Roky 1930–1939, souhrnně zvané 30. léta 20. století, jsou charakterizovány především všeobecnou hospodářskou krizí, nástupem autoritativních režimů v řadě zemí světa a nakonec vypuknutím druhé světové války.
Světová krize začala 24. října 1929 v USA, kdy byl vyhlášen krach na newyorské burze. Tomuto dni se také říká Černý pátek nebo Černý čtvrtek, podle toho, v jakém časovém pásmu se to počítá. Jako první zkrachoval automobilový průmysl, později strojírenství, hutnictví a další průmyslová odvětví. Krize se velice rychle rozšířila do celého světa.
V Evropě na tom bylo nejhůře Německo.
Události Velká hospodářská krize byla nejhlubší a nejrozsáhlejší ekonomická krize moderních dějin, která zasáhla svět po krachu na newyorské burze v říjnu 1929. Následoval prudký pokles průmyslové výroby, cen i mezinárodního obchodu a masová nezaměstnanost, která v některých zemích přesáhla 25 %. Bankovní systém se v mnoha státech zhroutil v důsledku paniky a nedostatku likvidity. Krize měla globální dopad, zvláště silný v USA, Německu a střední Evropě, a vedla k sociálním otřesům i politické radikalizaci. Vlády reagovaly intervencemi do ekonomiky, například reformami New Deal v USA. Krize postupně odezněla až koncem 30. let v souvislosti se zbrojením a přípravami na válku.
Nástup nacismu v Německu vyvrcholil jmenováním Adolfa Hitlera říšským kancléřem 30. ledna 1933 prezidentem Paulem von Hindenburgem. Krátce poté byl zneužit požár Říšského sněmu k omezení občanských práv a perzekuci opozice. Přijetím Zmocňovacího zákona získala vláda diktátorské pravomoci a došlo k likvidaci demokratického systému Výmarské republiky. Nacistický režim rychle centralizoval moc, zakázal politické strany a odbory a zahájil systematickou propagandu i represe. Ideologie nacionálního socialismu spojovala autoritářství, militarismus a rasismus, což vedlo k pronásledování Židů a dalších skupin. Konsolidace režimu byla završena během Noci dlouhých nožů a po smrti Hindenburga převzal Hitler funkci vůdce státu.
Stalinismus v Sovětském svazu představoval období upevnění totalitní moci pod vedením Josifa Stalina. Charakteristická byla centralizace řízení státu, nucená kolektivizace zemědělství a rychlá industrializace prostřednictvím pětiletých plánů. Tyto procesy provázely rozsáhlé represe proti skutečným i domnělým odpůrcům režimu. V letech 1936–1938 probíhaly Moskevské procesy, vykonstruované soudní procesy proti bývalým stranickým funkcionářům. Ve stejném období vyvrcholila i Velká čistka, během níž byly miliony osob zatčeny, deportovány do pracovních táborů Gulagu nebo popraveny. Represe zasáhly stranické elity, armádu i běžné obyvatelstvo.
Druhá italsko-etiopská válka byla agresivní expanzí fašistické Itálie vedené Benitem Mussolinim proti Etiopii (Habeši), jednomu z posledních nezávislých států v Africe. Konflikt začal v říjnu 1935 a vyznačoval se nasazením moderních zbraní, včetně chemických látek, proti špatně vybavené etiopské armádě císaře Haile Selassie. Navzdory odsouzení ze strany Společnosti národů se nepodařilo agresi účinně zastavit, což odhalilo slabost kolektivní bezpečnosti. V květnu 1936 Itálie Etiopii dobyla a vyhlásila vznik Italské východní Afriky.
Španělská občanská válka byla ozbrojeným konfliktem mezi republikánskou vládou a nacionalistickými silami, který vypukl v červenci 1936 po vojenském povstání vedeném Franciscem Francem. Válka měla výrazný ideologický rozměr jako střet demokracie, socialismu a anarchismu s fašismem a autoritářstvím. Konflikt získal mezinárodní charakter: nacionalisty podporovaly Nacistické Německo a Itálie, zatímco republikány podporoval Sovětský svaz a dobrovolníci z mezinárodních brigád. Boje provázelo rozsáhlé násilí vůči civilnímu obyvatelstvu a bombardování měst, například Guerniky. V roce 1939 konflikt skončil vítězstvím nacionalistů a nastolením diktatury Franca, která trvala do roku 1975.
