Tomio Okamura (, * 4. července 1972 Tokio) je český podnikatel a politik řazený k pravici či krajní pravici, od listopadu 2025 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Od října 2012 zasedal v Senátu Parlamentu ČR za zlínský obvod, než mu v říjnu 2013 mandát zanikl zvolením do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jejím místopředsedou byl mezi roky 2017–2021. V květnu 2013 založil krajně pravicové politické hnutí Úsvit přímé demokracie jehož byl předsedou až do 5. května 2015, kdy byl po vleklých sporech uvnitř hnutí vyloučen. Od srpna 2015 je předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD).
Život Narodil se v Tokiu, kam se jeho česká matka Helena Okamurová, rozená Holíková, po svatbě s japonským občanem japonsko-korejského původu Matsuem Okamurou v roce 1966 přestěhovala. Vyrůstal na sídlišti Takašimadaira v tokijské čtvrti Itabaši. V Japonsku strávil necelých 10 let a většinu života prožil v Česku, respektive Československu. Jeho matka se nesmířila s osamělým životem v Japonsku a vrátila se se svými syny do Československa, když mu bylo šest let. V dětství prožil půl roku v dětském domově v Mašťově u Podbořan, kde zažil šikanu, která ho velmi poznamenala, takže přibližně do 22 let koktal. Po základní škole vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou v Praze. Přibližně v letech 1982–1987 chodil spolu s bratry do ilegálního skautského oddílu. Po maturitě odcestoval do Japonska, kde pracoval jako popelář a poté v kině jako prodavač popcornu. Jelikož se zde cítil diskriminovaný, rozhodl se k návratu do Prahy.
Podnikatelské aktivity a veřejný život náhled|Tomio Okamura v roce 2015 V roce 1994 začal podnikat v pohostinství, obchodu, průvodcovské činnosti a překladatelství, je spoluautorem několika knih. Roku 1999 investoval do spoluvlastnictví sítě restaurací. Jeho společníkem ve firmě Gastro-sport Praha s.r.o. byl podnikatel Jan Hájek, který byl později ve styku s kontroverzním podnikatelem Václavem Kočkou. Jakmile Okamura zpozoroval nekalé aktivity, tak ze spoluvlastnictví se ztrátou odešel.
Od roku 2008 se věnoval práci dobrovolníka v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), kde zastával funkce viceprezidenta a mluvčího.
Účinkoval jako jeden z investorů televizní reality show Den D v České televizi, díky tomu v roce 2010 vstoupil jako společník do nové cestovní kanceláře pro plyšáky Toy Travelling (společně s exministryní Danou Bérovou). Podnikatelský záměr však skončil neúspěchem, Okamura byl jako společník z obchodního rejstříku vymazán v roce 2011, společnost samotná je od roku 2017 v likvidaci.
V první polovině ledna 2012 oznámila TV Barrandov záměr od konce měsíce každý pracovní den vysílat diskusní pořad Dobrý večer, Česko!, který měli moderovat Okamura a Martina Kociánová. Stanice zároveň uvedla na tento pořad upoutávku, ve které Okamura vystupoval. Pořad se nakonec začal vysílat, ale bez Okamury v roli moderátora. Opuštění projektu zdůvodnil nesouhlasem majitele stanice s jeho plánem pozvat do pořadu tehdejšího předsedu Lékařského odborového klubu Martina Engela, ale podle programového ředitele TV Barrandov Janise Sidovského, chtělo vedení stanice pouze přesunout tento rozhovor na pozdější termín. Pořad místo Okamury nakonec moderoval Alexander Hemala.
V únoru 2012 svůj veškerý majetek ocenil na čtyřicet milionů korun. Nejvýnosnější firmou je pro něj cestovní kancelář Miki Travel Prague, v níž figuruje jako jednatel. Patří mu i firma Mebius, která zajišťuje průvodcovské a překladatelské služby. Mimo ně spoluvlastní firmu Japa Foods, která se specializuje na prodej japonských potravin a módy. Také je spoluvlastníkem softwarové firmy Break2win (od roku 2023 v likvidaci) a firmy zaměřené na gastronomii U Machtů.
