Achernar (Alfa Eridani, α Eri) je dvojhvězda a nejjasnější hvězda v souhvězdí Eridanu. Nachází se ve vzdálenosti (139±3) světelných let a se zdánlivou hvězdnou velikostí 0,40 až 0,46 patří mezi deset nejjasnějších hvězd noční oblohy. Systém tvoří rychle rotující modrobílá primární složka Achernar A a podstatně slabší hvězda hlavní posloupnosti Achernar B. Deklinace téměř −57° znamená, že Achernar z území Česka nevychází nad obzor.

Pojmenování Označení α Eridani je Bayerovo označení celého systému. Tradiční název pochází z arabského výrazu ākhir an-nahr, „konec řeky“. Ve starších tradicích označoval konec Eridanu severněji položený Acamar, protože Achernar byl tehdejším středomořským astronomům kvůli precesi a své jižní poloze nedostupný. Mezinárodní astronomická unie schválila jméno Achernar pro složku α Eridani A; nejde tedy o vlastní jméno celého systému ani složky B.

Pozorovatelnost Achernar leží na jižním konci dlouhého souhvězdí Eridanu. Severně od přibližně 33° severní šířky zůstává trvale pod obzorem, zatímco jižně od přibližně 33° jižní šířky je cirkumpolární. V důsledku precese se její deklinace během tisíciletí mění; v antice se nacházela ještě blíže k jižnímu nebeskému pólu než v epoše J2000.0.

Dvojhvězdný systém Slabého průvodce Achernar B odhalila pozorování v blízkém infračerveném oboru pomocí Very Large Telescope a adaptivní optiky. Sledování polohy složky B v letech 2006–2019 umožnilo určit úplnou dráhu systému. Oběžná doba činí (7,0389±0,0015) roku, velká poloosa (7,35±0,18) AU a výstřednost dráhy (0,7258±0,0015). V periastru se hvězdy přibližují přibližně na 2 AU, zatímco v apastru je dělí asi 12,7 AU.

Celková hmotnost systému je (8,01±0,59) M☉. Na Achernar A připadá (5,99±0,60) M☉ a na složku B (2,02±0,11) M☉. Rovina oběžné dráhy je vůči rovníkové rovině rychle rotující primární hvězdy skloněna přibližně o 30°. V přesných astrometrických měřeních se neprojevila žádná další vnitřní složka systému.

Achernar A náhled|vlevo|Rychlá rotace mění Achernar A na výrazně zploštělý sféroid.

Primární složka je nejbližší a na pozemské obloze nejjasnější klasická hvězda typu Be. V literatuře se její spektrální typ podle použité metody pohybuje přibližně mezi B3 Vpe a B6 Vpe; písmeno „e“ označuje výskyt emisních čar. Vývojové modely ukazují, že ve věku přibližně (63±4) milionů let nedávno opustila hlavní posloupnost a nachází se na počátku fáze hoření vodíku ve slupce kolem jádra.

Achernar A rotuje rychlostí přibližně 250 km/s, tedy velmi blízko kritické rychlosti, při níž by se látka na rovníku přestala udržovat na povrchu. Odstředivý účinek způsobil výrazné zploštění: polární poloměr činí přibližně 6,78 R☉, rovníkový asi 9,16 R☉ a jejich poměr je (1,35±0,07). Starší měření z roku 2003 udávala ještě větší zdánlivé zploštění, modernější model však lépe odděluje fotosféru od okolní plynné obálky.

Zploštění doprovází gravitační ztemnění: povrchová teplota dosahuje u pólů asi 17 124 K, zatímco na rovníku přibližně 12 673 K. Střední zářivý výkon hvězdy je (3 493±429)násobkem zářivého výkonu Slunce. Z horkých polárních oblastí proudí rychlý hvězdný vítr.

Proměnnost a plynný disk Achernar A kolem rovníku příležitostně vytváří disk ionizovaného plynu. V jeho přítomnosti se ve spektru objevují emisní čáry vodíku charakteristické pro hvězdy typu Be; disk se v průběhu času mění a může téměř zaniknout a znovu se vytvořit. Jasnost systému kolísá v rozmezí přibližně 0,40 až 0,46 magnitudy. Fotometrie družice TESS odhalila několik period od zhruba 17 do 35 hodin, souvisejících s rotací, pulzacemi hvězdy a proměnami disku; jednoznačná příčina jednotlivých period není určena.

Achernar B Sekundární složka je hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu A2 V až A3 V. Má hmotnost (2,02±0,11) M☉, poloměr (1,70±0,08) R☉, povrchovou teplotu (9 064±624) K a zářivý výkon dosahující (17,5±5,1)násobku zářivého výkonu Slunce. Dráha je příliš široká na to, aby mezi složkami v minulosti proběhl významný přenos hmoty. Rychlou rotaci a stav Be primární hvězdy proto nelze v tomto systému vysvětlit dřívějším přenosem hmoty ze složky B.

Společně se pohybující hvězda Asi půl stupně severně od Achernaru leží červený trpaslík 2MASS J01375879−5645447. Má podobnou vzdálenost, vlastní pohyb a stáří, takže patrně vznikl spolu se systémem Achernaru v pohybové skupině Tucana–Horologium. Jeho současná promítnutá vzdálenost přesahuje 73 000 AU a vzájemná rychlost je příliš vysoká, proto není gravitačně vázanou třetí složkou systému.

Reference

Externí odkazy

Flattest Star Ever Seen – Evropská jižní observatoř

Kategorie:Hvězdy hlavní posloupnosti třídy B Kategorie:Hvězdy hlavní posloupnosti třídy A Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Eridanu Kategorie:Dvojhvězdy Kategorie:Proměnné hvězdy Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu