H-II Transfer Vehicle (HTV), také Kónotori, (japonsky: こうのとり, "orientální čáp" nebo "bílý čáp") je nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Stejně jako americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX byly i HTV k ISS připojovány pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice. Celkem 9 kusů HTV k ISS zavítalo v letech 2009 – 2020.
Historie programu Japonská kosmická agentura JAXA začala loď vyvíjet, aby naplnila japonský závazek ve sdíleném programu dopravy zásob na ISS. První koncept lodi vznikl v roce 1996 a práce na předběžných návrzích byly zahájeny koncem roku 1997. Podle původního harmonogramu měl první let proběhnout v roce 2002, ale po opakovaných odkladech se první start uskutečnil až 10. září 2009. V polovině roku 2020 se pak uskutečnil poslední let řady HTV s tím, že bude v roce 2022 následován novou řadou modernizovaných lodí označovaných HTV-X.
Popis lodi vlevo|náhled|Zleva: hermetický segment, nehermetický segment, avionický modul a pohonný modul. náhled|H-II Transfer Vehicle náhled|Nákladní kosmická loď HTV-1 náhled|HTV-1 před připojením k modulu Harmony náhled|Zachycení HTV-6 ramenem Canadarm2 při příletu k ISS náhled|HTV-9 s ostatními kosmickými loděmi připojenými k ISS 23. července 2020; ruské Progressy jsou popsány číslováním NASA (75 je MS-14 a 76 je MS-15)
Nákladní loď HTV měla délku 10,0 metru a průměr 4,4 metru. Bez nákladu vážila 10,5 tuny. Neměla systém automatického spojení, a proto byla po přiblížení k ISS na vzdálenost zhruba 10 metrů uchopena pomocí kanadské robotické ruky (Canadarm2), obsluhované posádkou ISS, poté přitažena ke stanici a připojena ke spodnímu uzlu modulu Harmony. Loď HTV se skládala ze tří základních částí. V zadním pohonném modulu byly kromě nádrží na celkem 2 400 kg pohonných hmot také čtyři hlavní motory pro přílet k ISS a brzdící manévr před vstupem do atmosféry. Kromě nich měla loď celkem 28 menších motorů pro přesné přiblížení. Následoval avionický modul obsahující elektronické vybavení pro řízení navádění, napájení a zpracování telekomunikačních dat. Přední částí, zahrnující většinu lodi, pak tvořil nákladní úsek. Ten se měl podle původních plánů skládat z jednoho nebo dvou segmentů, z nichž jeden nebo oba mohly být hermetické. Záměrem této modulární konstrukce bylo umožni použití různých konfigurací, které by odpovídaly různým požadavkům na jednotlivé mise. Pro snížení nákladů na vývoj však bylo později rozhodnuto létat pouze ve smíšené konfiguraci jednoho hermetického a jednoho nehermetického segmentu.
Hermetický segment mohl pojmout až 4,5 tuny nákladu, včetně nádrže pro 300 kg vody. Kromě stykovacího uzlu pro přímý přístup z ISS byl vybaven druhým uzlem pro vykládku lodi v nestandardní situaci. Nehermetický segment mohl nést až 1,5 tuny nákladu a byl delší a lehčí než segment hermetický. Celková maximální kapacita pro náklad dosahovala 6 000 kg, což bylo více než dvojnásobek kapacity ruských lodí Progress.
Zdrojem energie byly sluneční baterie na povrchu lodi. Stejně jako ostatní jednorázové zásobovací lodě pro ISS (Progress, Cygnus a ATV) byly také HTV po vyložení nákladu postupně zaplňovány odpadem ze stanice a po odpojení shořely v atmosféře Země.
Seznam vypuštěných HTV Všech devět lodí HTV bylo vyneseno nosnou raketou H-IIB z japonského kosmodromu Tanegašima. Datum a čas vypuštění (UTC) Datum a čas připojení (UTC)Datum a čas odpojení (UTC) Datum a čas zániku (UTC)Doba mise / připojení k ISSHmotnost nákladu HTV-1 10. září 2009, 17:01:46 17. září 2009, 22:2730. října 2009, 15:00 1. listopadu 2009, 21:2652 / 43 dní4 500 HTV-2 22. ledna 2011, 05:37:57 27. ledna 2011, 15:4528. března 2011, 13:29 30. března 2011, 03:0967 / 60 dní5 300 HTV-3 21. července 2012, 02:06:18 27. července 2012, 15:2212. září 2012, 11:50 14. září 2012, 05:2755 / 46 dní4 600 HTV-4 3. srpna 2013, 19:48:46 9. srpna 2013, 15:384. září 2013, 12:07 7. září 2013, 06:3735 / 26 dní5 400 HTV-5 19. srpna 2015, 11:50:49 24. srpna 2015, 14:5828. září 2015, 11:12 29. září 2015, 20:3341 / 35 dní6 057 HTV-6 9. prosince 2016, 13:26:47 13. prosince 2016, 13:5727. ledna 2017, 10:59 5. února 2017, 15:0658 / 44 dní5 900 HTV-7 22. září 2018, 17:52:27 27. září 2018, 15:157. listopadu 2018, 11:32 10. listopadu 2018, 21:38(přistání kapsle HRSC22:04)49 / 41 dní6 200 HTV-8 24. září 2019, 16:05:05 28. září 2019, 14:091. listopadu 2019, 13:45 3. listopadu 2019, 02:0940 / 34 dní5 400 HTV-9 20. května 2020, 17:31:00 25. května 2020, 14:4618. srpna 2020, 13:51 20. srpna 2020, 07:0792 / 85 dní6 200
Popisy letů HTV Všech devět lodí HTV bylo vyneseno nosnou raketou H-IIB z japonského kosmodromu Tanegašima.