Japonská expanze v Asii představovala klíčový projev militaristické politiky císařského Japonska, zaměřené na získání surovin a politického vlivu. Prvním krokem byla okupace Mandžuska roku 1931 a vytvoření loutkového státu Mandžukuo, což vyvolalo kritiku ze strany Společnosti národů. Napětí dále eskalovalo vypuknutím druhé čínsko-japonské války, která začala incidentem u mostu Marca Pola v roce 1937. Japonská armáda postupovala hluboko do čínského vnitrozemí a dopouštěla se rozsáhlých válečných zločinů, například během masakru v Nankingu. Konflikt oslabil Čínu a přispěl k destabilizaci regionu, čímž se stal součástí širšího směřování k druhé světové válce v Tichomoří.
Anšlus Rakouska představoval připojení Rakouska k nacistickému Německu v březnu 1938, uskutečněné pod tlakem a hrozbou vojenské síly. Po politické destabilizaci Rakouska a nátlaku ze strany Adolfa Hitlera vstoupila německá armáda 12. března 1938 na rakouské území bez odporu. Následně byl vyhlášen „dobrovolný“ souhlas s připojením, potvrzený zmanipulovaným plebiscitem. Anšlus znamenal porušení mezinárodních dohod a zásad versailleského systému a ukázal neochotu západních mocností zasáhnout.
Mnichovská dohoda byla uzavřena 30. září 1938 mezi Německem, Itálií, Velkou Británií a Francií bez účasti Československa. Na základě dohody muselo Československo odstoupit pohraniční území (Sudety) Německu, vedenému Adolfem Hitlerem, pod záminkou ochrany německé menšiny. Dohoda byla vyvrcholením politiky appeasementu, prosazované zejména britským premiérem Nevillem Chamberlainem, která měla zabránit válce ústupky agresorovi. Výsledkem bylo zásadní oslabení obranyschopnosti a suverenity Československa.
Vznik Protektorátu Čechy a Morava byl důsledkem rozpadu Československa pod tlakem nacistického Německa. Po vyhlášení samostatného Slovenska 14. března 1939 a následném nátlaku na československého prezidenta Emila Háchu obsadila německá armáda 15. března české země. Následně byl vyhlášen protektorát jako formálně autonomní útvar podřízený Německu. Skutečnou moc vykonával říšský protektor, zatímco česká správa měla omezené pravomoci.
Pakt Ribbentrop–Molotov byl smlouvou o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, podepsanou 23. srpna 1939 v Moskvě. Za německou stranu ji uzavřel ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop, za sovětskou lidový komisař zahraničí Vjačeslav Molotov. Součástí paktu byl tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě, který počítal s dělením Polska a ovlivnil osud pobaltských států a Finska. Dohoda umožnila Německu zahájit invazi do Polska bez rizika sovětského zásahu a byla jedním z přímých předpokladů vypuknutí druhé světové války. Pakt výrazně změnil rovnováhu sil v Evropě.
Druhá světová válka začala 1. září 1939 napadením Polska nacistickým Německem. Útok byl proveden v rámci tzv. blitzkriegu, rychlé války založené na koordinaci letectva, tankových svazků a pěchoty. Krátce poté, 3. září 1939, vyhlásily Velká Británie a Francie Německu válku na základě svých spojeneckých závazků vůči Polsku. Klíčovým faktorem bylo předchozí uzavření Paktu Ribbentrop–Molotov, který umožnil Sovětskému svazu vstoupit do východního Polska 17. září 1939. Polský stát byl následně během několika týdnů poražen a rozdělen mezi oba agresory. Tímto konfliktem začalo globální střetnutí, které postupně zasáhlo většinu světa.
Věda a technika Švýcarský chemik Albert Hofmann v roce 1938 syntetizoval LSD a objevil jeho psychoaktivní účinky. Tento objev později ovlivnil nejen psychiatrii, ale i kulturní scénu.
Roku 1939 vzlétl Heinkel He 178, první letoun s proudovým motorem. Tento motor vyvinul současně německý inženýr Hans von Ohain a britský konstruktér Frank Whittle a zásadně změnili budoucnost letectví. Skotský fyzik Robert Watson-Watt zkonstruoval v roce 1935 první prakticky použitelný radarový systém, který se stal klíčovým pro leteckou navigaci a později pro vojenské účely.
V roce 1935 americká firma Kodak začala prodávat první barevný fotografický film Kodachrome. O rok později zahájila BBC pravidelné televizní vysílání a odstartovala éru masové televizní zábavy.
V astronomii došlo k významnému objevu, když americký astronom Clyde Tombaugh v roce 1930 objevil Pluto, které bylo po desetiletí považováno za devátou planetu sluneční soustavy.
