popisoval jako „malichernou, paličatou a nepřiměřenou byrokratku“. Žádost o registraci pak tiše stáhl v březnu 1962 v důsledku níže uvedené aféry.

Conterganová aféra První identifikovanou obětí léku byla dcera zaměstnance firmy Grünenthal, narozená bez uší již na Štědrý den 1956. V krátkém časovém úseku následovalo několik set porodů dětí s chybějícími končetinami nebo ušima či s výraznými změnami anatomie končetin.

V prosinci 1960 zveřejnil skotský neurolog Alexander Leslie Florence v časopise British Medical Journal článek, který spojoval thalidomid s možným poškození rukou a nohou plodu v těhotenství. Na počátku roku 1961 byly přijaty první informace v důsledku dlouhodobého užívání léčiva, a to symptomy dráždivého svědění na končetinách (senzitivní polyneuritida). Následovalo omezení výdaje léku jen na lékařský předpis.

18. listopadu 1961 západoněmecký pediatr Widukind Lenz ve svém projevu na zasedání rýnsko-vestfálských dětských lékařů znovu naznačil možnou souvislost mezi zvýšením počtu novorozenců s vrozenou vývojovou vadou a užíváním léčiva. V důsledku této přednášky byly v prosinci 1961 u státního zastupitelství zemského soudu v Cáchách podány první žaloby proti výrobci.

18. prosince 1970 byl soudní proces ve Spolkové republice Německo zastaven a došlo k mimosoudnímu vyrovnání, ve kterém se výrobce zavázal k finančnímu odškodnění. Celosvětově se však firma Chemie Grünenthal podílí na odškodnění pouze v řádu procent. Soudní procesy proběhly i v dalších státech, například ve Spojeném království jich bylo zaznamenáno 62.

1. září 2012 se obětem tohoto léku výrobce oficiálně omluvil.

Následky a důsledky

left|150px|náhled|Thalidomidem zdeformované nohy novorozence Následky při vývinu plodu jsou označovány jako thalidomidová embryopatie (= poškození zárodku thalidomidem).

V SRN je v důsledku této aféry oficiálně klasifikováno 2625 dětí s dysmetickým syndromem (tj. bez končetin). Celosvětově se takto narodilo asi 17 tisíc postižených dětí.Kronika medicíny, str. 518

Distributor v USA léky pokusně rozdával desítkám tisíc pacientů bez schválení – do března 1962, kdy s tím skončil, už bylo prokázáno 17 znetvořených novorozeňat a desítky dalších s podezřením na anatomické a morfologické vady. V říjnu 1962 pak Kongres USA jednomyslně schválili zpřísnění zákonů (tzv. „Kefauverův a Harrisův dodatek“), aby distributoři a výrobci léků byli povinni nejen prokázat účinnost, ale také hlásit nežádoucí účinky FDA a požádat o souhlas od pacientů účastnících se klinických studií.

Během 70. let 20. století byl lék podáván v Jižní Americe při léčbě lepry. První poškozené dítě se narodilo v Brazílii roku 1975, poslední prokázané poškození 2010.

Roku 1998 byl thalidomid povolen v USA k léčení vybraných nemocí (zhoubné nádory, lepra, vředy vyvolané nemocí AIDS, tuberkulóza kůže) s tím, že nesmí být podáván těhotným ženám. Přesto došlo k dalším případům poškození novorozenců.

Teratogenní působení náhled|150px|vlevo|Přiklady enantiomerů R/S Thalidomid existuje ve dvou chiralitách molekul (optických izomerech, chemicky shodných, ale se zrcadlově obrácenou fyzickou strukturou): R a S. Předpokládalo se, že R působí proti těhotenským nevolnostem, zatímco za teratogenitu je odpovědný pouze izomer S. Izomery se však v organismu racemizují, takže optická izomerie nemá přímou souvislost s teratogenitou.

Izomer S pak proniká skrz placentu do vyvíjejícího se plodu. Nejčastějším důsledkem je fokomelie, tj. špatně vyvinuté nebo chybějící ruce a/nebo nohy. Jako původce primárního znetvoření paží působí thalidomid mezi 40. až 44. dnem embryonálního vývoje, znetvoření dolních končetin vyvolává mezi 43. až 46. dnem těhotenství.

Odkazy

Reference

Literatura Biermann, K. – Hanus, F. et al. : Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print. 1994.

Externí odkazy

Kategorie:ATC L04AX Kategorie:Glutarimidy Kategorie:Ftalimidy Kategorie:Teratogeny Kategorie:Karcinogeny Kategorie:Hypnotika Kategorie:Sedativa Kategorie:Tuberkulóza Kategorie:Německé vynálezy