HTV-1 Kosmická loď HTV-1 odstartovala 10. září 2009 v 17:01:46 UTC. Po 10 minutách a 15 sekundách letu se od kosmické lodi oddělil druhý stupeň rakety a HTV-1 se vydala na samostatnou cestu směrem k Mezinárodní vesmírné stanici. Po postupném přibližování se 17. září 2009 dostala k ISS na vzdálenost 10 m. V 19:51 UT byla nákladní loď zachycena staničním manipulátorem, který zevnitř stanice ovládala astronautka Nicole Stottová. Ve 22:27 UTC byla HTV-1 připojena na spodní port modulu Harmony a pevně zajištěna. Následovala kontrola hermetičnosti spoje a propojení elektrických a datových obvodů.
Na palubě loď dopravila přibližně 4,5 tuny zásob, vybavení a náhradních dílů. Po vyložení nákladu byla HTV-1 naplněna odpadem, 30. října 2009 v 15:00 UTC odpojena od stanice pomocí robotické ruky Canadarm2 (SSRMS) a z ní uvolněna v 17:38 UTC, aby 1. listopadu 2009 ve 21:26 UTC vstoupila do hustých vrstev atmosféry a zanikla.
HTV-2 Po dvoudenním odkladu z původně plánovaného termínu kvůli špatné předpovědi počasí odstartovala druhá japonská nákladní loď řady HTV k Mezinárodní vesmírné stanici 22. ledna 2011. Úspěšný start proběhl v 5:37:57 UTC, v 5:52 UTC byla loď navedena na výchozí oběžnou dráhu. Po provedení kontrol řídících systémů začala HTV-2 korigovat svou dráhu a přibližovat se k ISS. 27. ledna 2011 již letěly oba objekty ve formaci ve vzdálenosti 250 m a po vydání souhlasu řídícího střediska se závěrečným přiblížením se vzdálenost mezi stanicí a HTV snížila na 10 m. V 11:41 UTC zachytila astronautka Catherine Colemanová nákladní modul pomocí robotického manipulátoru SSRMS. Řízení manipulátoru převzal italský astronaut Paolo Nespoli a připojil HTV-2 v 15.45 UTC ke spodnímu stykovacímu uzlu modulu Harmony. Všechny nezbytné kroky pro spojení byly dokončeny ve 18:34 UTC a po kontrolách hermetičnosti byly otevřeny průlezy mezi stanicí a nákladní lodí, posádka ISS začala vykládat dovezený materiál.
HTV-2 dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici celkem 5 300 kg materiálu, z toho 4 000 kg v hermetizovaném prostoru. Polovinu nákladu v hermetizované části tvořily náhradní systémové komponenty, čtvrtinu potraviny a desetinu materiál pro vědecké experimenty, ve zbytku byl různý materiál posádku a také 280 kg vody. Posádka ISS odpojila HTV-2 od stanice pomocí robotické ruky 28. března 2011 v 13:29 UTC a v 15:46 UTC ji uvolnila. Loď se do zemské atmosféry vrátila po třech orbitálních manévrech 30. března v 03:09 UTC.
HTV-3 Třetí let HTV odstartoval 21. července 2012 v 02:06:18 UTC. Loď dosáhla oběžné dráhy a oddělila se od druhého stupně nosné rakety 14 minut a 53 sekund po startu. Po fázi postupných úprav dráhy se přiblížila k ISS a 27. července ve 12:23 UTC byla ve vzdálenosti 9 metrů zachycena robotickým ramenem, které ovládal astronaut Joseph Acaba. Připojení ke spodnímu portu modulu Harmony se uskutečnilo v 15:22 UTC. HTV-3 byla oproti předchozím letům vybavena jinými motory, upraveným komunikačním systémem a prošla dalšími drobnými změnami.