Senátor V říjnu 2012 kandidoval, jako nezávislý kandidát, na senátora v obvodu Zlín. V prvním kole volby získal 11 772 hlasů (30,27 %) a z první pozice postoupil do kola druhého. Ve druhém kole získal 17 401 hlasů (66,23 %) a porazil kandidáta České strany sociálně demokratické Stanislava Mišáka. I přesto prohlašoval, že Senát je obsazen pouze „dobře placenými loutkami poslanců“.
V Senátu se přidal k senátorskému klubu pro obnovu demokracie – KDU-ČSL a nezávislí. Ve funkci v únoru 2013 podepsal návrh části senátorů na obžalování prezidenta Václava Klause z velezrady za jím vyhlášenou amnestii. Žalobu však Ústavní soud ČR zamítl. Okamura také hlasoval pro senátní návrh o zrušení sKaretSenát Parlamentu ČR: 4. schůze, 88. hlasování, 31.01.2013 a podpořil ústavní novelu o zrušení doživotní imunity veřejných činitelů.Senát Parlamentu ČR: 6. schůze, 6. hlasování, 20.03.2013, 22. 3. 2013, senat.cz V květnu 2013 hlasoval pro povinný odvod ve výši 3 % povinného ručení ve prospěch hasičů.Senát Parlamentu ČR: 9. schůze, 5. hlasování, 02.05.2013, senat.cz, 5. 5. 2013 Dle pojišťoven to způsobí zdražení pojistného. Mandát senátora mu automaticky ze zákona zanikl v říjnu 2013 poté, co byl zvolen poslancem v předčasných sněmovních volbách. Ve funkci senátora strávil rok a šest dní.
Kandidatura na prezidenta ČR 2013 Jako reakci na úspěch v senátních volbách oznámil jen několik hodin po zvolení úmysl kandidovat na prezidenta ČR v přímé volbě v roce 2013 a pro jeho podporu příznivci sesbírali mezi občany 61 500 podpisů. Dne 23. listopadu 2012 však Ministerstvo vnitra oznámilo, že platných z nich bylo pouze 35 751. Ministerstvo vnitra po ověření podpisů na petičních arších odmítlo registraci jeho kandidatury pro nedostatečný počet podpisů.
Okamura se kvůli rozhodnutí o vyřazení z volby odvolal k Nejvyššímu správnímu soudu, kde ho zastupovala další neúspěšná uchazečka o post prezidenta republiky Klára Samková. Nejvyšší správní soud dne 13. prosince 2012 rozhodl, že ministerstvo vnitra ve výpočtu chybovalo, nicméně ani po přepočítání metodou odhadu stanovenou ministerstvem neměl dostatečný počet podpisů, a tak nebyl ani dodatečně zaregistrován. Proto Ministerstvo vnitra vyzval k přepočítání všech podpisů jeden po druhém, nikoliv namátkovou odhadní metodou – to však ministerstvo odmítlo. Také podal trestní oznámení na Policii ČR za podvod a maření voleb. Mimo soudu a policie rétoricky obvinil i média, že se nechávají uplácet a zvýhodňují jisté kandidáty. O samotném ministerstvu vnitra prohlásil, že „udělalo maximum, aby vyřadilo nepohodlné kandidáty z voleb“.
