Syenitové skály u Pocoucova jsou přírodní památka poblíž obce Třebíč v okrese Třebíč v nadmořské výšce 440–466 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je ukázka rozpadu syenitu.

Historie Chráněné území bylo vyhlášeno 28. února 1950 k ochraně extenzivní pastviny s rozptýlenými dřevinami. Konec obhospodařování vedl k samovolné sukcesi, v jejímž důsledku původní ekosystémy téměř zanikly, ale byly nahrazeny přírodě blízkým lesním porostem. Při opětovném vyhlášení v roce 2026 se rozloha chráněného území zvýšila na 1,49 hektaru.

Přírodní poměry Konkrétně se jedná o horniny tzv. třebíčského masivu. Skalní útvary vznikly působením několika faktorů. Prvním z nich bylo primární rozpukání horninového masivu, které zvnějšku omezilo jednotlivé bloky. V terciéru docházelo v oblasti k poměrně intenzivnímu zvětrávání, které vedlo k zaoblování původně ostrohranných bloků. Posledním faktorem, který umožnil obnažení útvarů, bylo mrazové zvětrávání v průběhu pozdního kvartéru. Podobným procesem vznikly i na Třebíčsku poměrně hojně se vyskytující jednotlivé balvany, které bývají někdy mylně považovány za eratické balvany (balvany dovlečené ledovcem).

Přírodní památka Syenitové skály u Pocoucova se nachází nedaleko vesnice Pocoucov, tři kilometry severně od Třebíče na strmém a převážně západně až jihozápadně orientovaném svahu údolí potoka Lubí. Památka se nachází v nadmořské výšce 440–466 m. Převýšení na strmém svahu mezi okrajem údolní nivy a poměrně ostrou horní hranou svahu, za níž následuje zemědělsky obhospodařovaný zarovnaný povrch, se pohybuje mezi 12–16 m.

Geologie Geologicky území památky spadá do moravského moldanubika, a to k třebíčskému žulosyenitovému masivu. Podloží je tvořeno neutrálními žulosyenity, které na svahu vystupují na povrch. Tvorbou údolí potoka Lubí byla obnažena exfoliační klenba s balvanitým pokryvem. Balvany mají rozměry cca 3 × 4 × 1 m a mají zaoblené povrchy. Vznikly intenzivním rozpadem žulosyenitu a byly odkryty v paleogénu. V území probíhá patrné mrazové zvětrávání. Na území se vyskytují sedimenty ze svahů, v severní části se pak vyskytují svahově-říční sedimenty. Půdy jsou mělké, kyselé kambizemě, litozemě a suťové rankery.

Flora Na území by se měly nacházet přirozené suché acidofilní doubravy svazu Luzulo albidae-Quercetum petraeae, na některých místech svahu by mohly být kombinovány s dubohabřinami, květnatými bučinami, možná i se suťovými lesy. Na území by se měly objevit pastviny svazu Cynosurion nebo acidofilní trávníky. Ve dvacátých letech 21. století na území památky nachází primárně duby letní, bříza, osika, líska a keře trnka obecná, růže šípková a další. Místy se vyskytují v podrostu lipnice hajní, kostřava ovčí, psineček výběžkatý a další.

Fauna Na lokalitě se vyskytují prskavec menší (Brachinus explodens) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar).

Odkazy Reference

Související články Seznam chráněných území v okrese Třebíč

Externí odkazy

Kategorie:Přírodní památky v okrese Třebíč Kategorie:Chráněná území v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1950 Kategorie:Skalní útvary v okrese Třebíč Kategorie:Skalní útvary v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Přírodní park Třebíčsko Kategorie:Pocoucov Kategorie:Příroda v Třebíči