Na ISS bylo dopraveno zhruba 4 600 kg nákladu, z toho 3 500 v hermetizované části lodi. Více než polovinu nákladu pod tlakem tvořilo systémové vybavení, např. náhradní součásti technologie ISS k výměně za poškozené díly. Pětina nákladu připadla na vědecké experimenty včetně pěti Cubesatů nebo high-tech akvária Aquatic Habitat, dalších 15 % zabraly potraviny.
K odpojení HTV-3 od ISS došlo kvůli změnám v programu činností na stanici o 6 dní později oproti původnímu plánu, 12. září 2012. HTV-3 byla odpojena od modulu Harmony v 11:50 UTC a v 15:50 uvolněna z robotického manipulátoru. Po příslušných manévrech vstoupila do atmosféry a zanikla 14. září v 05:27 UTC.
HTV-4 HTV-4 odstartovala 3. srpna 2013 v 19:48:46 UTC a do formace s ISS se zařadila o necelých šest dní později, 9. srpna. Astronautka Karen Nybergová pomocí robotického ramene Canadarm2 zachytila loď v 11:22 UTC v desetimetrové vzdálenosti od stanice a v 15:38 UTC manévr dokončila připojením HTV-4 ke kotevnímu mechanismu spodního portu modulu Harmony.
Loď na ISS doručila 5 400 kg nákladu. V hermetizované sekci bylo zhruba 3 900 kg nákladu – vzorky a vybavení pro vědecké experimenty, kamera v rozlišení 4K (vůbec první, která se kdy do vesmíru dostala), 4 cubesaty a potraviny včetně 480 litrů vody. Zvláštností byl japonský robotický astronaut Kirobo, vyvinutý Tokijskou universitou, který na ISS přiletěl, aby dělal společnost kosmonautovi Kóiči Wakatovi. Náklad v nehermetizované sekci měl zhruba 1 500 kg a byla v něm venkovní zařízení potřebná pro provoz stanice a paleta se zařízením pro vědecké programy.
Kosmonautka Karen Nybergová prostřednictvím ramene Canadarm2 odpojila HTV-4 od stanice 4. září 2013 ve 12:07 UTC a v 16:20 UTC ho uvolnila. Loď pak po třech brzdících manévrech zanikla 7. září 2013 v 06:37 UTC.
HTV-5 Další loď se do vesmíru vydala až s dvouletým odstupem, 19. srpna 2015 v 11:50:49 UTC, po dvou odloženích o jeden, resp. dva dny kvůli špatné předpovědi počasí. Po přiblížení dostal Kimija Jui jako první japonský astronaut na ISS možnost ovládat robotické rameno stanice při příletu lodi HTV. K zachycení došlo 24. srpna v 10:29 UTC a k připojení k modulu Harmony v 14:58 UTC.
Na HTV-5 bylo oproti předchozím misím provedeno několik změn. Mimo jiné byl snížen počet solárních panelů na povrchu lodi na 49 kusů (oproti 57 na HTV-1 a HTV-2, 56 na HTV-3 a 55 na HTV-4) – analýza dat z předchozích misí totiž ukázala, že postačuje menší počet panelů. Vylepšení nákladních vaků umožnilo zvýšit kapacitu (maximálně 242 kusů oproti předchozím 230) a zvýšit počet nákladních vaků doplňovaných co nejpozději před startem (pozdní náklady, maximálně 92 oproti předchozím 80 vakům).
Původně měla HTV-5 vynést na ISS přibližně 5,5 tuny nákladu, z toho z 4 500 kg v hermetizované sekci a 1 000 kg v nehermetizované. Kvůli selhání rakety při startu mise SpaceX CRS-7 však bylo přidáno dalších 200 kg jako pozdní náklad. Celková hmotnost nákladu tak činila 6 057 kg. Sekce pod tlakem obsahovala pitnou vodu (600 litrů), potraviny, osobní materiál pro posádku, různé součásti pro systém stanice, vybavení pro vědecké experimenty a několik CubeSatů.
Posádka pomocí robotického ramene odpojila loď od stanice 28. září 2015 v 11:12 UTC, k uvolnění od ramene došlo v 16:53 UTC. Loď přitom obsahovala až 6 tun odpadu a již nepotřebných výzkumných přístrojů s prošlou životností. Po brzdících manévrech HTV-5 vstoupila do atmosféry a zanikla 29. září 2015 v 20:33 UTC.
HTV-6 Po odkladu z původně vyhlášeného termínu startu (30. září 2016) kvůli zjištěné netěsnosti potrubí v nosné raketě HII-B oďstartovala šestá loď HTV až 9. prosince 2016 v 13:26:47 UTC a po čtyřech dnech postupného přibližování k ISS byla 13. prosince v 10.39 UTC (podle NASA v 10:37 UTC) zachycena robotickou rukou Canadarm 2, kterou ovládal astronaut Robert Kimbrough. K připojení k obvyklému spodnímu uzlu modulu Harmony došlo téhož dne ve 13:57 UTC.