Jako první oznámil, že do konce roku 2012 hodlá podat stížnost k Ústavnímu soudu, z důvodu údajného protiústavního a politického postupu Nejvyššího správního soudu. Tu předložil 27. prosince 2012. Stížnost byla přidělena předsedovi Ústavního soudu JUDr. Pavlovi Rychetskému jako soudci zpravodaji. Dne 4. ledna 2013 se ústavní soudci jednohlasně shodli nevyhovět návrhu Okamury na odložení voleb. Jeho dalšími podněty se dále zabývali. Rozhodnutí Ústavního soudu označil za nespravedlivé a prohlásil, že se v Česku nejde dovolat spravedlnosti, proto zvažoval podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, jelikož se stále cítil poškozen tím, že nikdo nepřepočítal a nepřekontroloval všechny jeho podpisy petentů. Dne 10. ledna 2013 Ústavní soud vyhlásil nález, kterým jednomyslné zamítl celou jeho stížnost na tvrzený protiústavní postup Ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu, a to z důvodu nelogicky strukturované stížnosti a nenalezení protiústavního jednání zmíněných institucí. Poté zareagoval: „Moje práva byla poškozena tím, že se nikdo nenamáhal a dodnes nenamáhá pravost podpisů ověřit“, nález Ústavního soudu byla „do nebe volající lež i nesmysl“. Dále řekl, že soudci Ústavního soudu se takto usnesli z politického strachu. Potvrdil, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
Hnutí Úsvit přímé demokracie V květnu 2013 založil politické hnutí s názvem Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, které mělo za cíl kandidovat ve sněmovních a komunálních volbách, a poté prosazovat prvky přímé demokracie. Učinil tak i přesto, že v únoru 2013 Okamura odmítl, že by měl ambici zakládat politickou stranu či se stát premiérem nebo ministrem. Okamura si také stěžoval, že novináři jeho hnutí manipulativně přirovnávají k řecké neonacistické politické straně Zlatý úsvit. Brzy po svém založení získalo dle Okamury hnutí podporu politiků Aleše Roztočila, Radima Fialy či ekonoma Pavla Kohouta. Roztočil původně plánoval kandidovat za Úsvit ve sněmovních volbách v roce 2014, v červnu 2013 však oznámil, že se s Okamurou nedohodli. V září 2013 se Pavel Kohout od hnutí i Okamury distancoval, vadily mu Okamurovy názory. Na začátku července 2013 byl oficiálně zvolen předsedou hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 úspěšně kandidoval ve Středočeském kraji jako lídr Úsvitu přímé demokracie. Po ustavení Poslanecké sněmovny kandidoval v první volbě na jejího místopředsedu, ale neuspěl ani v jednom kole, když získal nejdřív 76 a pak 75 hlasů.
V únoru 2015 poslanecký klub hnutí Úsvit podpořil vizi poslance Marka Černocha hlasováním 10:2. Tato rozhodnutí potvrdila i konference hnutí Úsvit, kde Černochův návrh získal většinu pěti z devíti hlasů. Marek Černoch byl pověřen integračními jednáními o vzniku nové strany. Konference hnutí Úsvit také vzala na vědomí hospodaření hnutí Úsvit a pověřila komisi pod vedením poslance MUDr. Jiřího Štětiny analýzou hospodaření hnutí a návrhem na další postup. Následná konference dále zavázala předsedu a tajemníka hnutí vyjednat ukončení smlouvy se společností Celsianus. Členská konference Úsvitu také vyzvala předsedu hnutí Tomia Okamuru, aby vrátil 560 tisíc korun za plán volební kampaně do Senátu a evropských voleb.
Dne 24. března 2015 byl Okamura po dlouhodobých sporech vyloučen z poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie. Předsedou hnutí zůstal až do 5. května, kdy oznámil, že z hnutí definitivně odešel a spolu s poslancem Radimem Fialou a Jaroslavem Holíkem zakládá nové politické hnutí Svoboda a přímá demokracie.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie náhled|vlevo|upright|Tomio Okamura na demonstraci v Brně 11. května 2016
Na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně 16. května 2015 oznámil registraci hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Ministerstvem vnitra a zahájení přijímání členů.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byl lídrem hnutí SPD ve Středočeském kraji. Získal 12 689 preferenčních hlasů a mandát poslance obhájil. V listopadu 2017 byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny 102 hlasy ze 195 přítomných poslanců. Funkci vykonával do konce osmého volebního období v říjnu 2021. [cit. 2025-11-08]
V červenci 2018 obhájil na sjezdu hnutí SPD v Praze post předsedy hnutí. Získal 150 ze 152 hlasů a mandát na další tři roky, přičemž neměl protikandidáta. V projevu na sjezdu také prohlásil: „Když SPD upozorňuje na nebezpečí islamizace, je kritizována stejně jako spisovatel Karel Čapek, když ve 30. letech upozorňoval na nebezpečí fašismu.“
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl lídrem hnutí SPD v Moravskoslezském kraji. Získal 17 069 preferenčních hlasů a obhájil post poslance, v říjnu 2021 mu vypršel mandát místopředsedy Sněmovny.