Tin Ujević (5. července 1891, Vrgorac – 12. listopadu 1955, Záhřeb) byl chorvatský básník moderní doby.

Život

Narodil se ve vesnici Vrgorac. Jeho otec Ivan Ujević byl povoláním učitel. Do školy chodil do nedalekého města Imotski, studoval také v Makarské (poslední ročník střední školy) a ve Splitu, kde získal maturitu na tamním klasickém gymnáziu. Na vysoké škole studoval jazyk a literaturu, filologii a filozofii.

Psal do časopisu Hrvatska mlada lirika těsně před vypuknutím první světové války.

V dobách rozpadu Rakousko-Uherska, který pomalu probíhal již během první světové války se Ujević zaměřil na tehdy rozšířenou ideu sjednocení jižních Slovanů, na které později vzniklo jugoslávské království. Až do roku 1917 byl také členem Jihoslovanského výboru. Rozhodl se také přestěhovat do Bělehradu; oficiálně kvůli studiu, ve skutečnosti tam ale vydával řadu politicky orientovaných novinových článků. Vystupoval takto často s řadou plamenných projevů. Své postoje však postupem času přehodnotil, neboť se obával případné srbské dominance v případném soustátí. Rozhodl se také více věnovat literatuře a méně politice. Sám se střetl s odcizením, pesimismem a ztrátou iluzí a tu se snažil překonat vědomím bytí s vesmírem a opěvováním pozitiv lidského života.

Od roku 1921 přestal používat jméno v podobě v jaké byl pokřtěn, tedy Augustin, a užíval jen Tin, se kterým se proslavil. V letech 1920 až 1929 žil v Bělehradě, potom pobýval nějakou krátkou dobu v Mostaru.

V letech 1930 až 1937 žil v Sarajevu, potom do roku 1940 ve Splitu a nakonec v Záhřebu. Na přání svých přátel v chorvatské metropoli zůstal do konce života.

Po druhé světové válce byl na několik let vyloučen z nově vzniklého Jugoslávského svazu spisovatelů. Vzhledem k tomu, že za války pracoval pro ustašovské Ministerstvo zahraničí, byl nežádoucí osobou.

Byl dobrým znalcem jazyků a tak pracoval jako překladatel (a to i v časech fašistického Chorvatska), překládal mnohé práce významných evropských básníků do chorvatštiny. Za druhé světové války knížky nevydával.

Odkaz

Pohřben byl na hřbitově Mirogoj v Záhřebu. Na domě v Sarajevu, kde žil, se dnes nachází pamětní deska.

Dílo

Mezi jeho vlastní práce patří básně Lelek sebra (Nářek otroka), Skalpel chaosu (Skalpel kaosa), nebo Auto na korzu. Poslední uvedenou sepsal během svého života v Sarajevu. Knihy vydával v ekavštině i jekavštině, tedy obou variantách tehdejšího uznávaného srbochorvatského jazyka.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Chorvatští básníci Kategorie:Muži Kategorie:Básníci tvořící chorvatsky Kategorie:Překladatelé do chorvatštiny Kategorie:Překladatelé z angličtiny Kategorie:Úmrtí v Záhřebu Kategorie:Pohřbení na hřbitově Mirogoj