Chemický průmysl zaznamenal převratný objev v roce 1935, kdy americký chemik Wallace Carothers vynalezl nylon, první skutečně syntetické vlákno, které zahájilo revoluci v textilním průmyslu a spotřebním zboží.
Němečtí fyzici Ernst Ruska a Max Knoll vyvinuli první elektronový mikroskop.
30. léta v Československu
Československá kultura ve 30. letech Mezi nejlépe divácky hodnocené české filmy ze 30. let patří filmy Martina Friče (Cesta do hlubin študákovy duše, Škola základ života, Kristian, Eva tropí hlouposti, Anton Špelec, ostrostřelec, Mravnost nade vše, Ať žije nebožtík, Život je pes), Karla Lamače (U pokladny stál…, Ducháček to zařídí), Huga Haase (Bílá nemoc) a Otakara Vávry (Dívka v modrém).
Vycházely knihy jako Válka s Mloky, Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte, Hovory s T. G. Masarykem, Hordubal od Karla Čapka, Nikola Šuhaj loupežník od Ivana Olbrachta, Petrolejové lampy od Jaroslava Havlíčka, Hoši od Bobří řeky od Jaroslava Foglara, Osada Havranů od Eduarda Štorcha nebo Malý Bobeš od Josefa Věromíra Plevy.
Hlavy států a političtí lídři Francie prezident: Gaston Doumergue (1924–1931), Paul Doumer (1931–1932), Albert Lebrun (1932–1940) Sovětský svaz Generální tajemník ÚV KSSS: Josif Vissarionovič Stalin (1922–1952) Spojené království král: Jiří V. (1910–1936), Eduard VIII. (1936), Jiří VI. (1936–1952) premiér: Ramsay MacDonald (1929–1935), Stanley Baldwin (1935–1937), Neville Chamberlain (1937–1940) Spojené státy americké prezident: Herbert Hoover (1929–1933), Franklin Delano Roosevelt (1933–1945) Vatikán papež: Pius XI. (1922–1939), Pius XII. (1939–1958) Československo / Protektorát Čechy a Morava prezident: Tomáš Garrigue Masaryk (1918–1935), Edvard Beneš (1935–1938), státní prezident: Emil Hácha (1939–1945) premiér: František Udržal (1929–1932), Jan Malypetr (1932–1935), Milan Hodža (1935–1938), Jan Syrový (1938), Rudolf Beran (1938–1939), protektorátní premiér: Alois Eliáš (1939–1941) Německo prezident: Paul von Hindenburg (1925–1934) říšský kancléř: Hermann Müller (1928–1930), Heinrich Brüning (1930–1932), Franz von Papen (1932), Kurt von Schleicher (1932–1933), Adolf Hitler (1933–1945) Polsko prezident: Ignacy Mościcki (1926–1939) Rakousko prezident: Wilhelm Miklas (1928–1938) spolkový kancléř: Johann Schober (1929–1930), Carl Vaugoin (1930), Otto Ender (1930–1931), Karl Buresch (1931–1932), Engelbert Dollfuss (1932–1934), Kurt Schuschnigg (1934–1938), Arthur Seyß-Inquart (1938)
Narození a úmrtí Během tohoto desetiletí se narodili politici Václav Havel, Michail Gorbačov, Boris Jelcin, Madeleine Albrightová, Karel Schwarzenberg, Saddám Husajn a Akihito, spisovatelé Ota Pavel, Jiří Stránský a Umberto Eco, umělci Elvis Presley, Jean-Paul Belmondo, Johnny Cash, Roman Polański, Alain Delon, Karel Gott, Miloš Forman, Jiřina Bohdalová, Zdeněk Svěrák a Waldemar Matuška i osobnosti Neil Armstrong, Jurij Gagarin a papež František.
Zemřeli politici Jiří V., Paul von Hindenburg, Mustafa Kemal Atatürk, Tomáš Garrigue Masaryk, Karel Kramář a Antonín Švehla, spisovatelé Arthur Conan Doyle, Howard Phillips Lovecraft, Rudyard Kipling, Maxim Gorkij, Karel Čapek, Viktor Dyk a Alois Jirásek, umělci Alfons Mucha, Ema Destinnová a Josef Suk starší či další osobnosti jako Sigmund Freud, Marie Curie-Skłodowská, Thomas Alva Edison, Ivan Petrovič Pavlov, Tomáš Baťa, Adolf Loos a Jan Opletal.
Externí odkazy